V rámci protikrizových opatření byla zavedena zákonem č. 221/2009 Sb. sleva pro zaměstnavatele na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tímto zákonem bylo do zákona č. 589/1992 Sb. zavedeno nové ustanovení § 21a, podle kterého náleží zaměstnavateli sleva na pojistném na sociální pojištění na každého jeho zaměstnance, který je účasten nemocenského pojištění, jehož vyměřovací základ je nižší než 1,15násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru.

Protože v r. 2009 činí průměrná mzda 23 555 Kč, činí 1,15násobek této mzdy po zaokrouhlení směrem nahoru 27 100 Kč.

To znamená, že sleva na pojistném přísluší zaměstnavateli za zaměstnance s menším vyměřovacím základem než 27 100 Kč.

Sleva na pojistném náleží na zaměstnance uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) bod 1 až 13 zákona č. 589/1992 Sb., kteří jsou účastni nemocenského pojištění a jen za toho zaměstnance, jehož zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc.

Slevu nelze uplatnit na:

• osoby účastné pouze důchodového pojištění, tedy např. na jednatele spol.s r.o.
• zaměstnance, který vykonává zaměstnání malého rozsahu,
• zaměstnance, jehož zaměstnání nemá trvat déle než 3 kalendářní měsíce.

Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance činí 3,3 % z rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy zaokrouhleným na celé stokoruny směrem nahoru a vyměřovacím základem zaměstnance, přičemž výše slevy za jednotlivého zaměstnance činí nejvýše 25 % jeho vyměřovacího základu. Výše slevy se za každého zaměstnance zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Zaměstnavatel si vypočte slevu za každého jednotlivého zaměstnance, následně vypočte úhrn slev za všechny zaměstnance. Výši celkové slevy pak zaměstnavatel uplatní do dne splatnosti pojistného za příslušný kalendářní měsíc, přičemž celkovou slevu vykáže na tiskopisu „Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách“.

Úhrn slev na pojistném za kalendářní měsíc odečte zaměstnavatel z částky pojistného odváděného za příslušný kalendářní měsíc, a to před odečtem poloviny částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti popřípadě před ostatními odečty z částky odváděného pojistného.

Kdo nemá na slevu nárok?

Nárok na slevu na pojistném nemá zaměstnavatel, který vstoupil do likvidace nebo vůči němuž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek; nárok na slevu na pojistném zaniká od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nastaly tyto skutečnosti.

Podle přechodných ustanovení k zákonu č. 221/2009 Sb. sleva na pojistném náleží poprvé za kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl účinnosti. Účinnost tohoto zákona je prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, ke kterému došlo ve Sbírce zákonů dne 20. 7. 2009.

To znamená, že slevu na pojistném může zaměstnavatel poprvé uplatnit za měsíc srpen 2009. Podle znění zákona je sleva na pojistném časově omezena – posledním obdobím, za které je možnost uplatnit slevu na pojistném, je měsíc prosinec 2010.

Zaměstnavatel má dále nárok na mimořádnou slevu na pojistném, která se stanoví jako součet úhrnu slev na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2009 přede dnem účinnosti tohoto zákona podle § 21a zákona, tj. za období leden až červenec 2009.

Jaký tiskopis použít?

Výpočet této mimořádné slevy se provede na tiskopisu „Příloha k Přehledu o výši pojistného a vyplacených dávkách za kalendářní měsíc srpen 2009“. Mimořádná sleva na pojistném náleží pouze za zaměstnance, u kterých zaměstnání trvalo k 31. 8. 2009, přičemž se přihlíží ke všem zaměstnáním, která trvala v kalendářních měsících od ledna do července 2009.

O uplatnění slev na pojistném pro zaměstnavatele a o nových tiskopisech informovala Česká správa sociálního zabezpečení ve sdělení ze dne 14. 7. 2009 na svých webových stránkách.

Sleva na pojistném na sociální pojištění se týká výlučně povinného pojistného hrazeného zaměstnavatelem a netýká se pojistného, které hradí zaměstnanec. V § 6 odst. 13 ZDP je doplněno, že při výpočtu základu daně (superhrubé mzdy) se při stanovení částky povinného pojistného nepřihlíží ke slevám nebo k mimořádným slevám na pojistném.

Příklady výpočtu slev na pojistném za měsíc srpen 2009

Varianta A – měsíční vyměřovací základ zaměstnance pro odvod pojistného činí 25 000 Kč
Sleva na pojistném činí 3,3 % x (27 100 Kč – 25 000 Kč) = 70 Kč.

Varianta B – měsíční vyměřovací základ zaměstnance pro odvod pojistného činí 10 000 Kč
Sleva na pojistném činí 3,3 % x (27 100 Kč – 10 000 Kč) = 565 Kč.

Varianta C – měsíční vyměřovací základ zaměstnance pro odvod pojistného činí 30 000 Kč. Sleva na pojistném nepřísluší, protože je překročen limit 27 100 Kč.

Varianta D – měsíční vyměřovací základ zaměstnance pro odvod pojistného činí 3 000 Kč (zaměstnanec byl větší část měsíce práce neschopným).

Sleva na pojistném činí 3,3 % x (27 100 Kč – 3 000 Kč) = 796 Kč. Vzhledem k tomu, že sleva na pojistném činí 26,53 % z vyměřovacího základu, může zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistném pouze ve výši 25 % x 3 000 Kč = 750 Kč.