Změny souhrnného hlášení DPH od roku 2010

Souhrnné hlášení nese pro správce daně důležitou informaci – komu z jiného státu EU a za kolik bylo dodáno zboží a poskytnuto služeb, které musí DPH zdanit odběratel. A právě ke kontrole tohoto zdanění odběratelem z jiného státu EU souhrnné hlášení slouží. Z daňového přiznání k DPH se totiž odběratelé nezjistí.

Je nasnadě, že informace ze souhrnného hlášení od českých plátců nezajímají ani tak české správce daně, ale správce daně z jiných členských států jeho odběratelů. Proto jim tuto cennou informaci český správce daně návazně přeposílá, a na oplátku dostává od správců daně z jiných států EU obdobnou informaci o tom, jaká pořízení zboží a přijetí služeb by měli v Česku zdanit zdejší plátci. Pokud pak z daňového přiznání od plátce český správce daně zjistí nesoulad s údaji ze souhrnných hlášení jeho dodavatelů, může jít „najisto“ na kontrolu.

Jde ve své podstatě o geniálně jednoduché opatření, jak přenést těžiště daňové kontroly podnikatele ze správce daně na jeho jednotlivé zákazníky. Dovedeno ad absurdum by zajisté správci daně nadšeně uvítali obdobné povinné „hlášení“ o všech nákupech zákazníků také pro účely daní z příjmů.

Zvláště pro zdanění trhovců a stavebních firem by šlo doslova o pohromu, která by znamenala výrazné navýšení daňových příjmů. S ohledem na ekonomickou negramotnost a početnost kupující veřejnosti nic takového v dohledné době nehrozí.

Tři systémové změny

Souhrnné hlášení sice existuje již od počátku novodobého systému DPH, tedy
od května 2004, ovšem až do konce roku 2009 bylo poměrně malou administrativní komplikací, protože:

• týkalo se jen dodání zboží do jiného státu EU osobám registrovaným k DPH jinde v EU,
• podávalo se čtvrtletně,
• bylo jej možno podat v elektronické nebo papírové podobě.

Od ledna 2010 – v návaznosti na novou evropskou směrnici Rady (2008/117/ES ze dne 16. 12. 2008) – se systém souhrnného hlášení významně zkomplikoval zejména z těchto tří důvodů:

• nově se týká také poskytnutí většiny služeb „podnikatelům“ do jiného státu EU,
• nově se podává zpravidla měsíčně (čtvrtletně jen zcela výjimečně),
• nově je nutno jej podat pouze v elektronické podobě. 

První změna – hlášení služeb

Jaká plnění patří do souhrnného hlášení včetně odpovídajících kódů (novinka roku 2010 je tučně):

• dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě,
• přemístění obchodního majetku do jiného členského státu,
• dodání zboží prostřední osobou při zjednodušeném postupu v tzv. třístranném obchodu a
• poskytnutí služby s místem plnění v jiném státě EU podle § 9 odst. 1 zákona o DPH (s výjimkou služeb osvobozených), pokud je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby.

Tato změna navazuje na nové základní pravidlo pro určení místa plnění u služeb „mezi podnikateli“ alias osobami povinnými k dani mezi státy EU. Podle tohoto pravidla se místo plnění přesouvá do sídla nebo místa podnikání příjemce služby; popř. do místa jeho provozovny, je-li služba poskytnuta právě pro ní (§ 9 odst. 1 zákona o DPH). Návazně je také povinnost přiznat a zaplatit daň přenesena na takovéhoto příjemce služby.

Do souhrnného hlášení naproti tomu nepatří služby, u nichž je místo plnění v zahraničí z jiného důvodu (tj. podle § 10 až § 10k zákona o DPH). I kdyby se spolu s místem plnění do zahraničí také překlopila povinnost přiznat a odvést tamní DPH z poskytovatele na příjemce služby, neuvádějí se tato plnění do souhrnného hlášení!

Příklad

Které služby do souhrného hlášení patří a které ne?

