I když nedávný průzkum agentury Grafton Recruitment na téma pracovních preferencí Čechů ukázal, že čeští zaměstnanci považují jako nejrozumnější období pro změnu práce šest let, odborníci z oblasti lidských zdrojů se shodují na období kratším. Z pohledu budování kariéry, příležitosti něco se naučit a získat optimální finanční ohodnocení je nejlepší zůstat na jednom pracovním místě po dobu čtyř let.
 
„Na rozdíl od zemí na západ od České republiky převládá u nás stále jakási pomyslná averze vůči častějším změnám, neboť v dřívějších letech byli lidé, kteří častěji měnili práci, označováni za fluktuanty,“ uvedla Jitka Součková ze společnosti Grafton Recruitment. Podle ní dnes naopak personalisté oceňují bohatší profesní praxi a tyto pocity přetrvávají spíše u zaměstnanců střední a starší generace.

S častější změnou zaměstnání nemá problém zejména nejmladší generace

S častější změnou zaměstnání nemá problém především nejmladší generace pracujících, tedy těch, kteří se narodili po roce 1982. Ukazuje se, že jim nevadí nejenom změna zaměstnavatele, ale ani pracovní pozice a celého směru kariéry. „Moderní kariéra“ je v současnosti definovaná právě vysokou mobilitou ve všech významech tohoto slova. Tento přístup, respektive ochota měnit práci, je klíčový pro další růst celé ekonomiky.
 
„Pokud lidé nebudou lpět na svých jistých, i když třeba ne tak výhodných pozicích, může se pracovní trh rozpumpovat a vytvořit tlak na zaměstnavatele, aby pracovní místa dostatečně ocenili,“ komentuje Jitka Součková. „Stále platí, že pokud chce zaměstnanec zvýšit mzdu nebo postoupit v kariéře, má mnohem vyšší šanci toho dosáhnout u nového zaměstnavatele než u stávajícího,“ dodává.
 
S nejmenší frekvencí střídají lidé práci v oborech, které se zabývají penězi, tedy především finanční a účetní sféře, dále pak ve strojírenství, farmacii a zdravotnictví. Naopak nejčastěji mění místa lidé z marketingu a obchodu, informačních technologií, gastronomie a cestovního ruchu.