Směnka a její účtování

Směnka je cenný papír, jehož institut je upraven zákonem č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále také jen Směnečný a šekový zákon). Cenný papír může být listina, s níž je spojeno takové právo, že ho nelze bez této listiny uplatnit.

Podle zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, jsou cennými papíry mj. také akcie, podílové listy, kupóny, směnky, šeky, dluhopisy aj. Tento zákon má být od 1. 1. 2014 nahrazen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Podepsáním směnky se dlužník zavazuje věřiteli uhradit svůj závazek. Je to tedy jakýsi bezpodmínečný písemný příkaz (závazek), který poskytuje majiteli směnky právo vyžadovat v dohodnuté lhůtě úhradu částky předepsané na směnce.

Směnka je rovněž převoditelný cenný papír, který má především úvěrovou a platební funkci. Úvěrová funkce směnky znamená, že místo placení peněžního závazku (např. kupní cena) dlužník podepíše směnku vystavenou na něj věřitelem.

Všechny směnky musí obsahovat veškeré obligatorní (povinné, zákonem předepsané) náležitosti, jako jsou:

• označení, že jde o směnku,

• bezpodmínečný příkaz/slib zaplatit určitou peněžitou sumu,

• jméno toho, kdo má platit (směnečníka) – pouze u směnky cizí,

• údaj splatnosti,

• údaj místa, kde má být placeno,

• jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno,

• datum a místo vystavení směnky,

• podpis výstavce.

Směnka může být rovněž platebním prostředkem, jelikož věřitel může obdržet úhradu své pohledávky za dlužníkem formou indosamentu (převodu) směnky, kterou získal dlužník jako směnečný věřitel. Tímto způsobem se směnka převádí na jinou osobu vrubopisem (indosamentem). Převodce směnky (indosant) může zakázat její další převod.

Směnka vlastní a cizí

Přestože Směnečný a šekový zákon rozlišuje mezi směnkami podle jejich způsobu vystavení, a to na vlastní a cizí, v praxi se lze často setkat také s tříděním směnek dle jejich funkce, a to na směnky platební a zajišťovací.

Směnka vlastní je nejjednodušším typem směnky mezi dvěma subjekty a znamená bezpodmínečný závazek (slib) výstavce (odběratele/směnečného dlužníka/trasanta) zaplatit osobě ve směnce uvedené (dodavateli/věřiteli/oprávněnému/remitentovi) v určené době a na určeném místě směnečnou sumu.

Směnka cizí je založena na existenci tří subjektů (výstavce, remitenta a směnečníka). Obsahuje bezpodmínečný příkaz výstavce směnky třetí osobě (směnečníkovi/trasátovi), aby osobě uvedené ve směnce (remitentovi) v určené době a na určeném místě zaplatil směnečnou sumu. Povinnost směnečníka platit vzniká až v okamžiku akceptace směnky (akceptace tohoto příkazu).

Funkce směnky platební není nijak obsahově vymezena, ale je dána dohodou směnečného dlužníka a věřitele. Jejím účelem je, aby v okamžiku splatnosti došlo k proplacení. Její majitel ji může prodat ještě před splatností, a tím získá hotové peníze dříve. Proto se tato funkce směnky uplatňuje zejména při dodávkách zboží a služeb.

Funkce směnky zajišťovací není její proplacení, ale zajištění splnění jiného závazku. V okamžiku, kdy je splněn směnkou zajištěný závazek, zaniká dle dohody důvod k platbě dle směnky.

Směnky můžeme členit taktéž z hlediska druhu splatnosti na:

• směnku na viděnou – splatná při předložení,

• směnku na určitý čas po viděné – splatnost se řídí datem přijetí nebo datem protestu,

• směnku na určitý čas po datu vystavení,

• směnku na určitý den.

Směnky v účetnictví

Účtování o směnkách řeší zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a prováděcí vyhláška k tomuto zákonu č. 500/2002 Sb., a České účetní standardy, konkrétně ČÚS č. 8 – Operace s cennými papíry a podíly.

Rozlišujeme směnky jako:

• cenný papír evidovaný v účtových skupinách 06x (Dlouhodobý finanční majetek) a 25x (Krátkodobé cenné papíry a krátkodobý finanční majetek),

• platební prostředek, který v běžném obchodním styku uhrazuje závazky a pohledávky – u věřitele evidovaný v účtové skupině 31x (Pohledávky – krátkodobé i dlouhodobé) a u dlužníka evidovaný na účtech skupiny 32x (Závazky), případně 47x (Dlouhodobé závazky),

• zajišťovací prostředek (k zajištění pohledávky z obchodního styku) – neúčtuje se na účtech hlavní knihy, ale sleduje se pouze na podrozvahové evidenci.

Směnka jako platební prostředek se účtuje v pořizovací ceně, tj. ceně pohledávky, resp. závazku, které byly uhrazeny směnkou. U směnky k inkasu se její hodnota zvyšuje na zvláštním analytickém účtu o alikvótní úrokový výnos v časové souvislosti (rozdíl mezi směnečnou sumou a pořizovací cenou).

Směnky nakoupené pro účely obchodu s nimi se oceňují v okamžiku pořízení jejich pořizovací cenou.

Směnky jako zajišťovací prostředek se oceňují na podrozvahových účtech ve směnečné hodnotě. V této výši jsou také vykazovány v příloze k účetní závěrce.

Směnečná částka může obsahovat:

• buď jen dohodnutou cenu za dodávku výrobků, zboží nebo služby, a v tom případě je smluvní cena většinou vyšší než při běžném placení, protože pohledávka bude uhrazena později, nebo

• smluvní cenu za výrobky, zboží nebo služby plus úrok, který je pro majitele směnky finančním nákladem.

