Zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., dále jen „ZOK“) nově připustil vydávání různých druhů akcií, aniž by taxativně vymezoval, jaké druhy akcií lze vydávat. Výjimkou je ustanovení § 276 odst. 2 ZOK, podle kterého je zakázáno vydávání tzv. úrokových akcií, tj. akcií, s nimiž je spojeno právo na určitý úrok nezávisle na hospodářských výsledcích společnosti.
 
Tato nová právní úprava přináší do praxe akciových společností významnou flexibilitu v nastavení akcionářských vztahů a rozlišení postavení jednotlivých akcionářů ve společnosti.

Co je druh akcií

Podle § 276 odst. 1 ZOK platí, že akcie se zvláštními právy tvoří jeden druh, jsou-li s nimi spojena stejná práva. Druhem akcií jsou tedy ty akcie se zvláštními právy, se kterými jsou spojena stejná práva. Akcie, s nimiž není spojeno žádné zvláštní právo (tj. náleží jí pouze základní práva stanovená zákonem), jsou akcie kmenové.
 
ZOK v § 276 odst. 3 stanoví, jaká zvláštní práva mohou být s akcií spojena. Může jít zejména o:

• akcie s rozdílným podílem na zisku nebo na likvidačním zůstatku,
• akcie s pevným podílem na zisku nebo na likvidačním zůstatku,
• akcie s podřízeným podílem na zisku nebo na likvidačním zůstatku – to znamená, že dividenda na akcie s podřízeným podílem na zisku by se vyplácela až poté, co svou dividendu obdrželi akcionáři všech ostatních druhů akcií; tento druh akcií např. umožňuje, aby byl vrácen vložený kapitál finančnímu investorovi přednostně,
• akcie s různou váhou hlasů.

 
Dále je možné vydávat akcie, s nimiž je spojeno právo jmenovat určitý počet členů dozorčí rady nebo členů představenstva, ale i další jiné druhy akcií, podle potřeb společnosti a akcionářů.
 
Jedním ze zvláštních druhů jsou i tzv. tracking stocks (nebo také tzv. divizní akcie), což jsou akcie známé v zahraničních právních řádech jako akcie, u nichž se podíl na zisku odvíjí od zisku z provozu určitého závodu nebo některé z dceřiných společností. Vydávání tohoto druhu akcií bude vhodné zejména u větších podnikatelských seskupení, které realizují různorodou podnikatelskou činnost a někteří akcionáři mohou mít zájem investovat pouze do daného oboru či projektu.
 
Nevýhodou tohoto druhu akcií nicméně je, že přestože s nimi bude spojen pouze podíl na zisku některé z dceřiných společností (která zisková bude), pak pokud společnost z důvodu jiné podnikatelské činnosti zisku nakonec nedosáhne, nebude možné ani na tyto akcie podíl na zisku vyplatit.

Příklad 1

Akciová společnost Alfa, a.s. vydala zvláštní druh akcií, s nimiž je spojeno právo na podíl na zisku pouze z dceřiné společnosti Beta, a.s. Společnost Beta, a.s. dosáhla zisku a společnosti Alfa, a.s. byla vyplacena dividenda ze společnosti Beta, a.s. ve výši 10.000.000 Kč. Společnost Alfa, a.s. nicméně i přes vyplacenou dividendu zisk v daném roce nevytvořila, neboť jiné projekty, na kterých se společnost podílela, byly ztrátové.
 
Zisk tedy vyplacen nebude, a to ani vlastníkům zvláštního druhu akcií, s nimiž je spojeno právo na podíl na zisku ze společnosti Beta, a.s.

Lze práva pouze přidávat nebo i ubírat?

Sporné je, zda akciím lze zvláštní práva pouze přidávat, anebo lze zvláštní druh akcií založit i na úbytku práv (např. akciím bude odebráno hlasovací právo tak, jako je tomu u akcií prioritních). Podle mého názoru zákon nevylučuje, aby byl zvláštní druh akcií založen na úbytku práv, ale doporučuji v tomto směru opatrnost, protože názory nejsou jednotné a nelze vyloučit, že judikatura následně dospěje k jinému závěru.

Kreativně, ale s mírou

Vydávání zvláštního druhu akcií tedy umožňuje akcionářům, aby si mezi sebou poměrně flexibilně nastavili způsob, jakým budou akciovou společnost řídit a jak se budou podílet na zisku společnosti. Při vytváření zvláštního druhu akcií je ale třeba dbát i na to, aby nedocházelo k nedůvodnému zvýhodňování některého z akcionářů, tj. aby vytvoření zvláštního druhu akcií a tím zvýhodnění jednoho akcionáře oproti jinému mělo svůj ospravedlnitelný důvod.
 
Jaká práva lze s akciemi spojit, je další otázkou, o které není v právní teorii úplně jasno. Zatímco někteří autoři se kloní k závěru, že podstata práv vtělených do akcií musí souviset s účastí ve společnosti (tj. v zásadě půjde o práva týkající se podílu na zisku, likvidačním zůstatku, hlasovací práva či práva týkající se řízení společnosti), jiní s tímto názorem nesouhlasí, neboť zákon nezakazuje, aby práva spojená s akciemi byla významně širší (např. právo na podíl na slevu v provozovně akciové společnosti).

Příklad 2

Pan Novák a pan Hrdlička jsou akcionáři akciové společnosti, která podniká v oblasti vývoje softwaru pro řízení dokumentů. Oba pánové se podílejí na vývoji softwaru a společnost vybudovali, takže nechtějí přijít o své postavení ve společnosti a možnost ovlivňovat směřování společnosti. Každý z nich má akcie o souhrnné jmenovité hodnotě 1.000.000 Kč.
 
Pan Dvořák je investor, má zájem investovat do společnosti na její rozvoj částku 4.000.000 Kč, a získat podíl na zisku ve společnosti. Dohodnou se tedy, že zvýší základní kapitál na 6.000.000 Kč a vytvoří zvláštní druhy akcií. A to akcie třídy A, každá o jmenovité hodnotě 1.000.000 Kč, se kterou bude spojeno právo na podíl na zisku 10 %, ale bude s ní spojen trojnásobek hlasů než s akcií třídy B, a akcie třídy B, každá o jmenovité hodnotě 1.000.000 Kč, se kterou bude spojeno právo na podíl na zisku ve výši 20 %.
 
Pan Novák a pan Hrdlička budou vlastníky akcií třídy A a budou mít každý právo na podíl na zisku 10 % a podíl na hlasovacích právech 30 %. A pan Dvořák bude mít celkem právo na podíl na zisku 80 %, ale podíl na hlasovacích právech pouze 40 %.

Jak určit obsah zvláštních práv

Zvláštní práva spojená s akciemi a jejich obsah musí vždy určit stanovy. Pokud by vznikly pochybnosti o tom, jaký je obsah akcií zvláštního druhu, stanoví § 277 odst. 1 ZOK zvláštní pravomoc soudu, aby obsah těchto práv v případě pochybností určil, případně soud (pokud by nebyl schopen dovodit obsah zvláštních práv) může rozhodnout, že akcie je akcií kmenovou.