

Nehmotný majetek prošel za doby existence zákona o daních z příjmů velice bouřlivým vývojem. V tomto příspěvku si popíšeme jednotlivé kategorie nehmotného majetku, jeho oceňování, způsoby odpisování a dopady technického zhodnocení na odpisování nehmotného majetku.
Od ledna 2010 došlo k řadě významných změn systému DPH. Většina podnikatelů jistě již zaregistrovala zejména nová pravidla určení místa plnění při poskytnutí služby, obnovení povinné ceny obvyklé u úplat mezi spojenými osobami a plnou elektronizaci souhrnných hlášení.
Problematika správného posouzení technického zhodnocení a oprav patří neustále k velkým daňovým problémům, protože mají rozdílný daňový režim. Pojďme si vysvětlit rozdíly mezi technickým zhodnocením a opravou na konkrétních praktických příkladech.
Majetek pořízený do 30. 6. 2010, ale uvedený do užívání až po 1. 7. 2010, se nestává do 30. 6. 2010 hmotným majetkem, a mimořádné odpisy již nelze uplatnit. Pro uplatnění mimořádných odpisů platí některé další zásady.
Mírné zjednodušení režimu přiznávání DPH u přeshraničních služeb od roku 2010 paradoxně přišlo ruku v ruce s nemilou administrativní komplikací. Takže čeští plátci dodávající zboží nebo poskytující služby „podnikatelům“ do jiného státu Evropské unie („EU“) musejí kromě daňového přiznání k DPH podávat také další tiskopis – souhrnné hlášení.
Úvěry a půjčky od tzv. spojených (vlivných) osob jsou Ministerstvu financí trnem v oku již dlouhý čas. K prozatím poslední změně daňového testu nízké kapitalizace došlo od roku 2010, resp. od zdaňovacího období započatého v tomto roce, a to zcela nenápadně a nepřímo přes vyhasnutí zvýhodňujících přechodných ustanovení.