Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Vysoká škola zvýší lidem plat o 6 000 korun

Absolvent vysoké školy si průměrně vydělá 22 712 korun měsíčně, zatímco absolvent střední školy s maturitou o víc než šest tisíc korun méně – 16 624. Za poslední čtyři roky se rozdíl mezi jejich příjmy ještě o něco zvětšil.

Hrubý měsíční příjem absolventů vysokých škol za poslední čtyři roky vzrostl o pět procent, to znamená o víc než tisíc korun. U středoškoláků jen o tři procenta, což dělá jen necelou pětistovku. Tyto částky vyplynuly z průzkumu Platy.cz.
 
„Rozdíl mezi výdělkem člověka těsně po vysoké škole a mezi výdělkem člověka po střední škole s maturitou se za poslední roky prohloubil. Je to zapříčiněno především pomalým růstem výdělků absolventů středních škol s maturitou,“ popsala Lucia Burianová, PR manažerka společnosti Profesia.
 
Tabulka 1: Rozdíl mezi platy absolventa VŠ a SŠ za poslední čtyři roky

Rok Průměrný plat absolventa VŠ II. stupně (v Kč) Průměrný plat absolventa SŠ s maturitou (v Kč) Rozdíl mezi výdělkem absolventa po VŠ a SŠ
2008 21 681 16 145 34 %
2009 21 982 16 394 34 %
2010 22 241 16 148 38 %
2011 22 712 16 624 37 %

Zdroj: Platy.cz

Jaké obory se vyplatí studovat?

Vyšší vzdělání a vyšší odbornost, kterou studium přináší, jde ruku v ruce také s vyšším ohodnocením. Srovnávat výšku platových rozdílů, a tím i „hodnotu studia“, je vhodné právě u čerstvých absolventů jednotlivých stupňů studia. U platů absolventů nejsou totiž až tak významné vlivy, které na plat zaměstnance mají jeho praxe či charakteristika společnosti, kde pracuje (velikost společnosti, její ziskovost či forma vlastnictví).
 
Tabulka 2: Rozdíl mezi platy absolventa VŠ a SŠ dle kategorií, kde pracují

Kategorie Rozdíl mezi výdělkem absolventa po VŠ a SŠ Průměrný plat absolventa SŠ s maturitou (v Kč) Průměrný plat absolventa VŠ II. stupně (v Kč)
Obchod 83 % 13 533 24 707
Elektrotechnika a energetika 51 % 16 357 24 666
Automobilový průmysl 41 % 17 525 24 688
Školství, výzkum, vzdělávání, věda 26 % 14 867 18 743
Strojírenství 25 % 18 341 22 996
Zdravotnictví a sociální péče 25 % 13 991 17 488
Administrativa 22 % 15 774 19 298
Ekonomika, finance, účetnictví 19 % 20 761 24 753
Stavebnictví a reality 19 % 18 513 22 008
Bankovnictví 15 % 19 917 22 823

Zdroj: Platy.cz

Největší rozdíl v platech mezi absolventy podle úrovně vzdělání pociťují lidé, kteří pracují v obchodě. Zatímco absolvent, který vystudoval vysokou školu, vydělá na pozici pro něj vhodné v kategorii obchod (např. key account manager, account manager, obchodní analytik, obchodní referent) v průměru 24 707 korun měsíčně, absolvent střední školy s maturitou si přijde na obchodní pozici se svou kvalifikací (např. nákupčí, prodavač, vedoucí prodejny nebo provozu) v průměru jen na 13 533 korun.
 

Slováci mají nižší platy

 
Podobné rozdíly v platech vnímají také v sousední Slovenské republice. Absolventi vysokých škol tu vydělávají oproti absolventům středních škol o celých 39 procent víc. V průměru pobírají v přepočtu na českou měnu 19 254 korun, absolventi středních škol s maturitou 13 844 korun. Studium na vysoké škole tak zvýší mladým Slovákům plat v přepočtu o 5 410 korun měsíčně.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Vláda schválila Lepší penzijko

    |

    Vláda schválila návrh změn penzijního spoření, který má přinést modernější a efektivnější systém pro spoření na důchod. Takzvané „Lepší penzijko“ má více zohlednit věk střadatelů a jejich dlouhodobý investiční horizont a zároveň motivovat lidi k efektivnějšímu zhodnocování úspor. Novela počítá s možností dynamičtějšího investování v mladším věku a postupným přesunem ke konzervativnějším strategiím před odchodem do důchodu. Mění také pravidla pro poplatky a umožní spořit na důchod dětem už od narození. Zároveň má postupně skončit fungování transformovaných fondů, které mají podle Ministerstva financí omezený potenciál zhodnocení. Jejich konec je plánován na rok 2036. Pokud návrh projde Parlamentem, většina změn by měla začít platit od 1. ledna 2027. Cílem je vytvořit systém, který bude lépe odpovídat současným možnostem investování a pomůže lidem vytvářet vyšší úspory na stáří.

Daňový kalendář

9. 9. 2026
Splatnost daně za červenec 2026 (mimo spotřební daň z lihu)
15. 9. 2026
Čtvrtletní záloha na daň
15. 9. 2026
Čtvrtletní záloha na daň
21. 9. 2026
Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za srpen 2026
21. 9. 2026
Splatnost paušální zálohy
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty