Kurzové rozdíly nahánějí začínajícím účetním většinou strach. I když v dnešní době účetní programy zvládají u většiny operací kurzové rozdíly spočítat, je dobré vědět, jak a proč vznikají a jak se účtují. Pak si snadno poradíme i s ručním výpočtem a zaúčtováním transakcí, které neúčtuje účetní program automaticky, a lépe dokážeme odhalit případné chyby.
 
Kurzové rozdíly nejsou nic strašidelného a nepředstavitelného – setkáváme se s nimi i v běžném životě. Pokud jsme měli doma „pod polštářem“ na konci roku 2000 schovaných 1 000 USD, tak jsme si je mohli tenkrát vyměnit při kurzu cca 38 CZK/USD za 38 000 CZK a koupit si hezkou dovolenou pro dvě osoby.
 
Pokud jsme se těchto 1 000 USD rozhodli směnit na CZK až na konci roku 2012, mohli jsme si je směnit při kurzu cca 19 CZK/USD a dostali bychom 19 000 CZK. Opět si za ně můžeme pořídit hezkou dovolenou, ale ne pro dvě osoby, ale pouze pro jednu – českých korun bychom dostali jen polovinu.
 
A stejně to funguje v účetnictví. Jestli má účetnictví podávat věrný a poctivý obraz skutečnosti, tak potom pokud máme v pokladně 1 000 USD v r. 2000 – v českých korunách vykázaných jako 38 000 CZK, tak v roce 2012 nemůžeme mít těchto 1 000 USD vykázaných po přepočtu jako 38 000 CZK, ale jako 19 000 CZK. Firma tedy „zchudla“ – má ztrátu. A z výkazů to musí být patrné.
 
Účetní jednotky tedy musí přepočítávat majetek (např. pokladnu, banku, pohledávky) a závazky vyjádřené v cizích měnách na české koruny, a to jak k datu uskutečnění účetního případu, tak na konci rozvahového dne.
 
Při přepočtu v průběhu účetního období použijeme buď denní kurz vyhlášený Českou národní bankou (ČNB), nebo pevný kurz stanovený vnitřním předpisem. Ke konci rozvahového období používáme k přepočtu výhradně aktuální (denní) kurz ČNB platný pro tento den (nejčastěji 31. 12.).
 
Ukážeme si na několika příkladech ty nejčastější případy, kdy se s kurzovými rozdíly právě ke konci roku (k rozvahovému dni), tj. při sestavování účetní závěrky, můžeme setkat.

Příklad č. 1 – pokladna bez pohybu

Předpokládejme, že používáme denní kurz ČNB a rozvahovým dnem je 31. 12. 2012.

• na počátku roku 2012 máme v eurové pokladně 100 EUR

• během roku 2012 nedošlo v eurové pokladně k žádným pohybům

• ale našich 100 EUR má ke konci roku jinou hodnotu než na začátku roku

• 100 EUR přepočítáme kurzem k 31. 12. 2012 a dostaneme se na hodnotu 2 514 CZK

• my máme ale v účetnictví zachycenu hodnotu 2 580 CZK

• zaúčtujeme kurzový rozdíl (konkrétně kurzovou ztrátu) 66 CZK (563/211)

• nový stav eurové pokladny po zaúčtování kurzového rozdílu je tedy 2 514 CZK

Účty:
211 – pokladna
261 – peníze na cestě
321 – závazky
563 – kurzové ztráty

Příklad č. 2 – pokladna s pohybem

Předpokládejme, že používáme denní kurz ČNB a rozvahovým dnem je 31. 12. 2012.

• na počátku roku 2012 máme v eurové pokladně 100 EUR

• 19. září 2012 vybereme z bankovního účtu 500 EUR a vložíme je do pokladny

• 21. září 2012 zaplatíme v hotovosti fakturu na 550 EUR

• k 31. 12. 2012 je zůstatek eurové pokladny 50 EUR

• stav eurové poklady přepočítaný na koruny je nyní 1 370 CZK

• my ale musíme stav eurové poklady vyjádřit v korunách – použijeme kurz ČNB k 31. 12. 2012

• stav eurové pokladny přepočítaný kurzem k 31. 12. 2012 je 1 257 CZK

• v účetnictví máme tedy jako konečný stav eurové pokladny 1 370 CZK a měli bychom mít 1 257 CZK

• vzniklý rozdíl zaúčtujeme jako kurzový rozdíl (konkrétně kurzovou ztrátu) ve výši 113 CZK

• nový zůstatek eurové pokladny je nyní 1 257 CZK

Účty:
211 – pokladna
261 – peníze na cestě
321 – závazky
563 – kurzové ztráty
 
Celkový kurzový rozdíl je fakticky součtem součinů jednotlivých částek (pohybů) a rozdílů použitých denních kurzů od kurzu k rozvahovému dni.
 
