

Hrubý domácí produkt České republiky v 1. čtvrtletí 2025 meziročně vzrostl o 2,2 %. Jde o nejrychlejší tempo růstu od konce roku 2021. Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu za výsledky stojí hlavně silnější spotřeba domácností, nárůst zásob a vyšší výdaje veřejného sektoru. Česká ekonomika tak překonala očekávání a potvrzuje postupné zotavování po náročném období stagnace.
Od 1. června 2025 platí novela zákoníku práce, která zvyšuje flexibilitu pracovních vztahů. Umožňuje práci na dohodu během rodičovské, zavádí delší zkušební dobu (až 4 měsíce, u vedoucích pozicí 8), mění pravidla výpovědí a náhrad za pracovní úrazy. Nově lze zaměstnat mladistvé od 14 let o prázdninách. Mzdové výměry musí být předány před nástupem do práce, výplata mzdy je primárně bezhotovostní, nově i v cizí měně se souhlasem zaměstnance. Upřesňují se nároky na dovolenou i výpočet průměrného výdělku. Novela přináší i přechodná pravidla pro hladký přechod na novou úpravu.
Zaměstnavatelé budou muset povinně přispívat na penzijní spoření zaměstnancům, kteří pracují v rizikovém prostředí. Příspěvek ve výši až 4 % z výdělku se bude týkat těch, kteří odpracují alespoň tři rizikové směny. Zaměstnanec o něj musí požádat. Návrh zákona je ve schvalování.
Od 1. června 2025 se do započitatelné praxe nově počítá péče o dospělé osoby ve vysokém stupni závislosti a dokončené doktorské studium (max. 5 let). Zároveň se rozšiřuje okruh činností pro zvláštní příplatky – například pro zdravotníky posuzující zdravotní stav cizinců s dočasnou ochranou v náročných podmínkách. Výše příplatku bude 750–2 500 Kč měsíčně.
Finanční správa České republiky letos poprvé rozesílá údaje k dani z nemovitých věcí elektronicky – přes datové schránky, e-maily nebo SMS. Daň je třeba uhradit nejpozději do 2. června 2025. Kdo platí přes SIPO, termín se ho netýká. Informace si můžete ověřit i přes online aplikaci Finanční správy.
Rostoucí ceny nemovitostí v Česku přispívají k vyšší inflaci a znepokojují Českou národní banku. Podle ČNB je trh s byty přehřátý a situace komplikuje další snižování úrokových sazeb. To může mít dopad na celou ekonomiku – vyšší sazby prodražují úvěry, zpomalují investice i spotřebu. Centrální banka tak zvažuje zpomalení tempa uvolňování měnové politiky, nebo dokonce jeho úplné zastavení. Ceny bydlení se tak stávají jedním z klíčových faktorů ovlivňujících další ekonomický vývoj.