Z důvodu novelizace zákona o boji proti praní špinavých peněz uběhla na počátku března lhůta pro oznámení kontaktní osoby pro oblast AML. Povinnost nahlásit kontaktní osoby měli takzvané povinné osoby. Tato událost byla mediálně prezentována a tím se problematika AML dostala do popředí dotčených osob. Cílem článku je v obecné rovině nastínit povinnosti a sankce vyplývající z AML legislativy týkající se účetní profese, neboť ne každý, kdo se živí jako účetní přistupuje k povinnostem dostatečně odpovědně. A jak si ukážeme dále, sankce za porušení AML povinností mohou být velmi citelné. Vždyť sankce za neoznámení kontaktní osoby může být až do výše 10 000 000 Kč.

Co vás v dnešním článku čeká?

• Základní pojmy a legislativa
• AML zákon ve vztahu k účetní profesi
• Povinnosti účetní profese ve vztahu k AML zákonu
• Znaky podezřelého obchodu pro účetní profesi
• Sankce dle AML zákona

Základní pojmy a legislativa

Nejprve je nutné si vymezit právní rámec problematiky AML a některé pojmy. V České republice je máme jako základní legislativu zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, dále jen „AML zákon“). Následují další doprovodné zákony, ale také metodické pokyny a stanoviska FAU. AML zákon vychází z mezinárodních pramenů práva. Zejména pak z mezinárodních standardů v boji proti praní peněz – Doporučení FATF.  

Již v názvu samotného AML zákona je několik pojmů, které bude dobré definovat:

• Legalizace výnosů z trestné činnosti – je proces, během kterého je zastřen původ finančních prostředků tak, aby se zdálo, že jde o legální příjem.

• Nelegální výnos – jedná se o jakoukoliv ekonomickou výhodu vyplývající z trestné činnosti. Přesnou definici nabízí AML zákon v § 3 odst. 1.

• Financování terorismu – jedná se o poskytnutí finančních prostředků k trestné činnosti spojené s terorismem včetně jejího umožnění či napomáhání, nebo podpora osob, které ji připravují. Podrobnou definici opět nabízí § 3 odst. 2 AML zákona.

Dalších několik vybraných pojmů důležitých pro další text:

• Obchod – každé jednání povinné osoby s jinou osobou, pokud takové jednání směřuje k nakládání s majetkem této jiné osoby nebo k poskytnutí služby této jiné osobě. Viz § 4 odst. 1 AML zákona.

• Obchodní vztah – smluvní vztah mezi povinnou osobou a jinou osobou, jehož účelem je nakládání s majetkem této jiné osoby nebo poskytování služeb této jiné osobě, jestliže je při vzniku smluvního vztahu s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že bude obsahovat opakující se plnění. Viz § 4 odst. 2 AML zákona.

• Podezřelý obchod – obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, nebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat. V AML zákoně je dál definován demonstrativními i taxativními znaky, viz § 6 AML zákona.

• AML – jde o zkratku pro Anti-money laundering, což je mezinárodně používaný termín pro soubor zákonů, procesů a předpisů, které zabraňují vstupu nelegálně získaných peněz do finančního systému.

• FAU – Finanční analytický úřad. Plní funkci finanční zpravodajské jednotky České republiky a je součástí celosvětové sítě finančních zpravodajských jednotek. Je také hlavním gestorem opatření zaměřených na prevenci a boj proti praní peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení v České republice. Činnost a pravomoc FAU je vymezena AML zákonem. Více informací na stránkách FAU zde.

AML zákon ve vztahu k účetní profesi

Účelem AML zákona a související legislativy je zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání.

Vzhledem k výše uvedenému účelu jsou v AML zákoně uvedené určité profese, které jsou definovány jako povinné osoby. Jedná se například o úvěrové a finanční instituce jako například banky, pojišťovny, směnárny, leasingové společnosti atd. Dále například právníci, notáři a exekutoři a v neposlední řadě auditoři, daňoví poradci a účetní – viz § 2 odst. 1, písm. e). Celý seznam povinných osob je uveden v § 2 AML zákona.

Všechny uvedené povinné osoby se určitým způsobem podílejí na finančním systému a z tohoto důvodu mají AML zákonem uloženy povinnosti, aby pomáhaly naplňovat účel AML zákona. Hlavní povinností nebo cílem je nahlášení podezřelého obchodu ve smyslu AML zákona.

