31. leden je posledním dnem, kdy mohou poplatníci podat přiznání k dani silniční za rok 2012. Přečtěte si, jaké nejčastější chyby poplatníci dělají v placení této daně i v samotném daňovém přiznání.
Nejběžnější chyby v silniční dani lze rozdělit do tří oblastí:
- chyby v placení
- chyby v podávání přiznání
- chyby přímo v přiznání
Chyby v placení
Chyby v placení se většinou týkají záloh. Většina poplatníků ví, že daň silniční je splatná do 31. 1. následujícího roku. Zapomínají však platit čtvrtletní zálohy. Zálohy se platí do 15. 4., 15. 7., 15. 10. a 15. 12. ve výši 1/12 za každý měsíc, kdy bylo auto v obchodním majetku.
Zálohy se počítají za předchozí čtvrtletí. To znamená, že k 15. 4. se platí záloha za první čtvrtletí ve výši 3/12 (1/4) roční sazby. Za druhé a třetí čtvrtletí je to obdobně. 15. 12. se platí záloha za období říjen a listopad, tedy pouze ve výši 2/12 roční sazby.
Zálohy se nemusí platit u vozidel osvobozených od daně. Zálohy stejně jako daň se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Zálohy je třeba platit i za soukromá auta zaměstnanců, která používají ke služebním cestám. To platí i na soukromé auto jednatele či společníka ve společnosti s ručením omezeným, jestliže ho používají k firemním účelům.
Chyby v podávání přiznání
Přiznání se podává do 31. 1. následujícího roku. Tato lhůta platí i v případě, že přiznání zpracovává daňový poradce. U silniční daně tedy neexistuje možnost odkladu lhůty pro podání přiznání.
Občas se setkávám s případy, kdy se poplatník domnívá, že nemusí podávat přiznání k dani silniční, pokud se jedná o vozidla osvobozená od daně. Pak samozřejmě dostane poplatník pokutu za nepodání přiznání, i když daňová povinnost je nulová.
V přiznání se nemusejí uvádět pouze vozidla uvedená v § 3 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Tedy vozidla s méně než čtyřmi koly kategorie L – motocykly a jejich přípojná vozidla a vozidla diplomatických misí a konzulárních úřadů.
Chyby v samotném přiznání
Problémy nastávají často v určení předmětu daně. Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání.
V praxi jsem se setkala s případy, kdy vozidlo bylo registrováno v jiném členském státě, ale provozováno v České republice. Případně bylo vozidlo registrováno v České republice, ale provozováno v jiném státě. Takováto vozidla nejsou v České republice předmětem silniční daně, protože obě podmínky musí být splněny současně. Není tedy ani třeba na takováto vozidla podávat daňové přiznání.
Poměrně častou chybou je neuplatnění osvobození od daně, nebo naopak již zmíněné nepodávání přiznání u osvobozených vozidel. Časté osvobození, při kterém je třeba podávat daňové přiznání, je osvobození z důvodu elektrického pohonu, hybridního pohonu, a v případě, že vozidla používají jako palivo LPG, CNG nebo ethanol E85.
Poplatníkem daně je provozovatel vozidla zapsaný v technickém průkazu. Pokud tedy dojde k situaci, kdy fyzická osoba – nepodnikatel pronajímá osobní auto jiné fyzické osobě, která ho používá k podnikání, musí provozovatel vozidla – pronajímatel zaplatit silniční daň. V praxi se stává, že silniční daň zaplatí nájemce a domnívá se, že si ji bude moci uplatnit jako daňový výdaj. Daňová povinnost je však nepřenositelná na jiný subjekt.
Poplatníkem je také zaměstnavatel, který vyplácí cestovní náhrady za použití soukromého vozidla na služební cestě zaměstnanci. V tomto případě může volit mezi běžnou roční sazbou, nebo paušální sazbou daně 25 Kč za každý den použití. Silniční daň však zaměstnavatel platit nemusí, pokud ji již zaplatil provozovatel vozidel (např. zaměstnanec, který auto zároveň používá k podnikání).
Při vypracování přiznání je třeba mít vždy k dispozici velký technický průkaz, případně jeho kopii. Je chybou vycházet pouze z informací v kupní smlouvě či obecně dostupných informací o vozidle. Druh vozidel pro určení sazby daně je třeba vyhledat v technickém průkaze. Stává se, že vozidlo, které navenek vypadá jako osobní, je v kategorii N – nákladní kvůli úpravám.
