Se spotřebními daněmi se většina poplatníků běžně nesetkává, přesto jsou to daně, které zaujímají z hlediska příjmů státního rozpočtu významnou roli. Co je předmětem spotřební daně, kdo je jejím plátcem a jaká je její výše a splatnost?
Spotřební daně reguluje zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. V obecných ustanoveních tento zákon definuje některé pojmy a zabývá se např. předmětem daně, plátcem daně, vznikem daňové povinnosti a vznikem povinnosti daň přiznat a zaplatit. Dále uvádí sazby daní a způsob jejich výpočtu, osvobození od daně a postup při vracení daní.
Ve zvláštních ustanoveních tohoto zákona se pak dočteme o spotřebních daních z jednotlivých vybraných výrobků a dále např. o omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků, značkování a barvení vybraných výrobků či správních deliktech.
Předmět daně
Předmětem spotřebních daní jsou vybrané výrobky vyrobené nebo dovezené na území Evropské unie.
Vybranými výrobky jsou:
- minerální oleje,
- líh,
- pivo,
- víno a meziprodukty,
- tabákové výrobky.
Plátce daně
Plátcem daně je právnická nebo fyzická osoba:
-
která je:
- provozovatelem daňového skladu (prostorově ohraničené místo v ČR)
- oprávněným příjemcem
- oprávněným odesílatelem
- výrobcem vybraného výrobku
- uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu
- nebo v souvislosti se ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně
Oprávněným odesílatelem je osoba (právnická nebo fyzická), která dopravuje vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně:
- z místa dovozu do daňového skladu
- oprávněnému příjemci v jiném členském státě
- do místa vývozu v jiném členském státě
- příjemci v jiném členském státě
-
jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit:
- při dovozu
- v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje
- v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje
- v případě ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků
- která uplatňuje nárok na vrácení daně (…)
-
která:
- skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu
- uvádí do volného daňového oběhu vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné
- neprokáže způsob nabytí vybraných výrobků oprávněně bez daně
Výše uvedený výčet představuje nejčastější případy, kdy je subjekt plátcem spotřební daně, zákon potom ještě uvádí řadu dalších, méně častých případů.
Vznik daňové povinnosti x vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit
U spotřebních daní je třeba odlišit „vznik daňové povinnosti“ a „vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit“.
Daňová povinnost vzniká:
- výrobou vybraných výrobků na daňovém území EU, nebo
- dovozem vybraných výrobků na daňové území EU.
Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.
Při dovozu vybraných výrobků vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit dnem vzniku celního dluhu (i „nulového“) – pokud ovšem vybrané výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.
Kromě těchto nejčastějších případů vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit existuje ještě celá řada situací, kdy tato povinnost vzniká také. Jsou to zejména situace při porušení podmínek dané zákonem o spotřebních daních v souvislosti s osvobozením, přepravou nebo znehodnocením a ztrátou vybraných výrobků a také v souvislosti s vracením spotřebních daní. Tato povinnost taky vzniká dnem použití vybraných výrobků pro vlastní spotřebu.
Vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže je:
- umístěn v daňovém skladu,
- je dopravován za stanovených podmínek pro podmíněné osvobození.
Daňovým skladem je prostorově ohraničené místo na daňovém území ČR, ve kterém provozovatel daňového skladu (za podmínek stanovených zákonem o spotřebních daních) vybrané výrobky:
- vyrábí,
- zpracovává,
- skladuje,
- přijímá,
- nebo odesílá,
Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat:
-
z daňového skladu do:
- jiného daňového skladu
- místa vývozu
- místa přímého dodání
-
z místa dovozu do:
- místa vývozu
- místa přímého dodání
Podmínkou pro podmíněné osvobození při dopravě vybraných výrobků jsou průvodní doklady.
Osvobození od daně
Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky:
- dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození příležitostného dovozu zboží v osobních zavazadlech cestujících či člena posádky letadla (…),
- nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda,
- dopravené z území jiného členského státu do ČR pro ozbrojené síly států NATO (…),
- dopravené z území jiného členského státu osobami požívajících výsad a imunit,
- dovezené ze třetích zemí, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci mezinárodních smluv osvobozeny od DPH,
- dovezené mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, pokud jsou zase osvobozeny od DPH.
Je tedy třeba rozlišovat:
- podmíněné osvobození, které má pouze přechodný charakter, který souvisí se skladováním těchto výrobků v daňových skladech a jejich dopravou, a
- běžné osvobození, které má charakter osvobození spíše trvalého (prolomit ho může pouze porušení podmínek pro toto osvobození).
Vrácení daně
O vrácení (nebo částečné vrácení) spotřebních daní můžeme žádat např. v těchto situacích:
- v případě vývozu vybraných výrobků (tj. do třetích zemí),
- vybraný výrobek byl v ČR zdaněn a poté dodán do jiného členského státu, kde bude zdaněn příjemcem,
- pokud dojde k prokazatelnému zničení z důvodu nepředvídatelné a neodvratitelné události vybraného výrobku u výrobce (který není provozovatelem daňového skladu),
- technický benzín spotřebovaný při podnikatelské činnosti k čištění,
- minerální oleje použité na výrobu tepla.
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc (s výjimkou dovážených vybraných výrobků a výrobků tabákových).
Daňové přiznání a splatnost daně
Daňové přiznání se podává samostatně za každou daň, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém povinnosti vznikla. Ve stejném období se pak uplatňuje nárok na vrácení daně.
Dodatečné daňové přiznání může plátce uplatnit nejpozději do šesti měsíců od uplynutí lhůty pro podání řádného daňového přiznání, nebo ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn.
Daň je obecně splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období (pokud není u jednotlivých vybraných výrobků stanoveno jinak). Daň vybíraná při dovozu je splatná do 10 kalendářních dnů od doručení rozhodnutí o vyměření cla nebo od ústního sdělení výše daně.
Minerální oleje
Minerálními oleji rozumíme nejrůznější motorové a jiné benziny a oleje v zákoně přesně definované včetně kódu nomenklatury.
Základem daně je zaokrouhlené množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech většinou při teplotě 15 stupňů Celsia. Zákon uvádí osm sazeb podle příslušných „skupin“ minerálních olejů (viz § 48 zákona o spotřebních daních).
Líh
Předmětem daně je líh (etanol), včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoliv výrobcích (kromě vyjmenovaných výjimek).
Základem daně je zaokrouhlené množství lihu v hektolitrech etanolu při teplotě 20 stupňů Celsia. Sazby jsou zde čtyři, opět podle jednotlivých „skupin“ lihu (viz § 70 zákona o spotřebních daních).
Splatnost daně je 55 dní po skončení zdaňovacího období (u pěstitelské pálenice je to 25 dní).
Pivo
Předmětem daně je pivo (nebo směs piva s nealkoholickými nápoji) obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu.
Základem daně je množství piva v hektolitrech.
Základní sazba spotřební daně z piva je 32 Kč na hektolitr. Malé nezávislé pivovary mají však sazby nižší (a liší se podle objemu výroby daného pivovaru ročně). Malým nezávislým pivovarem je pivovar, jehož roční výroba piva (včetně piva vyrobeného v licenci) není větší než 200 000 hl a není právně nebo hospodářsky závislý na jiném pivovaru a nadzemní ani podzemní provozní a skladovací prostory nejsou technologicky či jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru.
Víno a meziprodukty
Předmětem daně jsou vína a fermentované nápoje a meziprodukty, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu (nejvýše však 22 % objemových alkoholu).
Plátcem daně není fyzická osoba, která v ČR vyrábí výhradně tiché víno v případě, že ho za kalendářní rok nevyrobí více než 2 000 litrů.
Tiché víno je definováno jako víno, které není vínem šumivým.
Šumivé víno je definováno jako výrobek, který je plněn do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením nebo mají stanovený přetlak vlivem přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého.
Tabákové výrobky
Pod tabákovými výrobky rozumíme cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření. Zákon stanovuje zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce.
Spotřební daň z cigaret se skládá ze dvou částí – z části pevné a části procentní.
Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství v kusech. Základem daně pro procentní část u cigaret je cena pro konečného spotřebitele.
Procentní sazba u cigaret je 27 % a pevná sazba daně je 1,19 Kč/ks (minimální celková sazba je však stanovena na 2,25 Kč/kus).
Při krabičce cigaret (20 ks) za prodejní cenu (konečná cena pro spotřebitele) 100 Kč by byla spotřební daň u této krabičky cigaret 50,80 Kč (0,27 x 100 Kč + 1,19 x 20 ks).
Základem daně u doutníků a cigarillos je množství v kusech a u tabáku ke kouření množství v kilogramech.
K této dani se nepodává daňové přiznání. Daň je splatná do 60 dnů od odebrání nálepek, kterými musí být označeny všechny tabákové výrobky prodávané nebo skladované na území ČR. Objednávka těchto tabákových nálepek plní funkci daňového přiznání.
Z daňového (a účetního) pohledu je třeba si uvědomit, že plátce spotřební daně je povinen u vybraného výrobku, u kterého mu vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, zahrnout částku daně do ceny tohoto výrobku (tj. např. i do ceny, ze které se pak počítá DPH).
U spotřebních daní se také setkáváme se zajištěním daně, které je jistým zajištěním proti daňovým únikům. Zajištění daně může být nejčastěji poskytnuto převodem finančních prostředků na depozitní účet zřízený správcem daně (složitel nemá nárok na úrok).
Komentáře
Aneta Pindurová
24. 06. 2016, 18:01Dobrý den, chci se zeptat kdo platí SD ten kdo provozuje večerku a prodává alkohol? Nebo jen ten kdo vyrábí a prodává to do obchodu atd.? Děkuji.