Daň z přidané hodnoty

Jak postupovat při vystavování faktury z e-shopu pro účely DPH?
Jak mám postupovat při vystavování faktury z e-shopu (budu plátce DPH) pro účely přiznání DPH? Je DUZP den odeslání zboží, nebo až přijetí platby na účet? Stane se, že zboží odešlu na konci měsíce, ale platba za dobírku mi dorazí se zpožděním. Pokud přijde platba předem, budu na ni pravděpodobně nahlížet jako na zálohu a odvedu z ní DPH v tom měsíci, kdy platba přišla?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží upravuje ustanovení v § 21 zákona o DPH („ZDPH“). Plátce je povinen přiznat DPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Pokud kupující zaplatí za zboží předem, má tedy plátce povinnost přiznat DPH ke dni přijetí úplaty.
 
Při dodání zboží při prodeji podle kupní smlouvy se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem dodání podle § 13 odst. 1 ZDPH. Podle § 13 odst. 1 ZDPH se dodáním zboží rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. V novém občanském zákoníku („NOZ“) existuje zvláštní ustanovení (§ 2158 až § 2174) týkající se prodeje zboží v obchodě (včetně e-shopu) kupujícímu (spotřebiteli). V § 2160 NOZ je uvedeno, že kupující nabývá k věci vlastnické právo převzetím koupené věci.
 
Při zaslání zboží na dobírku je tedy DUZP okamžik, kdy kupující převezme zboží a tím nabývá právo nakládat se zbožím jako vlastník. K tomuto datu je plátce povinen přiznat DPH. Pokud zákazník zboží nepřevezme a zásilka se vrátí, ke zdanitelnému plnění vůbec nedochází a povinnost přiznat daň na výstupu prodávajícímu nevzniká.
 

Nákup zboží v EU bez uvedení DIČ
Tuzemský plátce DPH nakoupí v EU zboží. Neuvede dodavateli své DIČ, nakoupí tedy s DPH. Zboží je určeno k dalšímu prodeji. Jak tuzemský plátce bude postupovat při zpracování DPH?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Doporučuji podat daňové přiznání k DPH tak, jako by tuzemský plátce nakoupil zboží z EU bez DPH. Tuzemský plátce si vypočítá a vyměří daň, ale zároveň má nárok i na odpočet této daně. Dále sdělí dodavateli z jiného členského státu (JČS) své DIČ a požádá ho o vystavení opravného daňového dokladu a vrácení zaplacené DPH v JČS.

Daň z příjmů

Prodej zděděného nebytového prostoru
Syn zdědil nebytový prostor po otci. Ten jej měl zahrnutý v obchodním majetku. Syn už ne. Od nabytí uplynuly čtyři roky. Teď jej chce syn prodat. Příjem zdaní podle § 10 – nesplňuje pětiletou lhůtu na osvobození. Může jako výdaj proti prodejní ceně uplatnit cenu nabytí podle odhadu, který byl k dědickému řízení, nebo zůstatkovou cenu z evidence majetku otce?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a násl. zákona o daních z příjmů („ZDP“), který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo sloužil k nájmu, je výdajem zůstatková cena stanovená podle § 29 odst. 2 ZDP. Dále lze jako výdaj uplatnit též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje, s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží.
 
Daňově uznatelný výdaj je i zaplacená daň z nemovitých věcí, a to i v případě, že byla uhrazena ve zdaňovacím období jiném, než plyne příjem z prodeje nemovitosti. Zároveň pro příjmy zdaňované podle § 10 ZDP platí, že nelze uplatnit případnou ztrátu z prodeje, jak je tomu v případě zdanění příjmů podle § 7 ZDP.
 

Přijdou rodiče podnikajícího studenta o daňové zvýhodnění na dítě?
Jsem student (22 let). Přijdou mí rodiče o slevu na dani na nezaopatřené dítě, když si založím živnost?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě lze uplatnit i v případech, kdy student podniká či si přivydělává například na základě dohody o provedení práce. Podmínky pro nárok na daňové zvýhodnění jsou uvedeny v § 35c zákona o daních z příjmů. Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona mimo jiné považuje dítě vlastní, žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání.
 

