Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Účetní metody

Účinnost od: 1. 1. 2016

ČÁST ČTVRTÁ


ÚČETNÍ METODY

§32

Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a
vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících

§32 (1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo jeho části a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do doby stanovené v § 7 odst. 10 nebo v § 8 odst. 12 jsou zejména náklady na

a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, například odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,

b) úroky, zejména z úvěrů, 

c) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,

d) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,

e) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku nikoliv pro budoucí provoz, 

f) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,

g) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou,

h) úhradu podílu na:

1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy, spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,

2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,

3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,

i) úhrady nákladů za přeložky, (Pozn. č. 31a: Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.) překládky (Pozn. č. 31b: Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.) a náhradní pozemní komunikaci (Pozn. č. 31c: Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků,

j) ověření způsobilosti majetku k užívání, vzniknou-li v průběhu tohoto procesu použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí ostatních výnosů a náklady na ně, s výjimkou odpisů, součástí ostatních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,

k) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování tohoto majetku; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, zaúčtuje se pořizovaný majetek do ostatních nákladů.

§32 (2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou

a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,

b) náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předchozího stavu,

c) kursové rozdíly,

d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,

e) v případě pozemku vykazovaného v položce "A.II.1. Pozemky" náklady spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 1 vykazovaného v položkách "A.II.3. Stavby", "A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů" a "A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek" podle § 8 odst. 10 písm. a).

§32 (3) V případě práva stavby není součástí jeho ocenění stavba vyhovující právu stavby. Je-li při nabytí práva stavby oceněného jednou částkou jeho součástí stavba vyhovující právu stavby zřízená jinou účetní jednotkou nebo osobou, rozdělení ocenění práva stavby na část odpovídající stavbě a právu stavby se provede při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení obou částí práva stavby.

§32 (4) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka; v případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku nabytého účetní jednotkou do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované účetní jednotkou v průběhu nájmu nebo pachtu a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.

§32 (5) Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření jeho vybavenosti nebo použitelnosti, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 7 nebo § 8. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.

§32 (6) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.

§32 (7) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou majetkem, který se uvádí v položce aktiv ,,A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů".

§32 (8) U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení provedené na tomto majetku.

§33

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů

Do pořizovací ceny cenných papírů a podílů se započítávají poplatky makléřům, poradcům a burzám. Do pořizovací ceny cenných papírů a podílů se nezapočítávají úroky z úvěrů a zápůjček na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s jejich držbou.

§33a

Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících

Do pořizovací ceny zásob se započítávají náklady na dopravu, clo, provizi, pojistné, vnitropodnikové náklady na přepravu a zpracování zásob. Do pořizovací ceny zásob se nezapočítávají úroky z úvěrů a zápůjček na pořízení zásob, kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů.

§33b

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek

Do pořizovací ceny pohledávek se započítávají náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.

§34

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění
ekvivalencí u cenných papírů a podílů

Ikona zobrazí komentář...

§34 (1) Změny reálných hodnot u cenných papírů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu se účtují jako náklad nebo výnos.

§34 (2) Změny reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) těchto cenných papírů, které je pravděpodobně trvalé, zaúčtuje se znehodnocení bez zbytečného odkladu na příslušné účty nákladů. Výše tohoto znehodnocení odpovídá kladnému rozdílu mezi oceněním cenného papíru při jeho nabytí a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát ze znehodnocení. Pokud následně po zaúčtování znehodnocení prostřednictvím účtů nákladů dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů, je zvýšení reálné hodnoty zaúčtováno nejvýše ve výši zaúčtovaného znehodnocení podle předchozí věty na účty výnosů.

§34 (3) Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92.

§35

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů

§35 (1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují jako náklad nebo výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.

§35 (2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.

§35 (3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky:

a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,

b) zajištění je efektivní,

c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.

§35 (4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % - 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.

§35 (5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.

§35 (6) Za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.

§36

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování  

Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky stanovené v § 35 odst. 3 a 4, se účtují jako náklad nebo výnos.

§36a

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek,
které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování

Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují jako náklad nebo výnos.

Ikona zobrazí komentář...
§36b

Ustanovení § 36b ve znění platném od 1. ledna 2017:

Přeměny účetní jednotky

V případě přeměny účetní jednotky uvedené v § 2 podle občanského zákoníku nebo zvláštního právního předpisu použije účetní jednotka přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, upravující přeměny obchodních korporací.

§37

Postup tvorby a použití opravných položek
 

§37 (1) Účetní jednotky uvedené v § 2 opravné položky stanovené v § 26 odst. 3 zákona nevytvářejí a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2.

§37 (2) Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o opravných položkách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, a to pouze v případech, pokud jsou tvořeny v souvislosti s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů.

§37 (3) Opravné položky se tvoří na vrub nákladů. Opravné položky vymezené v odstavci 2 se uvádějí v aktivech rozvahy v položce ,,B.II.19. Opravná položka k pohledávkám" v záporné hodnotě.

