Přenesená daňová povinnost v tuzemsku (RCH)

Veškeré informace jsou čerpány z knihy DPH 2025 (nově k 1. 7.) daňového poradce Stanislava Suchana.

Daň ve většině případů přenesené daňové povinnosti odvádí příjemce plnění, a to tzv. samovyměřením, tj. přiznáním daně na výstupu a současným uplatněním odpočtu na vstupu (jestliže byly splněny podmínky nároku na odpočet) – v takovém případě byla výsledná daňová povinnost 0. V případě tuzemska se jedná o tuzemskou přenesenou daňovou povinnost, tato povinnost se řadí do zvláštních režimů, ke kterým se vážou zvláštní pravidla.

Základní princip (§ 92a/1 ZDPH)

V běžném režimu má povinnost přiznat a zaplatit daň dodavatel (prodávající), v RCH se tato povinnost přenáší na odběratele (nakupujícího) dle § 92a/1 zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH).

DUZP (§ 92a/1; § 21 ZDPH)

V RCH je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce plnění, který je plátcem DPH, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, a to ke dni uskutečnění plnění.

DUZP se řídí obecnými pravidly uvedenými v § 21 ZDPH. Pokud se jedná o dodání zboží = den dodání. Pokud se jedná o poskytnutí služby = den poskytnutí služby x den vystavení daňového dokladu, a to ten den, který nastane dříve.

U stavebních činností se často uzavírají smlouvy o dílo. Zde se za DUZP považuje den převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části. Pokud jsou poskytována dílčí plnění, považuje se za DUZP den uvedený ve smlouvě.

Příklad: Plátce dodal jinému plátci notebooky dne 20. dubna, faktura byla vystavena 2. května, doručena 5. května.

Řešení: Kupujícímu vznikne povinnost přiznat daň k 20. dubnu (dodání zboží dle § 21 ZDPH), lze nárokovat DPH, ačkoli nemám daňový doklad, viz níže.

Místo plnění (§ 92a/1 ZDPH)

Režim RCH se uplatní pouze mezi plátci, pokud dané plnění pro příjemce má místo plnění v tuzemsku (nelze aplikovat na zahraničí).

Zálohy (§ 92a/1 ZDPH)

Zálohy v rámci tuzemských RCH se neřeší, nevzniká povinnost daň přiznat a zaplatit. K zálohám není vystavován daňový doklad k přijaté platbě.

Příklad: Plátce poskytuje stavební práce za celkovou částku 300 000 Kč, kdy před finální fakturovou přijal zálohu 150 000 Kč.

Řešení: Dodavatel zahrne do DPH (ř. 25) hodnotu 300 000 Kč (samotnou zálohu nikam neuvádí), odběratel uvede do DPH (ř. 10/11 + 43/44) hodnotu 300 000 Kč a nárokuje se DPH na vstupu + odvede na výstupu.

Nepoužití RCH (§ 92a/2; § 92a/3; § 92a/6 ZDPH)

Režim RCH nelze použít v případě, že o plátci, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění, nebyla ke dni uskutečnění tohoto plnění zveřejněna způsobem umožňující dálkový přístup skutečnost, že je plátcem, a to do dne, ve kterém je tato skutečnost o těchto plátcích zveřejněna způsobem umožňující dálkový přístup, viz § 92a odst. 6 ZDPH. Takže to je velký paradox, jelikož pokud překročíme obrat 2 536 500 Kč, tak se plátcem sice staneme hned druhý den, ale režim RCH využít nemůžeme, musíme čekat na zápis.

Dále se tento režim nepoužije u záloh, pokud ke dni poskytnutí zálohy příjemce není plátcem DPH. Režim RCH se nepoužije ani v případě, že protistrana je sice plátcem DPH, ale v rámci daného plnění vystupuje jako OND.

Příklad: Plátce poskytl stavební práce pro obec, která potvrdila, že dané plnění bude použito pouze pro výkon veřejné správy, a tak v daném případě nevystupuje jako OPD.

Řešení: V daném případě bude použit běžný režim.

Odpovědnost (§ 92a/5 ZDPH)

Za správnost vypočtené daně odpovídá plátce, pro kterého je plnění uskutečněno (příjemce plnění). Příjemce je také povinen doplnit výši daně v evidenci pro účely DPH.

Zpětná registrace (§ 92a/6 ZDPH)

Co se stane, pokud subjekt poskytuje plnění, která spadají do RCH a takový subjekt měl být plátcem daně (překročil obrat), ale nepodal přihlášku k registraci a FÚ na to přišel a zaregistroval subjekt zpětně? Nebo se jedná o subjekt, který je již plátcem DPH (překročení obratu 2 536 500 Kč), ale dosud to není v registru?

1. Takový plátce nemůže zpětně aplikovat režim RCH, použije tedy běžný režim. Režim RCH použije ode dne, kdy je zveřejněna skutečnost, že je registrován jako plátce daně (pokud např. je registrován zpětně k 1. lednu X0 a zveřejnění nastane 8. dubna X2, tak od 8. dubna X2 může aplikovat RCH).
2. Za období, kdy měl být subjekt plátcem DPH, může nárokovat DPH. Může nárokovat DPH i dle § 79 ZDPH (zpětně od registrace, pokud tedy registrace je k 1. lednu X0, tak zpětně 12 měsíců může ještě nárokovat DPH, pokud jsou splněné podmínky). Zpětně uplatněné DPH lze nárokovat pouze v prvním daňovém přiznání, tj. za leden X1.
3. Daňová povinnost v rámci plnění, které patří do RCH zůstává u poskytovatele. Nelze přehodit zpětně na příjemce.

Plátce spočítá DPH shora z daných plnění, podá řádná DPH, KH nebo se může domluvit s protistranou a spočítá DPH zdola (může poté nárokovat DPH z takových dokladů).

