Elektronická evidence tržeb a s ní spojené registrační pokladny jsou horkým tématem poslední doby. Politici a některé větší firmy si od nich slibují větší pořádek v podniku a zamezení šedé ekonomiky, menší podnikatelé se obávají velkých nákladů na pořízení pokladny a větší administrativní zatíženosti.
 
Koho se týká nový zákon o evidenci tržeb a používání registračních pokladen a kdy tento zákon začne platit? O tom bude pojednávat následující článek.
 
Na úvod by bylo dobré si uvést, jaký je rozdíl mezi platností a účinností zákona, protože se s těmito pojmy v článku setkáme. Zákon je platný dnem jeho vyhlášení, což je den, kdy je otištěn ve Sbírce zákonů a tímto dnem se stává součástí právního řádu České republiky.
 
Účinnost zákona může nastat současně se dnem vyhlášení, nebo i později. Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývá právní předpis účinnosti 15. dnem po vyhlášení. Zákon je účinný v den, kdy právní předpis zakládá, mění nebo ruší právní vztahy a tzv. vstupuje v život.

Registrační pokladny – o co jde?

Připravovaný návrh zákona o evidenci tržeb vyžaduje, aby si osoby, kterých se to týká, pořídily speciální elektronické zařízení, které zvládne odesílat data na finanční úřady. To, jestli to bude registrační pokladna či jiné zařízení, závisí na náročnosti podnikatelské činnosti.
 
Někteří podnikatelé budou potřebovat registrační pokladnu, která může vyjít až na více než 10 000 Kč. Jiní, například poskytovatelé drobných služeb, trhovci a podobně (ti, kdo vedou daňovou evidenci) budou potřebovat zařízení s internetovým připojením, kde budou elektronicky evidovat tržby a jejich přehled budou posílat finančnímu úřadu. Může to být například tablet či notebook, ke kterému také budou moci připojit tiskárnu.
 
Pokud tyto elektronické pokladny budou propojeny s kvalitním pokladním systémem, mohou vnést do podniku větší pořádek. Například pomohou eliminovat zaměstnanecké ztráty a také celkově zajistí vyšší přehled nad tržbami a výdaji podniku. Majitelé restaurací a barů mohou pokladnu napojit na systém, který zajistí maximální kontrolu nad prodaným zbožím a umožní tak přesnou inventuru. Některé systémy propojují pokladnu se skladem a počítají například spotřebu surovin na jídlo apod.
 
Systém elektronické evidence tržeb by měl fungovat tak, že pokladna nebo jiné elektronické zařízení odešle informaci o platbě na server Finanční správy a ta obratem pošle potvrzení ve formě unikátního kódu na účtenku o zaregistrování transakce. To vyžaduje, aby pokladní systém uměl vytvořit XML zprávu, která bude podepsána privátním klíčem certifikátu (vydá Ministerstvo financí) a dále bude schopen komunikovat se serverem Finanční správy.

Fungování registračních pokladen na Slovensku

Abychom si celou oblast ještě více přiblížili, podívejme se, jaká je situace u našich východních sousedů na Slovensku, kde jsou registrační pokladny již nějaký ten rok v provozu. A právě jejich fungování na Slovensku je pro současnou vládu motivací pro jejich zavedení i u nás.
 
Povinnost mít registrační pokladny je na Slovensku určena pro všechny podnikatele, jež přijímají peníze za služby nebo zboží. Hlavním důvodem jejich zavedení bylo zamezení daňových úniků v podobě nepřiznávání příjmů. A právě daňové úniky jsou velkým problémem i v České republice.
 
V roce 2013 byla i proto na Slovensku v souvislosti s jejich používáním zavedena tzv. daňová loterie. Ta měla za cíl ještě více zintenzivnit kontrolu používání registračních pokladen. Podle dostupných informací se v době jejího zavedení tato novinka setkala s úspěchem u široké veřejnosti. Stejně tak finanční úřady v té době zaznamenaly nemalý nárůst odvodů na daních.
 
A o co konkrétně na podzim roku 2013 šlo? Princip této loterie byl jednoduchý – zapojit se do této loterie mohl každý, kdo na území Slovenské republiky zakoupil zboží v hodnotě přesahující 1 euro, poté přihlásit účtenku do slosování a následně čekat, zda se nestane výhercem až 10 000 eur, případně nového automobilu.
 
Myšlenka jistě zajímavá a v době jejího zavedení vyvolala tato soutěž doslova šílenství. Nicméně jak průzkum o rok později ukázal, tato účtenková loterie napomáhá zvýšit příjmy státu pouze nepatrně. I přesto, že v roce 2015 tento nástroj zaznamenává stále menší zájem u lidí, slovenská vláda prozatím o jeho zrušení neuvažuje.
 
Další zajímavou novinkou platnou na Slovensku v souvislosti s používáním registračních pokladen, tentokráte z roku 2015, je využívání tzv. virtuálních pokladen. Jedná se o mobilní aplikaci nahrazující přístroj jako takový. Je určena např. pro taxikáře, praktické lékaře či opraváře.
 