Pracující student dálkové VŠ a uplatnění slev
Jak se postupuje v případě, že student navazuje na bakalářský studijní program magisterským, avšak v kombinované formě studia a přitom je zaměstnán? Má nárok na slevu na studenta za celý rok 2015 a jeho rodiče, pokud s nimi žije ve společné domácnosti a nemá 26 let, slevu na dítě?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Hlavní podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě dle § 35c zákona o daních z příjmů („ZDP“) jsou:

• dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
• soustavně se připravuje na budoucí povolání (podmínka platí i pro slevu na studenta dle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP)

Dle ustanovení § 14 odst. 2 písm. c) zákona o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole.
 
Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje studium na vysokých školách i v případě kombinované formy studia. Ani zaměstnanecký poměr studenta vysoké školy není překážkou pro uplatnění daňového zvýhodnění. Při splnění výše uvedených podmínek lze tedy po celý rok 2015 uplatnit nárok jak na slevu na studenta ve výši 4.020 Kč ročně, tak i daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši 13.404 Kč ročně (na „první dítě“).

Účetnictví

Jak zaúčtovat platbu platební kartou?
Jak zaúčtovat platbu platební kartou? Paní ředitelka si koupila na internetu jízdenku na vlak přes platební kartu. Na pracovní cestu bude mít cestovní příkaz.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Platbu platební kartou týkající se jízdného souvisejícího s pracovní cestou lze zaúčtovat způsobem MD 512/D 335 – jako pohledávku vůči zaměstnanci. Po obdržení výpisu z bankovního účtu se operace zaúčtuje na MD 335/D 221. Na základě interního předpisu může účetní jednotka účtovat i pomocí závazkového účtu, který speciálně zřídí pro účely účtování prostřednictvím platební karty (např. 329 – Závazky vzniklé při platbě platební kartou).
 
V případě předplatných jízdenek je vhodné časové rozlišení použitím účtu 381 – Náklady příštích období.

Podnikání

Stačí jeden živnostenský list v rodině?
Co se vyplatí víc ohledně daní? Vlastní živnosťák jako vedlejší činnost, nebo pracovat jako spolupracující osoba manžela? Jsme oba zaměstnaní a sociální a zdravotní za nás platí zaměstnavatel. Manžel má v současné době živnostenský list pozastavený, ale může si ho obnovit. On sám nic na živnosťák vykonávat nebude, pouze já jako zájmový fotograf potřebuji mít legální cestu, jak si za fotky občas něco vydělat. Nejedná se o velké částky, většinou několik stovek měsíčně. Nechce se mi platit za nový živnostenský list, když už jeden v rodině je.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z dotazu není zřejmé, na jaký předmět podnikání se současná živnost vztahuje. Podle § 28 odst. 1 živnostenského zákona se rozsah živnostenského oprávnění posuzuje podle předmětu podnikání uvedeného ve výpisu. Spolupracující osoba nemůže vykonávat jinou činnost, než jaká je předmětem podnikání podnikatele. Podnikatel má však možnost si živnost rozšířit o další obor – nahlásit živnostenskému úřadu změnu prostřednictvím změnového listu, v případě živnosti volné se žádný poplatek za rozšíření neplatí.
 
Pokud tedy budou předmětem podnikání manžela fotografické služby, může mu v tomto oboru spolupracující osoba (v tomto případě manželka) „vypomáhat“. Faktury za provedené služby však budou vždy vystavovány pouze jménem podnikatele (nikdy ne jménem spolupracující osoby).

Pracovněprávní oblast a mzdy

Nárok na dovolenou po rodičovské
Dne 1. 6. jsem nastoupila po rodičovské dovolené zpět do zaměstnání a k 30. 6. jsem podala výpověď. Mám nárok na dovolenou a kolik dní?
 
 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Otázku dovolené a její výměry řeší ustanovení § 211 a násl. zákoníku práce. Obecně zaměstnanci přísluší dovolená za kalendářní rok, pokud trval nepřetržitý pracovní poměr k témuž zaměstnavateli a zaměstnanec u něj konal práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, popřípadě její poměrná část – za každý kalendářní měsíc 1/12, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku.
 
Ve Vašem případě Vám vznikne právo na dovolenou za kalendářní rok, resp. na její poměrnou část, protože jste konala v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů. Zákoník práce v § 51 striktně stanoví, že pokud byla dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně dva měsíce. To znamená, že pracovní poměr Vám skončí až k 31. 8. 2015. Proto Vám náleží poměrná část dovolené v délce 3/12 za každý měsíc. Při zákonné minimální délce čtyř týdnů dovolené to je celkem 5 dnů dovolené.
 
Pro Váš případ je dále rozhodné, že čerpání rodičovské dovolené nelze posoudit dle zákona pro účely dovolené za výkon práce. Tedy za dobu čerpání rodičovské dovolené Vám tak nevznikl nárok na dovolenou.
 

Automobil z půjčovny pro služební i soukromé účely
Máme v pronájmu automobil z půjčovny, který využívá náš zaměstnanec. Je nutno přidaňovat 1 % pořizovací ceny zaměstnanci ve mzdě?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se dle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů („ZDP“) za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý (i započatý) kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Vozidlo bezplatně poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci pro služební i soukromé účely nemusí být v jeho vlastnictví, může být zaměstnavatelem pořízeno formou leasingu nebo vypůjčené. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla.
 

Počítá se do základu pro výpočet zákonného pojištění i mzda jednatele?
Jestliže se jednatelům mzdy počítají jako zaměstnancům, jak je to se zákonným pojištěním z mezd, které se počítá jednou za čtvrt roku? Počítá se do základu pro výpočet i mzda jednatele, když není zaměstnanec?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele se vztahuje na zaměstnance s uzavřenou platnou pracovní smlouvou, nebo na osoby, které vykonávají činnost pro zaměstnavatele na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP či DPČ). Základ pro výpočet pojistného tvoří pouze souhrn vyměřovacích základů zaměstnanců.
 
Pokud jednatel, jak je uvedeno, není vůči společnosti v pracovním poměru (nevykonává jinou činnost než výkon funkce člena orgánu na základě smlouvy o výkonu), pak se jeho odměna do základu pro výpočet pojistného nezahrnuje.
 

Můžu mít živnostenský list a zároveň pracovat na DPP?
V průběhu mateřské dovolené jsem začala brigádně pracovat pro tři FO podnikatele na dohodu o provedení práce. Jsme domluveni na dlouhodobou spolupráci. Nyní se mi blíží konec rodičovské dovolené a já dostala nabídku pracovat pro jednu firmu na živnostenský list. Můžu pro původní tři zaměstnavatele pořád pracovat na dohodu o provedení práce, i když bych si založila živnostenský list a novému (hlavnímu) zaměstnavateli práci fakturovala? Z hlediska daní se mi to zdá výhodnější (tři FO podnikatelé za mě odvádí srážkovou daň, která se mi při daňovém přiznání vrací).
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Na základě uvedených informací předpokládám, že byste jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) vykonávala hlavní činnost, jelikož dohodou o provedení práce sice vzniká pracovněprávní vztah, ale mimo pracovní poměr. Od měsíce zahájení podnikatelské činnosti byste se tedy stala plátcem povinných minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění.
 
OSVČ může mít kromě své podnikatelské činnosti sjednaný i pracovněprávní vztah. Poté bude za příslušné zdaňovací období zdaňovat své příjmy jak podle § 6 zákona o daních z příjmů („ZDP“), tak i podle § 7 ZDP. Příjmy ze závislé činnosti (příjmy z dohod) i příjmy ze samostatné činnosti podléhají sazbě daně z příjmů fyzických osob, která činí 15 %.
 
Pracovat dále na dohody při současné hlavní samostatné výdělečné činnosti není z hlediska daně z příjmů výhodnější. Daň z příjmů fyzických osob se za zdaňovací období počítá ze všech činností (sečtou se příjmy dle § 6, § 7, § 8, § 9 a § 10 ZDP) a po uplatnění slevy na poplatníka, popřípadě dalších slev (např. na vyživované dítě), které se odečtou od vypočítané daně, může vyjít buď kladná, či záporná, popřípadě nulová daňová povinnost. Pro úplnost upozorňuji na skutečnost, že pokud OSVČ uplatňuje tzv. výdajové paušály, nemá za dané zdaňovací období nárok například na daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
 
Pokud byste jako OSVČ fakturovala pouze jedné firmě, může u správce daně vzniknout podezření na tzv. švarcsystém, který ovšem vykazuje více znaků, než je pouze fakturace jedné firmě. Pro zjištění, zda by se ve Vašem případě jednalo o švarcsystém či nikoliv, doporučuji přečíst si článek Co je a není švarcsystém na Portálu POHODA.