Nová aplikace RCH (§ 92a/7 ZDPH)

Jedná se o situaci, kdy plátce dostane úhradu za zálohu, ze které odvede DPH a v mezidobí v rámci novely se nově zavede režim RCH na danou komoditu. Co s tím, když ze zálohy je již odvedena daň, ale finální faktura ještě není vystavena? Řekli jsme si, že zálohy v rámci RCH neřešíme, jaký tedy bude postup, pokud se DPH již odvedlo?

Režim RCH se neaplikuje zpětně na daň, u které vznikla povinnost ji přiznat z titulu přijetí zálohy. Při výpočtu ZD připadající na RCH se aplikují základní pravidla dle § 37a odst. 1 ZDPH.

ZD pro výpočet RCH = celkový základ daně bez daně (částka, která by se fakturovala protistraně bez DPH) – suma záloh v částce ZD (bez daně).

Příklad: Plátce přijal zálohu na služby ve výši 121 000 Kč v únoru (jedná se o službu podléhající základnímu režimu). Finální faktura bude vystavena v dubnu na celkovou částku 300 000 Kč. Od 1. března platí rozšíření režimu RCH na danou službu.

Řešení: Plátce odvedl DPH v únoru z přijaté zálohy, ZD = 121 000/121×100 = 100 000 Kč, DPH = 121 000/121×21 = 21 000 Kč. ZD pro RCH bude činit = 300 000 – 100 000 = 200 000 Kč. Na finálním dokladu tedy bude:

1. Celková částka 121 000 Kč (vč. DPH) + 200 000 Kč (RCH) = 321 000 Kč
2. Částka podléhající RCH 200 000 Kč (z této částky odvede DPH příjemce ve výši 42 000 Kč).
3. Přijaté zálohy – 100 000 Kč, -21 000 Kč.
4. Doplatek dodavateli = 321 000 – 121 000 = 200 000 Kč.

Kontrola: pokud by byl aplikován RCH od začátku, tak daň bude = 300 000×0,21 = 63 000 Kč. Celkem daň dle výše uvedeného postupu = 21 000 Kč (záloha) + 42 000 Kč (RCH) = 63 000 Kč, sedí.

Právní fikce (§ 92a/8 ZDPH)

Pokud existují pochybnosti o tom, zda dané plnění spadá do režimu RCH, a to jak z pohledu poskytovatele, tak i příjemce, tak se oba mohou domluvit, že pro účely zásady opatrnosti se použije daný režim RCH. Tento postup nesmí být ovšem zneužit, jedná se pouze o ojedinělé případy, kdy si ani jedna strana není jistá, zda se aplikuje režim RCH + plnění se podobá plněním spadajícím do RCH.

Základ daně (§ 36/3 ZDPH)

Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby. Do ZD se zahrnují i vedlejší plnění, jako materiál, stroje a zařízení, které se stanou součástí stavby nebo jsou během stavebních prací spotřebovány, viz § 36 odst. 3 písm. d) ZDPH.

Příklad 1: Plátce si objednal demolici stavby. Poskytovatel plnění realizuje hlavní službu: demolici a vedlejší službu: naložení a odvoz nepotřebného materiálu při demolici.

Řešení 1: Poskytovatel do ZD pro RCH zahrne jak demolici, tak i naložení a odvoz, jelikož to souvisí s demolicí, celé plnění uvede na ř. 25 DPH, příjemce celou částku uvede na ř. 10 + 43 DPH.

Příklad 2: Stavební firma, tuzemský plátce, uzavřela smlouvu o dílu na výstavbu hotelu. Za práce si firma vyfakturovala 10 000 000 Kč, za materiál 4 000 000 Kč. Stavební materiál byl dovezen třetí osobou, která si za dopravu vyfakturovala 400 000 Kč.

Řešení 2: Celková hodnota ř. 25 bude = 10 000 000 + 4 000 000 + 400 000 = 14 400 000 Kč.

Příklad 3: Plátce uskutečnil opravu rozvodů teplé vody pro jiného plátce v jeho kanceláři. Za práci si fakturuje částku 30 000 Kč, za materiál 40 000 Kč a za dopravu 10 000 Kč.

Řešení 3: Celková hodnota ř. 25 bude = 30 000 + 40 000 + 10 000 = 80 000 Kč.

Oprava základu daně (§ 42 ZDPH)

Dodavatel po opravě vystaví ODD dle § 45 ZDPH, oprava je dle § 42 odst. 6 ZDPH samostatným plněním (nedělá se DODAP) a uvede se v běžném zdaňovacím období. Lhůta pro opravu činí 7/3 roky.

Výjimkou prolomení lhůty je smlouva o dílo, kdy lhůta 7 let se počítá od převzetí díla (pokud tedy dílčí plnění bylo poskytnuto před 7 lety od převzetí díla, tak i na takové plnění se vztahuje oprava).

Příklad: Plátce provádí výstavbu hotelu a s protistranou se dohodli na poskytnutí dílčích plnění v rámci smlouvy o dílo. Výstavba započala 20. dubna 2020 a byla dokončena (řádně zkolaudována) 15. prosince 2025. První dílčí plnění bylo dokončeno 14. listopadu 2020. Kdy je nejzazší lhůta pro opravu ZD u dílčího plnění?

Řešení: K převzetí díla došlo 15. prosince 2025. Oprava ZD může být provedena do sedmi let od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k převzetí díla – viz § 42 odst. 9 písm. a). Tj. 31. 12. 2025 + 7 let = 31. 12. 2032 je nejzazší lhůta pro opravu ZD.

Oprava odpočtu (§ 74 ZDPH)

Oprava ZD se týká dodavatele (poskytovatele) plnění, opačná situace je u odběratele (příjemce) plnění, který postupuje v souladu s § 74 ZDPH.

