Novela zákona o účetnictví účinná od 1. 1. 2016 přinesla mimo jiné i změnu kritérií, která vymezují povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku. Účetní jednotky by tedy měly prověřit, zda jim tato povinnost nevznikla. Jaká kritéria musí splnit?
Konsolidační celek
Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku má účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv („konsolidující účetní jednotka“).
Povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky má osoba bez ohledu na její sídlo, pokud je:
- ovládanou osobou, s výjimkou ovládaných osob, ve kterých je vykonáván společný vliv („konsolidovaná účetní jednotka“),
- osobou, ve které konsolidující nebo konsolidovaná účetní jednotka vykonává společný vliv („účetní jednotka pod společným vlivem“), nebo
- osobou, ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv („účetní jednotka přidružená“).
Konsolidační celek tak tvoří konsolidující účetní jednotka a účetní jednotky konsolidované, přidružené a pod společným vlivem, s podmínkami a výjimkami z konsolidace uvedenými níže.
Abychom určili, která účetní jednotka je ovládanou osobou, tj. konsolidovanou účetní jednotkou, pomůžeme si § 74 zákona o obchodních korporacích, kde je uvedeno, že ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv, a ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou.
Kritéria pro sestavení konsolidované účetní závěrky
Podle předchozího znění zákona nemusela konsolidující účetní jednotka sestavit konsolidovanou účetní závěrku, pokud účetní jednotky konsolidačního celku společně, na základě svých posledních řádných účetních závěrek, nesplnily alespoň dvě z následujících kritérií:
- aktiva celkem brutto činí více než 350 000 000 Kč,
- roční úhrn čistého obratu činí více než 700 000 000 Kč,
- průměrný přepočtený stav zaměstnanců činí v průběhu účetního období více než 250.
Nově jsou kritéria přesunuta do § 1c zákona o účetnictví (dále jen „ZoÚ“), který vymezuje kategorie skupin účetních jednotek. Znění zákona můžeme shrnout tak, že skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek, tj. tvoří konsolidační celek.
Přehled kritérií k rozvahovému dni, která jsou stanovena na konsolidovaném základě, shrnuje následující tabulka.
Konsolidační celek | Kritéria | |||
K rozvahovému dni a na konsolidovaném základě | Aktiva celkem | Roční úhrn čistého obratu | Průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období | |
Malá skupina účetních jednotek | nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot | 100 mil. Kč | 200 mil. Kč | 50 |
Střední skupina účetních jednotek | není malou skupinou a nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot | 500 mil. Kč | 1 000 mil. Kč | 250 |
Velká skupina účetních jednotek | překračuje alespoň dvě hraniční hodnoty | 500 mil. Kč | 1 000 mil. Kč | 250 |
- aktivy celkem se rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy, tj. aktiva netto,
- ročním úhrnem čistého obratu se rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy (v případě účetního období kratšího než jeden rok dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12),
- průměrným počtem zaměstnanců se rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.
Přehledně to shrnuje následující tabulka. Povinnost vzniká při překročení alespoň dvou kritérií.
Kritéria | Aktiva celkem | Roční úhrn čistého obratu | Průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období |
Do 31. 12. 2015 | 350 mil. Kč (brutto) | 700 mil. Kč | 250 |
Od 1. 1. 2016 | 100 mil. Kč (netto) | 200 mil. Kč | 50 |
Zatímco předchozí znění zákona posuzovalo kritéria na základě souhrnu posledních řádných účetních závěrek jednotlivých účetních jednotek konsolidačního celku, nové znění již hovoří o konsolidovaném základě. To může některým účetním jednotkám, pohybujícím se blízko hraničních hodnot, způsobit komplikace, protože pro posouzení, zda sestavit konsolidovanou účetní závěrku musí nejprve konsolidovat, aby zjistili konsolidovaný základ.
Výjimky z konsolidace
Jde o případy, kdy:
- informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky nelze získat bez nepřiměřených nákladů nebo bez zbytečného zdržení, a to v mimořádně výjimečných případech,
- podíly této účetní jednotky jsou drženy výhradně za účelem jejich následného prodeje,
- přísná a dlouhodobá omezení podstatně brání konsolidující účetní jednotce ve výkonu jejích práv v oblasti nakládání s majetkem nebo řízení této účetní jednotky nebo brání výkonu jednotného řízení této účetní jednotky.
Konsolidující účetní jednotka nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, pokud:
- ovládá pouze konsolidované účetní jednotky, jež jsou jednotlivě i v úhrnu nevýznamné, nebo
- její konsolidované účetní jednotky mohou být vyloučeny z konsolidace z důvodů uvedených výše, nebo
- je současně konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby za zákonem stanovených podmínek v § 22aa ZoÚ.
Shrnutí
Ideálně co nejdříve, protože konsolidovaná účetní závěrka bude obsahovat nejen aktuální účetní období začínající v roce 2016, ale také srovnatelné minulé účetní období. Protože i tyto údaje si musí konsolidující účetní jednotka zpracovat a připravit, je vhodné, aby na tom začala pracovat s dostatečnou časovou rezervou.
Autor je CFO ve společnosti STORMWARE s.r.o. V současné době připravuje společně s Radkou Loja publikaci o konsolidované účetní závěrce, která by měla vyjít koncem roku.
Související článek:
Co je to konsolidační rozdíl?
Komentáře
Qwadry
18. 05. 2016, 12:51Je pravda, že tyto úpravy v účetním zákoně ve výsledku pomohou malým a středním podnikům? Děkuji