Odpovědi na dotazy z online poradny – 20. díl

Pracovněprávní oblast

Rozšíření pracovní doby
V obchodě s otevírací dobou pondělí až pátek pracují dvě prodavačky. Pracovní doba je rovnoměrná 7.00 až 15.00 a 11.00 až 19.00 – tj. 40 hodin týdně. Nyní chce majitel obchod otevřít i v sobotu na sedm hodin a v neděli na osm hodin s tím, že se prodavačky budou střídat a za odpracované hodiny si budou vybírat náhradní volno dle potřeby tak, aby byl zachován měsíční pracovní fond. Zůstávají v platnosti pracovní smlouvy s pracovní dobou rovnoměrnou, nebo je nutná úprava na pracovní dobu nerovnoměrnou? A co ostatní bude nutné udělat a sledovat, aby bylo vše podle předpisů (příplatky, docházka, volno mezi směnami apod.)?
 
 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Pracovní dobu a dobu odpočinku upravuje zákoník práce v § 78 a násl. V pracovní smlouvě máte stanovenu rovnoměrnou pracovní dobu. Tu upravoval zákoník práce v § 82, nicméně tento paragraf byl zrušen k 1. 1. 2012 a o rovnoměrné pracovní době hovoří nadále jen výkladové ustanovení § 78. Pro všechny typy rozvržení pracovní doby nadále již platí jen omezení, že délka směny může činit nejvýše 12 hodin.
 
Zákoník práce konkrétně stanoví v § 84 zaměstnavateli povinnost vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena. Zaměstnavatel také musí rozvrhnout práci tak, aby zaměstnanec v týdnu mohl čerpat nezbytný odpočinek ve výši alespoň 35 hodin. Samozřejmě pokud zaměstnanec pracuje v sobotu a v neděli, náleží mu dle zákona příplatek za práci v sobotu a neděli ve výši 10 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel může nařídit práci přesčas maximálně 8 hodin týdně v období 26 týdnů po sobě jdoucích a maximálně 150 hodin v kalendářním roce. Pokud práci přesčas zaměstnavatel nařídil, musí ji také v souladu se zákoníkem práce příslušně zaplatit (příplatek ve výši nejméně 25 % k základní mzdě) či poskytnout za ni náhradní volno.
 
Zaměstnavatel nesmí zapomínat na povinnost stanovenou zákonem, kterou je vedení evidence odpracované pracovní doby, práce přesčas atd. u jednotlivých zaměstnanců.
 
Obecně tedy není důvod, aby pracovní smlouva nadále nezůstala platná a účinná. Nicméně doporučuji vytvořit dodatek ke stávající pracovní smlouvě v ustanovení týkajícího se nerovnoměrné pracovní doby.
 

Funkce jednatele a další činnosti ve firmě
Mohu jako jednatel na základě jednatelské smlouvy pro společnost kromě funkce jednatele vykonávat také jiné činnosti (práce v dílně, montáž zakázek)? Nebo na tyto činnosti musím se společností uzavřít klasickou pracovní smlouvu?
 
Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Lze dovodit, že pouze z pozice uzavřené smlouvy o výkonu funkce jednatel společnosti nemůže vykonávat činnosti typu práce v dílně. To znamená činnosti, které jsou běžně vykonávány na základě pracovní smlouvy, a to vzhledem k podstatě obou smluv. Smlouva o výkonu funkce upravuje vzájemná práva a povinnosti mezi členem statutárního orgánu a společností, ve které činnost vykonává. Naproti tomu pracovní smlouvou vzniká pracovní poměr (upravuje výkon závislé práce).
 
Smlouvou o výkonu funkce, jakožto smlouvou obchodněprávní, nelze vymezit závislou práci, z čehož plyne, že nemůže nahradit pracovní smlouvu. Z úpravy smlouvy o výkonu funkce v zákoně o obchodních korporacích je možné pouze vyvodit, že do ní lze zahrnout určité „benefity pracovního poměru“, jako je například dovolená.
 
Výkon činností majících charakter práce, které zmiňujete, by bylo možné vykonávat z titulu společníka, který se podílí na podnikání společnosti, a to za předpokladu, že by toto bylo sjednáno ve společenské smlouvě. Další možností je pracovní poměr.
 
Avšak co se týče uzavírání pracovních smluv s jednateli, nejedná se o otázku zcela jednoduchou a v českém právním prostředí jednoznačnou, proto je třeba tomu věnovat pozornost. Z pohledu současné judikatury by mohl jednatel uzavřít pracovní smlouvu na činnost, která se neshoduje s činností, jež je náplní funkce jednatele. Tak by bylo možné uzavřít pracovní smlouvu na pozice, které zmiňujete – práce v dílně, montáž zakázek atp. Musí být však splněna jedna podmínka, a to že tento jednatel, který by měl pracovněprávní smlouvu uzavřít, není ve společnosti jediným jednatelem. V případě jediného jednatele by byl pracovní poměr neplatný.
 
Jak bylo naznačeno výše, dle soudních rozhodnutí nelze také uzavřít pracovní poměr s jednatelem, jehož náplň by odpovídala výkonu jednatelství.

Podnikání

Přijdu jako spolupracující osoba o výhody?
Manžel od příštího měsíce začíná pracovat jako OSVČ. Já se starám o pětiletého syna, který je ZTP/P. Mohu být spolupracující osobou? Nepřijdeme kvůli tomu o slevu na manželku (limit 68.000 Kč) a ZTP/P?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
V § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů je uvedeno, co se počítá do příjmu manželky pro účely posouzení limitu 68.000 Kč: „Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.“
 
Pokyn D-6 k tomu dále uvádí: „Vlastními příjmy manželky (manžela) se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně.“
 
Je tedy nepochybné, že příjmy, které na vás manžel rozdělí jako na spolupracující osobu, se budou počítat do limitu 68.000 Kč za rok. A pokud na vás manžel rozdělí více, resp. vaše celkové roční příjmy včetně příjmů spolupracující osoby přesáhnou 68.000 Kč, nebude si moci manžel uplatnit slevu na vyživovanou manželku. Do limitu se naopak nepočítají sociální dávky, které pobíráte, např. přídavek na dítě, dávky sociální péče či dávky pomoci v hmotné nouzi.
 

Přerozdělení zisků a registrace k DPH
Když se přerozdělují zisky za celé období bez ohledu na to, odkdy vstoupí spolupracující osoba, ovlivní to i přihlášení k DPH? Např. v dubnu se překročí povinná hranice jednoho milionu korun a osoba spolupracující je nahlášena od srpna. Musím být přihlášena na období od dubna do července jako plátce DPH, když přerozdělením vím, že rozhodné částky nedosáhnu?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Rozdělování příjmů na spolupracující osobu v daňovém přiznání k dani z příjmů nemá žádný vliv na výpočet obratu pro povinnou registraci k DPH. Rozdělením části příjmů na spolupracující osobu není možné žádným způsobem oddálit překročení obratu a povinnou registraci k DPH.

Daň z přidané hodnoty

Jak provést krácení DPH?
„Eseróčko“ zakoupilo nemovitost. V přízemí je prodejna, kterou bude nadále provozovat, a v horním patře budou byty určené k pronájmu. Nemovitost byla zakoupena v říjnu 2014, minimálně půl roku se budou provádět opravy a vestavby (většina prací je v režimu přenesení daňové povinnosti). Až poté bude inkasováno nájemné za pronájem – osvobozené plnění dle § 56a. Jakým způsobem provedu krácení DPH? V roce 2014 nedojde k inkasování nájemného z této nemovitosti.
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Postup stanoví § 76 zákona o DPH („ZDPH“). Pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně.
 
V tomto ustanovení se dále uvádí, že pokud nejsou k dispozici údaje pro výpočet koeficientu, stanoví se výše tohoto koeficientu kvalifikovaným odhadem. V daném případě by šel využít poměr jednotlivých ploch. Dále je stanoven způsob vypořádání daně za zdaňovací období. Rovněž je třeba upozornit na způsob úpravy daně podle § 78 ZDPH u dlouhodobého majetku, pokud v některém z následujících obdobích následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet uplatněn, dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku. Lhůta pro úpravu odpočtu činí u staveb 10 let.
 
V případě, že by se jednalo o majetek vytvořený vlastní činností, je plátce oprávněn uplatnit z přijatých zdanitelných plnění nárok na odpočet v plné výši (ačkoli bude použit pro účely, pro které má nárok na odpočet v částečné výši), neboť následně dojde (po uvedení tohoto majetku do užívání) k uplatnění daně na výstupu v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH.
 
