V minulém díle jsme se zaměřili na některé otázky, které vyvstávají v případě, že jste invalidní nebo starobní důchodce a jste zaměstnaní. Ukázali jsme si, že status důchodce, ať už invalidního, či starobního, nebrání v tom být zaměstnaný. Samozřejmě jako jiný pracovněprávní vztah i tento má svá pravidla.
 
Připomněli jsme také, která daňová zvýhodnění si lze v této souvislosti uplatnit nebo jak je to s placením zdravotního a sociálního pojištění. Pro zaměstnavatele mohla být zajímavá část, jak je to v případě platby zdravotního pojištění, když zaměstnáváte více jak 50 % zdravotně postižených lidí (více viz článek Časté dotazy ohledně zaměstnávání důchodců – 1. díl).
 
A právě dalšími výhodami pro zaměstnavatele tento druhý díl začneme. Nejprve si poukážeme na jeden ze zajímavých příspěvků, který mohou při zaměstnání invalidních důchodců zaměstnavatelé čerpat a se kterým jsou spojeny některé dotazy. Následně se zaměříme na další otázky, které si invalidní či starobní důchodci často kladou.

Slyšel jsem něco o příspěvku na zaměstnávání invalidních důchodců, že by měl úřad práce přispívat na mzdové náklady. Je tomu tak?

Ano, tento příspěvek se nazývá „Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě“. Tento pojem a název se postupně měnil. V zákoně byl zakotven pojem chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna. Toto však bylo sjednoceno a všichni zaměstnavatelé, kteří o tento druh příspěvku mají zájem, zřizují na svém pracovišti za spolupráce místně příslušného úřadu práce chráněné pracovní místo. V čem tedy konkrétně tento příspěvek spočívá a komu je určený?
 
Pokud jste zaměstnavatel, který zaměstnává na svém pracovišti na zmíněných chráněných pracovních místech více než 50 % osob se zdravotním postižením, a to z celkového počtu svých zaměstnanců, pak vám vzniká nárok na příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příspěvek je ve formě částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů.
 
V každém případě je nutné podat si na úřad práce žádost o tento příspěvek. Součástí této žádosti je mimo jiné (viz § 78 odst. 5 zákona o zaměstnanosti):

• doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením,
• jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením,
• doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením (při opakovaném poskytování příspěvku je toto doložení součástí žádosti pouze v případě změny této skutečnosti).

 
Potřebné formuláře jsou volně ke stažení na stránkách úřadu práce. Spolu s tím je potřeba doložit tzv. „bezdlužnost“ z finančního úřadu, celního úřadu, České správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny.
 
O příspěvek se žádá za tři měsíce zpětně, a to vždy za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Proto i jednotlivé bezdlužnosti musí být vystaveny k 31. březnu, 30. červnu, 30. září a 31. prosinci.
 
Tento příspěvek nahrazuje skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, a to včetně sociálního a zdravotního pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.
 
Maximální výše tohoto příspěvku na jednoho zaměstnance za měsíc činí 8.000 Kč.
 
Vzhledem k tomu, že ve velké míře v minulosti (a žel i v určité míře v současnosti) docházelo ke zneužívání tohoto příspěvku nepoctivými zaměstnavateli, kteří „naoko“ zaměstnávali invalidní důchodce, kterým ze mzdy strhávali nesmyslné poplatky za školení, studijní materiály apod., přistoupila vláda České republiky k razantnější legislativní úpravě.
 
I z toho důvodu se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy snižují o částku, která odpovídá výši:

• poskytnuté naturální mzdy,
• srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele podle § 327 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku zaměstnance na závodní stravování podle § 236 zákoníku práce,
• srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení závazků zaměstnance podle § 146 písm. b) zákoníku práce, je-li srážka ze mzdy v rozporu s dobrými mravy, nebo
• náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.

 
Pro zaměstnavatele zde existuje další zajímavost. Pokud i po uplynutí 12 kalendářních měsíců splňuje podmínky pro přiznání výše uvedeného příspěvku, má možnost požádat si o zvýšení příspěvku, a to až o 2.000 Kč na každého zaměstnance. Toto je potřeba učinit opět v žádosti o příspěvek.
 
Má to ovšem jedno omezení. O takovéto zvýšení příspěvku nelze žádat v případě, že je chráněné pracovní místo zřízené nebo vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele. Pokud tedy zaměstnanec – invalidní důchodce vykonává svoji práci z domova, nemůže si zaměstnavatel o zvýšení tohoto příspěvku požádat.
 
Více informací získáte na příslušné pobočce úřadu práce.

Může být invalidní nebo starobní důchodce zaměstnaný a zároveň OSVČ?

Realita a praxe dokazují, že právě tato možnost je mnohdy využívána a díky tomu se invalidní a starobní důchodci cítí stále platní pro společnost a užiteční. A je nutné dodat, že odvedená kvalita práce a poctivost je u většiny případů opravdu obdivuhodná.
 
Žádný právní předpis tuto „trojkombinaci“ nezakazuje, tedy důchod + zaměstnání + podnikání. Ale znovu je nutné pamatovat na skutečnost, a to obzvláště u invalidních důchodců, že poměr výkonu činnosti je přímo úměrný zdravotnímu stavu tohoto jedince. Nejčastěji tak v praxi můžeme vidět částečný úvazek plus občasný přivýdělek na živnostenský list. Rozhodně nelze hovořit o práci „od nevidím do nevidím“, to zkrátka zdravotní okolnosti a možnosti těmto lidem neumožňují. Obdobně to platí i pro starobní důchodce.
 
