O režimu revers charge čili režimu přenesení daňové povinnosti bylo v minulosti napsáno a prodiskutováno již hodně. Pojďme se podívat na tento režim nejen teoreticky, ale taky trochu z praktického a účetního hlediska.

Než začneme, tak si trošku připomeňme, proč byl tento režim u nás zaveden.

K 1. dubnu 2011 nabyl účinnosti zákon č. 47/2011 Sb., kterým se měnil zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty – říkejme mu prostě „Novela zákona o DPH“. Důvody pro její přijetí lze rozdělit do tří základních kategorií:

1) Začlenění nových evropských směrnic v oblasti DPH – ty se týkají místa plnění při poskytování služeb, kde nejčastěji docházelo k daňovým únikům spojených s dovozem zboží.

2) Začlenění části už platných evropských směrnic, které dávají státům možnost využít některá ustanovení, ale Česká republika je doposud nevyužívala – toto bychom mohli nazvat opatřením proti daňovým únikům v podobě přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění (čili na odběratele), který bude ručit za daň. Na druhou stranu je tady velké usnadnění v případě možnosti opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení.

3) Zkušenosti z daňové správy a praxe.

Jak se novela projevila v praxi hned po 1. 4. 2011?

Uplatňování nároku na odpočet DPH – ke kterému datu zapíši daňový doklad?
Klíčem pro uplatnění nároku na vstupu (tedy z přijaté faktury) je potřeba mít k dispozici daňový doklad – zde se uplatní novela DPH vzniklá k 1. 4. 2011, kdy rozhodným datem není pro odpočet datum uvedené na faktuře, ale datum doručení faktury, i když může spadat už do jiného zdaňovacího období.
 
Jak na DPH u pohledávek?
Jako dodavatel odvádíte DPH, ale pozor – může se stát, že Vám Váš odběratel prostě a jednoduše nezaplatí. Pokud to dotáhne až k insolvenci, můžete získat odvedené DPH zpět (finanční úřad jej bude chtít po dlužníkovi). Kromě toho, že jste daň přiznali a zaplatili, musí být současně splněno tedy ještě pár maličkostí:

1. Dlužník je v insolvenci a insolvenční soud rozhodl o způsobu řešení jeho úpadku.
2. Pohledávka vznikla nejpozději půl roku před rozhodnutím soudu o úpadku a nezanikla.
3. Věřitel a dlužník nejsou spojenými osobami, osobami blízkými nebo osobami, které společně podnikají.
4. Věřitel přihlásí svou pohledávku nejpozději ve lhůtě, jakou stanovil soud.
5. Věřitel doručil dlužníkovi daňový doklad při provedení opravy výše daně.

Když to celé shrneme, režim reverse charge přenáší povinnost přiznat a zaplatit DPH z dodavatele na odběratele. Do konce roku 2011 se v případě tuzemských zdanitelných plnění vztahoval pouze na dodání zlata, šrotu, odpadu a při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

Od 1. 1. 2012 platí také pro poskytnutí stavebních a montážních prací. Na ten bych se chtěla zaměřit a vyjasnit nejčastější otázky.

Nejčastější otázky ohledně režimu reverse charge

Na koho se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje?
Obecně platí, že režim přenesení daňové povinnosti se uplatní pouze mezi plátci DPH a to při poskytnutí plnění v tuzemsku (místo plnění je v ČR).

Fakturace dodání zboží či materiálu zvlášť, nebo s montáží?
Režimu přenesení daňové povinnosti podléhá poskytnutí stavebních a montážních prací bez ohledu na to, zda jde z hlediska vymezení dané zákonem o DPH za služby nebo dodání zboží či materiálu s montáží. Zjednodušeně řečeno v momentě, kdy se jedná o provedení služby (montáže) včetně použití materiálu nebo zboží, vždy se použije režim reverse charge.

Jaká výše DPH, kdo ji doplní a co dělat v případě, že je na dokladu ve špatné výši?
Příjemce plnění (tedy odběratel) je povinen doplnit na daňovém dokladu výši daně a zároveň odpovídá za správnost uvedené daně. V praxi to znamená, že bez ohledu na to, jakou sazbu daně uvedl na dokladu poskytovatel plnění (dodavatel), musí příjemce při výpočtu a doplnění výše daně vycházet ze správné (zákonu odpovídající) sazby.

Je třeba při uskutečňování stavebních prací podléhajících režimu přenesení daňové povinnosti uvádět na daňovém dokladu kód Klasifikace produkce CZ-CPA? Uvádí tento kód na dokladu dodavatel nebo odběratel? Kdo má odpovědnost za jeho správnost?
Zákon o DPH stanoví, že na dokladu musí být, kromě dalších náležitostí, uveden rozsah a předmět plnění. Výslovně ale neupravuje, že předmět plnění musí obsahovat konkrétní číselný kód Klasifikace produkce CZ-CPA a neupravuje ani úroveň klasifikace z hlediska sekce (jednomístní písmenný kód), oddílu (dvoumístný číselný kód), skupiny (trojmístný číselný kód), třídy (čtyřmístný číselný kód), kategorie (pětimístný číselný kód) a sub-kategorie (šestimístný číselný kód).

Označení předmětu plnění tedy může (ale nemusí) číselný kód konkrétní položky uvedené klasifikace obsahovat. Podstatné je, aby z uvedení předmětu plnění byl zřejmý jeho konkrétní obsah a charakter, který je pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti podstatný.
 