Ve vztahu k účetní profesi je v AML zákoně v § 2 odst. 1, písm. e) uvedeno, že povinnou osobou je „…osoba oprávněná provozovat živnostenskou činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence podle živnostenského zákona…“. Povinnou osobou je tak každý subjekt, který vykonává některou z uvedených činností. Podmínkou ovšem je, že tato činnost je vykonávána jako předmět svého podnikání. Musí se jednat o „externí účetní“.

V této souvislosti bych zmínil rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ve věci C-3/24 MISTRAL TRANS, vydaný dne 5. prosince 2024, který se zaměřuje na výklad pojmu „externí účetní“ ve smyslu čtvrté směrnice proti praní špinavých peněz (AML Směrnice). SDEU objasňuje, že právnická osoba, která za účelem sdružování zdrojů vede účetnictví společnostem, které jsou s ní propojeny není považována za externí účetní a nepodléhá tedy povinnostem stanoveným pro povinné osoby podle AML zákona. Tedy společnost, která vede účetnictví ostatním propojeným firmám ve skupině není povinnou osobou.

Povinnosti účetní profese ve vztahu k AML zákonu

1. Identifikace klienta (§ 7 a násl. AML zákona):
   • Účetní jsou povinni provádět identifikaci klienta a ověřovat jejich totožnost při jednorázovém obchodě převyšující 1 000 EUR (jedná se o odměnu účetní). Dále pak při déletrvajících obchodech, například na dobu neurčitou (obchodní vztah). Zde nezáleží na výši odměny.
   • V rámci identifikace klienta účetní zjišťuje:
     • zda osoba jednající za klienta, případně skutečný majitel, není politicky exponovanou osobou nebo osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí nebo
     • zda jiná osoba ve vlastnické nebo řídící struktuře klienta, pokud je povinné osobě známa, není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.
2. Kontrola klienta (§ 9 AML zákona):
   • Kontrola klienta se provádí v případě
     • jednorázového obchodu, jehož předmětem je odměna 15 000 EUR a vyšší, a to před započetím obchodu,
     • obchodu s politicky exponovanou osobou nebo s klientem z vysoce rizikové země či
     • při vstupu do obchodního vztahu a jeho průběhu (při uzavření a v průběhu trvání například smlouvy o vedení účetnictví).
   • Kontrola obsahuje
     • získání informací o účelu a povaze obchodu nebo obchodního vztahu,
     • zjišťování vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele,
     • průběžné sledování obchodního vztahu a přezkoumávání obchodů,
     • přezkoumávání zdrojů peněz a jiného majetku týkající se obchodu nebo obchodního vztahu a
     • u obchodního vztahu s politicky exponovanou osobou přiměřená opatření ke zjištění původu jejího majetku.
3. Uchovávání informací (§ 16 AML zákona)
   • Informace, kopie dokladů a dokumenty získané při identifikaci nebo kontrole klienta se povinně uchovávají po dobu 10 let od uskutečnění obchodu, nebo ukončení obchodního vztahu.
4. Oznámení podezřelého obchodu (§ 18 a násl. AML zákona):
   • Účetní vyhodnocuje dostupné informace a zjišťuje podezřelý obchod. Zjistí-li v souvislosti se svou činností podezřelý obchod, oznámí to FAU bez zbytečného odkladu.
5. Nastavení systému vnitřních zásad a interních kontrolních systémů ( § 21 a § 21a AML zákona):
   • Systém vnitřních zásad zahrnuje zejména:
     • podrobný demonstrativní výčet znaků podezřelých obchodů,
     • postup a způsob identifikace klienta,
     • postupy kontroly klienta a její rozsah,
     • postupy na posuzování rizik a
     • postupy a činnosti prováděné od zjištění podezřelého obchodu do oznámení FAU.
6. Kontaktní osoba (§ 22 AML zákona):
   • Povinná osoba určí konkrétního zaměstnance nebo člena statutárního orgánu k plnění oznamovací povinnosti podle § 18 a k zajišťování průběžného styku s Úřadem v provozní době povinné osoby a v době, kdy uskutečňuje povinná osoba obchody. Pokud je povinná osoba fyzickou osobou a je to opodstatněno rozsahem její činnosti, určí jako kontaktní osobu samu sebe.
7. Povinnost školení zaměstnanců (§ 23 AML zákona):
   • Účetní zajistí, aby zaměstnanci byli nejméně jedenkrát v průběhu 12 kalendářních měsíců proškoleni. Školení musí zaměřená zejména na identifikaci znaků podezřelých obchodů, identifikaci a kontroly klienta.