Jiný případ může být, že ke svému invalidnímu či starobnímu důchodu a částečnému úvazku má tato skupina lidí také další zdroj příjmu v podobě pronájmu nemovitosti (bytu, domu, chaty, chalupy apod.). Podobně jako tomu je u zdravých lidí.
 
Hranice výdělku opět není v tomto případě ohraničena, často se však nejedná o závratné sumy, ze kterých by se zbohatlo. Spíše, jak jsme uvedli v úvodu k tomuto dotazu, se jedná o psychologickou podporu v podobě uplatnění a zařazení do společnosti.

Jsem invalidní důchodce, ale brzy dosáhnu věku pro přiznání starobního důchodu. Musím „přejít“ do starobního důchodu nebo mohu zůstat v invalidním důchodu? Případně, jak se to odrazí ve výši důchodu a mém zaměstnaneckém poměru?

S touto otázkou se poměrně často setkáváme. V praxi platí, a toto ustanovení vyplývá i z webu České správy sociálního zabezpečení, že nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně pojištěnce, který nebyl účasten důchodového spoření, v souladu s platnými právními předpisy zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let.
 
Tímto okamžikem tedy vzniká tomuto poživateli důchodu nárok na starobní důchod, a to ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Nárok na tento druh starobního důchodu však nevylučuje nárok na řádný starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 1 až 3 zákona o důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.).
 
Pokud jde o nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně pojištěnce, který byl účasten důchodového spoření, ten pak zaniká v den, kdy tato osoba dosáhla věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let.
 
Bývalý poživatel tohoto invalidního důchodu má povinnost o starobní důchod požádat. V této žádosti je nutné uvést, zda žádá starobní důchod přiznat ve výši invalidního důchodu, který pobíral – v takovém případě musí souhlasit s převodem 60 % naspořených prostředků do státního rozpočtu – nebo zda má být výše starobního důchodu stanovena s přihlédnutím k jeho účasti na důchodovém spoření.
 
Pokud jde o tuto změnu v souvislosti se stávajícím zaměstnaneckým poměrem, je potřeba tuto skutečnost nahlásit svému zaměstnavateli. Obecně by tato okolnost neměla mít vliv na vaše stávající zaměstnání, nicméně bude potřeba poupravit minimálně odčitatelné položky ze základu daně, aby došlo ke správnému výpočtu čisté mzdy.

Pobírám starobní/invalidní důchod. Mohu se hlásit na úřad práce a pobírat podporu v nezaměstnanosti?

Pokud jde o invalidní důchodce, je potřeba přistoupit ke každému stupni invalidity jednotlivě. V případě poživatele invalidního důchodu I. a II. stupně zde problém s registrací na úřadu práce žádný není a má nárok i na podporu v nezaměstnanosti. Samozřejmě je nutné splnit ostatní, zákonem předepsané podmínky, které platí i pro všechny ostatní uchazeče o zaměstnání.
 
Trochu složitější je to u těch osob, kterým byl přiznán invalidní důchod III. stupně. I taková osoba může být na úřadu práce zaregistrována, přičemž zde existují dvě možnosti takové registrace:

1. Může být registrován jako tzv. zájemce o zaměstnání. To platí v případě, že jako poživatel invalidního důchodu III. stupně není ze zdravotních důvodů schopný vykonávat jakoukoliv pracovní činnost, a to ani za zcela mimořádných podmínek. Pokud je tedy registrován tímto způsobem, nevzniká mu nárok na podporu.
2. Druhou možností je zaregistrovat se jako tzv. uchazeč o zaměstnání. V tomto případě je tato osoba schopna vykonávat práci za zcela mimořádných podmínek. Při splnění ostatních zákonných podmínek tak tomuto uchazeči vzniká nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti.

 
To, zda osoba, která pobírá invalidní důchod III. stupně, je či není schopna vykonávat pracovní činnost za zcela mimořádných podmínek, vyplývá z příslušného posudku, který byl tomuto invalidnímu důchodci vydán.
 
Pokud jde o starobní důchodce, jak vyplývá ze zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) § 39 odst. 1 písm. c), nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.
 
Starobní důchodce tedy nemůže pobírat podporu v nezaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti však nevylučuje možnost být jako starobní důchodce evidován na úřadu práce jakožto uchazeč o zaměstnání. Úřad práce mu tak může pomoci s vyhledáním vhodného pracovního místa.

Informace lze získat u dotčených institucí a úřadů státní správy

Věříme, že jsme tímto článkem pomohli řadě z vás se ještě lépe orientovat v oblasti zaměstnávání invalidních a starobních důchodců. Nejen z pozice zaměstnance, ale také zaměstnavatele, který je ochoten zaměstnávat invalidní či starobní důchodce.

Další mýty o invalidních důchodech vám může pomoci objasnit také tento dokument České správy sociálního zabezpečení.
 
Každý den v této oblasti s sebou nese své specifické dotazy, proto doporučujeme se v případě nutnosti obrátit, dle příslušných kompetencí, na místně příslušný úřad práce, Českou správu sociálního zabezpečení či jinou, dotčenou instituci, která potřebné informace dokáže poskytnout.
 
 
Související článek:
Časté dotazy ohledně zaměstnávání důchodců – 1. díl