V praxi dochází často k tomu, že na přelomu účetního období, např. v prosinci, obdržíte fakturu za nájemné, kterou však budete proplácet až v lednu následujícího roku. Nebo se dostanete do situace, kdy v prosinci obdržíte platbu za vzdělávací kurz dopředu, který se však bude konat v lednu. Pro tyto a další případy použijeme některý z účtů skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv.
 
I když tyto účty mohou být malou noční můrou pro nejednoho účetního či účetní, nejedná o nic tak složitého. Můžete se o tom sami přesvědčit níže na názorných příkladech.

Přechodné účty aktiv a pasiv

Jak už název napovídá, tyto účty se používají v tzv. přechodném období v souvislosti s účetní uzávěrkou a závěrkou. Pomocí těchto položek může účetní jednotka zahrnout náklady a výnosy do těch účetních období, s kterými souvisí věcně a časově. Mají vliv na výsledek hospodaření. Jakoby dočasně nahrazují náklady, výnosy, výdaje a příjmy, aby byly zahrnuty ve správný okamžik do výsledku hospodaření.
 
Tyto účty můžeme rozdělit do dvou skupin:

• účty časového rozlišení,
• dohadné účty aktivní a pasivní.

 
Účty časového rozlišení se používají pro nasměrování nákladů a výnosů do toho období, s nímž věcně a časově souvisí. Pro použití musí být splněny následující tři podmínky:

1. účel (např. druh prováděných oprav),
2. období (přesně vymezené),
3. částka, která je vynaložena (vyjádřena v peněžních prostředcích).

 
Není-li splněna některá z podmínek, použijí se tzv. dohadné účty aktiv a pasiv.
 
Dohadné účty aktivní a pasivní se používají, když je potřeba vyrovnat časový nesoulad mezi plněním a jeho vykazováním. Jsou tak zachyceny položky, které nelze vyúčtovat jako běžné pohledávky, ale přitom výnos přísluší do běžného účetního období.

Legislativní pohled

Je důležité dodržet zásadu účtování do takového období, kterého se položka týká. Nedodržením této zásady bychom totiž mohli porušit § 7 zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) o podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví účetní jednotky. Proto je nutné správně rozlišit příjmy a výdaje, které přechází z jednoho účetního období do druhého.
 
Pokud by účetní jednotka neúčtovala na účtech přechodných účtů aktiv a pasiv, může také porušit zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) tím, že své příjmy nebo výdaje zahrne do nesprávného daňového období.
 
Dále se mluví o těchto typech účtů v Českých účetních standardech č. 017 nebo č. 019, zejména v odstavci 6.
 
Než se tedy pustíte do samotného účtování, rozhodně byste uvedené legislativní prameny neměli opomenout.

Jednotlivé účty a příklady

• 381 – Náklady příštích období

Tento účet použijeme v případě, kdy dojde k platbám v běžném období, ale náklady se uskuteční až v období příštím. Pojí se s konkrétními účty v účtové třídě 5. Jedná se např. o nájemné placené předem, leasingové splátky, předplatné časopisů atd.
 
Příklad účtování:

• 382 – Komplexní náklady příštích období

Jedná se o náklady, které se rozkládají na delší časové období. V běžném období vzniknou větší finanční náklady, jejichž ekonomický efekt se promítne v příštích obdobích. Náklady z běžného období je účetní jednotka povinna rovnoměrně zúčtovat v následujících minimálně čtyřech letech.
 
Jsou to náklady příštích období, které se vztahují k danému účelu. Jedná se např. o předzásobení před sezónou, zahájení nové výroby, rozšiřování nové výroby apod.
 
Princip účtování spočívá v tom, že náklady (výdaje) v běžném období zaúčtujeme na účet 382 souvztažně s účtem 555.
 
Příklad účtování:

PO = příští období

Z tohoto příkladu můžeme názorně vidět, že se jedná o soubor nákladů vztahujících se k danému účelu, v našem případě se jedná o výrobu nových sušenek.
 

• 383 – Výdaje příštích období

Tento účet využijeme v případě, kdy v běžném období nastane náklad a výdaj se uskuteční až v období příštím. Např. nájemné placené pozadu, prémie odměn vyplácené po skončení roku, mzdy za nevybranou dovolenou atd.
 
Příklad účtování:

• 384 – Výnosy příštích období

V běžném účetním období se na tomto účtu účtují příjmy, které však věcně patří do výnosů příštích období. Může se jednat např. o předem zaplacené zájezdy či předplatné jazykových kurzů apod.
 
Příklad účtování:

BO = běžné období
PO = příští období
 

• 385 – Příjmy příštích období

Účet se používá tehdy, když v běžném období nastanou výnosy, ke kterým lze přiřadit náklady, ale úhrada (příjmy) těchto výnosů nastanou v příštím období. Např. nevyfakturované, ale uskutečněné služby nebo dodávky zboží, provize, dodávky energie uskutečněné do konce účetního období, ale vyfakturované v následujícím období atd.
 
Příklad účtování:

BO = běžné období
PO = příští období
 

• 388 – Dohadné účty aktivní

Jedná se o účty, na kterých se účtují položky, které nelze vyúčtovat jako běžné pohledávky, ale výnos z nich přísluší do běžného účetního období. Jako příklad můžeme uvést pohledávku za pojišťovnu v důsledku pojistné události v případě, když ještě nebyla poskytnuta pojistná náhrada a ke konci rozvahového dne není potvrzena konečná výše náhrady. Dalším příkladem může být odhad poplatků z licencí nebo jiných majetkových práv.
 
Příklad účtování:

PO = příští období
 

• 389 – Dohadné účty pasivní

Tyto účty slouží k zachycení nevyfakturovaných dodávek. Mohou to být například dodávky výrobků, prací, služeb nebo zboží, kdy v běžném období bylo poskytnuto plnění, ale faktura (vyúčtování) nepřišla do doby uzavření účetních knih.
 
Tento účet je podobný účtu 383. Rozdíl je však v tom, že na účtu 389 lze vyúčtovat pouze takové částky, u nichž víme, že se v budoucím období vynaloží na příslušný účet, ale neznáme jejich výši.
 
Příklad účtování:

BO = běžné období
PO = příští období

K rozvahovému dni se účetní jednotka dále rozhoduje, zda tyto dohadné účty zahrne do dlouhodobých či krátkodobých pohledávek nebo závazků. Rozhodujícím faktorem je splatnost k okamžiku sestavení účetní závěrky.

Závěr

Jak bylo zmíněno v úvodu tohoto článku, přechodné účty pomáhají účetní jednotce účtovat položky do správného období a zachovat tak zásadu o podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví účetní jednotky. Je důležité se podrobněji seznámit s jednotlivými účty této účtové skupiny, abychom věděli, jak je správně použít. Musíme u nich rozlišovat běžné a příští účetní období a vědět, do jakého období spadá výdaj, náklad, výnos či příjem.
 
V neposlední řadě nelze opomenout seznámení s aktuální legislativou a souvisejícími předpisy. Jejich znalost může firmě, které vedeme účetnictví, nebo nám samotným, ušetřit značné komplikace.