Příklad: Plátce obdržel finální daňový doklad na stavební práce v administrativní budově ve výši 500 000 Kč. Později došlo k reklamaci, kdy dodavatel poskytl slevu 150 000 Kč. Potvrzení reklamace byla písemně ujednána dne 25. dubna, opravný daňový doklad byl obdržen až v květnu.

Řešení: Finální daňový doklad byl uveden na ř. 10 + 43 v ZD 500 000 Kč, DPH 105 000 Kč (základní sazba daně). ODD je třeba uvést do DPH již za měsíc duben, tj. za měsíc, kdy jsem se o opravě dozvěděl nebo dozvědět mohl (nečekám na ODD, jelikož daň není zvyšována). Na ř. 10 + 43 uvede ZD – 150 000 Kč, DPH – 31 500 Kč.

Oprava výše daně (§ 43 ZDPH)

Vzhledem k tomu, že máme režim RCH, u kterého daň přiznává pouze odběratel, bude se oprava výše daně týkat pouze odběratele, který bude postupovat dle:

• § 43 ZDPH, pokud aplikoval vyšší sazbu daně, než měl;
• § 141 DŘ, pokud aplikoval nižší sazbu daně, než měl.

V obou případech má oprávněnost (§ 43 ZDPH) x povinnost (§ 141 ZDPH) podat DODAP za období, ve kterém byla daň uplatněna nesprávně.

Příklad: Plátce přijal finální daňový doklad na částku 250 000 Kč na výstavbu bytového domu, který splňuje definici bytového domu. K předání došlo v dubnu X0. V lednu X1 plátce zjistil, že uplatnil vyšší sazbu daně, než měl.

Řešení: Plátce podá DODAP za duben X0, jelikož je oprávněn svoji chybu opravit (daň byla vyšší, než měla být, sazba měla být 12 %, nikoli 21 %).

Daňový doklad (§ 29/2/c ZDPH)

Daňový doklad je potřeba vystavit do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění. Takový doklad má stejné náležitosti jako každý jiný daňový doklad s výjimkou sazby daně a výše daně (vystavovatel nemusí na daňovém dokladu uvést sazbu daně a výši daně). Na vystaveném daňovém dokladu je nutné uvést, že daň odvede zákazník.

V rámci RCH není možné vystavit zjednodušený daňový doklad a daňový doklad k přijaté platbě (k zálohové faktuře).

Nárok na odpočet (§ 72 ZDPH a následující)

Nárok na odpočet vzniká příjemci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat na výstupu. Pro uplatnění daně na vstupu je třeba disponovat daňovým dokladem (pokud nemá daňový doklad, lze prokázat jiným způsobem).

Příklad: Plátce si objednal od jiného plátce službu opravy kanceláří. Celková částka je 500 000 Kč. Práce byly dokončeny a převzaty v dubnu. Poskytovatel nedodržel termín pro vystavení daňového dokladu, nereaguje na e-maily ani telefony. S poskytovatelem byla podepsaná smlouva o dílo.

Řešení: Příjemci vzniká DUZP ke dni předání díla, k danému dni musí přiznat daň ve výši 21 % (nebytový prostor). Nárok na odpočet lze také nárokovat, ačkoli nemá daňový doklad, jelikož přiznává daň na vstupu + může do přílohy DPH dát smlouvu o dílu, ze které je patrné, že oprava byla provedena, uvede plnění na ř. 10 + 43 v částce ZD 500 000 Kč, DPH 105 000 Kč.

Porušení režimu (§ 72 ZDPH)

Co se stane, když poskytovatel plnění uplatní běžný režim, ale měl být použit RCH? Nesmíme zapomenout, že jakožto příjemci postupujeme v souladu se zákonem, a to bez ohledu na to, zda poskytovatel postupuje správně. Máme na výběr několik možností:

1. upozornit poskytovatele, že špatně použil režim a poprosit o opravu daňového dokladu (pokud nepřistoupí, postupujeme dle bodu 2);
2. z takového daňového dokladu nelze nárokovat daň, tudíž budeme dělat, že DPH na daňovém dokladu není a uplatníme DPH v režimu RCH, tj. ze ZD přiznáme daň, kterou si můžeme nárokovat.

Je třeba počítat s tím, že po této situaci, kdy se strany nedomluví, přijde výzva od FÚ na nesprávnosti v KH (částky se nespárují), jelikož poskytovatel uvede plnění na ř. 1/2, nikoli na ř. 25, a tak to nebude sedět v KH. Nám, jakožto příjemci poté stačí potvrdit správnost údajů uvedené v KH a protistrana bude donucena udělat opravu, jinak schytá pokutu 30 000 Kč (pokud to je kvartální plátce, FO či jednočlenné s. r. o., tak „jen“ 15 000 Kč).

DPH, kontrolní hlášení

Poskytovatel uvede plnění na ř. 25 DPH (hodnota základu daně) + KH A. 1.

V KH se vyplní DIČ odběratele (pouze číselná část), číslo daňového dokladu, DUZP, ZD, kód předmětu plnění, viz níže.

Kontrolní mechanismus:

1. hodnota ř. 25 = KH A. 1. u měsíčního plátce;
2. hodnota ř. 25 = KH A. 1. u kvartálního plátce, FO;
3. hodnota ř. 25 = KH A. 1. 3x (za 3 měsíce) u kvartálního plátce, PO (právnická osoba, kvartální plátce, podává kvartálně DPH, KH měsíčně a SH měsíčně nebo kvartálně podle podmínek § 102 odst. 6, 7 ZDPH, pokud vznikne povinnost).

Příjemce uvede plnění na ř. 10/11 + 43/44 DPH + KH B. 1. V KH se vyplní DIČ dodavatele (pouze číselná část), číslo daňového dokladu, DUZP, ZD a DPH v základní sazbě a ZD a DPH ve snížené sazbě (pro sníženou sazbu existují sloupce ZD 2 a ZD 3, do 31. 12. 2023 platily 3 sazby daně), kód předmětu plnění, viz níže.

