Novinka v mezinárodních účetních standardech IFRS

Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) a americká Rada pro standardy finančního účetnictví (FASB) vydaly 28. května 2014 nový mezinárodní účetní standard IFRS 15 „Výnosy ze smluv se zákazníky“.
 
Tento nový společný účetní standard nahrazuje všechny stávající mezinárodní i americké účetní předpisy upravující účtování výnosů, tj. IFRS i US GAAP předpisy. Jeho platnost bude od 1. 1. 2017, aplikace u českých firem však bude záviset na tom, kdy příslušný standard schválí EU.
 
Kterých firem se tato změna bude týkat a o jakou změnu se vlastně jedná, je hlavní náplní tohoto článku.

Co to jsou mezinárodní účetní standardy?

Zatímco náš národní systém se zaměřuje na postupy účtování, mezinárodní standardy jsou zaměřeny především na výsledné vykazování – tedy na to, jak mají vypadat účetní výkazy a účetní závěrka.
 
Důvodem je potřeba srovnání ekonomických výsledků a poskytování informací pro vlastníky, investory, věřitele či zaměstnance a jiné zainteresované skupiny, a to jak mezi jednotlivými společnostmi, tak meziročně.
 
Z našeho pohledu jsou ve světě používány dva nejvýznamnější účetní systémy:

• Generally Accepted Accounting Principle (US GAAP) – americké všeobecně uznávané účetní principy

• International Financial Reporting Standards (IFRS) – Mezinárodní standardy finančního výkaznictví (starší varianta International Accounting Standards – IAS – Mezinárodní účetní standardy)

 
Na rozdíl od US GAAP, které jsou de facto dobrovolné, nejsou dány zákonem a slouží především pro investory, Evropská unie povinně vyžaduje používání standardů IFRS ze zákona. Členské státy pak mohou povolit nebo požadovat vykazování podle IFRS. Přijetí nového standardu je podmíněno tím, aby výsledkem jeho používání byl pravdivý a věrný obraz finanční situace a výkonnosti podniku, zda jsou v souladu s evropským veřejným zájmem a zda splňují kritéria srozumitelnosti, relevantnosti, spolehlivosti a srovnatelnosti.

Kdo má na základě českých účetních předpisů povinnost IFRS aplikovat?

Zákon o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) v § 19a definuje použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky.
 
Povinnost vykazovat podle IFRS má:

• účetní jednotka, která je obchodní společností a emituje cenné papíry na evropském regulovaném trhu, a to v těchto obdobích, pokud to neodporuje předpisu EU nebo zvláštnímu právnímu předpisu:
  • došlo-li k přijetí cenných papírů k jinému dni než k prvnímu dni účetního období – rozhodne účetní jednotka o použití IFRS za toto účetní období, nebo od počátku období následujícího,
  • pokud přestaly být cenné papíry obchodovány k jinému dni než k poslednímu dni účetního období, rozhodne účetní jednotka o použití IFRS až do konce účetního období, kdy cenné papíry přestaly být obchodovány, nebo k poslednímu dni účetního období předcházejícímu. Dle § 19a odst. 5 a 6 lze lhůtu pro použití IFRS prodloužit rozhodnutím nejvyššího orgánu účetní jednotky z důvodu záměru o přijetí nového cenného papíru k obchodování,
• účetní jednotka uvedená v § 22 odst. 3 písm. a) nebo b) a v odst. 2 (dceřiné a přidružené společnosti, jejichž mateřská společnost zpracovává IFRS), u které lze předpokládat, že k rozvahovému dni bude mít povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku za použití IFRS, může rozhodnout o použití IFRS k uvedenému rozvahovému dni. Rozhodnutí o použití IFRS včetně období podléhá schválení nejvyšším orgánem této účetní jednotky.

 
Zavedení IFRS tak umožňuje českým podnikům vstoupit na mezinárodní kapitálový trh, navíc zlepšuje průhlednost vykazovaných informací o společnosti a jejich čitelnost pro mezinárodní investory.

Co mění IFRS 15?

Nový IFRS 15 přináší významnou změnu v účtování výnosů, a to jak podle mezinárodních účetních předpisů IFRS, tak podle US GAAP.
 
Základním principem je skutečnost, že výnosy se účtují v okamžiku kontroly nad dodaným zbožím či dodanými službami na zákazníka v částce předpokládané odměny, kterou by účetní jednotka měla podle očekávání za toto zboží nebo služby obdržet.
 
Protože se jedná o vyhodnocení výnosů na základě obchodních smluv, zasáhne tato změna nejen podniky obchodující své cenné papíry na burze a jejich dceřiné společnosti, ale i zákazníky obchodující s těmito společnostmi.
 
Principy standardu se budou aplikovat na základě pětistupňového modelu, který se bude používat pro určení výše, času a způsobu vykázání výnosů ze smluv se zákazníky:

• 1. krok – identifikace smlouvy se zákazníkem,
• 2. krok – identifikace samotných povinností plnit ze smlouvy,
• 3. krok – určení ceny transakce,
• 4. krok – alokování ceny transakce,
• 5. krok – uznání výnosů, pokud povinnost dodat byla splněna.

 
Tento postup se bude aplikovat na všechny transakce a ve všech odvětvích.
 
Nový standard se vztahuje na nové smlouvy, které jsou vytvořeny k nebo po datu účinnosti a na stávající smlouvy, které k datu účinnosti ještě nejsou dokončeny. Očekává se, že nejvýrazněji se dopady tohoto standardu projeví v sektoru telekomunikací, vývoje softwaru, nemovitostí a v dalších odvětvích, kde se uzavírají dlouhodobé smlouvy – ve stavebnictví i výrobě.
 
Dotčené společnosti budou nuceny analyzovat své smlouvy se zákazníky a zvážit dopady standardu. Lze u nich očekávat změny v účetních postupech a systémech a větší aplikaci odhadů.
 
Z důvodu, že nový standard zasahuje smlouvy i zpětně, budou tyto společnosti analyzovat neukončené smlouvy na nedodané zboží, dlouhodobé smlouvy, záruky a podobně.
 
Vzhledem ke smluvní provázanosti se společnostmi, které používají mezinárodní účetní standardy, lze tedy očekávat, že i společnosti, které používají pouze české účetní standardy, mohou pocítit dopad IFRS 15. Ze strany společností vykazujících dle IFRS může docházet k tendenci měnit smlouvy v souladu s novým standardem.
 
Stejně tak ve společnostech, které jsou součástí konsolidovaných celků a vykazují nebo začnou vykazovat podle IFRS, bude potřeba tento nový standard aplikovat.