Otázkou tedy je, do jaké míry se případný model ze Slovenska, který v různých formách funguje i v jiných evropských zemích, přenese do systému plánovaných registračních pokladen v České republice.

Koho se registrační pokladny v ČR mají týkat a odkdy?

Současná situace v ČR je taková, že plán začít používat registrační pokladny se u drobnějších podnikatelů netěší velké přízni. Důvodem může být navýšení rozpočtu firmy z důvodu jejího pořízení a provozu, časová náročnost a na první pohled větší zásah do podnikatelských aktivit.
 
Nový zákon o evidenci tržeb počítá s postupným zaváděním povinnosti ve třech termínech. Nejdříve by evidenci měly podléhat restaurační, stravovací a ubytovací služby, a to od druhé poloviny roku 2016. Od listopadu 2016 by se k nim měl přidat maloobchod a velkoobchod a od roku 2017 ostatní činnosti (služby) a ještě později ostatní služby a řemeslníci. Tyto termíny jsou zatím orientační, jelikož zákon ještě není v konečné podobě. Zákon obsahuje různé termíny účinnosti, které závisí na datu platnosti zákona. Postupně tedy budou muset vést elektronickou evidenci tržeb všichni.
 
Návrh zákona říká, že subjektem evidence tržeb je poplatník:

• daně z příjmů fyzických osob a
• daně z příjmů právnických osob.

Pokud jde o předmět evidence tržeb, tím jsou evidované tržby poplatníka. Z tohoto ustanovení vyplývá, že nový zákon se týká každého, kdo přiznává daň z příjmů.
 
Podívejme se nyní na jednotlivé skupiny podrobněji. První skupinou, které se týká připravovaná elektronická evidence tržeb, jsou restaurační, stravovací a ubytovací služby. Respektive jsou to činnosti pod kódem 55 a 56 v klasifikaci NACE, přičemž se nově hovoří i o prodejcích zmrzliny.
 
Činnosti uvedené pod kódy 55 a 56:

• 55 Ubytování
  • 55.1 Ubytování v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních
    • 55.10 Ubytování v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních
  • 55.2 Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování
    • 55.20 Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování
  • 55.3 Kempy a tábořiště
    • 55.30 Kempy a tábořiště
  • 55.9 Ostatní ubytování
    • 55.90 Ostatní ubytování
• 56 Stravování a pohostinství
  • 56.1 Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních
    • 56.10 Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních
  • 56.2 Poskytování cateringových a ostatních stravovacích služeb
    • 56.21 Poskytování cateringových služeb
    • 56.29 Poskytování ostatních stravovacích služeb
  • 56.3 Pohostinství
    • 56.30 Pohostinství

Druhou skupinou je maloobchod a velkoobchod. V připravovaném zákonu se jedná o činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódy 45.1, 45.3, 45.4, a pokud jde o obchod, jedná se o kódy 46 a 47.
 
Níže jsou uvedeny jednotlivé činnosti:

• 45.1 Obchod s motorovými vozidly, kromě motocyklů
  • 45.11 Obchod s automobily a jinými lehkými motorovými vozidly
  • 45.19 Obchod s ostatními motorovými vozidly, kromě motocyklů
• 45.3 Obchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů
  • 45.31 Velkoobchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů
  • 45.32 Maloobchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů
• 45.4 Obchod s motocykly, jejich díly a příslušenstvím a jejich opravy a údržba
  • 45.40 Obchod s motocykly, jejich díly a příslušenstvím a jejich opravy a údržba
• 46 Velkoobchod, kromě s motorovými vozidly (a vše pod tímto kódem)
• 47 Maloobchod, kromě s motorovými vozidly (a vše pod tímto kódem)

Klasifikací NACE se pro tyto účely rozumí klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006.
 
Diskutovanou skupinou jsou ostatní obory a řemeslníci. Původně se počítalo s prvními dvěma skupinami a další obory se měly připojit po půl roce. Poté se řešilo, že se další obory připojí až po analýze, kterou po několika letech provede Finanční správa. Nyní se mluví o tom, že se elektronická evidence tržeb dotkne také např. řemeslníků.

Závěrem

Nejdříve se tedy evidence elektronických tržeb dotkne podnikatelů poskytujících ubytovací a stravovací služby. Společně se zavedením této evidence by mělo dojít ke snížení sazby DPH v oblasti stravování z 21 % na 15 %.
 
Také by měla být zavedena jednorázová sleva, která by měla kompenzovat pořizovací náklady na zavedení e-tržeb. Tato sleva by měla být ve výši 5 000 Kč. Týkala by se dotčených poplatníků daně z příjmů fyzických osob a šla by uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou měl podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat.
 
Jak bude přesně vypadat nový zákon o evidenci tržeb a odkdy se jím budeme řídit, zatím není jasné. Jeho výsledná podoba ještě definitivně schválena nebyla.

Aktuální informace o vývoji elektronické evidence tržeb můžete sledovat na našem webu Elektronická evidence tržeb pod lupou.

Související články:
Zákon o evidenci tržeb dostal zelenou
Elektronickou evidenci tržeb posvětili i senátoři
Elektronická evidence tržeb od roku 2016