V minulých dílech našich článků zaměřených na život občanů se zdravotním postižením jsme se věnovali problematice podnikání a zaměstnávání invalidních důchodců a příspěvkům a výhodám pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Dnes se budeme věnovat problematice příspěvků a dotací pro OSVČ se zdravotním postižením. Díky nim může být start do podnikání do značné míry usnadněn.

Podnikání zdravotně postižených

V naší účetní a poradenské praxi se často setkáváme s mylnou představou, že „invalida přeci nemůže podnikat.“ Nicméně praxe ukazuje zcela něco jiného a vcelku i překvapivého. Nejenom, že zdravotně postižení dokážou konkurovat svými podnikatelskými záměry „zdravým“ lidem, ale velmi často jsou jejich výrobky zárukou kvality a precizní práce.

Je však nutné si předem dobře stanovit svůj předmět činnosti a být si vědomi svých omezení a zůstat „nohama na zemi“. Někdy se setkáváme i s opačným úhlem pohledu, a to, že „zdravotně postižení budou mít se svými výrobky či službami automaticky přednost před těmi zdravými.“ Tímto způsobem to v praxi nefunguje a jako téměř ve všem dnes platí, že nikdo vám nic zadarmo nedá.

Je tedy opravdu důležité být ve svých podnikatelských záměrech střízlivý a zároveň se nebát pustit přes svůj handicap do promyšleného podnikání. To je první a jedna z klíčových fází celého „podnikatelského projektu“.

V tomto článku rozebereme celkem čtyři konkrétní příklady příspěvků od úřadu práce nebo dotací, jak jsou veřejností často označovány.

První dva příspěvky jsou určeny výhradně pro osoby se zdravotním postižením. Jedná se o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa a o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa.

Další dva příspěvky jsou ovšem určeny nejen osobám se zdravotním postižením, ale i ostatním lidem. Jedná se o příspěvek na společensky účelné pracovní místo a překlenovací příspěvek.

Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

Z našich článků již znáte pojem chráněné pracovní místo (dále též „CHPM“), a to ve spojení se zaměstnáváním zdravotně postižených. Nicméně i OSVČ mají možnost tohoto institutu využít. Uvedenou problematiku upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. V § 75 odst. 11 tohoto zákona je uvedeno, že „Úřad práce může uzavřít dohodu o zřízení chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.“

Poskytnutí tohoto příspěvku se pak obdobně řídí podmínkami uvedenými v odst. 1 až 9 uvedeného paragrafu, tedy stejnými jako v případě zřízení CHPM zaměstnavatelem pro své zaměstnance.

Co se týče výše, příspěvek na zřízení CHPM pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Pro rok 2013 se vychází z částky 24.408 Kč. Takto zřízené CHPM musí být provozováno po dobu nejméně 3 let, a to ode dne sjednaného v dohodě s úřadem práce. Pokud takováto OSVČ přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nemůže úřad práce požadovat vrácení tohoto příspěvku.

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM pro OSVČ

Kromě příspěvku na zřízení CHPM může OSVČ se zdravotním postižením, stejně jako zaměstnavatel, jež zaměstnává osoby se zdravotním postižením, požádat o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů zřízené CHPM.

Opět využijeme znění výše uvedeného zákona, konkrétně § 76. Zde je uvedeno, že „Úřad práce může na zřízené nebo vymezené chráněné pracovní místo poskytnout na základě dohody se zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením, i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa.“

Takovouto dohodu je však možno uzavřít nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne vymezení chráněného pracovního místa. Tento příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM se poskytne za předpokladu, že ke dni podání žádosti nemá evidován daňový nedoplatek u finančního nebo celního úřadu, na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na sociální pojištění, s výjimkou povolených splátek a dodržení jejich termínů splatnosti vůči uvedeným institucím.

Roční výše příspěvku může činit nejvíce 48 000 Kč a poskytuje se zálohově čtvrtletně nebo v jiném dohodnutém období.

Možná si ale říkáte, co se rozumí „provozními náklady“, na které lze příspěvek získat? Ptáte se správně, nicméně v uvedeném zákoně odpověď nehledejte. Proč? Posuďte sami – v § 77 je řečeno: „Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem charakteristiku chráněného pracovního místa, druhy provozních nákladů chráněného pracovního místa nezbytných k provozování chráněného pracovního místa, na které lze poskytnout příspěvek podle § 76, a způsob poskytování příspěvku a další skutečnosti rozhodné pro uzavření dohody o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa.“

A jaký klíčový dokument je tímto prováděcím právním předpisem? Je jím Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Poslední novela proběhla Vyhláškou č. 390/2011 ze dne 29. listopadu 2011.

