Náhrada mzdy a nemocenská v roce 2012

První tři dny nemoci zůstávají zaměstnanci doma stále zadarmo. Od 4. až do 21. dne jim náleží od zaměstnavatele náhrada mzdy za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy. Náhrada mzdy přísluší pouze za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění (od roku 2012 tedy i lidem, kteří pracují na dohodu o provedení práce, pokud si vydělají měsíčně nad 10 tisíc korun).

Zaměstnavatel má oprávnění kontrolovat, jestli se jeho dočasně práce neschopný zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek. Pokud zjistí, že v době prvních jednadvaceti kalendářních dnů pracovní neschopnosti zaměstnanec hrubě porušil léčebný režim a v době nemoci ho nezastihne doma, má dvě možnosti, jak se s takovým nepoctivcem vypořádat. Buď mu zkrátí, nebo zcela odebere náhradu mzdy, nebo ho může propustit (ale náhradu mzdy mu musí v tomto případě vyplatit). Nemůže ale přistoupit k oběma variantám zároveň, zvolit může pouze jednu z uvedených sankcí.

Nemocenskou dostávají zaměstnanci od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Výše nemocenského za kalendářní den činí po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu.

Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období dvanácti kalendářních měsíců) dělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem podléhá redukci.

Redukce se provede tak, že se započte:

• do první redukční hranice 90 % denního vyměřovacího základu
• z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %
• z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 %
• k části nad třetí redukční hranici se nepřihlíží

Redukční hranice nemocenské od 1. ledna 2012:

Příklad výpočtu nemocenské v roce 2012:

Zaměstnanec s měsíčním vyměřovacím základem 25 000 Kč onemocněl. Jakou dostane nemocenskou, když byl 26 dní v dočasné pracovní neschopnosti?

denní vyměřovací základ: (25 000 Kč * 12 měsíců) / 365 dní = 821,90

redukovaný denní vyměřovací základ: (821,90 * 90 %) = 739,71 = 740

denní nemocenská: 740 * 60 % = 444 Kč

nemocenská za 5 dní (26 dní – 21 dní): 444 Kč * 5 dní = 2 220 Kč

Zaměstnanci bude náležet nemocenská ve výši 2 220 Kč za pět dní. Za prvních 21 dnů nemoci dostane náhradu mzdy od svého zaměstnavatele.

Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény (včetně případných zápočtů předchozích pracovních neschopností).

Při výpočtu náhrady mzdy se zjištěný průměrný výdělek upravuje stejným způsobem jako pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Příslušná redukční hranice se ale vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí se na haléře směrem nahoru.

Redukční hranice pro náhradu mzdy:

Příklad výpočtu náhrady mzdy v roce 2012:

Zaměstnanec s klasickou osmihodinovou pracovní dobou onemocněl. Neschopenku dostal na 14 dní (od pondělí do příští neděle). Jeho průměrný hodinový výdělek je 158,50 Kč. Jaká bude jeho náhrada mzdy?

1. až 3. den nemoci: 0 Kč

od 4. dne nemoci:

z 1. redukční hranice se započítá: (90 % z 146,65) = 131,985

z 2. redukční hranice se započítá: (158,50-146,65) * 60 % = 7,11

hodinová náhrada: (131,985 + 7,11) * 60 % = 83,457

7 dní nemoci * 8 hodin = 56 hodin

83,457 * 56 = 4 673,522 = 4 674 Kč

Zaměstnanec dostane za 14 dní nemoci náhradu mzdy ve výši 4 674 Kč.

Omezené vycházky

Ošetřující lékař může svému pacientovi od ledna letošního roku povolit vycházky na nejvýše šest hodin denně v době nemoci. A navíc jen v rozmezí od 7 do 19 hodin. Rozhodnutí, jestli vycházky vymezí na konkrétní časový úsek nebo několik časových úseků, je jen na lékaři. Ten může vycházky schválit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práceneschopné osoby a který nenarušuje stanovený léčebný režim.

Pouze ve výjimečných případech může lékař povolit, aby si vážně nemocný volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Tomu však musí předcházet písemný souhlas příslušné okresní správy sociálního zabezpečení na základě žádosti ošetřujícího lékaře. Za výjimečné případy se považuje mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav.
 

 Chcete profesionálně vést agendu personalistiky, pracovních poměrů a zpracovávat mzdy zaměstnanců? Vyzkoušejte program PAMICA. Ocení ho nejen živnostníci, ale i podnikatelé a společnosti, které při zpracování mezd využívají složitějších mzdových postupů.