Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Týká se vás sestavení konsolidované účetní závěrky?

Týká se vás sestavení konsolidované účetní závěrky?

Novela zákona o účetnictví účinná od 1. 1. 2016 přinesla mimo jiné i změnu kritérií, která vymezují povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku. Účetní jednotky by tedy měly prověřit, zda jim tato povinnost nevznikla. Jaká kritéria musí splnit?

Konsolidační celek

Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku má účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv („konsolidující účetní jednotka“).
 
Povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky má osoba bez ohledu na její sídlo, pokud je:

  • ovládanou osobou, s výjimkou ovládaných osob, ve kterých je vykonáván společný vliv („konsolidovaná účetní jednotka“),
  • osobou, ve které konsolidující nebo konsolidovaná účetní jednotka vykonává společný vliv („účetní jednotka pod společným vlivem“), nebo
  • osobou, ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv („účetní jednotka přidružená“).

Konsolidační celek tak tvoří konsolidující účetní jednotka a účetní jednotky konsolidované, přidružené a pod společným vlivem, s podmínkami a výjimkami z konsolidace uvedenými níže.
 
Abychom určili, která účetní jednotka je ovládanou osobou, tj. konsolidovanou účetní jednotkou, pomůžeme si § 74 zákona o obchodních korporacích, kde je uvedeno, že ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv, a ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou.

Kritéria pro sestavení konsolidované účetní závěrky

Podle předchozího znění zákona nemusela konsolidující účetní jednotka sestavit konsolidovanou účetní závěrku, pokud účetní jednotky konsolidačního celku společně, na základě svých posledních řádných účetních závěrek, nesplnily alespoň dvě z následujících kritérií:

  • aktiva celkem brutto činí více než 350 000 000 Kč,
  • roční úhrn čistého obratu činí více než 700 000 000 Kč,
  • průměrný přepočtený stav zaměstnanců činí v průběhu účetního období více než 250.

Nově jsou kritéria přesunuta do § 1c zákona o účetnictví (dále jen „ZoÚ“), který vymezuje kategorie skupin účetních jednotek. Znění zákona můžeme shrnout tak, že skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek, tj. tvoří konsolidační celek.
 
Přehled kritérií k rozvahovému dni, která jsou stanovena na konsolidovaném základě, shrnuje následující tabulka.
 

Konsolidační celek Kritéria
K rozvahovému dni a na konsolidovaném základě Aktiva celkem Roční úhrn čistého obratu Průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období
Malá skupina účetních jednotek nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot 100 mil. Kč 200 mil. Kč 50
Střední skupina účetních jednotek není malou skupinou a nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot 500 mil. Kč 1 000 mil. Kč 250
Velká skupina účetních jednotek překračuje alespoň dvě hraniční hodnoty 500 mil. Kč 1 000 mil. Kč 250
 
Přičemž:
  • aktivy celkem se rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy, tj. aktiva netto,
  • ročním úhrnem čistého obratu se rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy (v případě účetního období kratšího než jeden rok dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12),
  • průměrným počtem zaměstnanců se rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.
Zákon v § 22a uvádí, že malá skupina účetních jednotek nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku (s výjimkou případů, kdy je některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu), přesto porovnáním původních a nových kritérií zjistíme, že povinnost vytvářet konsolidovanou účetní závěrku bude mít od 1. 1. 2016 více konsolidujících účetních jednotek.
 
Přehledně to shrnuje následující tabulka. Povinnost vzniká při překročení alespoň dvou kritérií.
 

Kritéria Aktiva celkem Roční úhrn čistého obratu Průměrný počet zaměstnanců
v průběhu účetního období
Do 31. 12. 2015 350 mil. Kč (brutto) 700 mil. Kč 250
Od 1. 1. 2016 100 mil. Kč (netto) 200 mil. Kč 50

Zatímco předchozí znění zákona posuzovalo kritéria na základě souhrnu posledních řádných účetních závěrek jednotlivých účetních jednotek konsolidačního celku, nové znění již hovoří o konsolidovaném základě. To může některým účetním jednotkám, pohybujícím se blízko hraničních hodnot, způsobit komplikace, protože pro posouzení, zda sestavit konsolidovanou účetní závěrku musí nejprve konsolidovat, aby zjistili konsolidovaný základ.

Výjimky z konsolidace

Pro úplnost ještě doplňme, že aktuální znění zákona uvádí několik výjimek, kdy účetní jednotka (a to včetně subjektu veřejného zájmu) nemusí být zahrnuta do konsolidačního celku.
 
Jde o případy, kdy:
  • informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky nelze získat bez nepřiměřených nákladů nebo bez zbytečného zdržení, a to v mimořádně výjimečných případech,
  • podíly této účetní jednotky jsou drženy výhradně za účelem jejich následného prodeje,
  • přísná a dlouhodobá omezení podstatně brání konsolidující účetní jednotce ve výkonu jejích práv v oblasti nakládání s majetkem nebo řízení této účetní jednotky nebo brání výkonu jednotného řízení této účetní jednotky.
Účetní jednotky přidružené nemusejí být vykázány v položkách konsolidované účetní závěrky, je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu účetní jednotky přidružené nevýznamný.
 
Konsolidující účetní jednotka nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, pokud:
  • ovládá pouze konsolidované účetní jednotky, jež jsou jednotlivě i v úhrnu nevýznamné, nebo
  • její konsolidované účetní jednotky mohou být vyloučeny z konsolidace z důvodů uvedených výše, nebo
  • je současně konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby za zákonem stanovených podmínek v § 22aa ZoÚ.

Shrnutí

Novela zákona o účetnictví snížila hraniční hodnoty týkající se povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku, proto by účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek, měly posoudit, zda se jich povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku týká.
 
Ideálně co nejdříve, protože konsolidovaná účetní závěrka bude obsahovat nejen aktuální účetní období začínající v roce 2016, ale také srovnatelné minulé účetní období. Protože i tyto údaje si musí konsolidující účetní jednotka zpracovat a připravit, je vhodné, aby na tom začala pracovat s dostatečnou časovou rezervou.
 

Autor je CFO ve společnosti STORMWARE s.r.o. V současné době připravuje společně s Radkou Loja publikaci o konsolidované účetní závěrce, která by měla vyjít koncem roku.

Související článek:
Co je to konsolidační rozdíl?

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Qwadry
    18. 05. 2016, 12:51

    Je pravda, že tyto úpravy v účetním zákoně ve výsledku pomohou malým a středním podnikům? Děkuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • ViDA – DPH v digitální éře

    |

    Evropský parlament schválil balíček ViDA, který od 14. dubna 2025 přináší modernizaci DPH v digitální éře. Klíčové změny se týkají elektronické fakturace, platforem a přeshraničních transakcí. Od července 2030 bude u přeshraničních B2B plnění povinná elektronická faktura do 10 dnů, zruší se souhrnné hlášení. Od roku 2028 ponesou platformy odpovědnost za DPH u služeb jako ubytování a přeprava, pokud poskytovatel neprokáže své DIČ a že sám DPH odvádí.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících