Pro podnikatele

OSVČ, změňte minimální zálohy na zdravotní pojištění
- 06. 02. 2015
Nejpozději v pondělí 9. února musí odvést zálohu na zdravotní pojištění ve výši 1 797 Kč všichni podnikatelé, kteří k 31. 12. 2014 platili minimální zálohy, a také ti, kdo mají odvádět zálohy z minimálního vyměřovacího základu.
Jak si zařídit živnostenské oprávnění nebo koncesi?
- 21. 01. 2015
Jak a kde si živnost nebo koncesi zaregistrovat? Jaké druhy živností existují? Kolik vás to všechno ze začátku bude stát? Odpověďmi nejen na tyto otázky se bude zabývat následující článek, který by měl posloužit jako návod při prvních krocích k podnikání.
Povinná elektronická komunikace se rozšířila
- 13. 01. 2015
Nově má od roku 2015 povinnost učinit podání pouze elektronicky daňový subjekt nebo jeho zástupce, který má zpřístupněnu datovou schránku, nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Zálohy na sociální a zdravotní pojištění od roku 2015
- 07. 01. 2015
Základní princip pro výpočet a placení sociálního a zdravotního pojištění se s příchodem nového roku nemění. Zvyšují se však minimální zálohy. Minimální záloha na sociální pojištění pro rok 2015 je 1 943 Kč, na zdravotní pojištění 1 797 Kč.
Přivýdělek formou podnikání
- 05. 12. 2014
Podnikání nemusí být vždy hlavním zdrojem příjmů. Podnikáním si můžete přivydělávat například k jakémukoli důchodu, k mateřské či rodičovské dovolené nebo při zaměstnání či při studiu. Jaké výhody a povinnosti v těchto případech máte?
Jak se připravit na přechod k nové účetní firmě?
- 26. 11. 2014
Nejste spokojeni s osobou či firmou, která vám vede účetnictví? Chcete přejít k někomu jinému, ale obáváte se komplikací s tím spojených? V tomto článku vám poradíme, co byste neměli podcenit a na co byste se měli při změně účetní či účetního zaměřit.

Rychlé zprávy

Míra inflace v eurozóně v srpnu zrychlila na 3,3 procenta
03. 09. 2026 |
Inflace v eurozóně v srpnu výrazně zrychlila a meziročně dosáhla 3,3 procenta. V červenci přitom činila 2,9 procenta. Za růstem stojí především výrazné zdražení energií, jejichž ceny v srpnu meziročně vzrostly o 14,3 procenta. Naopak jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií a potravin a lépe ukazuje dlouhodobější cenové tlaky, mírně zpomalila na 2,4 procenta. Nová data mohou komplikovat situaci Evropské centrální bance, která se snaží držet inflaci pod kontrolou a postupně směřovat k dvouprocentnímu cíli. Výrazný růst cen energií představuje riziko, že se vyšší inflace promítne i do dalších částí ekonomiky. Pro další rozhodování centrální banky tak bude důležité, zda jde pouze o dočasné zdražení energií, nebo se cenové tlaky začnou znovu šířit do celé ekonomiky.