Odpovědi na dotazy z online poradny – 19. díl

Účetnictví

Oprava notebooku v účetnictví
Živnostník si v roce 2012 koupil notebook za cca 16.000 Kč, který si dal do účetnictví – jak do výdajů, tak si odečetl DPH. Do majetku ho nedával, vzhledem k nízké ceně. Čtyři měsíce před uplynutím záruky notebook poprvé reklamoval – výsledkem byla hrazená oprava za 2.500 Kč. Ale notebook po měsíci opět zkolaboval a reklamace skončila vrácením peněz (pořizovací cena). Jak postupovat v účetnictví? I po dvou letech vzít z výdajů a vrátit DPH? A hrazenou opravu dát do výdajů?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Předpokládám, že při pořízení notebooku účtoval živnostník na MD účtu 501 + DPH na 343. Pokud jde o dotaz na hrazenou opravu za 2.500 Kč, pak v případě, že jsem dobře pochopil, že dodavatel proplatil částku opravy, byste účtovali na jedné straně přijatou fakturu za opravu a na druhé straně přijatou náhradu škody – tedy náklady na opravu.
 

Vzhledem k tomu, že nakonec byla reklamace uznána a vrácena pořizovací cena, provedete opravu odpočtu daně podle ustanovení § 74 odst. 1 zákona o DPH, a to v daňovém přiznání za zdaňovací období, v němž jste se dozvěděli o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Jelikož byla reklamace uznána až v následujícím účetním období, nebude pohledávka za dodavatelem účtována jako storno zápisu na účet 501, ale jako ostatní provozní výnos.
 

Faktura za pronájem bytu
Firma je plátce DPH, obdržela zálohu dne 4. 9. ve výši 20 % za pronájem bytu od 1. 12. do 10. 12. V takovém případě musíme vystavit fakturu na přijatou zálohu v září, nebo můžeme fakturovat celkovou částku pronájmu v prosinci?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Plátce DPH je povinen přiznat daň ke dni přijetí úplaty, pokud tento den nastal dříve než den uskutečnění zdanitelného plnění. U služeb se za den uskutečnění zdanitelného plnění považuje den jejich poskytnutí nebo den vystavení daňového dokladu, pokud je vystaven před dnem poskytnutí služby.
 
V případě přijetí úplaty, pokud před poskytnutím služby vznikla povinnost přiznat daň, je plátce povinen vystavit daňový doklad k přijaté úplatě do 15 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň, tedy ode dne přijetí úplaty. Měli jste tedy vystavit do 19. 9. daňový doklad k přijaté záloze a v daňovém dokladu za celkovou částku v prosinci pak zaplacení této zálohy včetně již odvedené DPH zohledníte.
 

Jak správně zaúčtovat servis spotřebičů?
Jak správně zaúčtovat servis spotřebičů a montáže satelitů a antén? Sklady účtujeme způsobem B. Nákup materiálu pro servis (materiál, hotové součástky, dále neupravujeme, jen je zabudujeme do spotřebiče) na účet 501, nebo na 504? Vyúčtování zákazníkovi účtovat jako službu na účet 602 včetně materiálu, anebo rozúčtovat částku za práci na 602 a materiál na 604 nebo 642? Stejně tak montáže satelitů a antén. Nakupují se jednotlivé komponenty včetně satelitního přístroje. Někdy se prodávají jako zboží bez montáže anebo se dodávají s montáží. V tom případě je jeden doklad (faktura vydaná nebo prodejka) na montáž i jednotlivé komponenty (přístroj, parabola, kabely, držáky atd.). Mám účtovat při přijetí na sklad na 501, nebo na 504? Pří montáži celé na 602, nebo rozdělit práci na 602 a komponenty na 604?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
V tomto případě může jedna konkrétní skladová položka sloužit jednou jako klasické zboží a podruhé jako náhradní díl (materiál, komponent). Což samozřejmě může dělat komplikace v účetnictví, když dopředu není pravděpodobně zřejmé, jak bude v konečné realizaci položka použita. Zřejmě by bylo účetně i organizačně pracné vyčleňovat některé položky jako zbožové a jiné jako materiálové, zvláště jsou-li tyto položky fyzicky umístěny v tomtéž fyzickém skladě. Bylo by podle mého názoru účelné rozhodnout se pro to, zda budou všechny skladové položky evidovány jako zboží, nebo jako materiál. Z mého pohledu se jeví jako účetně čistější varianta druhá.
 