Kontrolní mechanismus:

1. hodnota ř. 10, 11 = KH B. 1. u měsíčního plátce;
2. hodnota ř. 10, 11 = KH B. 1. u kvartálního plátce, FO;
3. hodnota ř. 10, 11 = KH B. 1. 3x (za 3 měsíce) u kvartálního plátce, PO (právnická osoba, kvartální plátce, podává kvartálně DPH, KH měsíčně a SH měsíčně nebo kvartálně podle podmínek § 102 odst. 6, 7 ZDPH, pokud vznikne povinnost).

Kódy plnění (pro období od 1. 7. 2017)

1	Zlato (§ 92b odst. 1 a 2 ZDPH)
1a	Zlato – zprostředkování dodání investičního zlata (§ 92d odst. 2 ZDPH)
3	Dodání nemovité věci (§ 92d odst. 1 ZDPH)
3a	Dodání nemovité věci v nuceném prodeji (§ 92d odst. 2 ZDPH)
4	Stavební a montážní práce (§ 92e odst. 1 ZDPH)
4a	Stavební a montážní práce – poskytnutí pracovníků (§ 92d odst. 3 ZDPH)
5	Zboží uvedené v příloze č. 5 (§ 92c ZDPH)
6	Dodání zboží poskytnutého původně jako záruka (§ 92ea písm. a) ZDPH)
7	Dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví (§ 92ea písm. b) ZDPH)
11	Povolenky na emise skleníkových plynů
12	Obiloviny a technické plodiny
13	Kovy
14	Mobilní telefony
15	Integrované obvody
16	Přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat
17	Videoherní konzole
18	Dodání certifikátů elektřiny
19	Dodání elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi
20	Dodání plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi
21	Poskytnutí vymezených služeb elektronických komunikací

Druhy RCH (§ 92b ZDPH a následující)

Režim RCH lze rozdělit na dvě oblasti:

1. trvalé použití RCH (§ 92b-§ 92ea ZDPH);
2. dočasné použití RCH (§ 92f-92g ZDPH).

Evidence (§ 100/1 ZDPH)

Plátce je povinen samostatně evidovat zdanitelná plnění uskutečněná v RCH.

Nesprávné období (§ 104/7 ZDPH)

Pokud příjemce přizná daň v jiném zdaňovacím období, než ve kterém měl správně přiznat, hrozí mu úrok z prodlení. Pokud se ale jedná o plnění RCH, kdy přiznal daň na vstupu a zároveň uplatnil plný nárok na odpočet v jednom zdaňovacím období, nevzniká úrok z prodlení, viz § 104 odst. 7 písm. a) ZDPH.

Příklad: Plátce přijal od jiného plátce stavební práce dle předávacího protokolu 15. května. Daňový doklad byl obdržen až v červnu. Plátce uvedl na ř. 10 + 43 plnění v režimu RCH v červnu.

Řešení: Správně měl plnění uvést již v květnu, tj. k 15. květnu. Úrok z prodlení se nepředepíše, jelikož se jedná o situaci, kdy plátce přiznal daň z přijatého zdanitelného plnění a současně uplatnil plný nárok na odpočet daně.

Pokud je nárok na odpočet uplatněn v částečné výši, úrok z prodlení se předepíše z částky daně snížené o uplatněný nárok na odpočet, viz § 104 odst. 7 písm. b) ZDPH.

Závazné posouzení (§92h; § 92i ZDPH)

Pokud si subjekt není jistý, zda se na dané plnění aplikuje RCH, může podat žádost o závazné posouzení. V žádosti je možné uvést pouze jedno zdanitelné plnění + informace uvedené v § 92i ZDPH (popis zdanitelného plnění, jehož se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká, návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení).

Závazné posouzení podléhá správnímu poplatku 10 000 Kč, viz zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Procesní řízení o závazném posouzení je upraveno v § 132 a § 133 DŘ.

Žádost může podat kdokoli (i neplátce, OND).

Generální finanční ředitelství

GFŘ vydalo informaci k režimu přenesení daňové povinnosti u vybraných plnění s účinností od 1. 7. 2017 č.j.: 64930/17/7100-20118-011073.

Společnost

Plnění uskutečněná vůči odběrateli i mezi společníky (sdružení bez právní subjektivity) navzájem, podléhají stejnému daňovému režimu. Bude-li tedy jeden společník fakturovat odběrateli stavební práce v RCH, bude tento režim aplikován i na ostatní společníky vůči fakturujícímu společníkovi.

Tuzemský RCH
Osoba	DPH	KH
poskytovatel	ř. 25 (pouze ZD)	A. 1.
příjemce	ř. 10 + 11 / 43 / 44	B. 1.

Dodavatel vykazuje zboží či služby, které podléhají režimu RCH na řádku 25 daňového přiznání. Do řádku 25 se vyplňuje pouze hodnota základu daně.

Odběratel zboží nebo příjemce služby podléhající režimu RCH je vykazuje na řádcích 10, 11 a 43, 44. Odběratel zodpovídá za správné přiznání výše daňové povinnosti (zda je služba či zboží ve snížené nebo základní sazbě). Uplatnit celý odpočet může, pokud splní podmínky, které vyplývají z § 72–76 ZDPH.

V kontrolním hlášení dodavatel vykazuje tato plnění v oddíle A. 1. a odběratel v oddíle B. 1.

Může se i stát, že u příjemce bude vyplněn ř. 10/11, ale na ř. 43/44 bude nárok na odpočet 0 nebo v jiné než plné výši, pokud by např. plnění souviselo s plněním osvobozeným bez nároku na odpočet apod.

