Na samém začátku podnikání si někteří kladou otázku, jestli s podnikáním začít jako osoba samostatně výdělečné činná („OSVČ“) nebo založit právnickou osobu – nejčastěji společnost s ručením omezeným. Já osobně zastávám názor, že ve většině případů je pro podnikatele, který s podnikáním teprve začíná a nemá žádné zkušenosti, lepší začít jako OSVČ. A až v případě, že se podnikání tzv. rozjede, založit „eseróčko“.
 
Důvodů je několik:

• Snazší zahájení, přerušení i skončení podnikání – zahájení, přerušení nebo ukončení živnostenského podnikání OSVČ zpravidla nevyžaduje větší administrativu než ohlášení živnosti, popř. jejího pozastavení/ukončení na živnostenském úřadě. Oproti tomu založení s. r. o. je administrativně náročnější a o její likvidaci ani nemluvě.
• Nižší administrativa – s. r. o. (či jiná právnická osoba) má povinnost již od svého založení vést účetnictví (podvojné). Což v praxi znamená buď velmi dobrou znalost účetnictví, nebo najmutí účetní. Naproti tomu v případě OSVČ stačí evidovat pouze příjmy (u paušálních výdajů) nebo příjmy a výdaje (při použití skutečných výdajů), což může podnikatel alespoň v začátcích s určitými elementárními znalostmi zvládnout sám. A i pokud se rozhodne vyhledat služby profesionální účetní, tak cena za vedení daňové evidence OSVČ bývá nižší než cena za vedení účetnictví s. r. o.
• Snadné výběry peněz – u OSVČ je možná tzv. osobní spotřeba. Prakticky to znamená, že podnikatel OSVČ může podnikatelské peníze kdykoliv a bez jakýchkoliv omezení použít pro svoji soukromou potřebu, vybrat nebo převést na osobní účet. Zatímco v s. r. o. toto možné není. V s. r. o. je třeba peníze nejdříve legálně „vybrat“ (například přes mzdu), nebo si počkat jednou ročně na podíly na zisku.
• Nižší zdanění (hlavně u nižších příjmů) – neplatí to úplně absolutně, ale míra celkové daňové zátěže u OSVČ bývá nižší než v s. r. o. Zvláště zohledníme-li například výběr odměny jednatele nebo společníka s. r. o. přes mzdy.

Je možné podnikat i bez živnostenského oprávnění?

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) definuje podnikatele v § 420 takto: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“
 
Podnikání živnostenské je jen jednou z forem podnikání a je upraveno v zákoně o živnostenském podnikání (zákon č. 455/1991 Sb.). Podnikat se však dá více způsoby, které jsou blíže popsány v článku Podnikání bez živnosti – je to možné?

Živnostenské podnikání

Živnostenský zákon stanoví pro podnikatele podmínky pro výkon podnikatelské činnosti. Všichni podnikatelé musí splnit všeobecné podmínky provozování živnosti (§ 6 živnostenského zákona), a to svéprávnost a bezúhonnost.
 
Za svéprávnou je považována osoba, která nebyla svéprávnosti zbavena.
 
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena (viz § 6 odst. 2 živnostenského zákona).
 
V případě tzv. volných živností stačí splnění všeobecných podmínek. U ostatních živností je třeba ještě splnit zvláštní podmínky v podobě odborné způsobilosti k výkonu živnosti.

Rozdělení živností

Živnosti se dělí na koncesované a ohlašovací. Ohlašovací živnosti jsou provozované na základě živnostenského oprávnění a oprávnění provozovat živnost vzniká dnem ohlášení. Postačí splnit všechny předepsané podmínky a ohlásit zahájení živnosti. Ohlašovací živnosti se dále dělí na řemeslné, vázané a volné.
 
A druhý typ živností jsou koncesované, které jsou provozované na základě koncese, a oprávnění provozovat živnost vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.