V § 9 jsou taxativně uvedeny druhy provozních nákladů CHPM pro OSVČ. Mezi ně patří:

• zvýšené správní náklady ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, kterými jsou např. náklady na nájemné, povinné revize zařízení a objektů, služby spojené s užíváním objektu, energie, palivo, vodné a stočné (vždy však platí, že o tyto náklady nelze žádat v případě, že se jedná o prostory či objekty určené k bydlení)

• náklady na dopravu materiálu či výrobků

• přizpůsobení provozovny, kam jsou zařazeny např. náklady na počítačové a programové vybavení, pomocné technologické zařízení či rozšíření provozu

Společensky účelné pracovní místo

Dalším opatřením ze strany státu, jak může zpříjemnit vstup do podnikatelské sféry, a to nejen občanům se zdravotním postižením, je možnost vytvoření společensky účelného pracovního místa. Jedná se o nástroj uvedený ve zmíněném zákoně o zaměstnanosti v § 113. Z něj vyplývá, že společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti.

Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek. Následně je stanoveno, v jaké výši lze tento příspěvek poskytnout. Přitom se vychází z průměrné míry nezaměstnanosti v České republice a může být poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců.

Jak dále vyplývá z § 25 již též zmíněné vyhlášky č. 518/2004 Sb., příspěvek na společensky účelné pracovní místo vytvořené uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti, může být poskytnut jako návratný příspěvek, příspěvek na úhradu úroků z úvěrů nebo jiný účelově určený příspěvek. Poté je poskytnuto nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody o poskytnutí tohoto příspěvku.

Překlenovací příspěvek

Posledním instrumentem, který může pomoci OSVČ se zdravotním postižením, a ne pouze jim, je tzv. překlenovací příspěvek. Podporu v současně platné legislativě najdeme opět v zákoně o zaměstnanosti, konkrétně v § 114. Tento druh příspěvku může úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa.

Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut.

Překlenovací příspěvek se však poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců. Jeho výše činí nejvýše 0,25násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku. Pro rok 2013, jak jsme již zmínili v úvodu tohoto článku, se vychází z částky 24.408 Kč.

O poskytnutí příspěvku lze požádat nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody na společensky účelné pracovní místo. Překlenovací příspěvek se poskytuje jednorázově, a to za celé sjednané období. Následně je splatný do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody o poskytnutí tohoto příspěvku.

V tomto ustanovení již přímo najdeme, co se rozumí provozními náklady, na které lze osobě samostatně výdělečně činné poskytnout překlenovací příspěvek. Jsou jimi:

• nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku a služeb s ním spojených,

• náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,

• náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozováním samostatné výdělečné činnosti.

Kam pro formuláře?

Další otázkou je, jak požádat o uvedené příspěvky? I v tomto případě platí, že je potřeba splnit zákonem předepsaný postup. Ten začíná správným vyplněním formulářů. Administrativa vás tedy ani v tomto případě nemine.

Nemusíte se však příliš obávat nebo předem skládat zbraně. Lze je vyplnit přímo ve vašem počítači, neboť jsou ve formátu MS Word. Jinou možností je formát PDF. Tyto formuláře naleznete na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Po jejich vyplnění je postačí vytisknout a spolu s požadovanými přílohami je doručit buď osobně na podatelnu, nebo je zaslat doporučenou poštou na příslušný úřad práce.

Pokud se necítíte na jejich vyplnění sami, doporučujeme osobní návštěvu vámi příslušného úřadu práce a požádat je o spolupráci.

Kromě výše uvedených příspěvků, jež jsou v kompetenci úřadů práce, lze též využít dotací např. z fondů Evropské unie. Více informací vám podají na Ministerstvu průmyslu a obchodu České republiky.

Nebojte se začít

Jak z výše uvedeného vyplývá, aktivní politika zaměstnanosti, jak se odborně tato podpora ze strany úřadů práce nazývá, je určena i pro začínající podnikatele. Nemůžete-li tedy najít zaměstnání a máte-li požadované schopnosti a uvažujete o zahájení podnikatelské činnosti, neváhejte těchto nástrojů využít.

Věříme, že za pomoci uvedených informací nejen v tomto článku, ale i z předchozích dílů, dokážete své podnikání postupně rozvíjet. Samozřejmě záleží na míře zdravotního postižení a omezení, která s sebou takový handicap nese. Nicméně z praxe osobně známe řadu zdravotně handicapovaných, kteří se do podnikání pustili.

Možná nevydělávají desetitisíce měsíčně, ale dokážou se uplatnit na spletitém trhu práce. A pocit užitečnosti pro společnost je vedle finančního prospěchu to, co zdravotně postiženým dodává impuls s ještě větší chutí překonávat svůj handicap.

Související články:
Podnikání a zaměstnávání invalidních důchodců
Výhody pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby se zdravotním postižením