Znaky podezřelého obchodu pro účetní profesi

Znaky podezřelosti mohou vyplynout z analýzy rizik a kontrolních postupů podle bodu 5 uvedeného v předchozí kapitole. Rizikovost bude vycházet zejména:

• Ze zdrojové trestné činnosti
  • Daňová trestná činnost
  • Podvody
  • Korupce
• Uplatňování mezinárodních sankcí
• Podmínky dle § 15 AML zákona – v těchto uvedených případech musí účetní odmítnout spolupráci s klientem (neuzavřít obchod či obchodní vztah):
  • klient se odmítne podrobit identifikaci,
  • klient odmítne doložit oprávnění k jednání,
  • klient neposkytne potřebnou součinnost při kontrole,
  • nelze provést identifikaci nebo kontrolu,
  • má-li účetní pochybnosti o pravdivosti informací nebo předložených dokladů klientem či
  • u politicky exponované osoby není znám původ peněz nebo majetku.
• Z rizikového předmětu činnosti klienta, jako například:
  • podnikání s vysokým objemem hotovosti,
  • podnikání s komoditami se spotřební daní,
  • obchod s nehmotnými právy,
  • obchod s virtuálními měnami,
  • obchod se zbraněmi a zbrojním materiálem či
  • zpracování odpadů.

• Činnost klienta v rámci rizikových zemí

• Znaky podezřelosti dle § 6 odst. 1 AML zákona – zde jsou vyjmenovány příklady podezřelosti s tím, že účetní vyhodnotí podezřelost obchodu:
  • klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech,
  • během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční klient nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé,
  • počet účtů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,
  • klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, anebo provádí složité nebo neobvykle objemné obchody,
  • prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,
  • účet je využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen,
  • klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti skutečného majitele,
  • klientem nebo skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
  • povinná osoba má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi, nebo
  • se klient odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná.
• Znaky podezřelosti dle § 6 odst. 2 AML zákona – zde jsou vyjmenovány situace, kdy se jedná o podezřelý obchod vždy:
  • pokud se u klienta jedná o osobu ve vlastnické nebo řídící struktuře klienta, skutečným majitelem klienta, osobou jednající za klienta nebo osobou, která se jinak podílí na obchodu a je povinné osobě známa, je osoba, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí nebo
  • předmětem obchodu je nebo má být zboží nebo služby, vůči nimž Česká republika uplatňuje sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.

Znaků podezřelosti je možné vypisovat více. Vždy záleží na konkrétních případech. Z tohoto důvodu je důležité důsledně provádět identifikaci a kontrolu klienta s ohledem na veškeré aspekty rizikovosti.

Sankce dle AML zákona

Na závěr dnešního článku si uvedeme přehled některých sankcí, který AML zákon určuje při neplnění povinností stanovených tímto zákonem. Jednotlivé přestupky a sankce najdeme v šesté části AML zákona. Níže jsou uvedené některé z možných pokut:

• Porušení povinnosti mlčenlivosti – § 43 AML zákona
  • Pokuta do 1 000 000 Kč.

• Nesplnění povinnosti při identifikaci a kontrole klienta – § 44 AML zákona
  • Pokuta do 10 000 000 Kč.
  • Při závažném a opakovaném přestupku pokuta do 30 000 000 Kč.

• Nesplnění povinnosti ve vztahu k nesrovnalostem v evidenci skutečných majitelů – § 44a AML zákona
  • Pokuta až do 1 000 000 Kč

• Nesplnění informační povinnosti – § 45 AML zákona
  • Pokuta do 10 000 000 Kč.
  • Při závažném a opakovaném přestupku pokuta do 30 000 000 Kč.

• Nesplnění oznamovací povinnosti (neoznámení podezřelého obchodu) – § 46 AML zákona
  • Pokuta do 5 000 000 Kč.
  • Při závažném a opakovaném přestupku pokuta do 30 000 000 Kč.

Závěrem nezbývá než zopakovat, že minimálně s ohledem na výši sankcí je potřeba problematice praní peněz věnovat určitou pozornost. Lze také doplnit, že již i u nás bylo několik pokut uloženo.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností BS daně s.r.o.