Svěřenecký fond v účetnictví a daních

Svěřenský fond představuje účetní jednotku bez právní subjektivity, která může sloužit jako efektivní nástroj pro správu majetku, ochranu rodinného dědictví či podporu podnikatelských aktivit. Navzdory celé řadě výhod jsou však svěřenské fondy v tuzemsku stále vnímány s určitou mírou nedůvěry a jejich potenciál zůstává oproti zahraničí často nevyužit. Kromě předsudků, že svěřenecký fond je zejména nástroj pro skrytí skutečného majitele rozsáhlého majetku, mnohé také odrazuje složitost svěřeneckých fondů plynoucí z nepřehlednosti v zákonech vztahujících se k této speciální účetní jednotce. Účetní a daňové předpisy neobsahují ucelenou úpravu týkající se svěřeneckých fondů, informace jsou rozptýleny napříč různými ustanoveními jednotlivých zákonů.

Co je svěřenecký fond

Jak již bylo zmíněno v úvodu, svěřenský fond je účetní jednotkou bez právní subjektivity, založenou zakladatelem – fyzickou či právnickou osobou, který do něj vyčleňuje majetek za účelem jeho správy ve prospěch tzv. obmyšlené osoby. Obmyšlenou osobou může být jedna nebo více fyzických či právnických osob. Správu fondu vykonává správce, jenž jedná vlastním jménem, avšak na účet svěřenského fondu – přičemž tento majetek není součástí jeho vlastnictví ani vlastnictvím samotného fondu. Vložením majetku do fondu zakladatel pozbývá vlastnické právo a majetek se stává samostatným a anonymním. Zakladatel stanovuje účel, pro který je svěřenecký fond založen.

Svěřenský fond může být zřízen pro různé účely, které se odvíjejí od vůle zakladatele. Zákon rozlišuje především tyto dvě hlavní kategorie:

1. Soukromý účel – typicky zahrnuje:
   • ochranu rodinného majetku (např. před exekucí nebo rozdělením při rozvodu),
   • mezigenerační předání majetku (např. dětem nebo vnukům),
   • zajištění potomků nebo jiných blízkých osob (např. v případě zdravotního postižení) a
   • správu majetku bez podnikatelského záměru (např. investiční fond pro rodinu).
2. Veřejně prospěšný účel – například:
   • podpora vzdělávání, kultury, vědy, sportu nebo zdravotnictví,
   • charitativní činnost (např. pomoc znevýhodněným skupinám) a
   • ochrana životního prostředí.

Obmyšlenou osobou je osoba, který má nárok na majetkový prospěch na tomto majetku. Obmyšlenou osobou se může stát kdokoliv, mezi obmyšlenou osobu může být zahrnut zakladatel, svěřenský správce, jakékoliv fyzické či právnické osoby nebo dokonce i doposud neexistující osoby.

Každý svěřenecký fond musí být zapsán do evidence svěřeneckých fondů, kde jsou v neveřejné části uvedeny i údaje o zakladateli, správci a obmyšlené osobě.

Účetnictví svěřeneckého fondu

Svěřenecký fond musí vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zatímco soukromé svěřenské fondy účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., která se vztahuje na účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, veřejně prospěšné fondy spadají pod vyhlášku č. 504/2002 Sb., která se vztahuje na účetní jednotky, jež nejsou založeny za účelem podnikání např. nadace, nadační fondy, a právě i veřejně prospěšné svěřenské fondy. Na takové fondy je i z pohledu daně z příjmů právnických osob pohlíženo jako na veřejně prospěšné poplatníky.

My se však v dalším textu zaměříme na svěřenecké fondy, které účtují podle vyhlášky pro podnikatele. Za správné vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky je zodpovědný správce svěřeneckého fondu. Účetní závěrku svěřenského fondu schvaluje také svěřenský správce (nebo v případě, že jich je více, všichni správci společně), protože právě on jedná za fond jako jeho statutární orgán. O majetku svěřeného do fondu se účtuje jako o vlastním (i když z právního hlediska tomu tak není), nikoliv tedy jako o svěřeném nebo cizím. Tento majetek se v souladu s účetními a daňovými předpisy může i odpisovat. Účetní závěrka se sestavuje ve standardním rozsahu (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přílohy) a může se stát i povinně auditovanou účetní jednotkou. Svěřenecké fondy obecně nemají zákonnou povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin.

Příklad

Manželé Sedlákovi vlastní zemědělské pozemky již po mnoho generací. Pozemky pronajímají zemědělskému družstvu, přesto je jejich přáním zachovat pozemky pro další generace a nechtějí, aby se tyto pozemky dělily v rámci dědického řízení. Vložením těchto pozemků do nově založeného svěřeneckého fondu tento majetek ochrání a zajistí, že zůstane součástí rodinného dědictví i pro další generace. Příjmy z hospodaření budou rovnoměrně rozdělovány mezi obmyšlené osoby, kterými jsou jejich dospělé děti Adam a Eva.