Český podnikatel, který je plátcem DPH v ČR, poskytne službu podléhající základnímu pravidlu (např. přepravu zboží kdekoli po EU) německému podnikateli. Místem plnění této služby je sídlo příjemce služby, tedy Německo. Osobou povinnou přiznat a zaplatit německou daň – podle místa plnění – je tamní příjemce služby. Aby na tuto povinnost „nezapomněl“, musí jej český poskytovatel služby ohlásit („udat“) v souhrnném hlášení.

Český podnikatel poskytne německé firmě např. službu vztahující se k nemovitosti (třeba opravu nebo rekonstrukci stavby v Německu). Sice místo plnění bude rovněž v Německu (podle umístění nemovitosti), ale jelikož to nestanoví základní pravidlo (§ 9 odst. 1 zákona o DPH), ale speciální ustanovení (§ 10 zákona o DPH), nepatří tato služba do souhrnného hlášení. A to přesto, že i tentokrát je povinen přiznat a zaplatit německou DPH – podle místa plnění – příjemce služby, takže německý správce daně by tuto informaci uvítal.

Druhá změna – měsíční hlášení

Obecná lhůta pro podání souhrnného hlášení se od roku 2010 zkrátila z kalendářního čtvrtletí na kalendářní měsíc – konkrétně do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Jediná výjimka se týká plátců podávajících souhrnné hlášení pouze z důvodu intrakomunitárního poskytování služeb, tito jej podávají až současně s přiznáním k DPH, tedy podle toho, zda jejich zdaňovacím obdobím pro účely DPH je kalendářní měsíc nebo kalendářní čtvrtletí – do 25 dnů po jeho skončení.

Pokud plátce ve vykazovaném období (měsíc/čtvrtletí) neuskutečnil žádné plnění patřící do souhrnného hlášení, pak jej nepodává. Tzv. nulová hlášení se totiž na rozdíl od „nulových“ přiznání k DPH nepodávají. 

Třetí změna – elektronické hlášení

Poslední zásadní novinkou souhrnného hlášení od roku 2010 je forma podání. Nyní jej totiž lze platně podat pouze
v elektronické podobě formou datové zprávy, přičemž plátci mají jen tyto dvě možnosti:

• opatřit datovou zprávu uznávaným (alias zaručeným) elektronickým podpisem (certifikátem), nebo
• odeslat datovou zprávu prostřednictvím datové schránky (pak není třeba uznávaný elektronický podpis).

Souhrnné hlášení počínaje za leden/1. čtvrtletí/ 2010 tedy již nelze platně podat v papírové podobě, a to ani na tiskopise Ministerstva financí (pro jistotu nebyl pro rok 2010 ani vydán). Povinným formátem podání je .XML, přičemž nejjednodušší je využít službu Elektronická podání pro daňovou správu (EPO) na internetových stránkách MF http://adisepo.mfcr.cz, kde je k dispozici průvodce s nápovědou a kontrola tzv. kritických chyb.

Jak na odeslání souhrného hlášení v ekonomickém systému POHODA

Ekonomický systém POHODA umožňuje podání souhrnného hlášení na portál České daňové správy
v elektronické podobě v souladu s platnou legislativou. Prostřednictvím povelu Otevřít číselník se přímo z průvodce otevře internetová stránka Ministerstva financí, na které je možné vybrat finanční úřad podle čísla, názvu nebo místní příslušnosti. Povel vyvolá Průvodce pro elektronické podání DPHSHV, na jehož první straně zadejte Číslo finančního úřadu a vyberte Období, za něž je souhrnné hlášení podáváno.

Po stisku tlačítka Další je mopžné zkontrolovat datovou větu podání a prostřednictvím povelu Uložit XML je možné jej vyexportovat do formátu XML a uložit na disk. Struktura souboru ve formátu XML odpovídá specifikaci stanovené Českou daňovou správou. Vygenerovaný soubor může být odeslán pomocí internetové stránky http://eds.mfcr.cz. V případě, že podání nebylo opatřeno elektronickým podpisem, je nutné do 5 dnů po odeslání podání doručit, resp. odeslat na příslušný finanční úřad tzv. E-tiskopis, který je možné v aplikaci vytisknout nebo uložit.