To znamená, že by se všechny nakoupené, v dotazu vyjmenované druhy zásob účtovaly jednotně jako materiál na účtu 501. Na vydaných fakturách (prodejkách) pak spotřebu materiálu včetně komponent a položek prodávaných bez montáže jako zboží jednotně účtovat například na účtu 642. Částku za práci pak účtovat samostatně na účet 602.
 

Jak zaúčtovat vyřazení stavby z důvodu demolice?
V roce 2013 společnost s ručením omezeným koupila pozemek a na pozemku byla stavba bez čísla popisného. Pozemek v hodnotě 2.000.000 Kč a stavba 800.000 Kč. Hmotný majetek byl zařazen na účty 031 a 022 (nebylo zahájeno odepisování). V roce 2014 je stavba k demolici a místo ní bude postaven nový dům. Jak správně zaúčtovat vyřazení stavby z důvodu demolice a tuto částku zaúčtovat na pořízení nového HM?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 500/2002 Sb. je součástí ocenění dlouhodobého hmotného majetku cena, za kterou byl majetek pořízen, a kromě jiných také náklady na vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu.
 
Obdobně podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů nelze jako daňově uznatelný výdaj uplatnit zůstatkovou cenu nebo její část v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením.
 
Pokud jde o dotaz k účtování vyřazení stavby z důvodu demolice, nejprve bych podotkl, že stavba měla být podle mého názoru zařazena na účet 021, nikoli na 022.
 

Jaké použít předkontace?
Zapůjčil jsem do firmy 100.000 Kč převodem na účet, nyní budu peníze postupně vybírat. Jaké použít předkontace?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Otázka je až příliš stručná vzhledem k tomu, jaké jsou v praxi možné různé daňové varianty. Pro pořádek jen uvedu, že v případě, kdy je za zapůjčení peněz sjednána odměna ve formě úroku, je potřeba se kromě účetní stránky zabývat zejména otázkou, za jakých podmínek mohou být tyto úroky pro dlužníka daňově účinným výdajem.
 
O zápůjčce je možno účtovat například následujícím způsobem:
 

 
V případě zápůjčky dlouhodobé (se splatností delší než 1 rok) se účtuje obdobně, pouze místo účtu 365 se použije například účet 471.
 
V případě fyzické osoby – podnikatele se vklad a výběr peněžních prostředků do podnikání účtuje s využitím účtu 491.

Pracovněprávní oblast

Neodpracovaný počet hodin
Zaměstnanec má smlouvu na hlavní pracovní poměr, úvazek osmihodinový. Někdy se ale stane, že nemá odpracovaný počet hodin a nemá základní mzdu na výpočet odvodů. Program v PC mi pro zdravotní pojištění nastaví 8.500 Kč, ale už ne pro sociální. Může s tím být do budoucna problém?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
V situaci, kdy zaměstnanec v příslušném kalendářním měsíci nedosahuje příjmu alespoň ve výši minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), platí pro pojistné na zdravotní pojištění (nebudeme-li uvažovat osoby, pro které minimální vyměřovací základ neplatí) postup podle ustanovení § 3 odst. 10 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, podle něhož: „Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.“
 
To je tedy ta situace, kdy Vám program nastaví 8.500 Kč jako minimální vyměřovací základ.
 
Na rozdíl od zdravotního pojištění u sociálního zabezpečení pro zaměstnance žádný minimální vyměřovací základ neplatí. Stručně řečeno je vyměřovacím základem součet skutečných příjmů, které zaměstnanci zaměstnavatel zúčtuje v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Podrobnější informace je možno si přečíst v ustanovení § 5 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
 
Z tohoto hlediska by tedy problém být neměl. Do budoucna bych spíš viděl potenciální problém v možných sankcích za nedodržování nařízení vlády o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy.

