Část třetí

Protest musí být učiněn soudem, notářem nebo místním národním výborem.

V protestní listině nutno uvést:

1. jméno toho, pro koho a proti komu se protest činí;

2. údaj, že ten, proti němuž se protest činí, byl bez výsledku vyzván k směnečnému plnění nebo že ho nebylo lze zastihnout nebo že nebylo lze vypátrat místnost, kde provozuje svůj podnik, ani jeho byt;

3. údaj místa a data, kde a kdy došlo k výzvě nebo k bezvýslednému pokusu o ni;

4. jde-li o přijetí nebo zaplacení pro čest, poznámku, od koho, pro koho a jak bylo nabídnuto nebo jak došlo k přijetí nebo k zaplacení pro čest;

5. požádá-li směnečník, jemuž byla směnka předložena k přijetí, aby mu byla ještě znovu předložena v následující den, poznámku o tom;

6. doslovný opis směnky (opisu) se všemi indosamenty a poznámkami;

7. podpis protestního orgánu, úřední pečeť nebo úřední razítko.

Požaduje-li se plnění ze směnky na několika osobách nebo několikrát na téže osobě, stačí k tomu jen jedna protestní listina.

Směnku možno zaplatit do rukou protestního orgánu. Oprávnění protestního orgánu k tomu, aby přijal placení, nelze vyloučit.

§83 (1) Protestní orgán je povinen za náhradu výdajů bez prodlení vydat majiteli směnky nebo jeho zmocněnci prvopis protestní listiny a na žádost též její prostý neb ověřený dopis.

§83 (2) Rovněž je povinen protesty podle celého jejich obsahu den ode dne v pořádku časovém a číselném vpisovat do zvláštní knihy, který je list za listem opatřena pořadovými čísly; účastníkům nebo jejich právním nástupcům musí za náhradu výdajů kdykoli vydat výpis z této knihy.

Kdo činí protestem, může až do vydání protestní listiny tomu, pro něhož se protest činí, opravit chyby ve psaní, výpustky a jiné vady protestní listiny. Opravu nutno označit jako opravu a podepsat.

Protesty nutno činit v době ode devíti do osmnácti hodin a mimo tuto dobu, jen souhlasí-li s tím výslovně ten, proti němuž se protest činí; souhlas se vyznačí v protestu.

Na směnce nebo na přívěsku se vyznačí, že protest byl vykonán. Opominutí tohoto záznamu nemá vliv na platnost protestu.

§87 (1) Předložení směnky k přijetí nebo k zaplacení, pořízení protestu, vyžádání stejnopisu směnky, jakož i všechny ostatní úkony, které musí být provedeny u určité osoby, nutno vykonat v místnostech, kde provozuje svůj podnik, a nemá-li jich nebo nedají-li se vypátrat, v jejím bytě. Jinde mohou být provedeny jen tehdy, souhlasí-li obě strany; souhlas se vyznačí v protestu.

§87 (2) Je-li v protestu poznamenáno, že se nepodařilo vypátrat místností, kde se provozuje podnik, ani byt, a bylo-li přesto vypátrání možné, není protest proto neúčinný.

§87 (3) Ustanovení odstavce 2 se nedotýká odpovědnosti protestního orgánu, který opominul konat vhodná šetření. Zůstane-li dotaz u ohlašovacího orgánu bez výsledku, není protestní orgán povinen konat další šetření.

Úkony, které se mají vykonat v určitém místě uvedeném na směnce, mohou být provedeny v místě jiném dají-li k tomu při úkonu, o který jde, souhlas jeho účastníci. Osvědčuje-li se provedení úkonu písemně, vyznačí se v osvědčení i souhlas.

§89 (1) Výstavce nebo příjemce, jejichž směnečný závazek zanikl promlčením nebo tím, že nebyl včas vykonán úkon potřebný k zachování směnečného nároku, zůstávají majiteli směnky zavázáni, jen pokud se na jeho škodu obohatili.

§89 (2) Nárok na vydání obohacení se promlčuje ve třech letech ode dne zániku směnečného závazku.

§89 (3) Proti indosantům, jejichž směnečný závazek zanikl, není takového nároku.

§90 (1) Směnku, která se ztratila nebo byla zničena, lze prohlásit za umořenou.

§90 (2) Protestní listinu, která se ztratila nebo byla zničena, lze nahradit výpisem z knihy protestů, který vydá protestní orgán (§ 83 odst. 2).