Níže je uvedené základní strhnutí použití režimu RCH:

Režim RCH	Místo plnění v tuzemsku	Místo plnění mimo tuzemsko
Plátce x Neplátce	NE	NE (nepoužije se tuzemský RCH)
Plátce x Plátce (vystupuje v roli ONP)	NE
Plátce x Plátce (vystupuje v roli OPD), není ještě zveřejněna informace v registru	NE
Plátce x Plátce (vystupuje v roli OPD), je zveřejněna informace v registru	ANO

1. Dodání zlata (§ 92b ZDPH)

Plátce dodává buď neopracované zlato (s výjimkou investičního zlata dle § 92 odst. 5 ZDPH) o ryzosti minimálně 333 tisícin (ve slitcích, plátcích, cihlách apod.) nebo zprostředkovává dodání investičního zlata, které bylo osvobozeno od daně a u kterého se výrobce rozhodl uplatnit daň. RCH se nepoužije při dodání zlatnických výrobků jako jsou např. náušnice, řetízky, prsteny apod.

2. Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 (§ 92c ZDPH)

Plátce dodává nebo provádí zpracovatelské operace (čištění, leštění, řezání, lisování apod.) u zboží uvedeného v příloze č. 5 ZDPH (jedná se ve větším případě o odpady).

3. Dodání nemovité věci (§ 92d ZDPH)

Plátce dodává nemovitou věc osvobozenou od daně, u které se rozhodl uplatnit dobrovolně daň. Dodání nemovité věci v režimu RCH je možné pouze tehdy pokud s tím kupující souhlasí (jinak je považováno za osvobozené plnění), viz § 55a odst. 4, § 56 odst. 8 a § 62 odst. 3 ZDPH.

Co musí platit, aby na plnění mohla být aplikována RCH? Musí se jednat o plátce (prodávající i nakupující), musí se jednat o plnění v rámci ekonomické činnosti, od nakupujícího musí mít prodávající souhlas (souhlas může být ústní, písemný i tzv. konkludentní, např. pokud přizná příjemce plnění daň dle § 92a a § 92d ZDPH, respektive poskytovatel nemá nikde napsáno, že protistrana souhlasí, ale protistrana v rámci DPH jedná tak, jako kdyby souhlasila, lze doporučit daný postup ujednat v písemné smlouvě) k uplatnění daného režimu, viz § 55a odst. 4, § 56 odst. 8, § 62 odst. 3 ZDPH, ř. 25 DPH (prodávající).

Proč je výhodné aplikovat daný režim? Pokud bude výstup osvobozen, je třeba upravovat odpočet daně na vstupu, pokud běží lhůta pro úpravu odpočtu, která u nemovitých věcí činí 10 let.

4. Poskytnutí stavebních nebo montážních prací (§ 92e ZDPH)

Jedná se o nejčastější případ, ve kterém se setkáme s RCH. Podléhá zde poskytnutí stavebních nebo montážních prací odpovídající číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43.

1. kód CZ-CPA 41: budovy a jejich výstavba, služby developerských subjektů v oblasti bytových a nebytových stavebních projektů;
2. kód CZ-CPA 42: inženýrské stavby a jejich výstavba, služby developerských subjektů v oblasti inženýrského stavitelství;
3. kód CZ-CPA 43: specializační stavební práce (demoliční, průzkumné, plynařské, sklenářské, elektroinstalační, instalatérské, topenářské, truhlářské, malířské, obkladačské, pokrývačské, izolační, betonářské, zednické; montáž ocelových konstrukčních prvků, prefabrikovaných dílů, stavbu a demontáž lešení a pracovních plošin; instalaci topení, výtahů, klimatizačních, chladících, ventilačních zařízení apod.)

Před použitím je však potřeba zvážit, zda se dané plnění opravdu vyskytuje v číselném kódu klasifikace. Je mnoho prací související s oblastí specializované stavební práce, které nespadají do režimu přenesení daňové povinnosti (např. do režimu RCH spadá instalace rozvodů plynů, ale nepatří tam oprava plynových kotlů, dále sem nepatří např. instalace, opravy a údržba průmyslových klimatizačních a chladících zařízení, zabudování výrobních zařízení do stavby, vrtné práce související s těžbou ropy a plynu).

Mějme na paměti ustanovení § 36 odst. 3 písm. d) ZDPH, kdy se do ZD pro účely RCH se zahrnují i materiál, konstrukce, stoje a zařízení, které se do stavby nebo její součásti montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují. Samotné dodání stavebního materiálu nebo dodání nezabudovaného, volně stojícího vybavení stavby se do výpočtu pro RCH nezahrnou (aplikuje se běžný režim). Pro služby platí to samé, tudíž samostatně poskytnuté služby (např. zpracování projektu) se do RCH nezahrne. 

Také sem patří poskytnutí pracovníků (viz § 14 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů) pro stavební nebo montážní práce, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43. Toto platí pouze pro pobočky Úřadu práce nebo subjekty s povolením k příslušné formě zprostředkování zaměstnání (agentury práce), které vydává generální ředitelství Úřadu práce na základě žádosti.

Klasifikační systém produkce je možné nalézt na webu ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace-produkce-cz-cpa-

5. Dodání zboží jako záruka (§ 92ea/a ZDPH)

V případě poskytnutí zboží plátcem (ručitelem) jiném plátci (příjemci záruky) jako záruky. Většinou se vyskytuje v případech, kdy ručitel má omezenou schopnost uhradit své závazky (např. bance). Důvod aplikace RCH je ten, že ručitel zdanitelného plnění je většinou insolventní nebo již neexistuje.

6. Dodání zboží po postoupením výhrady vlastnictví (§ 92ea/b ZDPH)

Obdobný případ jako při realizaci dodání zboží jako záruky. V tomto případě plátce dodává zboží kupujícímu s výhradou vlastnictví (např. po zaplacení poslední splátky). Kupující neplatí řádně své splátky, a tak dodavatel (prodávající) postoupil své právo na realizaci této výhrady třetí osobě (např. bance nebo jinému plátci). Tato třetí osoba realizuje výhradu vlastnictví, čímž dojde k dodání zboží této třetí osobě (poté má tato třetí osoba nárok na odpočet). RCH je opět aplikován z toho důvodu, že u kupujícího je riziko, že nebude plnit své závazky vůči DPH (při prodeji neodvede DPH na výstupu) + kupující je často insolventní či už vůbec neexistuje.

