Není náhodou, že výdajové paušály v Česku využívá většina živnostníků i podnikatelů. Většině z nich se jednoznačně vyplatí. Umožňují totiž snížit si základ daně o víc než polovinu, i když jsou reálné náklady třeba nulové. A nulová často díky výdajovým paušálům bývá také výše daně z příjmů. Jenže, na čem v jednu chvíli vyděláte, vás jindy může přijít draho.
 
Rozhodnutí, zda využijete výdajové paušály, nebo daňovou evidenci, před vámi stojí každý rok znovu. Právě toto rozhodnutí je zásadní pro výpočet základu daně, který je tvořený rozdílem mezi příjmy fyzické osoby a právě výdaji, které jste buď prokazatelně, nebo paušálně vynaložili na jejich dosažení.
 
Je důležité vědět, že mezi oběma způsoby můžete rok od roku přecházet. A jaká úskalí vás při přechodu tam i zpět čekají?

Přechod z daňové evidence na paušální výdaje

Paušální výdaje jsou bezesporu nejjednodušší. Nemusíme schovávat doklady za výdaje a nevedeme daňovou evidenci, ale jen evidenci příjmů a pohledávek. Výdaje spočítáme procentem z příjmů a je hotovo.
 
Jestliže jsme předešlý rok uplatňovali výdaje podle skutečnosti a nyní chceme výdaje paušálem, musíme upravit rozdíl mezi příjmy a výdaji předešlého roku. Většinou to provedeme dodatečným daňovým přiznáním. A to tak, že v tabulce E daňového přiznání upravíme základ daně o závazky, pohledávky, zásoby a pokud máme, tak zůstatky rezerv vykázané k 31. 12. předešlého roku.
 
Závazky, které by při úhradě byly daňovým výdajem, základ daně sníží. Pohledávky (které by při úhradě byly daňovým příjmem), zásoby a rezervy naopak základ daně zvýší.
 
Ovšem pokud jsme v předešlém roce neměli žádné pohledávky, zásoby ani rezervy, nemusíme podávat dodatečné daňové přiznání a můžeme rovnou uplatnit paušální výdaje.
 
Následné úhrady dodaněných pohledávek nebudeme zahrnovat do zdanitelných příjmů, protože už jsme je jednou zdanili. Při prodeji dodaněných zásob bude daňovým příjmem pouze částka, která převyšuje dodaněnou cenu zásob.
 
V žádném případě nedodaňujeme drobný hmotný majetek s pořizovací cenou do 40 tisíc korun, který jsme začali užívat do konce předešlého roku. Základ daně neupravujeme ani o přijaté a zaplacené zálohy.
 

• Okresní správa sociálního zabezpečení

Nesmíme zapomenout, že pokud změníme základ daně, musíme podat i opravný přehled o příjmech a výdajích na OSSZ, protože pojistné se vypočítává právě ze základu daně.

• Zdravotní pojišťovna

Pro zdravotní pojišťovnu opravný přehled podávat nemusíme. Úpravami základu daně se nám příjmy ani výdaje předešlého roku nezměnily, do výpočtu pojistného na zdravotní pojištění se promítají až při skutečné úhradě. Údaje v přehledu pro zdravotní pojišťovnu mohou být několik let odlišné od údajů, které uvedeme do daňového přiznání.

• Co když jsme již daňové přiznání podali?

Pokud uplatníme skutečné výdaje a po podání daňového přiznání je chceme změnit na paušální, můžeme to udělat a podat dodatečné přiznání. Naopak to není možné.

• Účetnictví a paušál?

Je jedno, jestli vedete (dříve podvojné) účetnictví, nebo daňovou evidenci, i tak můžete do daňového přiznání uplatnit výdaje paušálem. Při vedení účetnictví je však třeba přizpůsobit celkový příjem z výdělečné činnosti, tj. upravit výnosy na skutečné příjmy. Musíme si tedy uvědomit, že zdaňujeme skutečně obdržené příjmy (tedy i případné zálohy), nikoli výnosy.

• Plátci daně z přidané hodnoty

Plátce DPH samozřejmě může také uplatnit výdaje paušálem, ale zároveň musí vést evidenci pro účely DPH a archivovat daňové doklady. Pro výpočet výdajů se berou příjmy v částce bez DPH.

Přechod z paušálních výdajů na daňovou evidenci

Pro řadu osob samostatně výdělečně činných by mohl být od roku 2013 přechod na daňovou evidenci, tedy na skutečné výdaje, výhodnější. Jestliže je poplatník v situaci „zahájení vedení daňové evidence“, musí (stejně jako při přechodu z vedení daňové evidence na paušální výdaje) speciálně upravit základ daně za předchozí rok.
 
Pokud se u poplatníka vyskytují, jedná se konkrétně o tyto položky:

• výše pohledávek,

• výše závazků,

• nespotřebované zásoby,

• rezervy.

Jestliže poplatník neeviduje k 31. 12. předchozího roku žádné zásoby, pohledávky, závazky atp., nic nebrání přechodu z paušálních výdajů na výdaje skutečné. Nedodaňuje a dodatečné daňové přiznání podávat nemusí.

Jestliže poplatník eviduje k 31. 12. předchozího roku zásoby, pohledávky nebo závazky, musí upravit daňový základ o výše uvedené položky již v podaném daňovém přiznání, formou dodatečného daňového přiznání.
 

• Okresní správa sociálního zabezpečení

I v tomto případě se při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 7 ZDP (výdaje procentem z příjmů) na způsob podle § 24 ZDP (skutečné výdaje) základ daně upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo.
 
Pokud osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) provede úpravu daňového základu, ovlivní i výši vyměřovacího základu pro OSVČ. Pak je tedy nutné podat opravný přehled, ve kterém uvede novou výši daňového i vyměřovacího základu.
 

• Zdravotní pojišťovna

Zdravotní pojišťovně se přehled podávat nemusí. Daňovou úpravu nelze z pohledu zdravotního pojištění považovat za příjem ani výdaj ze samostatné výdělečné činnosti. Do vyměřovacího základu se „dodaněné pohledávky“ promítnou až v době, kdy dojde k jejich skutečnému uhrazení.
 
Je třeba počítat s tím, že pro odvod zdravotního pojištění si stanovíme základ odděleně, protože zcela logicky nebude v následujícím roce, kdy eventuálně dojde k uhrazení pohledávek a závazků nebo prodeji zásob, základ daně shodný se základem daně v daňovém přiznání.

Více druhů příjmů

Máme-li příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pro které platí různá procenta výdajů, evidujeme je zvlášť. V daňovém přiznání je tabulka, do které rozepíšeme příjmy podle druhu činnosti a uplatníme si k nim příslušné procento výdajů.
 
V rámci jednoho dílčího základu daně (poplatník má například podle § 7 ZDP více činností) nemůžeme kombinovat a uplatnit pro jedny příjmy paušál a pro druhé příjmy výdaje podle skutečnosti. Tady platí buď paušál na všechno, nebo na nic.
 
Pokud ovšem máme vedle toho ještě například i příjmy z pronájmu (§ 9 ZDP), kombinovat můžeme. To znamená, že ke všem příjmům podle § 7 ZDP si třeba uplatníme výdaje podle skutečnosti a k příjmům z pronájmu uplatníme paušální výdaje, nebo naopak. Podle toho, co je pro nás samozřejmě nejvýhodnější.

Související článek:
Přechod z daňové evidence na účetnictví a naopak