Vybrané účetní zápisy:

*031 – Pozemky; 413 – Ostatní kapitálové účty; 311 – Odběratelé; 602 – Tržby z prodeje služeb; 221 – Bankovní účty

Daň z příjmů právnických osob

Svěřenecké fondy jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob dle § 17 odst. 1 písm. f) ZDP. Svěřenecký fond musí od data svého vzniku podávat daňové přiznání a platit daň z příjmů stejně jako obchodní korporace. I když jsme si v předchozím textu řekli, že majetek vložený do svěřeneckého fondu „nepatří nikomu“, z hlediska daně z příjmů právnických osob se na něj pohlíží, podobně jako v účetnictví, jako na vlastní. Samotné vyčlenění majetku do svěřeneckého fondu je daňově neutrální operací, tzn. pro účely daně z příjmů se nepovažuje za zdanitelný výnos.

Svěřenecký fond může vyplácet obmyšleným osobám dva druhy podílů – podíly na zisku a podíly na majetku.

Podíly na zisku

Podíly na zisku vždy podléhají srážkové dani bez ohledu na to, zda je příjemcem fyzická či právnická obmyšlená osoba.

Podíly na majetku fondu

V případě, že je příjemcem podílu na majetku obmyšlená právnická osoba, pak tento obdržený podíl na majetku zdaňuje ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Pokud je příjemcem podílu na majetku obmyšlená fyzická osoba, pohlíží se z hlediska daně z příjmů na tento příjem jako na dar fyzické osobě (bezúplatný příjem) včetně souvisejících daňových dopadů.

 Záleží tedy na vztahu mezi dárcem (zakladatelem) a obdarovaným, případně na hodnotě daru.

Podíly na majetku v podobě bezúplatných příjmů jsou pro obmyšlenou osobu osvobozeny pokud:

• Obmyšlená osoba je v přímé nebo vedlejší linii příbuzenství v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 písm. c) bod 1.
• Obmyšlená osoba žije s dárcem ve společně hospodařící domácnosti nejméně 1 rok bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu a z tohoto důvodu pečuje o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 písm. c) bod 2.
• Obmyšlená osoba je od daně osvobozena, pokud jsou bezúplatné příjmy nabyté příležitostně a pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 50 000 Kč v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 5.

Jak takový podíl na majetku obmyšlené osobě může vypadat? Podíl na majetku v praxi vzniká často až při zániku svěřeneckého fondu nebo při splnění určité podmínky. Například obmyšlená osoba dostane určitý peněžní obnos vložený do svěřeneckého fondu až jí bude 25 let, účelem založení svěřeneckého fondu může být také darování obmyšlené osobě byt, až vystuduje vysokou školu.

Pozor na podmínky v přednosti výplaty podílů: Pokud svěřenský fond vyplácí obmyšlené osobě plnění, nejprve se jí poskytuje podíl na zisku fondu, a teprve poté může následovat plnění z majetku fondu.

Tato podmínka vychází z toho, že výplata podílu na zisku podléhá vždy srážkové dani. Pokud by nebyl tento postup dodržen, plnění v podobě podílu z majetku by bylo považováno za podíl na zisku.

Vraťme se nyní zpět k manželům Sedlákovým, kteří do svěřeneckého fondu vyčlenili zemědělské pozemky, ze kterých má svěřenecký fond příjmy z pronájmu. Účetní výsledek hospodaření za zdaňovací období 2024 budeme uvažovat ve výši 100 000 Kč, pro zjednodušení budeme uvažovat ve stejné výši i základ daně a daň ve výši 21 000 Kč. Čistý výsledek hospodaření (zisk) je tedy ve výši 79 000 Kč a správce svěřeneckého fondu rozhodl o výplatě na zisku ve výši 30 000 Kč pro každou obmyšlenou osobu.

Vybrané účetní zápisy:

*591 – Daň z příjmů z běžné činnosti splatná; 341 – Daň z příjmů; 428 – Nerozdělený zisk minulých let; 364 – Závazek při rozdělování zisku; 342 – Srážková daň

Svěřenecký fond a DPH

Dle § 4b zákona o DPH se pro účely zákona o DPH na svěřenecký fond hledí jako na právnickou osobu, která se může stát plátcem DPH nebo identifikovanou osobou.

Svěřenecký fond a daň z nemovitých věcí

V souladu s ustanovením § 3 odst. 2 písm. b) DZNV je poplatníkem daně z pozemků vyčleněném ve svěřeneckém fondu tento fond. Obdobně pak v ustanovení § 8 odst. 2 písm. b) DZNV je poplatníkem daně ze staveb a jednotek vyčleněných ve svěřeneckém fondu také tento fond.

Svěřenecké fondy představují specifickou a stále se vyvíjející oblast z pohledu práva, účetnictví a daní a jejich potenciál je značný. Účetní jednotka bez právní subjektivity přináší řadu výzev, ale při správném nastavení a odborném vedení může být svěřenecký fond efektivním nástrojem pro správu, ochranu a plánování majetku.