Pouze 47 % českých firem má nastavená pravidla využívání internetu pro soukromé účely zaměstnanců, vyplynulo z šetření personální agentury Grafton Recruitment. Polovina z nich internet zakazuje zcela, 19 % pak blokuje alespoň sociální sítě.
 
Více než polovina zaměstnavatelů spoléhá na ustanovení § 316 odst. 1 zákoníku práce, dle kterého zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele. A to včetně výpočetní techniky a jeho telekomunikačního zařízení.
 
Z dostupných průzkumů vyplývá, že Češi stráví v průběhu své pracovní doby celých 52 minut vyřizováním soukromých aktivit na internetu (v době lednových výprodejů dokonce téměř dvě hodiny). I když dle zákoníku práce mají zaměstnavatelé právo „přiměřeným způsobem“ sledovat a kontrolovat, zda zaměstnanci nevyužívají pracovní a výrobní prostředky k soukromým účelům, ještě donedávna neměli pravomoci sledovat, čím konkrétně se na internetu jejich zaměstnanci zaobírají.
 
Nový rozsudek Evropského soudu však změnil pravidla. Dle něj je sledování soukromé korespondence zaměstnance přípustné v rozsahu nezbytném pro účely prokázání případného využívání internetu pro soukromé účely. K monitoringu mohou zaměstnavatelé přistupovat jen nahodile a při podezření. Soustavné sledování a získávání údajů o soukromí je nepřípustné.

Kdo může provádět monitoring zaměstnanců?

Monitoring pak může provádět pouze určený personální pracovník, nejlépe za přítomnosti zástupce zaměstnanců či odborů. Monitoring se přitom může týkat i sociálních médií. Při nástupu však musí být zaměstnanec seznámen se směrnicí, která možnost kontroly a její případný průběh vysvětlí.
 
„Stejně jako v případě hledání zaměstnání, tak i v době zaměstnaneckého poměru se nevyplatí sdílet na sociálních sítích nevhodný obsah,“ upozorňuje Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.
 
Když kandidát hledá práci a sdílí fotky z bujarých večírků či šíří pomluvy na předchozího zaměstnavatele, může to celé řadě personalistů zavdat důvod, proč kandidáta například ani nepozvat na osobní pohovor. „Dle našeho nedávného šetření se to týká až 35 % kandidátů. V případě sdílení dehonestujících informací o zaměstnavateli či zveřejňování obchodních tajemství zase zaměstnanec riskuje ztrátu pracovního místa,“ dodává Součková.
 
Šetření Grafton Recruitment mezi personalisty rovněž ukázalo, nakolik jsou soukromé aktivity zaměstnanců na internetu v pracovní době zaměstnavatelé ochotni tolerovat. Takřka všichni oslovení se shodli, že zhruba 20 až 30 minut.
 
„Nový rozsudek Evropského soudu může na první pohled vypadat jako bič na zaměstnance. Není tomu ale tak. Je nutné na něj nahlížet jako na ochranu zaměstnavatele. Nikdo přece nechce platit zaměstnancům hodiny času, které tráví místo práce svými soukromými aktivitami,“ uzavírá Jitka Součková.