Odpovědi na dotazy z online poradny – 4. díl

Daň z přidané hodnoty

Jak řešit odchod na mateřskou v souvislosti se spolupracující osobou?
Naše účetní firma vede daňovou evidenci klientce, která provozuje hostinskou činnost a je plátcem DPH. Manžel je spolupracující osobou. Klientka má nastoupit koncem prosince nebo začátkem roku na mateřskou dovolenou. Jaký by měl být postup, hlavně z hlediska plátcovství DPH?

Odpovídá Ladislav Kandler, DiS., účetní:
Obecně platí, že při přechodu na mateřskou dovolenou z podnikání nesmí podnikatelka v době pobírání peněžité pomoci v mateřství (dále jen „mateřská“) vykonávat samostatně výdělečnou činnost. Je to jedna z podmínek nároku na výplatu mateřské. Zde je důležité slovo „samostatně“. Pokud je tedy živnost vykonávána prostřednictvím zaměstnanců nebo dalších zúčastněných osob, nemusí živnostenský list přerušit a v podnikání může nadále pokračovat.
 
Pokud jde o registraci k DPH, je třeba vzít v úvahu aktuální právní předpisy. Pokud by podnikatelka přerušila živnost, automaticky to neznamená, že dojde k přerušení plátcovství DPH, byť by de facto nevykazovala žádnou podnikatelskou činnost (zákon o DPH totiž pracuje s termínem „ekonomická činnost“, který zahrnuje více než pouze podnikání). V takovém případě lze požádat finanční úřad o zrušení registrace k DPH, pouze ale v případě, že k tomu nastaly rozhodné skutečnosti. Samotný nástup na mateřskou bez přerušení podnikání není důvodem pro podání žádosti o zrušení registrace k DPH.
 
V § 106 jsou uvedeny důvody, kdy správce daně zruší registraci plátce a v § 106b lze nalézt podmínky, za jakých může samotný plátce požádat svého správce daně o zrušení registrace k DPH. Avšak k povaze podnikání (hostinská činnost) se domnívám, že varianta zrušení registrace DPH v případě pokračování podnikání v úvahu nepřipadá.

Zpětné odečtení DPH z nakoupeného majetku
Když se podnikatel (vždy neplátce DPH) stane k 1. 11. 2013 plátcem DPH (dobrovolným), může si ještě zpětně odečíst DPH z nakoupeného majetku (nakoupeného v době, kdy byl neplátcem DPH)? Pokud ano, kolik měsíců zpětně to lze? Dále by mě zajímalo, zda se v lednu či v únoru může stát opět neplátcem DPH, nebo zda se musí čekat další rok.

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Plátce DPH má nárok na odpočet z přijatých plnění při registraci, a to za 12 měsíců po sobě jdoucích před dnem, kdy se stal plátcem. Podmínkou je, že ke dni registrace jsou tato plnění součástí obchodního majetku. Připadá tedy v úvahu odpočet u dlouhodobého majetku, zboží a zásob, které jsou ke dni registrace na skladě. Podmínkou k uplatnění odpočtu je platný daňový doklad se všemi náležitostmi. Nárok na odpočet je nutné uplatnit v období, kdy se podnikatel stal plátcem, to znamená v tomto případě v DPH za listopad 2013 (viz § 79 zákona o DPH).

Při zrušení registrace je pak plátce DPH povinen snížit uplatněný nárok na odpočet u majetku, který je ke dni zrušení majetku obchodním majetkem a u kterého plátce uplatnil nárok na odpočet (viz § 79a zákona o DPH).
 
O zrušení registrace k DPH lze požádat za podmínky, že uplynul jeden rok ode dne, kdy se stal plátcem a zároveň nedosáhl obratu ve výši 1 milion Kč za dvanáct po sobě jdoucích měsíců, nebo uskutečňuje pouze plnění osvobozené od daně. O zrušení registrace lze požádat také, pokud plátce přestane vykonávat ekonomickou činnost (přestane podnikat) – viz § 106b zákona o DPH.

Režim přenesení daňové povinnosti
Manžel je OSVČ a plátce DPH. Pracuje hlavně pro město, které má ve svém vlastnictví byty, jež pronajímá. Je mi jasné, že když v bytě dělá rekonstrukci, je v režimu přenesení daňové povinnosti (sazba 15 %, jedná se o bytový dům). Jaká je však sazba na faktuře, když se jedná pouze o výměnu elektrického sporáku a digestoře? Doposud jsem na fakturu psala také 15% daň, ale nevím, zda je to dobře.

