S povinným počtem žen ve vedení firem Češi příliš nesouhlasí

Dosáhnout zamýšleného třicetiprocentního podílu žen ve vedení tuzemských podniků by bylo problematické. V představenstvech firem žebříčku Czech Top 100 figuruje něžné pohlaví jen v osmi procentech. Ve vrcholovém managementu evropských podniků je dam jen o čtyři procenta více.

• Jen 19 procent české populace je pro zavedení povinného podílu žen v řídících funkcích, valná většina s genderovými kvótami nesouhlasí.

• Ti, co zavedení kvót podporují, se přiklánějí k rovnému přístupu. Pokud ženy ve vedení, pak nejméně z 50 procent.

• V představenstvech firem v Czech Top 100 je pouhých osm procent ženského pohlaví – největší zastoupení má zdravotnictví (26 procent), nejmenší naopak technické obory (4 procenta).

Tradiční doménou žen je zdravotnictví

 
V každém dvanáctém křesle v rámci top managementu nejvýznamnějších českých firem dnes sedí žena, v Evropě pak v každém osmém. „Tradiční doménou dam je zdravotnictví, kde se v České republice daří mezi muži prosadit více než čtvrtině. Hranici deseti procent překročily ženy překvapivě také v odvětví IT a technologií. Naopak nejhůře si vedou technické obory jako doprava či petrochemie, kde je žen jen okolo čtyř procent,“ hodnotí situaci Blanka Dvořáková ze společnosti KPMG Česká republika.
 
Dotazované ženy se k názoru zavedení genderových kvót stavěly pozitivněji. Souhlasilo by s nimi 23 procent. Mezi muži by zavedení kvót podpořilo jen 14 procent. „Průzkum jasně potvrzuje vžitou nedůvěru Čechů k uměle zaváděným pravidlům, která by zvýhodňovala určitou skupinu obyvatel před jinou,“ konstatuje Blanka Dvořáková.
 
Se zavedením pravidla nejvíce souhlasili lidé ve věku 45 až 54 let (23 procent), nejméně pak mladí do 24 let (10 procent). Respondenti z Moravy (23 procent) by ženy mezi lídry firem viděli raději než Češi (17 procent).

Pomohou kvóty ženám do vedení?

 
Ani samotné manažerky nepovažují návrh Evropské unie zrovna za nejšťastnější. „Pouze paušální zavádění kvót bez dalších podpůrných opatření není podle mého názoru moc dobré řešení. Firmy by měly podporovat ženy ve vedoucích pozicích jinými prostředky než zaváděním kvót,“ vyjádřila se Michaela Chaloupková, ředitelka divize nákup a členka představenstva společnosti ČEZ.
 
Spíše než v počtu žen v top managementu vidí Chaloupková problém jinde. „Vůbec se nedivím, že ženy spíše volí rodinu. Je to na jedné straně přirozené, ale na druhé straně jsou k tomu často nuceny vnějšími okolnostmi. Muži obecně mají vyšší příjmy, a proto je rozhodnutí, že žena zůstane doma, většinou jasné,“ dodala.
 
Podniky by se podle ní měly v první řadě zaměřit na srovnání platové úrovně mužů a žen na stejných pozicích a podporovat ženy jiným způsobem. Zavést například pružnou pracovní dobu, práci z domova, částečné úvazky a firemní jesle a školku.
 
Ani ve zdravotnictví, kde je zastoupení žen na vysokých postech nejvyšší, nevidí top manažerky pro zákonem dané výhody důvod. „Jsem přesvědčena o tom, že schopné ženy se dokážou prosadit i bez kvót. Zdravotnictví se postupem let významně feminizovalo, i když ne do takové míry jako například školství. I tak to považuji v našem oboru za škodlivé,“ přemítá Dana Jurásková, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Ženy vnáší do vedení týmového ducha a empatii

 
České vrcholové manažerky si myslí, že ženy ve vedení mohou firmě jedině prospět. „Vyvážené týmy složené z mužů i žen jsou mnohem výkonnější než třeba výhradně mužské týmy,“ říká Michaela Chaloupková. Právě ženský element podle ní hraje významnou roli v komunikaci týmu a sdílení zkušeností. Ženy nejsou tak individualisticky založeny, dokážou tedy více spolupracovat, což může potlačit soutěživost a naopak podpořit tým.
 
Důležitosti ženského pohledu na vedení firmy si všímá i Dana Jurásková. „Ženy jsou v řešení problémů často pragmatičtější a důslednější než muži, jsou orientovány na výsledek a velmi respektují čas. Na druhou stranu jsou empatické a schopné tuto vlastnost využívat při řízení,“ doplňuje.
 
Některé evropské země kvóty již s úspěchem zavedly. V roce 2003 to bylo Norsko (40procentní kvóta), v příštím roce by chtěl stejného poměru mužů a žen dosáhnout Island, v dalších letech ještě Španělsko a také Francie.