Také se vyplatí prostudovat možnosti snížení daně dle § 6 odst. 6 zákona o silniční dani. Sazba daně se snižuje o:
- 48 % po dobu 36 měsíců od první registrace,
- 40 % za dalších 36 měsíců (tedy do 72 měsíců od první registrace) a
- 25 % za dalších 36 měsíců, a to až do 108 měsíců od první registrace.
Datum první registrace lze zjistit z technického průkazu vozidla.
Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.
Sledujte nás
Komentáře
Ondřej Drbal
11. 03. 2013, 21:15Dobrý večer,
o nic nejde, já s tím problém nemám 😉 Já jen, že jsem zažil už dost diskuzí, kdy lidé zarputile tvrdili, že povinnost platit daň a zálohy na daň silniční platí za měsíce, kdy bylo auto zařazeno v obchodním majetku bez ohledu na tom, zda bylo nebo nebylo použito k podnikání. Tito lidé svá tvrzení obhajují právě na základě věty, užité v mnoha článcích, která právě zní: “platí se za každý měsíc, kdy bylo auto v obchodním majetku”…
Nechtěl jsem nijak kompromitovat článek, pouze jsem chtěl podotknout, jakou mám osobní zkušenost s tím, jak tuto větu dost lidí interpretuje.
Zuzana Bartůšková
11. 03. 2013, 19:40Dobrý den,
mým cílem bylo poukázat na problém, že podnikatelé neplatí zálohy na silniční daň a pak dostávají pokuty za neplacení záloh. Tudíž jsem vycházela z předpokladu, že podnikatel má povinnost tyto zálohy platit, protože má vozidlo, které je předmětem daně silniční a zároveň není zákonný důvod pro osvobození od daně a pro neplacení záloh. Samozřejmě existují případy, kdy vozido je zahrnuto v obchodním majetku a není předmětem daně nebo je od daně osvobozeno a pak nevzniká ani povinnost platit zálohy. Nenapadlo mě, že by má věta mohla vést k jiné interpretaci než jak byla míněna.
Ondřej Drbal
11. 03. 2013, 18:19Dobrý den,
děkuji za odpověď, mě šlo ale spíše o opačný problém. Totiž z článku by se dalo vyložit, že vozidlo zařazené v obchodním majetku je automaticky předmětem silniční daně, což je ovšem mylný výklad. Totiž vozidlo, které je v obchodním majetku, ale celý měsíc neuskutečnilo jedinou “služebná” jízdu, tak není předmětem daně silniční.
Zuzana Bartůšková
11. 03. 2013, 14:58Dobrý den, máte pravdu, že doslovná citace zákona je tak jak uvádíte. Smyslem článku však není citovat zákon, ale uvést stručný a i pro laickou veřejnost srozumitelný text. V zájmu srozumitelnosti proto občas upouštím od daňově a účetně přesných formulací a používám výrazy obecně známé. Jako v tomto případě. Samozřejmě může dojít k situaci, kdy předmětem daně bude i vozidlo nezahrnuté v obchodním majetku (např. když nepodnikající fyzická osoba bude pronajímat soukromý vůz podnikateli k výkonu podnikatelské činnosti). Ve většině případů však je ke podnikání používáno vozidlo zahrnuté do obchodního majetku. Pro upřesnění ještě doplňuji, že u fyzické osoby dochází k zahrnutí do obchodního majetku ve chvíli, kdy začne o majetku poprvé účtovat.
Ondřej Drbal
09. 03. 2013, 16:04Dobrý den,
dle mého názoru je v článku podstatná chyba. Hned na začátku se píše:
Zálohy se platí do 15. 4., 15. 7., 15. 10. a 15. 12. ve výši 1/12 za každý měsíc, kdy bylo auto v obchodním majetku.
Ovšem v zákoně je jasně napsané, že “Zálohy na daň se vypočtou ve výši 1/12 příslušné roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla trvala, vznikla nebo zanikla daňová povinnost v rozhodném období.”, přičemž předmětem daně jsou vozidla, která jsou použita k podnikání (apod.). Nikde není napsáno, že by předmětem daně byla vozidla, která jsou zařazena v obchodním majetku.