Náhrada mzdy za nemoc

Dávka z nemocenského pojištění (které je pro zaměstnance povinné) – nemocenské – od roku 2009 náleží až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (dále také jen „PN“). Proto došlo ke snížení sazeb pojistného na nemocenské pojištění. Její výplatu sice zabezpečují (až na výjimky) okresní správy sociálního zabezpečení („OSSZ“), ovšem komplikované a obsažené přílohy k žádostem o nemocenské svých zaměstnanců musejí vypracovat zaměstnavatelé. A jak je sociálně pokryta doba prvních 14 dnů PN?

Zavedením nové náhrady mzdy při PN neboli slangově náhrady mzdy za nemoc. Což se ale přirozeně týká pouze zaměstnanců, nikoliv podnikajících občanů ("OSVČ"), kteří mají smůlu a za prvních 14 dnů PN jim nikdo nic nedá, protože nemají svého zaměstnavatele a OSSZ začne vyplácet nemocenskou až od 15. dne PN.

Výpočet, správa i placení této náhrady mzdy je čistě úkolem zaměstnavatelů. A to nejen tzv. velkých organizací (nad 25 zaměstnanců), které na to tzv. mají lidi, protože do konce roku 2008 prováděli nemocenské pojištění svých zaměstnanců, ale i malých organizací, které doposud pouze přeposílaly žádosti o nemocenské na OSSZ. Takže i drobný podnikatel s jediným zaměstnancem se musí naučit počítat náhradu mzdy za nemoc!

Jistou útěchou zaměstnavatelům může být alespoň to, že polovinu vyplacených náhrad mezd za nemoc si započtou na úhradu pojistného na sociální zabezpečení, resp. jim případný přeplatek OSSZ doplatí. A protože zákonodárci jsou zřejmě přesvědčeni, že téměř každý nemocný zaměstnanec je simulant, tak rozsah náhrady mzdy za nemoc značně omezili (nebo vládní rétorikou „osladili“), a to hned v pěti směrech:

• náhrada mzdy za nemoc náleží jen za pracovní dny a tzv. placené svátky,
• za první tři tyto dny navíc náhrada mzdy za nemoc vůbec nepřísluší (tzv. karenční doba),
• jako nemocenské je značně redukována i výše náhrady, takže neodpovídá „průměrné mzdě“,
• k prvnímu dni musí zaměstnanec splňovat podmínky nároku na výplatu nemocenského (takže mají smůlu např. společníci a jednatelé s.r.o., členové představenstva a dozorčí rady anebo zaměstnanci vykonávající tzv. činnost malého rozsahu za méně než 2.000 Kč),
• náhrada mzdy za nemoc se poskytuje pouze po dobu trvání pracovního poměru.

Příklad:

Podívejme se, co v praxi obnášejí prvé dvě podmínky. Mějme běžného zaměstnance, jehož pracovními dny (směnami) jsou pondělí až pátek. Pokud onemocní na týden od pátku do čtvrtka pak v případě, že:

– v pátek na směnu ještě nenastoupil nebo ji celou nedokončil, bude pátek prvním pracovním dnem, druhým bude pondělí a třetím úterý, takže náhradu mzdy dostane za středu a čtvrtek;

– v pátek již celou směnu odpracoval, bude prvním pracovním dnem až pondělí, druhým úterý a třetím středa, takže náhradu mzdy dostane jen za čtvrtek.

Pro zajímavost dodejme, že jestliže jsou pracovními dny nějakého zaměstnance např. pouze dva dny v týdnu, pak v případě že první den PN bude již mít takovýto svůj pracovní den odpracován, nevznikne mu vůbec nárok na náhradu mzdy za nemoc. A to i kdyby PN trvala 14 dnů nebo déle. Je tomu tak proto, že v období prvních kalendářních 14 dnů nemoci bude mít pouze tři pracovní dny. A jak bylo řečeno, za první tři pracovní dny tato náhrada nepřísluší, jde o zmíněnou karenční dobu, která má omezit zneužívání „výhod“ PN.

Nejvíce starostí ale zaměstnavatelé (zvláště ti menší) mají s výpočtem náhrady mzdy za nemoc. Zaměstnancům v PN totiž nenáleží jednoduše náhrada průměrné (hodinové) mzdy v plné výši, ale je třeba:

• jednak jistým způsobem redukovat výši průměrného výdělku pro účely této náhrady,
• a jednak z takto vypočtené redukované průměrné (hodinové) mzdy náleží pouze 60 %.

Jak tedy na to? Výpočet náhrady mzdy za nemoc si nejnázorněji přiblížíme v pěti navazujících krocích:

1. Výpočet průměrného hodinového výdělku („PHV“):

PHV = hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období (zpravidla půjde o předcházející kalendářní čtvrtletí) / odpracovaná doba (v hodinách) v tomto rozhodném období. Pozor na to, že pokud nahrazovaná doba PN spadá do dvou kalendářních čtvrtletí, bude nutno počítat pro každé čtvrtletí PHV a z něj vyplývající náhradu mzdy za nemoc samostatně (tedy nadvakrát).

2. Redukce (omezení) PHV:

Zjištěný PHV se pro účely náhrady mzdy za nemoc upraví obdobně jako denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenské s tím, že se „denní“ redukční hranice přepočtou na hodinové koeficientem 0,175:

• z PHV do 137,55 Kč se započte 90 %,
• z PHV mezi 137,55 Kč do 206,15 Kč se započte 60 %,
• z PHV mezi 206,15 Kč do 412,30 Kč se započte jen 30 %,
• k částce PHV nad 412,30 Kč se nepřihlíží (neboli se započte z 0 %).

Maximální redukovaný PHV tak vychází = 0,9 x 137,55 + 0,6 (206,15 – 137,55) + 0,3 (412,30 – 206,15) = 226,80 Kč. Redukovaný PHV se zaokrouhlí na celé haléře směrem nahoru.

3. Výpočet hodinové náhrady mzdy za nemoc:

• 60 % redukovaného PHV, tato částka se nezaokrouhluje, resp. z praktických důvodů se zaokrouhlí na 3 nebo 4 desetinná místa.

4. Stanovení počtu nahrazovaných pracovních hodin za dobu nemoci:

Vypočtou se jako součin:

• počtu nahrazovaných směn (pracovních dnů) od 4. dne PN do konce PN, nejvýše do 14. dne PN, a
• počtu pracovních hodin v těchto nahrazovaných směnách (pracovních dnech).

5. Výpočet náhrady mzdy za nemoc:

• Hodinová náhrada mzdy za nemoc x Počet nahrazovaných pracovních hodin,
• Výsledná vypočtená náhrada mzdy za nemoc se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Za zmínku stojí automatická kalkulačka výpočtu těchto náhrad, která je k dispozici na www.mpsv.cz.
   

Zaměstnavatelům tedy rozhodně není co závidět! Zvýšené pracovněprávní i časové náklady na výpočet a správu náhrad mezd za nemocné zaměstnance jim samozřejmě nikdo nenahradí. Ovšem pokud se spletou, může je Státní úřad inspekce práce potrestat pokutou až 200.000 Kč.
 

 Pro komfortní zpracování personalistiky, mezd a výpočtu náhrad mezd za nemoc i nemocenských dávek můžete využít produkt PAMICA. V souvislosti s uvedenými změnami byla aktuálně upravena řada tiskových sestav (Mzdový list, Výplatní páska, Výplatní list,…) a také doplněny nově vzniklé tiskopisy (Oznámení o nástupu/skončení zaměstnání, Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách, Evidenční list důchodového pojištění.