Pouze pětina pracovních poměrů končí na základě výpovědi ze strany zaměstnavatele s dvouměsíční výpovědní lhůtou a odstupným. Bezmála v polovině případů dochází k ukončení spolupráce se souhlasem zaměstnance, nebo přímo na jeho podnět.
Rozšiřování řad nezaměstnaných v České republice není výhradně výsledkem snižování firemních nákladů a s tím spojeným propouštěním. Průzkum, do kterého se v průběhu července a srpna na portálu Prace.cz zapojilo 2 057 uchazečů o zaměstnání, ukázal, že pouze necelá třetina lidí z posledního stálého zaměstnání odešla nedobrovolně.
Na druhé straně v 17 % případů se jednalo o ukončení spolupráce na základě dohody obou stran, dalších 31 % zaměstnanců samo podalo výpověď. V pětině případů měli respondenti smlouvu na dobu určitou, která jim nebyla prodloužena.
Dobrovolné odchody zaměstnanců převažují
Navzdory obecně vžitému přesvědčení dobrovolné odchody ze zaměstnání převažují nad jednostranným rozhodnutím firem. „Část případů, v nichž zaměstnanci sami podávají výpověď, je však nejspíš do nezanedbatelné míry ovlivněna také pro ně stěží přijatelnými podmínkami na pracovišti,“ říká k výsledkům průzkumu Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která portál Prace.cz provozuje.
„Ochota přistoupit na společnou dohodu o ukončení pracovního poměru je podmíněna především výší finanční kompenzace pro odcházejícího zaměstnance, neboť mu obvykle následně znemožní získat podporu v nezaměstnanosti. Pro firmy je tento režim často z daňového hlediska výhodnější než standardní výpověď s nárokem na odstupné,“ dodává Dombrovský.
Klasickou výpověď s nárokem na odstupné v posledním stálém zaměstnání obdrželo podle průzkumu 20 % lidí, u 5 % šlo rovněž o výpověď ze strany zaměstnavatele s dvouměsíční výpovědní lhůtou, avšak bez nároku na odstupné – ať už kvůli opakovanému porušování pracovních povinností, či jiným důvodům dle zákoníku práce.
U dalších 5 % případů firma přistoupila k okamžitému zrušení pracovního poměru. Buď pro hrubé porušení pracovních povinností zaměstnance, nebo kvůli odsouzení pracovníka za trestný čin.
Platnost výpovědi
Zaměstnavatelé se v některých případech uchylují k výpovědi unáhleně, aniž by si uvědomili rizika spojená s případným zpochybněním její platnosti. „V případě, že se zaměstnanec bude bránit proti výpovědi soudní cestou, může v případě úspěchu dosáhnout návratu do práce a také toho, že mu zaměstnavatel kromě nákladů soudního řízení bude muset uhradit i náhradu mzdy za celé období sporu,“ podotýká Jakub Tomšej, specialista na pracovní právo z advokátní kanceláře CMS Cameron McKenna.
„Jestliže skončí pracovní poměr, ať už výpovědí, nebo okamžitým zrušením pracovního poměru, kvůli porušení povinností na straně zaměstnance, bude v soudním řízení důkazní břemeno v převažující míře ležet na straně zaměstnavatele. Nezajistí-li si včas dostatečné důkazy, je možné, že kvůli tomu řízení prohraje,“ doplňuje Jakub Tomšej.
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.