RCH dle § 92ea ZDPH nelze použít na použité zboží dle § 90 ZDPH.

7. Dočasný režim (§ 92f ZDPH)

Dočasný režim RCH se použije dle § 92f ZDPH u zboží nebo služby poskytnuté dle přílohy č. 6 ZDPH. U dočasného režimu RCH je stanoveno nařízením vlády č. 361/2014 Sb., že prodej zboží dle přílohy č. 6 do 100 000 Kč (ZD) včetně podléhá běžnému režimu DPH. Vyjmenované položky s daným režimem jsou uvedeny níže.

8. Mechanismus rychlé akce (§ 92g ZDPH)

Jedná se o zmocňovací ustanovení, které umožňuje vládě stanovit nařízením, že RCH se použije max. na dobu 9 měsíců na dodání zboží a poskytnutí služby, u kterých byly zjištěny rozsáhlé podvody. Je třeba podat žádost, kterou musí Evropská komise schválit, viz čl. 199b Směrnice 2006/112/ES.

Příloha č. 5 k ZDPH

Kód nomenklatury celního sazebníku	Název zboží
2618 00 00	Granulovaná struska (struskový písek) z výroby železa nebo oceli
2619 00	Struska, zpěněná struska (jiná než granulovaná struska), okuje a jiné odpady z výroby železa nebo oceli
2620	Struska, popel a zbytky (jiné než z výroby železa nebo oceli), obsahující kovy, arsen, nebo jejich sloučeniny
3915	Odpady, úlomky a odřezky z plastů
4004 00 00	Odpady, úlomky a odřezky z kaučuku (jiné než z tvrdého kaučuku) a prášky a zrna z nich
4707	Sběrový papír, kartón nebo lepenka (odpad a výmět)
5003 00 00	Hedvábný odpad (včetně zámotků nevhodných ke smotávání, niťového odpadu a rozvlákněného materiálu)
5103 00 00	Odpad z vlny nebo z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů (včetně niťového odpadu, avšak kromě rozvlákněného materiálu)
5103 20 00	Ostatní odpad z vlny nebo jemných zvířecích chlupů
5103 30 00	Odpad z hrubých zvířecích chlupů
5202 00 00	Bavlněný odpad (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu)
5202 10 00	Niťový odpad
5505	Odpad z chemických vláken (včetně výčesků, niťového odpadu a rozvlákněného materiálu)
6310	Použité nebo nové hadry, motouzy, šňůry, provazy a lana z textilních materiálů ve formě zbytků nebo výrobků vyřazených z používání
7001 00 10	Skleněné střepy a jiné skleněné odpady
7112	Odpad a šrot z drahých kovů nebo z kovů plátovaných drahými kovy; ostatní odpad a šrot obsahující drahé kovy nebo sloučeniny drahých kovů, používaný hlavně pro rekuperaci drahých kovů
7204	Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech
7404 00	Měděný odpad a šrot
7503 00	Niklový odpad a šrot
7602 00	Hliníkový odpad a šrot
7802 00 00	Olověný odpad a šrot
7902 00 00	Zinkový odpad a šrot
8002 00 00	Cínový odpad a šrot
8101 97 00	Odpad a šrot z wolframu
8102 97 00	Odpad a šrot z molybdenu
8103 30 00	Odpad a šrot z tantalu
8104 20 00	Odpad a šrot z hořčíku
8105 30 00	Odpad a šrot z kobaltu
ex 8106 00 10	Odpad a šrot z bismutu
8107 30 00	Odpad a šrot z kadmia
8108 30 00	Odpad a šrot z titanu
8109 30 00	Odpad a šrot ze zirkonia
8110 20 00	Odpad a šrot z antimonu
811100 19	Odpad a šrot z manganu
8112 13 00	Odpad a šrot z berylia
8112 22 00	Odpad a šrot z chrómu
8112 52 00	Odpad a šrot z thallia
8112 92 10	Odpad a šrot z hafnia
8112 92 21	Odpad a šrot z niobu (columbia); rhenia; gallia; india; vanadu a germania
8113 00 40	Odpad a šrot z cermetů
8548 10	Odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů; nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory.

Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2018.

Je-li před kódem nomenklatury celního sazebníku uvedeno „ex“, vztahuje se příloha na zboží označené současně kódem nomenklatury celního sazebníku a výslovně uvedeným slovním popisem k tomuto kódu v části přílohy.

Příloha č. 6 k ZDPH

Jak počítat limit 100 000 Kč?

Pokud je částka rovna 100 000 Kč a na daný druh plnění se aplikuje limit, RCH se nepoužije, musí to být nad 100 000 Kč, tj. 100 001 Kč a více. Částka 100 000 Kč se posuzuje jako celková částka základu daně na faktuře, tudíž pokud na faktuře bude např. seno za 60 000 Kč a krmný ječmen za 50 000 Kč, tak dohromady je základ daně nad 100 000 Kč a použije se RCH. Pokud daňový subjekt v jednom dni vystaví 2 daňové doklady se stejným DUZP pro stejného odběratele, kdy úhrn obou faktur je sice nad 100 000 Kč, ale samostatně limit překročen není, RCH se neaplikuje. Zde ovšem pozor na zneužití zákona.

Jak by se postupovalo, kdyby byla např. poskytnuta záloha za 101 000 Kč, kdy se předpokládá, že bude použit RCH, a tak není záloha předmětem zdanění, ale finální faktura bude znít na částku 90 000 Kč? Poté se RCH neaplikuje a daň se odvede ze ZD 90 000 Kč, zpětně se záloha nedodaňuje.