   100 x (25,80 – 25,14)
+ 500 x (24,86 – 25,14)
–  550 x (24,80 – 25,14)
—————————-—
= 113 CZK

Příklad č. 3 – banka s nulovým zůstatkem

Předpokládejme, že používáme denní kurz ČNB a rozvahovým dnem je 31. 12. 2012.
 
V tomto případě máme na začátku roku na účtu 50 000 EUR, přírůstky jsou 30 000 EUR a úbytky 80 000 EUR – stav účtu ke konci roku je tedy 0 EUR. Přestože máme na účtu nulu v EURech, tak v korunách tam před zaúčtováním kurzových rozdílů máme 64 800 CZK – a vykázání takového zůstatku v českých korunách v účetní závěrce by bylo chybou – nulovému zůstatku v EUR musí odpovídat i nulový zůstatek v CZK.

Účty:
221 – bankovní účet
311 – pohledávky
321 – závazky
563 – kurzové ztráty

Příklad č. 4 – pohledávka

Předpokládejme, že používáme denní kurz ČNB a rozvahovým dnem je 31. 12. 2012.
 
Společnost eviduje v účetnictví k 31. 12. 2012 následující pohledávku:

• pohledávka za firmou ABC, s.r.o. ze dne 30. 11. 2012 ve výši 500 EUR

Účty:
311 – pohledávky
602 – služby
563 – kurzové ztráty
 
Na účtu pohledávek (311) máme po zaúčtování kurzového rozdílu hodnotu 12 570 CZK (12 630 – 60), což odpovídá 500 EUR x 25,14 (kurz k 31. 12. 2012).

Příklad č. 5 – pohledávka z minulého období

Předpokládejme, že používáme denní kurz ČNB a rozvahovým dnem je 31. 12. 2012.
 
Společnost eviduje v účetnictví k 31. 12. 2012 následující pohledávku:

• pohledávka za firmou DEF, s.r.o. ze dne 30. 9. 2011 ve výši 400 EUR

Účty:
311 – pohledávky
563 – kurzové ztráty
 
I když je pohledávka z 30. 9. 2011, tak k 31. 12. 2011 již byla přepočítaná kurzem platným k tomuto datu, a pokud není uhrazena, dále ji (po celý rok 2012) evidujeme v hodnotě 400 EUR x 25,80 = 10 320 CZK.
 
Teprve 31. 12. 2012 k této pohledávce vypočítáme a zaúčtujeme kurzový rozdíl – aby její hodnota opět odpovídala kurzu platnému k 31. 12. 2012.

Příklad č. 6 – závazek s částečnou úhradou

Předpokládejme, že používáme denní kurz ČNB a rozvahovým dnem je 31. 12. 2012.
 
Společnost má ve svém účetnictví zaevidovanou následující fakturu:

• datum uskutečnění účetního případu 15. 1. 2012

• částka 50 000 EUR

• dne 15. 6. 2012 společnost zaplatila z eurového bankovního účtu polovinu faktury a druhá polovina faktury nebyla do konce roku uhrazena

Účty:
518 – služby
321 – závazky
221 – bankovní účet
663 – kurzový rozdíl
 
Část neuhrazené pohledávky – 25 000 EUR přepočítaná kurzem k 31. 12. 2012 (25,14) – pak odpovídá hodnotě v CZK (628 500).

Příklad č. 7 – záloha odeslaná

Předpokládejme, že používáme denní kurz ČNB a rozvahovým dnem je 31. 12. 2012.
 
Společnost zaplatila svému dodavateli služeb dne 20. 12. 2012 bankovním převodem zálohu ve výši 20 000 EUR (záloha nebyla do konce roku vyúčtována).

Účty:
314 – zálohy na služby odeslané
221 – bankovní účet
563 – kurzové ztráty

Příklad č. 8 – záloha přijatá s částečným zúčtováním

Předpokládejme, že používáme denní kurz ČNB a rozvahovým dnem je 31. 12. 2012.
 
Společnost přijala zálohu 20 000 EUR a částečně ji použila k úhradě vydané faktury, část zálohy zůstala ke konci roku nezúčtovaná a tento její zůstatek je třeba taky přepočítat aktuálním kurzem k 31. 12. 2012.

 
Kromě výše uvedených příkladů se v praxi samozřejmě můžeme setkat s celou řadou dalších případů, kdy se budeme muset s kurzovými rozdíly vypořádat. Obecně platí, že pokud něco v účetnictví evidujeme i v cizích měnách, vždy se k rozvahovému dni musí tyto položky přepočítat aktuálním kurzem ČNB platným k rozvahovému dni (může se jednat např. o půjčky v cizích měnách).
 
Další oblastí, kde se s kurzovými rozdíly můžeme setkat, jsou např. opravné položky k pohledávkám v cizích měnách nebo cenné papíry v cizích měnách. Tady je způsob účtování a vykazování kurzových rozdílů poněkud odlišný od výše popsaných příkladů kurzových rozdílů u pokladny, banky, pohledávek, závazků nebo záloh.