§37 (4) Výše opravných položek nesmí přesáhnout výši pohledávek, k nimž jsou opravné položky tvořeny. Jsou-li opravné položky vytvořeny ve výši jednoho sta procent jmenovitých hodnot pohledávek, mohou být tyto pohledávky odepsány a opravné položky k nim zrušeny. Odepsané pohledávky se dále sledují na podrozvahových účtech do okamžiku, než je prokazatelně známo, že nemůže v žádném případě nastat úhrada, nebo do okamžiku, kdy pohledávky právně zanikly. Přijatá úhrada za původně již odepsanou pohledávku se uvádí ve výkazu zisku a ztráty do výnosů v položce ,,B.IV.6. Platby za odepsané pohledávky". O částku provedené úhrady se sníží zůstatek pohledávky vedený na příslušném podrozvahovém účtu.

§37 (5) Částečné snížení nebo zrušení opravných položek se zahrne ve prospěch nákladů. Snížení, popřípadě zrušení opravné položky se zahrne do nákladů také v případech, kdy inventarizace prokáže jejich nepřiměřenou výši nebo neopodstatněnost.

§37 (6) Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek.

§37 (7) Pokud se na určitý titul snížení hodnoty majetku vytváří opravná položka, nelze současně tvořit rezervu.

§37 (8) Tvořit opravné položky na zvýšení hodnoty majetku je zakázáno.

§37 (9) V případě, že se při inventarizaci závazků zjistí, že jejich částka je vyšší než jejich výše v účetnictví, nevytvářejí se opravné položky, ale zvýšení se zaúčtuje přímo na účtu závazků se souvztažným zápisem na příslušný účet nákladů.

§38

Odpisování majetku

§38 (1) Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný nebo jejich části se odpisují z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh používání může být v metodě odpisování vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například s ohledem na výkony nebo intenzitu způsob používání.

§38 (2) Podle ustanovení § 28 zákona se dále odpisuje

a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání nebo požívání; majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje,

b) technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet,

c) technické zhodnocení drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku,

d) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen ,,ložisko") na pozemku koupeném po 1. lednu 1997,

e) soubor majetku, který je charakterizován samostatným technicko-ekonomickým určením,

f) technické zhodnocení u nemovitých kulturních památek a církevních staveb oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.

§38 (3) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství v Kč/t nebo v Kč/m 3 je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu v t nebo v m 3 prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.

§38 (4) Stavby vyhovující právu stavby podle § 32 odst. 3 účtované na samostatných účtech se odpisují samostatně.

§38 (5) Při odpisování zvířat základního stáda a tažných zvířat se odpisy stanoví podílem pořizovací ceny snížené o předpokládanou tržbu při vyřazení ze stáda - brakaci, to je čitatele, a předpokládaného počtu let v chovu základního stáda, to je jmenovatele.

§38 (6) V případě dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v podílovém spoluvlastnictví odpisuje každý spoluvlastník svůj vlastnický podíl.

§38 (7) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu používání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je nájemce nebo pachtýř oprávněn technické zhodnocení účtovat a odpisovat, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.

§38 (8) Pokud účetní jednotka tvoří fond reprodukce investičního majetku jako peněžní fond, a nezajistí ke dni sestavení účetní závěrky, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, krytí fondu reprodukce investičního majetku finančními prostředky, sníží se výsledkově o tento rozdíl fond reprodukce investičního majetku.

§38 (9) Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se nabytá nemovitá věc zaúčtuje dnem doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze v účetní závěrce.

§38 (10) Při pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a technického zhodnocení, pokud jsou částečně nebo zcela pořízeny z přijaté dotace nebo účelového daru, se vlastní jmění zvýší o částku ve výši přijaté dotace nebo účelového daru. Obdobně se postupuje v případě bezúplatně nabytého dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a technického zhodnocení. V případě, že je takto pořízený majetek odpisován, postupuje se takto:

a) stanoví se částka z výše odpisů v poměru přijaté dotace a pořizovací ceny,

b) sníží se výše vlastního jmění o tuto částku a

c) současně se zvýší jiné ostatní výnosy o tuto částku.
§39

Podle ustanovení § 28 zákona se neodpisují

a) pozemky,

b) umělecká díla, (Pozn. č. 12: Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb.) která nejsou součástí stavby, sbírky, (Pozn. č. 13: Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.) movité kulturní památky, (Pozn. č. 13: Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.) předměty kulturní hodnoty (Pozn. č. 12: Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb.) a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy, (Pozn. č. 13: Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.) dále církevní stavby, zejména kostely, kaple a kláštery, za podmínky, že jsou užívány k církevním a náboženským účelům, zejména k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů,

c) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud nejsou uvedeny do stavu způsobilého k užívání,

d) finanční majetek,

e) zásoby,

f) najatý nebo obdobně užívaný dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek, není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak,

g) pohledávky,

h) povolenky na emise a preferenční limity a

i) majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, soubory tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a) a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb.

