Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Vedení daňové evidence

Vedení daňové evidence

Pokud se rozhodnete uplatňovat skutečné výdaje, můžete si vybrat, zda zvolíte vedení účetnictví, či daňové evidence. V následujícím článku se zaměříme na druhou variantu, a to daňovou evidenci a její zákonitosti.

Poplatník fyzická osoba si může vybrat ze tří způsobů zdanění – paušální daň (pokud splňuje podmínky), paušální výdaje, nebo skutečné výdaje. Při uplatňování skutečných výdajů si může poplatník vybrat, jestli povede účetnictví, nebo daňovou evidenci dle § 7b zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Právě na daňovou evidenci se podíváme níže podrobněji.

Daňová evidence dle § 7b

Poplatník, který se rozhodne vést daňovou evidenci, není účetní jednotkou podle zákona o účetnictví. Zákon o daních z příjmů nepředepisuje formu, jakou má být daňová evidence vedena. Daňovou evidenci je možné vést ručně nebo např. v Excelu. Je ale vhodné vést daňovou evidenci v účetním programu, který umožňuje vedení daňové evidence.
 


Účetní program POHODA umožňuje vést daňovou evidenci ve verzích Mini, Lite, Standard a Komplet.


Smyslem daňové evidence je evidovat příjmy a výdaje v členění potřebném pro zjištění základu daně. Poplatník musí v daňové evidenci sledovat údaje o majetku a dluzích.

V případě, že poplatník vykonává víc různých činností, měla by být daňová evidence vedena podle těchto činností, aby bylo možné výdaje přiřadit k příslušným příjmům. K tomu lze při vedení daňové evidence v programu POHODA použít např. agendu Činnosti.
 


V daňové evidenci můžete činnosti využít k rozlišení dílčích základů daně z příjmů. Hlavní typ příjmu se nastavuje v sekci Daně/Daň z příjmů v agendě Globální nastavení a na dokladech se už neuvádí. Pro každý další typ příjmu založíte samostatný záznam v agendě Činnosti a přiřadíte odpovídající daňový typ. Tyto příjmy je třeba označit zvolením odpovídající činnosti na příslušných daňových dokladech.

Majetek v daňové evidenci

Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví. Konkrétně se jedná zejména o § 6 až § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Vyhláška č. 500/2002 Sb. v uvedených ustanoveních definuje dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek a zásoby.

Dlouhodobým nehmotným majetkem jsou zejména nehmotné výsledky vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, resp. v tomto případě poplatníkem.

V daňové evidenci se výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku považují dle § 24 odst. 2 písm. zn) rovnou za daňově uznatelný výdaj. Poplatník vedoucí daňovou evidenci nemusí dlouhodobý nehmotný majetek odepisovat – uplatní rovnou celý výdaj jako daňový. Ale je povinen ho evidovat.

Definici dlouhodobého hmotného majetku upravuje § 26 ZDP takto:

„Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí:

  1. samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 80 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok,
  2. budovy, domy a jednotky,
  3. stavby, s výjimkou
    1. provozních důlních děl,
    2. drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m,
    3. oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou,
  4. pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky vymezené v odstavci 9,
  5. dospělá zvířata a jejich skupin, jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 80 000 Kč,
  6. jiný majetek vymezený v odstavci 3.

Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí:

  1. technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 1 písm. f),
  2. technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
  3. výdaje hrazené uživatelem, které podle zvláštních předpisů nebo podle daňové evidence tvoří součást ocenění hmotného majetku, který je předmětem finančního leasingu, a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 80 000 Kč,
  4. právo stavby u poplatníka, který nevede účetnictví.“

Dlouhodobý finanční majetek představují zejména dlouhodobé cenné papíry.

Zásoby představují:

  • materiál – suroviny, pomocné látky, látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky, náhradní díly, obaly a obalové materiály, další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění, drobné hmotné movité věci a jejich soubory s dobou použitelnosti delší než jeden rok a vstupní cenou nižší než 80 000 Kč, pokusná zvířata,
  • nedokončená výroba a polotovary – produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem,
  • výrobky – věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky,
  • mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny,
  • zboží – movité věci a zvířata, nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi a zvířaty obchoduje. Patří sem také výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen, a zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji. U poplatníka, jehož předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitých věcí, se za zboží považují též nemovité věci.

Ocenění majetku a dluhů v daňové evidenci

V § 7b odst. 3 ZDP je upraveno, jakým způsobem se oceňují jednotlivé složky majetku takto:

  • hmotný majetek se oceňuje podle § 29 pořizovací cenou při úplatném nabytí majetku, vlastními náklady, je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, reprodukční pořizovací cenou v ostatních případech,
  • pohledávky se oceňují podle § 5 jmenovitou hodnotou,
  • ostatní majetek se oceňuje pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí u majetku nabytého bezúplatně,
  • dluhy se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou,
  • peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami,
  • pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů (§ 26), bez stavby na něm zřízené,
  • do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního leasingu se zahrnou výdaje s jeho pořízením související, hrazené uživatelem.

V případě, že poplatník pořídí soubor různých druhů majetku a dluhů, oceňují se jednotlivé složky majetku v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu. Je-li rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu záporný, postupuje se obdobně jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu (§ 23).

Ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 5 stanoví, že základ daně lze snížit o záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu při nabytí vkladem nebo přeměnou a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu. Tj. o záporný rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním souboru majetku podle zvláštního právního předpisu lze snížit základ daně.

Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů

Ustanovení § 7b odst. 4 ukládá poplatníkům vedoucím daňovou evidenci povinnost k poslednímu dni zdaňovacího období zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů. O tomto zjištění provede zápis. V případě, že bude zjištěn rozdíl (manko nebo přebytek), je potřeba o tyto rozdíly upravit základ daně.

Úschova daňové evidence

Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neuplynula lhůta pro stanovení daně. Většinou půjde o tříleté období. Tato lhůta se prodlouží ve vymezených případech, např. v případě daňové ztráty, daňové kontroly atd.

Příjmy a výdaje v cizí měně

Příjmy a výdaje v cizí měně evidované v daňové evidenci se přepočítají podle § 38 ZDP. V daňové evidenci se ke konci zdaňovacího období neprovádí přepočet zůstatku devizového účtu nebo valutové pokladny ani se nepřeceňují pohledávky nebo dluhy v cizí měně (viz pokyn GFŘ D-22 k § 7b).

Podle § 38 ZDP si osoby, které nevedou účetnictví, mohou zvolit buď jednotný kurz, který je zveřejňován ve Finančním zpravodaji formou pokynu GFŘ D, nebo použít kurz podle právních předpisů o účetnictví – pevný kurz, denní kurz a další.

Jak vést daňovou evidenci

Při vedení daňové evidence je potřeba evidovat pohledávky a dluhy, tj. mít evidenci přijatých a vydaných faktur a ostatních pohledávek a závazků. Dále je potřeba evidovat všechny složky majetku – drobný majetek, dlouhodobý majetek hmotný i nehmotný a zásoby.

Dále je potřeba evidovat příjmy a výdaje minimálně v členění na daňově uznatelné a neuznatelné. Vykonává-li poplatník více různých činností, je vhodné evidovat příjmy a výdaje odděleně pro různé činnosti. Zákon nestanoví formu a je na poplatníkovi, zda se rozhodne vést daňovou evidenci ručně, nebo na počítači.

Je však mnohem jednodušší vést daňovou evidenci v účetním programu, který to umožňuje.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Vyplácení přeplatků na daních začne po 1. dubnu 2025

    |

    Finanční správa začne vyplácet přeplatky na daních z příjmů po 1. dubnu 2025. Pokud poplatník podá daňové přiznání do tohoto data a požádá o vrácení přeplatku, částka mu bude zaslána na účet do 2. května 2025. U přiznání podaných po 1. dubnu běží 30denní lhůta pro vrácení až od data podání. Přeplatek nelze vrátit bez žádosti, kterou lze podat elektronicky přes portál MOJE daně, datovou schránkou nebo v papírové podobě na finanční úřad. Právnické osoby a podnikatelé musí uvést bankovní účet registrovaný u finanční správy.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících