

Podnikatelé a jinak samostatně výdělečně činní lidé („OSVČ“) jsou patrně nejčastějšími osobami v terénu a na cestách. Nikdo soudný nepochybuje o tom, že tyto pracovní cesty jsou nezbytným průvodním jevem jejich výdělečné činnosti a zpravidla jednoznačně souvisejí s jejich zdanitelnými příjmy. Je tedy nasnadě, že jde o tzv. daňové výdaje snižující základ daně z příjmů.
Regulační poplatky ve zdravotnictví spouštěné od 1. 1. 2008 podobně jako přetrvávající nejistota ohledně budoucích penzí stírají rozdíl mezi pojistným a daní v systémech sociálního a zdravotního pojištění. A tak často odborná veřejnost hovoří o těchto pojištěních jako o „sociální a zdravotní dani“, protože jde skutečně spíše o povinnou platbu bez jakéhokoli významnějšího přímého protiplnění.
V daních z příjmů bude v roce 2008 nejpřevratnější změnou nová metoda zdanění příjmů ze závislé činnosti („mezd“). Uplatní se jednotná (rovná) sazba daně z příjmů fyzických osob 15 % (12,5 % od roku 2009) z tzv. superhrubé mzdy. Podívejme se blíže na to, co tato superhrubá novinka bude v praxi zdanění mezd znamenat.