Ostatní daně

Změny v zákoně o dani z nemovitých věcí od 1. 1. 2024
- 19. 01. 2024
Především konsolidační balíček zasáhl značně do zákona o dani z nemovitých věcí. Kdy nám vzniká nově povinnost podat daňové přiznání a jaké změny nás čekají, se dozvíte v tomto článku.
PF 2024
- 22. 12. 2023
Příjemné prožití vánočních svátků a do roku 2024 zejména pevné zdraví a pohodu nejen v účetnictví a podnikání přeje všem svým čtenářům redakce Portálu POHODA.
Podcast: Konsolidační balíček v roce 2024
- 30. 11. 2023
Konsolidační neboli ozdravný balíček podepsal už i prezident a od roku 2024 nás tak čekají změny, které se dotknou prakticky všech. O konkrétních novinkách si popovídáme s daňovým poradcem Stanislavem Suchanem.
Daň z nemovitých věcí – daň z pozemků
- 16. 11. 2023
zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí Předmět daně Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí. Předmětem daně z pozemků nejsou: Poplatníci daně Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. Poplatníkem daně z pozemků je, jde-li o pozemek: Poplatníkem daně z pozemků je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajatého nebo
Konsolidační (ozdravný) balíček pro rok 2024
- 24. 08. 2023
V polovině července poslanci v prvním čtení schválili tzv. konsolidační neboli „ozdravný“ balíček. Přestože zatím nebyl schválen a finální úprava může doznat ještě změn, je vhodné se se základním rámcem seznámit již nyní.
Daň z nemovitých věcí – daň ze staveb a jednotek
- 13. 08. 2023
zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí Předmět daně Předmětem daně ze staveb a jednotek je (nachází-li se na území České republiky): Předmětem daně ze staveb a jednotek není budova, v níž jsou jednotky. Na zdanitelnou stavbu, která není samostatnou nemovitou věcí, se pro účely daně z nemovitých věcí hledí jako na nemovitou věc, jejímž

Rychlé zprávy

Míra inflace v eurozóně v srpnu zrychlila na 3,3 procenta
03. 09. 2026 |
Inflace v eurozóně v srpnu výrazně zrychlila a meziročně dosáhla 3,3 procenta. V červenci přitom činila 2,9 procenta. Za růstem stojí především výrazné zdražení energií, jejichž ceny v srpnu meziročně vzrostly o 14,3 procenta. Naopak jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií a potravin a lépe ukazuje dlouhodobější cenové tlaky, mírně zpomalila na 2,4 procenta. Nová data mohou komplikovat situaci Evropské centrální bance, která se snaží držet inflaci pod kontrolou a postupně směřovat k dvouprocentnímu cíli. Výrazný růst cen energií představuje riziko, že se vyšší inflace promítne i do dalších částí ekonomiky. Pro další rozhodování centrální banky tak bude důležité, zda jde pouze o dočasné zdražení energií, nebo se cenové tlaky začnou znovu šířit do celé ekonomiky.