Každý produktivní člověk, který chce pracovat a přitom nechce být zaměstnancem, se většinou stane podnikatelem. Tím se může stát ať už zřízením živnostenského listu, když začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), nebo založením společnosti, nově korporace.
 
Většinou si v těchto případech začínající podnikatelé zakládají společnosti s ručením omezeným (s.r.o.), které oproti ostatním obchodním korporacím mají výhody například v tom, že „eseróčko“ může založit i jen jediná osoba, není třeba upisovat akcie apod.
 
V případě, že se podnikatel rozhodne jít sice ze začátku poměrně náročnější, ale zato pro budoucí podnikání z právního a podnikatelského pohledu vhodnější cestou a založí si společnost s ručením omezeným, ve většině případů se stane i zaměstnancem svého vlastního „eseróčka“. Případně může své s.r.o. pomáhat jako společník. V tomto případě nebude pobírat mzdu, ale pouze podíl na zisku.
 
OSVČ musí ze svých příjmů po odpočtu výdajů odvést daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %. Pojistné na sociální pojištění činí 29,2 % a zdravotní pojištění 13,5 %, celkem tedy 42,7 %. Kromě polovičního vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění má OSVČ ještě výhodu v možnosti danit paušálními výdaji bez nutnosti sledovat skutečné výdaje pro podnikání.
 
Společnost s ručením omezeným musí odvést z rozdílu mezi výnosy a náklady daň z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Podíly společníků se musí ještě zdanit srážkovou daní ve výši 15 %. U s.r.o. podnikatel buď figuruje jako společník s odměnami bez zaměstnaneckého poměru, nebo jako zaměstnanec, případně kombinace obojího. Nebo může být zcela bez pravidelné odměny a vyplácet si jen podíly na zisku společnosti.
 
V případě zaměstnaneckého poměru zaměstnavatel odvádí 25 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění a zaměstnanec ze své mzdy pak odvádí 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění.

Co je výhodnější z pohledu daní, odvodů a pojištění?

Z pohledu daní, odvodů a pojištění se vyplácí samostatnému podnikateli podnikat jako OSVČ. Naopak v případě, že by byl zaměstnancem ve vlastní s.r.o., je tato varianta nákladově na odvody nejnáročnější. Zlatá střední cesta je, že společník (podnikatel) pobírá pouze podíly na zisku ze své společnosti.

Toto je však pouze jeden pohled na věc. Sice OSVČ mají nejmenší odvody do státního rozpočtu, ale také z něj čerpají nejmenší dávky zpět ve formě nemocenských, podpory v nezaměstnanosti, sociální a jiné podpory.
 
Z pohledu právního a podnikatelského se naopak jeví jako výhodnější podnikání pod s.r.o., jak ukazuje následující přehled. Konečné rozhodnutí a volbu vhodné formy podnikání však stejně musí udělat každý jednotlivec sám za sebe.
 
Tab.: Rozdíly mezi fyzickou a právnickou osobou
 

Zahájení podnikání

Při zahájení podnikání se každý podnikatel musí vypořádat s úřady. V případě OSVČ teoreticky stačí navštívit živnostenský úřad, kde si vyplní jednotný registrační formulář pro zřízení živnostenského oprávnění a nahlášení registrace na finanční úřad, zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Tím by OSVČ měla mít vše podstatné pro začátek podnikání vyřízené. Nicméně lze jen doporučit si jednotlivé registrace ještě na daných úřadech a institucích ověřit.
 
Při zakládání s.r.o. je proces poněkud zdlouhavější, jelikož se musí zajistit sídlo společnosti, k čemuž je zapotřebí souhlas vlastníka nemovitosti, dále notářský zápis o vzniku společnosti a rovněž živnostenské oprávnění jako v případě OSVČ, a to vše se musí předložit na obchodní soud.
 
Nemalým úskalím může být i zdánlivě banální věc, jako je název společnosti. Obchodní rejstřík odmítne zapsat název, který je podobný s již existující právnickou osobou a nepomůže ani např. zeměpisné rozlišení (ABC, s.r.o. a ABC ČR, s.r.o. apod.). Proto je velmi vhodné vymyslet dopředu více variant názvu a vše konzultovat s notářem ještě před provedením notářského zápisu.
 
Určitým ulehčením a zjednodušením může být koupě ready made společnosti. Tento krok sice vyjde dráž než založení čisté, nové společnosti, ale zase si můžete ušetřit spoustu administrativních a úředních povinností a zejména čas. Pro někoho může být nevýhoda, že v historii společnosti je vidět, že se jedná o koupi „z druhé ruky“, což ale pro běžný podnikatelský živost ničemu nemusí vadit.

Přechod z fyzické osoby na právnickou

I kdyby se podnikatel rozhodl začít jako OSVČ a v průběhu doby zjistil, že by pro něj přeci jen bylo výhodnější podnikat pod s.r.o., může kdykoliv (jednodušší bývá na přelomu roku, ale prakticky lze kdykoliv v jeho průběhu) převést své aktivity pod právnickou osobu.
 
Proces přechodu z OSVČ na „eseróčko“ je časově a administrativně poměrně náročný a po určitou dobu běží obě varianty podnikání současně. Důležité je řádně naplánovat faktický „obchodní“ přechod pod novou právní formu podnikání, a to nejen z hlediska obchodních partnerů, ale i úřadů a státních institucí.
 
Rozhodně nesmíte zapomenout, že po skončení zdaňovacího období, většinou kalendářního roku, se musí vypořádat daňové povinnosti jak za OSVČ, tak i za s.r.o., a to až do doby, než je jedna z činností (OSVČ) zcela ukončena, je nahlášeno ukončení podnikání na všech příslušných institucích apod.
 
Velice důležitou a někdy i opomíjenou skutečností je, že s.r.o. musí začít vést své účetnictví počínaje dnem jejího vzniku. Na rozdíl od OSVČ nestačí daňová evidence a už vůbec nelze počítat s uplatňováním paušálních výdajů procentem z příjmů.
 
Pro přechod z OSVČ na s.r.o. se většinou volí jedna z následujících (nejběžnějších) možností. Každopádně je dobré vše předem zvážit a promyslet, případně se poradit s daňovým poradcem:
 

1. Založení nové s.r.o. a vklad celého podnikání OSVČ do základního kapitálu s.r.o.

Přechod trvá relativně delší dobu, mimo jiné z důvodu oceňování podnikání OSVČ znalcem. „Eseróčko“ naváže plynule na podnikání OSVČ, takže obchodní partneři budou bez pochybností vědět, s kým nadále obchodují. Společnost s ručením omezeným přebírá veškerá práva a povinnosti od OSVČ.
 

2. Založení nové s.r.o. a následný prodej podnikání (majetku) fyzické osoby do s.r.o.

Relativně rychlejší proces než v předešlém bodě, kdy dojde k „prodeji podniku“ jednorázově z OSVČ do s.r.o., ovšem i zde s nutností ocenění znalcem. Taktéž přechází veškerá práva a povinnosti na s.r.o.
 

3. Založení nové s.r.o. a postupný převod majetku z OSVČ na s.r.o. a postupné ukončování podnikání OSVČ

Prakticky nejběžnější způsob přechodu a také nejlevnější. Zde ovšem nedochází k přechodu závazků z podnikání OSVČ na s.r.o. Převod majetku do s.r.o. je trochu komplikovanější, protože stejný majetek využívá OSVČ a s.r.o. teoreticky v jednom okamžiku.

Související článek:
Srovnání OSVČ a zaměstnance