V praxi to znamená, že po celou dobu pořizování tohoto majetku bude plátce uplatňovat odpočet daně v plné výši. Po uvedení tohoto majetku do užívání (technické zhodnocení považuje ZDPH za samostatný dlouhodobý majetek) plátce odvede DPH z takto pořízeného majetku v plné výši, ale na vstupu si uplatní nárok na odpočet ve výši krácené koeficientem. Pokud by tedy byl majetek využíván z 50 % k činnosti, kde nemá plátce nárok na odpočet, odvede DPH ve výši 100%, ale současně si bude nárokovat odpočet daně ve výši 50 %, tedy konečný odvod daně bude ve výši 50 %.
 

Máme vystavit fakturu bez DPH, nebo s DPH platnou v ČR?
Naše společnost poskytuje smluvnímu dopravci možnost tankování, placení mýta, popř. jiných služeb na naše karty (DKV, Shell). Tyto služby následně dopravci přefakturováváme. Jak je to s DPH, pokud je karta použita v zahraničí? My obdržíme buď fakturu bez DPH, popřípadě se zahraniční DPH. Máme vystavit dopravci fakturu bez DPH, nebo s příslušnou sazbou DPH platnou v ČR?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Podle mého názoru lze v daném případě použít postup podle § 36 odst. 11 zákona o DPH. Podmínkou je, že přijatá částka nepřevýší uhrazené částky za jinou osobu a plátce si u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní nárok na odpočet daně. Přeúčtování těchto nákladů tak proběhne pouze v rámci účtové třídy 3.
 

DPH u pronájmu penzionu na území mimo EU
Fyzická osoba, plátce DPH (cestovní agentura), chce uzavřít smlouvu o pronájmu penzionu, který je na území mimo EU (majitelem by byla společnost mimo EU). Svým jménem by FO penzion pronajímala českým občanům – nepodnikatelům za účelem rekreace a sportovního vyžití. Jak by to bylo s DPH na vstupu (faktury v USD) a výstupu (faktury v CZK)?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
V daném případě se jedná o poskytovatele cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, tedy se použije zvláštní režim podle § 89 zákona o DPH. Místem plnění při poskytnutí cestovní služby je místo, kde má poskytovatel poskytující službu sídlo. Při poskytnutí cestovní služby je základem daně přirážka poskytovatele cestovní služby snížená o daň z přirážky. Tuto přirážku je možné stanovit podle § 89 odst. 3 zákona o DPH dvojím způsobem, uvedeným v tomto ustanovení.
 

Garáž původně nevyužívaná k podnikání
Jestliže OSVČ, plátce DPH, postaví garáž soukromě a za rok se rozhodne ji používat k podnikání a provede změnu užívání na dílnu, může si uplatnit odpočet DPH na tuto stavbu při vložení dílny do podnikání?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Úpravu odpočtu daně v případě pořízení dlouhodobého majetku stanoví § 78 zákona o DPH. Ten stanoví, že původní odpočet daně uplatněný u pořízeného dlouhodobého majetku podléhá úpravě, pokud v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet uplatněn, dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně.
 
Obdobně se postupuje v případě, kdy plátce při pořízení dlouhodobého majetku nárok na odpočet neměl. Lhůta pro úpravu odpočtu daně činí u staveb 10 let a počíná běžet kalendářním rokem, ve kterém byl majetek pořízen. Lhůta 10 let se vztahuje na majetek pořízený po 1. 4. 2011. Způsob výpočtu je uveden v 78a zákona o DPH.

Účetnictví

Účtování pronájmu aut zaměstnancům
Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, bude pronajímat svým zaměstnancům pro soukromé účely auta dle smlouvy o nájmu, jedná se většinou o krátkodobé nájmy. Jak mám správně účtovat? A je lepší si k tomu vést i předávací protokol?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Předpokládám, že se nejedná o poskytnutí vozidel podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů, ale pouze o krátkodobé, jednorázové pronajímání vozidel za úplatu. Pokud jde o předání vozidla, je nutné vést předávací protokol, kde by byl uveden především stav ujetých kilometrů před zapůjčením vozidla, popřípadě i stav pohonných hmot v nádrži, aby bylo možné zaměstnancům nájem vozidla správně vyúčtovat. Přijaté nájemné by se účtovalo na příslušný účet třídy 6, nejlépe na nějakou samostatnou analytiku.