Daň z příjmů, daň silniční a daň z nemovitých věcí

Jsou úroky z prodlení oprávněné?
V květnu 2014 se firma rozhodla, že přejde z výdajů na paušál (§ 23 odst. 8), a to již za rok 2013, tudíž dodatečné přiznání za rok 2012. Řádná daňová přiznání byla za rok 2012 i 2013 podána a byly zaplaceny daně (firma – fyzická osoba, daňová evidence). Dodatečné přiznání na 2012 a na 2013 byla na FÚ podána 28. 5. 2014. Na FÚ nám spočítali úroky z prodlení za rok 2012 (byl tam nějaký doplatek daně za dodatečné přiznání 2012). Nám se to ale nelíbí, protože § 23 odst. 8 říká „že nejsme v prodlení“.

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Podle ustanovení § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů v případě změny způsobu uplatňování výdajů podle § 24 (tj. ve skutečně vynaložené výši) na způsob podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů (tj. procentem z dosažených příjmů) platí, že základ daně se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo. V tomto případě se má za to, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo.
 
Podá-li tedy poplatník dodatečné daňové přiznání za uplynulé zdaňovací období z důvodu změny způsobu uplatňování daňových výdajů, a to na daňovou povinnost vyšší, kterou uhradí do termínu pro podání daňového přiznání za daný kalendářní rok, nevznikne mu z tohoto důvodu žádná sankce.
 
Pokud by v našem dotazu firma podala dodatečné přiznání za zdaňovací období 2012 na vyšší daňovou povinnost, musela by ho podat a současně daň doplatit do 1. 4. 2014, případně do 1. 7. 2014, nechá-li se firma zastupovat daňovým poradcem, tedy do termínu pro podání řádného přiznání za rok 2013.
 
Vzhledem k tomu, že uvádíte, že řádné daňové přiznání za rok 2013 bylo podáno a byly zaplaceny daně a dne 28. 5. 2014 bylo podáno na finanční úřad dodatečné, nikoli opravné, přiznání za rok 2013, usuzuji, že prodloužený termín pro podání daňového přiznání za rok 2013 tato firma neměla. V takovém případě pak den podání dodatečného přiznání za rok 2012 (1. 4. 2014) nebyl dodržen a z tohoto důvodu se firma dostala do prodlení.
 

Mám nárok na slevu na dítě, když bylo o prázdninách u otce?
Mám nárok na úlevu na dani na vyživované dítě, když byl syn v červenci a srpnu u otce? Jinak jsou obě děti se mnou. Šlo jen o prázdniny, kdy chtěl být syn u otce.

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Dle ustanovení § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů lze uplatnit daňové zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Společně hospodařící domácností se pro účely daně z příjmů dle ustanovení § 21e odst. 4 zákona o daních z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
 
Podle ustanovení § 35c odst. 7 téhož zákona pak dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá na možnost uplatnění daňového zvýhodnění vliv. Takže se nemusíte bát. Pokud splňujete ostatní podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění, pobyt syna u otce po dobu prázdnin Vás nároku na „úlevu na dani“ nezbavuje.
 

Silniční daň z přívěsného vozíku
Platí se silniční daň z přívěsného vozíku, který je využíván příležitostně? Vozík je majetkem právnické osoby. Kdo platí silniční daň, pokud firma půjčuje krátkodobě vozíky? Ovlivňuje daň celková nosnost přívěsného vozíku?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Vyjdeme-li z ustanovení § 2 odst. 1 zákona o dani silniční, zjistíme, že předmětem daně silniční jsou kromě silničních motorových vozidel také jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice. Ovšem pouze tehdy, pokud jsou používaná poplatníkem daně z příjmů právnických osob nebo poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů nebo v přímé souvislosti s touto činností.

Vzhledem k tomu, že je v dotazu uvedeno, že přívěsný vozík je majetkem právnické osoby, pak podle zákona o daních z příjmů jsou předmětem daně z příjmů právnických osob v podstatě příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (samozřejmě až na pro náš dotaz nepodstatné výjimky). Předmětem daně z příjmů je tedy i krátkodobé půjčování vozíků.
 
Obecně je poplatníkem silniční daně ten, kdo je zapsán jako provozovatel vozidla v technickém průkazu vozidla. Tedy i v případě, kdy vlastník přívěsné vozíky krátkodobě zapůjčuje, zůstává poplatníkem silniční daně.