§40

Postup tvorby a použití rezerv

§40 (1) Účetní jednotky uvedené v § 2 nevytvářejí rezervy stanovené v § 26 odst. 3 zákona a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2.

§40 (2) Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o rezervách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny zákonem upravujícím rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, a to pouze v případech, kdy jsou stanoveny zákonem o daních z příjmů.

§40 (3) Rezervy se tvoří na vrub nákladů. Jejich použití, částečné snížení nebo zrušení pro nepotřebnost se zahrnuje do nákladů.

§40 (4) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.

§40 (5) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.

§40 (6) Rezervy podléhají inventarizaci, při které se posuzuje jejich výše a odůvodněnost. Pominou-li důvody, pro které byly rezervy vytvořeny, je povinna je účetní jednotka zrušit.

§40 (7) Postup při tvorbě rezerv účetní jednotka upraví vnitřním předpisem.

§41

Vzájemné zúčtování

§41 (1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví se nepovažuje zúčtování

a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,

b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení,

d) kladných a záporných kursových rozdílů cizích měn v rámci téhož účetního případu.

§41 (2) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje účtování o započtení pohledávek a dluhů podle občanského zákoníku na rozvahových účtech, jedná-li se o pohledávky a dluhy s dobou splatnosti jednoho roku a kratší a ve stejné měně.

§41 (3) V účetní závěrce se za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání rozdílů zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu a pohledávek a závazků, s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách. Účetní jednotka uvede s ohledem na významnost výše uvedená souhrnná vykázání typů účetních případů v příloze v účetní závěrce.

§42

Metoda kursových rozdílů
 

§42 (1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění finančního majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu se uvádějí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce ,,A.V.19 Kursové ztráty" nebo v položce ,,B.IV.8. Kursové zisky".

§42 (2) Kursové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech ve skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub příslušných nákladů a ve prospěch příslušných výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému oka mžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

§42 (3) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů jsou při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, bez ohledu na to, zda je účtováno výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly uvádějí prostřednictvím rozvahového účtu v položce ,,A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků". Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl uvádí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce ,,A.V.22. Jiné ostatní náklady" nebo v položce ,,B.IV.10. Jiné ostatní výnosy".

§42 (4) Při přepočtu cizí měny na českou měnu postupují účetní jednotky podle § 24 odst. 6 zákona.

§42 (5) Při přepočtu měny, která není obsažena v kursech devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou, se pro přepočet použije oficiální střední kurs centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.

§42 (6) Kursové rozdíly zjištěné ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, se uvádějí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce "A.V.19. Kursové ztráty" nebo v položce "B.VI.8. Kursové zisky".

Ikona zobrazí komentář...
§42a

Metoda přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném
nebo ve zjednodušeném rozsahu

Při přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka v jednoduchém účetnictví před uzavřením účetních knih provede inventarizaci a dále v jednoduchém účetnictví k rozvahovému dni postupuje takto:

a) konečné stavy majetku, závazků včetně dluhů, případně rezerv vytvořených na základě zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů zjištěné při uzavírání účetních knih, se převedou jako počáteční zůstatky příslušných účtových skupin nebo příslušných syntetických účtů v rozvaze; hodnota časového rozlišení (Pozn. č. 34b: § 24 odst. 2 písm. h) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.) se uvede v aktivech jako počáteční zůstatek účtové skupiny 38,

b) smluvní dluhy z nedočerpaných finančních prostředků určených na předem stanovený účel v rámci hlavní činnosti účetní jednotky podle stanov, statutu nebo jiné zřizovací nebo zakládací listiny se uvedou v pasivech rozvahy jako počáteční zůstatek účtové skupiny 91,

c) je-li při uzavření peněžního deníku zjištěna informace o nevyrovnané průběžné položce, uvede se v aktivech jako počáteční zůstatek účtové skupiny 26, a to podle povahy zůstatku buď v kladné nebo záporné hodnotě,

d) kladný rozdíl mezi položkou aktiv celkem k prvnímu dni účetního období a mezi součtem počátečních zůstatků účtových skupin pasivních nebo počátečních zůstatků syntetických účtů pasiv k prvnímu dni účetního období se uvede jako počáteční zůstatek účtové skupiny 90; je-li zjištěný rozdíl záporný, uvede se v pasivech rozvahy v záporné hodnotě jako počáteční zůstatek účtové skupiny 93.

§42b

Metoda oceňování souboru majetku

§42b (1) Soubor majetku je tvořen více věcmi a je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty a předmětů tvořících sbírky muzejní povahy určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen "soubor majetku"). Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí hmotnou movitou.

§42b (2) Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje

a) podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo

b) součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.

§42b (3) Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odstavce 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.

§42b (4) Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.