Jak by se postupovalo, kdyby byla situace opačná? Objednávka by byla na částku 90 000 Kč, záloha 30 000 Kč (uplatněna daň), ale poté byla objednávka upravena a celková cena na faktuře před odečtením zálohy je 110 000 Kč? Ze zálohy bylo odvedeno DPH ve výši 5 207 Kč (30 000/121×21). Kdyby se aplikoval RCH hned od začátku, odvedlo by se na DPH 23 100 Kč (110 000×0,21), je tedy třeba dopočítat ZD, ze kterého bude odvedeno DPH v rámci RCH = (110 000 – 30 000/121×100) = 85 207 Kč, z toho DPH v rámci RCH 17 893 Kč. Kontrolní výpočet = 5 207 + 17 893 = 23 100 Kč, sedí.

Co se stane, když finální faktura je nad 100 000 Kč, ale po reklamaci je hodnota pod 100 000 Kč a postupuje se dle § 43 ZDPH? I na opravu se aplikuje RCH (podá se DODAP a rozdíl se uvede na ř. 10/11 + 43/44 s mínusem).

Co se stane, když finální faktura je nad 100 000 Kč a po reklamaci se fakturovaná hodnota zvyšuje? I na opravu se aplikuje RCH, postupuje se dle § 141 DŘ, vzniká zde povinnost podat DODAP.

Co se stane, když finální faktura je pod 100 000 Kč a po reklamaci je celková hodnota nad 100 000 Kč? Např. mějme fakturu na dodání telefonů za 90 000 Kč, po reklamaci je celková částka 120 000 Kč. Poté se na reklamaci aplikuje RCH, původní plnění se ovšem nechá v běžném režimu. RCH se bude tedy týkat pouze částky 30 000 Kč.

Č.	Zadání	RCH (ANO / NE)
1.	Plátce dodal jinému plátci tablety za 60 000 Kč, po dohodě s protistranou byla faktura opravena na částku 110 000 Kč.	NE – 60 000 Kč ANO – 50 000 Kč (pouze rozdíl)
2.	Plátce dodal jinému plátci tablety za 110 000 Kč, po dohodě s protistranou byla faktura opravena na částku 130 000 Kč.	ANO – 110 000 Kč ANO – 20 000 Kč (rozdíl)
3.	Plátce dodal jinému plátci tablety za 110 000 Kč, po reklamaci s protistranou byla faktura opravena na částku 90 000 Kč.	ANO – 110 000 Kč ANO – 20 000 Kč (částka se uvede s mínusem)
4.	Plátce dodal jinému plátci telefony za 50 000 Kč a tablety za 60 000 Kč.	ANO – 110 000 Kč
5.	Plátce dodal jinému plátci telefony za 50 000 Kč a počítače za 60 000 Kč.	NE – 110 000 Kč (PC není přenosné zařízení)
6.	Plátce dodal jinému plátci telefony za 100 000 Kč.	NE – 100 000 Kč (částka musí být nad 100 000 Kč)
7.	Plátce dodal jinému plátci telefony v celkové částce 110 000 Kč.	NE – 90 909 Kč* (pokud je v zadání „celkové“, tak se má za to, že to je částka včetně DPH, pozor na zadání)

*110 000/121×100 = 90 909 Kč (ZD), daň = 110 000/121×21 = 19 091 Kč.

Bod v příloze	Dodání zboží / poskytnutí služby, u nichž se aplikuje RCH Kódem nomenklatury celního sazebníku se pro účely přílohy rozumí číselné označení zboží uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. 7. 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.	Účinnost	Limit 100 000 Kč (ZD)	Nařízení vlády č.
1.	Převod povolenek na emise skleníkových plynů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.	1. 1. 2015	NE	361/2014 Sb.
2.	Dodání mobilních telefonů, kterými se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí zařízení vyrobená nebo upravená pro použití ve spojení se sítí, která má licenci, a provozovaná na stanovených frekvencích, bez ohledu na to, zda mají další využití.	1. 4. 2015	ANO	361/2014 Sb.
3.	Dodání zařízení s integrovanými obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele.	1. 4. 2015	ANO	361/2014 Sb.
4.	Dodání plynu a elektřiny obchodníkovi* vymezenému v § 7a odst. 2 ZDPH.	1. 2. 2016	NE	11/2016 Sb.
5.	Dodání certifikátů plynu a elektřiny.	1. 2. 2016	NE	11/2016 Sb.
6.	Poskytnutí telekomunikačních služeb (tento režim se neaplikuje na poskytování telekomunikačních služeb plátcem pro koncového zákazníka).	1. 10. 2016	NE	296/2016 Sb.
7.	Dodání herních konzolí, tabletů a laptopů.	1. 4. 2015	ANO	361/2014 Sb.
8.	Dodání obilovin a technických plodin, včetně olejnatých semen (sójové boby, semena řepky, slunečnicová semena) a cukrové řepy.	1. 4. 2015 (pro cukrovou řepu platí datum 1. 9. 2015) 1. 7. 2015**	ANO	361/2014 Sb. 155/2015 Sb.
9.	Dodání surových či polozpracovaných kovů, včetně drahých kovů (jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 71 a třídě XV – kromě zboží, na které se daný režim nepoužije – viz § 2 odst. 3 písm. b) body 1–5 nařízení), jiných než v příloze č. 5 a s výjimkou dodání, na která se vztahují zvláštní režimy podle § 90 ZDPH (obchodníci s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty, starožitnostmi apod.) nebo 92c ZDPH.	1. 4. 2015	ANO	361/2014 Sb.
10.	Dodání zboží nebo poskytnutí služby, u kterých bylo České republice prováděcím rozhodnutím Rady povoleno uplatňovat zvláštní opatření odchylující se od článku 193 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.