Patří nebo nepatří do režimu přenesení daňové povinnosti?
Tak tohle je asi nejčastější otázka na všech diskuzních fórech. V tuto chvíli mohu všechny ubezpečit, že ani na finančních úřadech občas přesně neví, co kam zařadit, a proto jednoduše odkáží tazatele na kódy klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43, která je sestavena, řekla bych poněkud nešťastným způsobem a v mnohých případech je možné si zařazení vysvětlit po svém.
 
Pro rychlou orientaci uvádím alespoň zjednodušený přehled klasifikace CZ-CPA:

Kód CZ-CPA 41 – zahrnuje budovy a jejich výstavbu.
Patří sem také služby developerských subjektů v oblasti bytových a nebytových stavebních projektů.

Kód CZ-CPA 42 – inženýrské stavby a jejich výstavba.
Zároveň tento oddíl zahrnuje služby developerských subjektů v oblasti inženýrského stavitelství.

Kód CZ-CPA 43 – specializované stavební práce
Tj. demoliční, průzkumné, elektroinstalační, instalatérské, topenářské, plynařské, truhlářské, malířské, obkladačské, sklenářské, pokrývačské, izolační, betonářské, zednické a dále mj. montáž ocelových konstrukčních prvků, prefabrikovaných dílů, stavba a demontáž lešení a pracovních plošin a také instalace topení, výtahů, klimatizačních, ventilačních a chladicích zařízení apod.

Příklady produkce související se stavebnictvím, které NEPATŘÍ do číselného kódu 41 až 43 a NEVZTAHUJE se na ně tedy režim přenesení daňové povinnosti:

• vrtné práce související s těžbou ropy a zemního plynu (09.10.11)
• zkušební vrty během důlní činnosti (09.90.1)
• instalace elektromotorů, generátorů a transformátorů v elektrárnách (33.20.50)
• údržba a opravy průmyslových kotlů (33.12.14)
• instalace, opravy a údržba průmyslových klimatizačních a chladicích zařízení (33.12.18, 33.20.29)
• čištění komínů (81.22.13)
• montáž volně stojícího nábytku (95.24.10)
• pronájem lešení nezahrnující jeho postavení a demontáž (77.32.10)
• prefabrikované stavební dílce z betonu (23.61.12)
• beton připravený k lití (23.63.10)
• půjčování stavebních strojů a vybavení bez obsluhy (77.32.10)
• instalace průmyslových strojů a zařízení (33.2), instalace parních kotlů (kromě kotlů pro ústřední topení), instalace potrubních systémů v průmyslových závodech (33.20.11), instalace kancelářských a účetnických strojů (33.20.21)
• sanace a čištění zeminy, vody, vzduchu a budov (39.00.1)
• architektonické a inženýrské služby; technické zkoušky a analýzy (71)
• služby související s úpravou krajiny (81.30.10)

Příklad 1

Firma X s.r.o. (plátce DPH) bude instalovat firmě Y s.r.o. (plátce DPH) rozvody vody a topení, smluvní cena zakázky činí 40 000 Kč. Jak bude vypadat faktura – daňový doklad? A jak se režim promítne v přiznání k DPH?

Řešení z pohledu dodavatele:
Dodavatel (firma X s.r.o.) vystaví fakturu, na které nebude vyčísleno DPH, pouze vybere sazbu DPH. Na faktuře bude zobrazena celková částka k úhradě 40 000 Kč. Při vystavování faktury vybere členění DPH se zkratkou UDpdp. Na faktuře se automaticky objeví informace o tom, že výši DPH je povinen doplnit a přiznat příjemce plnění a do přiznání k DPH vstoupí částka 40 000 Kč na řádek 25.

Řešení z pohledu odběratele:
Odběratel (firma Y s.r.o.) obdrží fakturu od dodavatele, na kterou ručně doplní částku 8 000 Kč (vypočítané DPH). Zadá ji jako přijatou fakturu v nulové sazbě DPH (jako členění DPH vybere PN – Nezahrnovat do přiznání). Pak použije samovyměření a zároveň uplatnění DPH.

• samovyměřením odběratel DPH přizná – členění DPH se zkratkou DDpdp zařadí základ daně 40 000 Kč a daň ve výši 8 000 Kč do přiznání k DPH na řádek 10,

• uplatněním nárokuje odpočet – členění DPH se zkratkou PDpdp zařadí obě částky na řádek 43.

Zaúčtování: FP v režimu reverse charge za montážní práce: Kč 40.000,– MD 518 D 321
                                                            Samovyměření základ: Kč 40.000,– MD 349 D 349
                                                                                       DPH: Kč   8.000,– MD 349 D 343
                                                                      Odpočet základ: Kč 40.000,– MD 349 D 349
                                                                                        DPH: Kč   8.000,– MD 343 D 349

Je třeba připomenout, že odběratel je povinen ručně doplnit na daňový doklad výši a sazbu DPH.

Příklad 2

Plátce daně přijme zálohu na poskytnutí stavebních prací od objednatele plátce daně dne 20. 2. 2012. Stavební práce budou poskytnuty k 30. 8. 2012.

Teprve za zdaňovací období srpen 2012, kdy dojde k uskutečnění zdanitelného plnění předáním stavebních prací pořizovateli, vystaví plátce daňový doklad s náležitostmi podle § 28 odst. 2 písm. a) až k) a sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno. Současně příjemce i poskytovatel předloží správci daně výpis z evidence pro daňové účely ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Příklad 3

Firma A s.r.o. (plátce DPH) vymaluje rodině Koutných byt za částku 5.000,– bez DPH.

Zaúčtování: FV na výmalbu bytu: Kč 5.000,–  MD 311 D 602
                                    DPH 14 %: Kč    700,–  MD 311 D 343