• nákup CP se splatností do 1 roku v nominálu 100 za částku 98 = 256 (MD) / 221, 211 (D)

• úhrada směnky v nominálu 100 v okamžiku splatnosti v částce 98 = 221, 211 (MD) / 256 (D) + částka 2 = 221, 211 (MD) / 666 (D)

Směnky „k inkasu“ se evidují jako dlužný cenný papír v účtových skupinách 06x (dlouhodobé) nebo 25x (krátkodobé). Jedná se v principu o pohledávku dodavatele (věřitele) vůči odběrateli (dlužníkovi). Dlužník uhradí svůj závazek tak, že předá věřiteli směnku, v níž se zavazuje, že ji ve stanoveném termínu uhradí. K rozvahovému dni se ještě přiúčtuje alikvotní úrokový výnos.

Obdržená směnka na úhradu pohledávky ve výši 100, nominální hodnota směnky je 130:

• Pohledávka 100 = 256 (MD) / 311 (D)

• Výnos ze směnky 30 = 256 (MD) / 662 (D)

• Proplacení směnky odběratelem 130 = 221 (MD) / 256 (D)

Postoupení směnky

Eskont (postoupení) směnky se provádí v případech, kdy majitel směnky potřebuje získat peněžní prostředky dříve, než je datum splatnosti směnky. Jedná se vlastně o prodej směnky bance před dobou její splatnosti. Banka uzavírá s klientem smlouvu o eskontu směnky, jejíž součástí je i „cena“, za kterou směnku banka kupuje. Rozdíl mezi touto cenou a nominální hodnotou směnky je diskont, který účetní jednotka účtuje do nákladů.

Obdržená směnka z pohledu dodavatele na úhradu pohledávky ve výši 100, nominální hodnota směnky je 130:

• Faktura vystavená 100 = 311 (MD) / 602, 604 + 343 (D)

• Pohledávka 100 = 256 (MD) / 311 (D)

• Předání směnky k eskontu bance:
  • Odpis z účtu 256 ve výši 100 = 313 (MD) / 256 (D)
  • Rozdíl mezi nominální hodnotou směnky a pohledávkou 30 = 313 (MD) / 256 (D)
  • Pohledávka vůči bance v nominální hodnotě 130 = 313 (MD) / 662 (D)

• Banka poskytne eskontní úvěr za diskontní poplatek 15:
  • Nominální hodnota směnky snížená o poplatek 115 = 221 (MD) / 232 (D)
  • Diskontní poplatek 15 = 568 (MD) / 232 (D)

• Úhrada směnky bankou 130 = 232 (MD) / 313 (D)

• V případě, že směnka nebude bankou proplacena:
  • Zaplacení eskontního úvěru bance 130 = 232 (MD) / 261 (D), 261 (MD) / 221 (D)
  • Banka vrátí směnku 130 = 256 (MD) / 313 (D)
  • Odúčtování výnosového úroku ze směnky 30 = 662 (MD) / 256 (D)

Převod směnky z pohledu dodavatele za účelem směnku prodat, nebo jí uhradit závazek:

• Převod směnky do dlužných cenných papírů ve výši 100 = 253 (MD) / 312 (D)

• Předání směnky při prodeji indosatáři ve výši 100 = 562 (MD) / 253 (D)

• Prodej směnky (bankovní výpis) ve výši 98 = 221 (MD) / 661 (D)

• Přímá úhrada závazku směnkou ve výši 100 = 321 (MD) / 312 (D)

Směnky k úhradě ve funkci úvěrového platebního prostředku se z hlediska dlužníka účtují na krátkodobé směnky účtu 322 Směnky k úhradě. Dlouhodobé dlužné směnky (nad 1 rok) se účtují na účtu 478 Dlouhodobé směnky k úhradě.

K rozvahovému dni se musí doúčtovat ještě úrok za běžné období (obdobně jako u směnek „k inkasu“), který je zaúčtován do nákladů na účet 562 Úroky.
 
Faktura přijatá za zboží z pohledu odběratele:

• Smluvní cena 100, DPH 21, celkem 121 = 042, 111, 131 + 343 (MD) / 321 (D)

• Vystavíme směnku v nominální hodnotě 150, účtuje se 121 = 321 (MD) / 322 (D)

• Proplacení směnky v nominální hodnotě 150:
  • Úrok ve výši 29 = 562 (MD) / 322 (D)
  • Zaplaceno 150 = 332 (MD) / 221 (D)

Faktura vydaná za zboží z pohledu dodavatele:

• FAV (faktura vydaná) na částku 100 + 21 DPH = 311 (MD) / 602, 604 + 343 (D)

• Vystavení směnky:
  • Úhrada faktury v částce 121 = 312 (MD) / 311 (D)
  • Úrok v částce 3 = 312 (MD) / 662 (D)

• Úhrada směnky odběratelem v částce 121 + 3 = 221, 211 (MD) / 312 (D)

• Předložení směnky k eskontu bance v případě, že dodavatel potřeboval peněžní prostředky ještě před úhradou odběratelem ve výši 121 + 3 = 313 (MD) / 312 (D)

• Banka poskytne eskontní úvěr dodavateli ve výši 121 = 221 (MD) / 232 (D)

• Diskont banky (úrok z eskontního úvěru) ve výši 3 = 562 (MD) / 232 (D)

• Banka ve výši 121 + 3 = 232 (MD) / 313 (D).