• Živnosti ohlašovací – na základě ohlášení (je k tomu zapotřebí výpis ze živnostenského rejstříku, dříve živnostenský list)
  • řemeslné – podmínkou je odborná způsobilost podle § 21 a § 22 živnostenského zákona, jsou vyjmenované v příloze č. 1 (např. řeznictví, pekařství, pivovarnictví, kovářství, zámečnictví, zlatnictví, hodinářství, montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení, holičství a kadeřnictví, hostinská činnost, kosmetické služby, manikúra a pedikúra),
  • vázané – podmínkou je odborná způsobilost (viz přílohu č. 5), vyjmenované v příloze č. 2 (např. oční optika, projektová činnost ve výstavbě, obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, oceňování majetku, služby v oblasti BOZP, autoškola, péče o dítě do tří let věku v denním režimu),
  • volné – odborná způsobilost není podmínkou, vyjmenované v příloze č. 4 (např. výroba textilu, obuvi, vydavatelská činnost, výroba skla, umělecko-řemeslné zpracování kovů, velkoobchod a maloobchod, ubytovací služby, poskytování software, realitní činnost, pronájem movitých věcí, poradenská a konzultační činnost, reklama a marketing, fotografická činnost, designérská činnost, překladatelská a tlumočnická činnost, provozování cestovní agentury, překladatelská a tlumočnická činnost, mimoškolní výchova a vzdělávání – lektorská činnost, pořádání výstav a veletrhů).
• Živnosti koncesované – na základě koncese, podmínkou je odborná způsobilost, jsou vyjmenované v příloze č. 3 (např. výroba konzumního lihu a lihovin, prodej zbraní a střeliva, silniční motorová doprava včetně taxi, provozování cestovní kanceláře, ostraha majetku a osob, služby soukromých detektivů).

Žádost o koncesi

Podnikatel žádající o koncesi musí splnit všeobecné a zvláštní podmínky stanovené v příloze č. 3 živnostenského zákona. Fyzická osoba žádající o koncesi musí mít trvalé bydliště na území ČR.
 
Žádost o koncesi lze podat osobně na kterémkoliv živnostenském úřadě. Neplatí místní příslušnost, takže lze žádat kdekoliv, bez ohledu na bydliště. Žádost o koncesi můžete též poslat na živnostenský úřad poštou nebo elektronicky – se zaručeným elektronickým podpisem. Žádat lze také prostřednictvím Czech POINT.
 
Žádost o koncesovanou živnost se podává pomocí Jednotného registračního formuláře pro fyzické osoby („JRF“). Přes JRF se podnikatel registruje také na správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a finančním úřadě. Není proto nutné chodit na tyto instituce se registrovat zvlášť.
 
K žádosti se přikládá:

• doklad prokazující odbornou způsobilost podnikatele, popř. jeho odpovědného zástupce,
• prohlášení odpovědného zástupce (je-li ustanoven), že souhlasí s ustanovením do funkce, podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučiní-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před (kterýmkoliv) živnostenským úřadem,
• doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž fyzická osoba umístila sídlo, liší-li se od bydliště.

Správní poplatek za přijetí žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání je 1 000 Kč. Přijetí další žádosti o koncesi, kdy podnikatel je již zapsán v živnostenském rejstříku, je 500 Kč. Poplatek za vyřízení žádosti na Czech POINT činí 50 Kč. Na živnostenském úřadě je vyřízení zdarma.
 
Živnostenský úřad rozhodne o udělení koncese do 30 dnů.

Ohlášení živnosti vázané nebo řemeslné

Podnikatel musí splnit všeobecné podmínky a zvláštní podmínky na odbornou způsobilost. Ohlášení je možno podat osobně u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu, poslat poštou, elektronicky nebo prostřednictvím Czech POINT.
 
Ohlášení se provádí přes Jednotný registrační formulář pro fyzické osoby, ke kterému se přikládá:

• doklad prokazující odbornou způsobilost podnikatele, popř. jeho odpovědného zástupce,
• prohlášení odpovědného zástupce (je-li ustanoven), že souhlasí s ustanovením do funkce, podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučiní-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před (kterýmkoliv) živnostenským úřadem,
• doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž fyzická osoba umístila sídlo, liší-li se od bydliště.

Správní poplatky jsou shodné jako v případě žádosti o koncesi (1 000 Kč za ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání, 500 Kč za další ohlášení živnosti).
 
Jsou-li splněny podmínky stanovené živnostenským zákonem pro ohlášení živnosti, živnostenský úřad ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne doručení ohlášení provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis.

Ohlášení živnosti volné

Podnikatel splňuje pouze všeobecné podmínky. Odborná způsobilost není u volných živností požadována. Ohlášení provádí stejně jako v případě živností vázaných nebo řemeslných prostřednictvím Jednotného registračního formuláře pro fyzické osoby, ke kterému se případně přidává doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž fyzická osoba umístila sídlo, liší-li se od bydliště ohlašovatele.
 
Správní poplatky a lhůta pro vyřízení jsou shodné jako v předchozím případě u živnosti vázané nebo řemeslné.

Související články:
Jak si zařídit živnostenské oprávnění nebo koncesi?
Jak založit „eseróčko“
Porovnání podnikání OSVČ a „eseróčka“

Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.