Podnikání

Podnikání v oblasti pronájmu vozidel
Od října 2015 jsem živnostník, vedu daňovou evidenci. Chci zahájit podnikání v oblasti pronájmu vozidel a chtěl bych nakoupit dodávku, osobní vozidlo atp. Co mě čeká z hlediska účetnictví, knihy jízd atd.?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Je-li auto používáno k podnikání, musí se v prvé řadě provozovatel vozidla zapsaný v technickém průkazu zaregistrovat k placení silniční daně, platit 4× ročně zálohy na silniční daň (15. 4., 15. 7., 15. 10. a 15. 12.) a nejpozději do konce ledna následujícího roku podat přiznání k dani silniční a uhradit případný doplatek na dani.
 
Co se týče daně z příjmů, může se fyzická osoba rozhodnout, zda bude výdaje uplatňovat ve skutečné výši, nebo v paušální výši. Pro uplatňování výdajů ve skutečné výši je nezbytné vést knihu jízd. Pokud je vozidlo kromě k podnikání užíváno i k soukromým účelům, je potřeba výdaje rozdělovat na daňové a nedaňové podle poměru podnikatelských a soukromých kilometrů. Druhou možností je uplatňovat paušální výdaje na dopravu. Paušální výdaje na dopravu lze uplatnit maximálně na tři auta. Paušální výdaj činí 5.000 Kč měsíčně, pokud je auto používáno výhradně k podnikání, a 4.000 Kč měsíčně, pokud je používáno k podnikání i k soukromým účelům. Paušál zahrnuje výdaje na pohonné hmoty a parkovné. Ostatní výdaje se uplatňují v prokázané výši dle daňových dokladů. V případě použití pro soukromé účely lze uplatnit pouze 80 % těchto ostatních skutečných výdajů.
 
Je třeba upozornit, že nákupní cenu za auto nelze zahrnout do výdajů celou v roce pořízení, ale auto je třeba zahrnout do obchodního majetku a odepisovat. Auta se zařazují do 2. odpisové skupiny a daňově se odepisují pět let. Doporučuji si prostudovat více informací o silniční dani, odpisech a uplatňování výdajů. Vzhledem k rozsahu informací nelze vše popsat v rámci poradny.
 

Z čeho se počítá druhá peněžitá pomoc v mateřství?
Aktuálně čerpám rodičovskou dovolenou s prvním dítětem. Zaměstnání mám na dobu neurčitou, tedy smlouva stále trvá. Chystám se založit živnostenský list a podnikat v oblasti sportu formou vedlejší činnosti. Pokud budu mít další dítě a nenastoupím znovu do práce, tedy na rodičovskou dovolenou bude navazovat další mateřská dovolená, dostanu stejnou peněžitou pomoc v mateřství (PPM) jako u prvního dítěte? Může můj přivýdělek z vedlejší činnosti OSVČ ovlivnit výši PPM u druhého dítěte? Neočekávám totiž velký výdělek (cca 30.000 Kč/rok)? Jakmile začnu podnikat jako OSVČ vedlejší, sociální a zdravotní pojištění si hradím sama, nebo ho hradím já i stát?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Peněžitá pomoc v mateřství („PPM“) je dávka nemocenského pojištění. Za zaměstnané osoby pojištění povinně platí zaměstnavatel, pro ostatní ale není povinné. Do vyměřovacího základu pro výpočet nemocenské dávky se počítá souhrn hrubých příjmů za posledních 12 měsíců, z kterých zaměstnanec či osoba samostatně výdělečně činná odváděli nemocenské pojištění v ČR. Nejdříve je možné PPM čerpat osm týdnů před porodem dítěte po dobu 28 týdnů, pokud žena porodila jedno dítě, nebo 37 týdnů, jestliže žena porodila více dětí najednou.
 
Pokud za trvání téhož zaměstnání, ze kterého vznikl matce nárok na první PPM, vznikne nárok na další PPM v období do 4 let věku předchozího dítěte, pak se pro výpočet další PPM použije denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet první PPM, jestliže je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další PPM.
 
V případě, že se OSVČ při výkonu vedlejší činnosti dobrovolně rozhodne neplatit nemocenské pojištění, nebude mít jakýkoliv příjem ze samostatné činnosti na výši PPM žádný vliv. V případě dobrovolné účasti na nemocenském pojištění by se PPM vypočítala z denního vyměřovacího základu OSVČ pouze tehdy, pokud by tento denní vyměřovací základ byl vyšší než základ zjištěný pro výpočet první PPM (ze zaměstnání).
 
Výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění pro vedlejší samostatně výdělečnou činnost se stanoví ze skutečně dosaženého zisku. OSVČ vykonávající vedlejší činnost první kalendářní rok neodvádí na pojištění žádné měsíční zálohy. V případě sociálního pojištění se ani za další kalendářní rok po podání Přehledu o příjmech a výdajích zálohy neodvádí, pokud nebyla překročena tzv. rozhodná částka pro vedlejší činnost (pro rok 2016 je výše rozhodné částky 64.813 Kč). První rok u zdravotního pojištění zaplatí OSVČ pojistné jednorázově po podání Přehledu o příjmech a výdajích dle skutečně dosaženého zisku. Další rok odvádí OSVČ zálohy na zdravotní pojištění stanovené na základě dosaženého zisku z předešlého roku.

Účetnictví

Opomenutí zaúčtování vyřazeného automobilu
V roce 2014 firma prodala auto, ale zapomněla jsem zaúčtovat jeho vyřazení a chtěla bych to provést až v následujícím roce. Zůstatková hodnota auta byla 198.000 Kč. Jak to mám správně udělat?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Na úvod uvedu správný postup při prodeji dlouhodobého hmotného majetku se zůstatkovou cenou. Sjednaná kupní cena se měla zahrnout do zdanitelných výnosů v okamžiku splnění fakturačních podmínek a převodu vlastnických práv k prodanému majetku. Současně se mělo zaúčtovat vyřazení prodaného majetku z evidence. Zůstatková cena by se zaúčtovala do nákladů na účet 541.
 
Vyřazení dlouhodobého majetku prodejem se účtuje:
 

V době, kdy byla chyba zjištěna a účetnictví minulého roku je již uzavřené, pak mohou být chyby v účtování odstraněny v období, kdy došlo ke zjištění chyby prostřednictvím účtu „Jiný výsledek hospodaření minulých let (425). V účetnictví je totiž stále evidován majetek, který měl být již vyřazen.
 
Jelikož zůstatková cena není nulová, je třeba tuto cenu zaúčtovat a následně majetek vyřadit:
 

 
V daném případě je možné podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období roku 2014 a snížit základ daně o daňovou zůstatkovou cenu vyřazovaného majetku, a to na ř. 160 daňového přiznání k dani z příjmů.
 

Jak zaúčtovat vyřazení zboží ze skladu?
Zboží máme od roku 2013 zaúčtované na skladě a od 04/2016 by se toto zboží nemělo již na skladě evidovat. Jedná se o nehmotný majetek firmy, který se nebude dál prodávat, zůstane ve firmě a bude použit při školení zákazníků. Jak jej správně zaúčtovat?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
O drobném nehmotném majetku se účtuje jako o službách. Vyřazení zboží ze skladu (využití zboží pro vlastní daňově uznatelné potřeby prodejce) provedete zaúčtováním na účty 518/132.

Daň z příjmů

Jak se daní jednatel, nerezident ČR, v české společnosti?
Jak se daní jednatel, nerezident ČR, v české společnosti? Odvádí se za něj sociální a zdravotní pojištění? Pokud se nebude odvádět pojistné, mám i tak společnost registrovat jako zaměstnavatele na zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení? Zatím jsem společnost registrovala pouze k daním z příjmů. Od dubna však budeme vyplácet odměnu jednateli s. r. o., který je nerezidentem.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V souladu s ustanovením § 2 zákona o daních z příjmů („ZDP“) jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob fyzické osoby, které jsou daňovými rezidenty České republiky („ČR“), nebo daňovými nerezidenty. Daňovými nerezidenty ČR jsou osoby, které na území ČR nemají bydliště nebo se zde obvykle nezdržují anebo jejich nerezidentství stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR.
 
Za příjmy ze zdrojů na území ČR se u daňových nerezidentů považují mimo jiné také příjmy od poplatníků, kteří jsou rezidenty ČR a kteří poskytují odměny členům orgánů právnických osob bez ohledu na to, z jakého právního vztahu plynou (§ 22 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP).
 
Podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP se za příjem člena orgánu právnické osoby (tedy i jednatele) považuje příjem ze závislé činnosti. Příjem daňového nerezidenta se z výše uvedených příjmů v souladu s § 36 odst. 1 písm. a) bod 1 ZDP zdaňuje zvláštní sazbou daně (tzv. srážkovou daní). Při stanovení samostatného základu daně se postupuje podle § 6 odst. 13 ZDP. To znamená, že základ daně bude navýšen o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na statní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění podle § 6 odst. 12 ZDP, a to i v případě, že sociální a zdravotní pojištění se z tohoto příjmu nebude odvádět. Na daňového nerezidenta se nevztahuje ani tzv. solidární zvýšení daně.
 
Sociální a zdravotní pojištění je jednatel – daňový nerezident – povinen odvádět v zemi, kde je daňovým rezidentem, a to ve výši a za podmínek podléhajících této zemi (z tohoto důvodu není registrace na správě sociálního zabezpečení ani na zdravotní pojišťovně v ČR povinná).
 

Bezúročná půjčka od zaměstnavatele
Chtěla bych požádat zaměstnavatele o bezúročnou půjčku ve výši cca 50.000 Kč. V případě, že mi vyhoví, plynou mi z toho nějaké daňové povinnosti, případně zaměstnavateli?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout zápůjčku v souladu s ustanovením § 2390 až § 2394 nového občanského zákoníku. Peněžitá zápůjčka může být sjednána s úroky, ale zaměstnavatel může poskytnout i zápůjčku bezúročnou, kdy je příjem v podobě majetkového prospěchu u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů fyzických osob až do úhrnné výše jistiny 300.000 Kč (§ 6 odst. 9 písm. v) zákona o daních z příjmů). Tento příjem (do 300.000 Kč) se nezahrnuje ani do pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
 
Smlouva o zápůjčce by měla obsahovat minimálně tyto náležitosti:

• účel a výši zápůjčky,
• výši splátek a dobu splatnosti,
• způsob zaplacení zápůjčky při skončení pracovního poměru.

Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci bezúročnou půjčku ze sociálního fondu nebo zisku po zdanění za podmínek stanovených v kolektivní smlouvě, vnitřním předpise nebo pracovní smlouvě a z hlediska daně z příjmů mu při poskytnutí bezúročné půjčky do limitu 300.000 Kč tímto nevznikají žádné daňové povinnosti.

Pracovněprávní oblast

Z čeho se počítá nemocenská při rizikovém těhotenství?
Jsem zaměstnaná na hlavní pracovní poměr, ale i na vedlejší pracovní poměr, u kterého mám příjem jednou takový. Nyní půjdu na rizikové těhotenství. Z čeho se počítá nemocenská?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn dle § 8 zákona o nemocenském pojištění z každého z těchto zaměstnání. Každé zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění zvlášť. Tato zásada platí jak v případě, kdy má zaměstnankyně sjednané pracovní smlouvy u různých zaměstnavatelů, tak i v případě, kdy vykonává více zaměstnání u téhož zaměstnavatele. Nárok na nemocenské dávky se posuzuje vždy ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnání, a aby vznikl nárok u více zaměstnání zároveň, musí být splněny podmínky pro vznik pracovní neschopnosti v každém zaměstnání zvlášť.
 
Příklad: Žena v hlavním pracovním poměru, který zakládá účast na nemocenském pojištění, pracuje vzhledem k chemickým výparům v rizikovém prostředí pro její probíhající těhotenství a zaměstnavatel nemůže zaměstnankyni přesunout na jinou vhodnou pozici – pak jí vzniká z tohoto zaměstnání nárok na nemocenskou dávku. Další pracovní poměr, který zakládá účast na nemocenském pojištění, vykonává formou home office, kde jí nehrozí žádné komplikace s ohledem na její těhotenství, proto jí z tohoto pracovního poměru nárok na nemocenskou nevzniká.
 

Sjednání výkonu funkce ve spolku
Zpracovávám účetnictví pro neziskovou organizaci typu zapsaný spolek, kde chtějí mít předsedu spolku, členy rady spolku a členy kontrolní komise jako placené funkce, a to s odměnou 200 Kč za hodinu vykonané práce. Vím, jak je to s odvody zdravotního i sociálního pojištění, zdaněním apod. Potřebovala bych ale poradit, na jaké zákony se při tomto sjednání výkonu funkce odkázat, abych smlouvu o výkonu funkce mohla sepsat. Chtěla bych využít vzor smlouvy o výkonu funkce jednatele společnosti z Portálu POHODA, je to možné?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Právní úprava spolků v novém občanském zákoníku („NOZ“) je zachycena v ustanovení § 214 a násl. Stanovy jsou nejdůležitějším dokumentem spolku, které by měly kromě nutných záležitostí upravovat i vnitřní organizaci spolku a pravidla jeho fungování (např. nakládání s majetkem atd.). Všechna tato ustanovení jsou dispozitivní, což znamená, že se lze od právní úpravy dle libosti odchýlit. Pokud stanovy nebudou obsahovat vlastní úpravu určité oblasti, pak se použijí příslušná ustanovení NOZ. Jestliže bude vyplácena odměna, pak je velice vhodné do stanov zanést informaci, že spolek může vyplácet členům orgánů odměny za výkon funkce.
 
Vzor smlouvy o výkonu funkce jednatele společnosti z Portálu POHODA odkazuje na obchodní společnosti a družstva, jejichž právní úprava vychází ze zákona o obchodních korporacích, přičemž právní úprava spolků vychází z NOZ. Doporučuji tedy upravit smlouvu o výkonu funkce v souladu s NOZ a s odkazem na příkazní smlouvu dle ustanovení § 2430 a násl. NOZ.

Daň z přidané hodnoty

Dodanění při zrušení registrace k DPH
Jsme plátci DPH a přemýšlíme o zrušení registrace. Jsme povinni dodanit budovu, která je již odepsaná? Pořídili jsme ji v roce 1993 a žádné technické zhodnocení jsme neprováděli. Dále máme zásoby na skladě zakoupené před pěti lety, u kterých se nárokoval odpočet DPH. Musíme zásoby dodanit (odvést DPH zpět)?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Při zrušení registrace je plátce daně povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část podle § 79a zákona o DPH. U zásob, které jsou ke dni zrušení registrace v obchodním majetku plátce (na skladě), se vrací DPH ve výši celého původně uplatněného odpočtu (viz § 79a odst. 2). U dlouhodobého majetku se postupuje podle § 78d odst. 2. Lhůta pro úpravu odpočtu DPH u staveb je deset let (viz § 78 odst. 3). Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě již u stavby lhůta pro úpravu odpočtu uplynula, není nutné vracet uplatněný odpočet u budovy.
 

Prodej stánku vloženého do majetku a odvod DPH
Společnost s ručením omezeným nakoupila v roce 2010 prodejní stánek od neplátce DPH. Stánek vložila do majetku firmy a odepisovala. Nyní ho chce prodat. Musí z prodejní ceny majetku odvést DPH?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Podle § 2 odst. 1 zákona o DPH je předmětem daně dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku. Prodej stánku tudíž bude podléhat odvodu DPH. Skutečnost, že byl stánek pořízen od neplátce DPH, nezakládá nárok na osvobození od DPH.
 

Půjčování automobilu zařazeného do obchodního majetku
OSVČ, plátce DPH, bez zaměstnanců, pořídí osobní automobil a zařadí do obchodního majetku, uplatní si odpočet DPH a bude odepisovat. Podnikatel bude auto používat pro podnikání i soukromě, řekněme v poměru 70:30. Nárok na odpočet, odpisy atd. bude krátit v daném poměru. Oněch 30 % z většiny najezdí jiná osoba, která bude mít auto zapůjčené, pravděpodobně na základě smlouvy o výpůjčce, bezplatně. Bude vedena kniha jízd, kde budou evidovány služební i soukromé kilometry, protože paušál nelze. Je v dané situaci možné auto takto půjčovat? Není s tím problém z pohledu nároku na odpočet DPH, nákladů, zařazení do obchodního majetku?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Uvedený postup je zcela v pořádku. Přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání (i když jenom částečně), může s touto osobou sjednat smlouvu o výprose podle § 2189 a násl. nového občanského zákoníku („NOZ“) nebo o výpůjčce podle § 2193 a násl. NOZ. U vozidla zařazeného v obchodním majetku poplatníka využívaného pro samostatnou výdělečnou činnost jen zčásti lze samozřejmě uplatnit výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů jen poměrnou částí odpisů tohoto hmotného majetku a dalších výdajů vynaložených při jeho používání, přičemž poměrnou část je nutno stanovit podle vhodně zvoleného kritéria (nejlépe podle počtu ujetých kilometrů).
 
Nárok na odpočet daně lze uplatnit také pouze v poměrné výši podle § 75 zákona o DPH (pokud bude vůz používat pro ekonomickou činnost jen zčásti).