* Za obchodníka se považuje osoba, jejímž předmětem podnikání je přenos elektřiny, distribuce elektřiny, činnost operátora trhu, obchod s elektřinou, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem za podmínek stanovených zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

**Od 1. 7. 2015 Nařízením vlády č. 155/2015 Sb. došlo k rozšíření o všechny zbývající obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen.

Příklad 1

Plátce DPH vystavil fakturu v režimu RCH za stavební práce (základní sazba daně) plátci DPH stavební firmě ve výši 100 000 Kč.

Řešení 1

Z důvodu, že odběratel má 100% nárok na odpočet daně, tak uvede na ř. 10 a ř. 43 DPH ZD 100 000 Kč a daň 21 000 Kč. Dodavatel uvede plnění na ř. 25 DPH (ZD 100 000 Kč).

Plátce DPH vystavil fakturu v režimu RCH za stavební práce plátci DPH, který pronajímá byty (krácený koeficient 0,3) ve výši 100 000 Kč.

Řešení 2

Z důvodu, že odběratel má 30% nárok na odpočet daně, tak uvede na ř. 10 DPH ZD 100 000 Kč a plnou výši daně 21 000 Kč. Na ř. 43 DPH se uvedou stejné hodnoty s rozdílem, že daň se napíše do sloupce krácený odpočet. Musíme však uvést také na ř. 52 DPH část odpočtu v krácené výši koeficient 30 % a odpočet 6 300 Kč (21 000×0,3). Odběrateli vzniká tedy povinnost zaplatit DPH z faktury 14 700 Kč (21 000 – 6 300).

---

Příklad 3

Obec Strakonice, plátce DPH, si objednala stavební práce z důvodu rekonstrukce městského úřadu a budovy, která slouží jako kantýna. V jakém případě je možné použít režim RCH?

Řešení 3

Dle přílohy č. 1 ZDPH je obec považována za osobu povinnou k dani pouze v případě provozování kantýny. Proto se režim RCH uplatní pouze u rekonstrukce kantýny. U zbytku bude běžný režim se základní sazbou.

---

Příklad 4

Firma CZ, plátce DPH (registrována v OSS režimu), prodá a doručí sběrový papír na Slovensko nepodnikateli ze Slovenska, který není plátcem DPH (jedná se o OND). Sběrový papír je uveden v příloze č. 5 ZDPH, u kterého se uvede režim RCH. Jak bude vypadat daňový doklad?

Řešení 4

Zde se jedná o prodej zboží na dálku. Místo plnění dle § 8 odst. 1) ZDPH je na Slovensku (pokud subjekt je již v OSS, tak MP je vždy u příjemce, neřeším již limit 10 000 EUR). Režim RCH se použije pouze u plnění s místem plnění v tuzemsku. Faktura bude vystavena dle pravidel slovenského zákona o DPH a česká firma vykáže plnění na řádku 24 daňového přiznání a v přiznání v režimu OSS. Do KH ani SH daná transakce nespadá.

• Zahraniční OND: OSS, ř. 24
• Tuzemská OND: ř. 1 + KH
• OPD (neplátce): ř. 1 + KH
• Tuzemský plátce: ř. 25 RCH
• Zahraniční plátce: ř. 20 + SH

---

Příklad 5

Česká realitní kancelář, plátce DPH, prodává svou nemovitost v Německu českému plátci. Jak bude vypadat daňový doklad?

Řešení 5

Místo plnění je opět v jiném členském státě, jelikož dle § 10 ZDPH je místo plnění tam, kde se nachází nemovitost. Tento režim nepodléhá RCH a řídí se německým zákonem o DPH. V přiznání k DPH se transakce objeví na ř. 26.

---

Příklad 6

Plátce CZ1 dodá plátci CZ2 zlato s ryzostí vyšší než 333 tisícin. Plátce zaplatí zálohu před dodáním zlata dne 28. 2. Skutečné dodání se uskuteční až po uhrazení zálohy tedy 3. 3. Kdy přizná a uplatní plátce CZ2 daň?

Řešení 6

Dle § 92a odst. 1 ZDPH vzniká povinnost přiznat daň až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tedy ke dni dodání zboží. Plátce CZ2 přizná daň v březnu. Pokud má plátce nárok na odpočet, uplatní daň dle § 72 a násl. ZDPH také v březnu. V tomto případě nebude vystaven daňový doklad k přijaté platbě.

Pokud se osoba povinná k dani opomene registrovat jako plátce a FÚ ji registruje zpětně, má tato osoba právo uplatnit DPH z přijatých plnění, která měla být vystavena v režimu RCH. Tento režim bude použit až ode dne, kdy rozhodnutí nabude právní moci dle § 92a odst. 5) ZDPH.

---

Příklad 7

Podnikatel v listopadu zjistil, že překročil obrat 2 536 500 Kč již v červnu daného roku. FÚ ho zpětně zaregistroval k červnu, rozhodnutí o registraci nabylo právní moci hned prvního prosince, kdy byla zároveň tato informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup. Mezi tím byla podnikateli vystavena zálohová faktura od plátce DPH na stavební práce v hodnotě 50 000 Kč, která byla uhrazena v listopadu. Faktura v hodnotě 100 000 Kč byla vystavena v prosinci, kdy byl též uhrazen doplatek ve výši 50 000 Kč. Jaké daňové doklady budou vystaveny a kdy?

Řešení 7

Podnikatel se stal plátcem až ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, tedy od prosince. V listopadu bude vystaven dodavatelem stavebních prací daňový doklad k přijaté platbě v běžném režimu s DPH. Dodavatel přizná daň ke dni přijetí úplaty a podnikatel uplatní nárok na odpočet dle § 72 a násl. ZDPH. Doplatek faktury bude vystaven v režimu RCH dle § 37a ZDPH (plátcem se stává nabytím právní moci rozhodnutí o registraci k DPH, RCH nelze použít, pokud informace o plátcovství není zveřejněna, zpětně se tedy doklady nemění).