Pokud je přívěsný vozík k výše uvedené podnikatelské činnosti využíván jen příležitostně, pak je potřeba podívat se na ustanovení § 8 a § 9 zákona o dani silniční. Podle těchto ustanovení platí, že daňová povinnost k silniční dani trvá jen v těch kalendářních měsících, v jejichž průběhu byly přívěsné vozíky používány k činnosti, která je předmětem daně z příjmů. Tedy v měsících, kdy přívěsné vozíky k podnikatelské činnosti používány nebyly, nevznikla u nich daňová povinnost k silniční dani.
 
Sazba a tím i výše silniční daně se u přívěsných vozíků odvíjí od jejich největší povolené hmotnosti v tunách a počtu náprav. Největší povolená hmotnost je největší hmotnost, se kterou smí být přívěsný vozík užíván v provozu na pozemních komunikacích. Například u jednonápravového přívěsného vozíku s nejvyšší povolenou hmotností 750 kg roční sazba daně vychází na 1.800 Kč.
 

Kdo platí daň z nemovitých věcí?
V současné době prodáváme byt (převod se uskuteční ještě v letošním roce). Zajímalo by mě, kdo bude v roce 2015 platit daň z nemovitých věcí z tohoto bytu – jestli my, nebo už nový vlastník (i kdyby se jím stal např. až v listopadu 2014). A musíme na finančním úřadě nahlásit, že už nejsme vlastníky?

Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Zákon o dani z nemovitých věcí v § 13a stanoví, že pokud dojde ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně, nebo ke změně v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna přiznat. V těchto případech lze daň přiznat buď podáním daňového přiznání, nebo podáním dílčího daňového přiznání, ve kterém uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daně. Pro daň z nemovitých věcí je rozhodný stav k 1. 1. daného zdaňovacího období.
 
V § 13a odst. 9 je dále uvedeno, že pokud poplatník daně z nemovitých věcí ztratil postavení poplatníka proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitým věcem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitých věcí, nebo tyto nemovité věci zanikly, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. 1. následujícího zdaňovacího období. Pro toto sdělení má finanční úřad speciální formulář.
 
Jednak je tedy důležité oznámit správci daně změnu, která nastala u prodávajícího, a jednak musí nový vlastník, který uvedené nemovitosti vlastní k 1. 1. 2015, podat daňové přiznání, kde uvede nově nabyté nemovité věci.

Občanské právo

Nárok na zaplacenou zálohu
Jsem vlastníkem galerie, kde zprostředkovávám prodej obrazů. Jedna zákaznice si u nás rezervovala obraz za cenu 16.000 Kč. V hotovosti na něj neměla, chtěla od umělce splátkový kalendář, kde mu navrhla splátky ve výši 2.000 Kč. Umělec na to přistoupil s tím, že než jej zaplatí, zůstane obraz v galerii. Zákaznice za dva měsíce zaplatila zálohy ve výši 4.000 Kč a třetí měsíc přišla s tím, že chce zálohy vrátit a o obraz už nemá zájem. Mezi ní a malířem byla smlouva čistě jen o splátkách, on jí teď peníze vrátit nechce a já to ze svého financovat nehodlám. Má vůbec zákaznice nárok na výši celé zálohy? Jak se vlastně v takovém případě postupuje?

Odpovídá Mgr. Tomáš Prchal:
Je důležité, na základě čeho byla sjednána smlouva o splátkách, měla by totiž sledovat kauzu, tedy čeho se splátkový kalendář týkal. Při prodeji obrazů typicky kupní smlouva a v ní dohoda, jak bude kupní cena uhrazena, ve Vašem případě na základě splátkového kalendáře. Dále je nutné zjistit, zda kupní smlouva mohla být (nejspíš také byla) uzavřena ústně a zda v ní Vy vystupujete jako zprostředkovatel, nebo je uzavřena pouze mezi autorem výtvarného díla a kupujícím.

Obecně lze však říci, že v takovémto případě by paní nárok na vrácení uhrazených splátek neměla, to by měla v případě, že by od smlouvy odstoupila, to lze však pouze, pokud si to ujednají strany (např. sjednání odstupného), nebo stanoví-li to zákon, tedy kdy jedna ze stran porušila smlouvu podstatným způsobem. Pro přesné posouzení celé situace (Vašich nároků) by bylo nutné více informací, ale obecně lze říci, že z výše uvedeného se naopak můžete Vy dožadovat zaplacení celé kupní ceny.