Odpovídá Ladislav Kandler, DiS., účetní:
Zde je nutné správně posoudit, zda se jedná o stavebně montážní práce, kdy instalace spotřebiče bude pevně spjata s budovou, nebo pouze o dodání volně stojícího spotřebiče. U digestoře je situace jednodušší, neboť se dá logicky předpokládat, že bude pevně spjata s instalacemi v bytě, resp. v budově. V takovém případě je možné použít sníženou sazbu DPH.
 
Nicméně komplikovanější situace nastává v případě výměny (montáže) elektrického sporáku. Pokud by se jednalo o volně stojící spotřebič, pak se použije základní sazba DPH. Pokud by se jednalo např. o vestavěný spotřebič, pak lze použít sníženou sazbu DPH. Více informací lze nalézt v zákoně o DPH v § 48 a 48a (a v souvisejících pokynech) a v příloze č. 2 k zákonu o DPH, kde je uvedený seznam služeb podléhajících snížené sazbě. V případě přetrvávajících dotazů také doporučujeme požádat o konzultaci svého správce daně.
 

Uplatnění DPH u dlouhodobého majetku
Mohu si uplatnit DPH u dlouhodobého majetku již v měsíci, ve kterém jsem ho přijala, i když mi daňový doklad přijde až následující měsíc? Neexistuje zde výjimka? Dělá mi to pak neplechu při účtování účetních odpisů. Účetní odpis počítáme od měsíce následujícího po zařazení majetku. Např. majetek dostanu v květnu, daňový doklad v červnu a po zaúčtování mohu odepisovat teprve až od července, takže jeden měsíční odpis mi chybí.

Odpovídá Ladislav Kandler, DiS., účetní:
V této souvislosti je nutné postupovat zejména s ustanovením § 73 zákona o DPH. Zde jsou uvedeny podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně. V odst. 1 je taxativně uvedeno, jak při odpočtu nároku postupovat. Obecně lze vidět, že je prakticky vždy nutnost vlastnit daňový doklad, aby mohlo dojít k odpočtu. Nicméně např. v písm. b) je uvedeno, že při odpočtu daně při poskytnutí zdanitelného plnění osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku nebo jiným plátcem, anebo kterou plátce uplatnil při pořízení zboží z jiného členského státu lze nárok prokázat jiným způsobem, pokud nemáte k dispozici daňový doklad.
 
Obdobně lze postupovat také dle písm. e), a to v případě, že se jedná o uvedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností do stavu způsobilého k užívání, pokud je tento majetek použit pro účely, pro které vznikl nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 6. Je tedy nutné prozkoumat uvedená ustanovení a podle toho stanovit způsob vzniku nároku na odpočet.

Obědy do nákladů
Snacha podniká mimo své hlavní zaměstnání, v této činnosti je plátcem DPH. Kupuje si obědy od cizí organizace. Mohla by si do nákladů odečíst část hodnoty těchto obědů? Jak s DPH?

Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Z dotazu vyplývá, že se patrně bude jednat o možnost uplatnění nákladů v podobě stravného pro OSVČ. V takovém případě platí, že stravné lze považovat za daňově uznatelný výdaj v případě absolvování cesty v rámci své podnikatelské činnosti. Je nutné přitom splnit podmínky, aby takováto pracovní cesta byla v jednom dni delší jak 12 hodin.
 
Pro rok 2013 platí, že při pracovní cestě v délce 12 až 18 hodin činí rozmezí náhrady stravného 100 až 121 Kč. V případě cest delších než 18 hodin je možné uplatnit si 157 až 188 Kč. Dále je možné uplatnit si stravné v rámci zahraničních cest, nicméně toto není již předmětem dotazu. Podrobné informace o daňové uznatelnosti stravného najdete v zákoně o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. k).

Odpočet DPH
Přišla nám faktura 25. 10. 2013 a na faktuře je datum uskutečnění zdanitelného plnění 30. 9. 2013. My máme DPH už podané, můžete mi poradit, jak se to dá vyřešit? Nejsem účetní.

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Dle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH je podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet mít daňový doklad. Pokud jste daňový doklad obdrželi 25. 10. 2013, můžete nárok na odpočet uplatnit nejdříve 25. 10. 2013, tj. v DPH za říjen (u měsíčních plátců), nebo za 4. čtvrtletí (u čtvrtletních plátců). Nárok na odpočet lze uplatnit maximálně do tří let od prvního dne měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl. V tomto případě lze tedy nárok na odpočet uplatnit nejpozději do 1. 11. 2016 (viz § 73 odst. 3 zákona o DPH).

Pracovněprávní oblast

Je nutné mít na přivýdělek živnostenský list?
Pracuji jako učitelka na hlavní pracovní poměr a rodiče za mnou chodí s tím, zda bych jejich dětem dávala soukromé hodiny. Musím mít při přivýdělku cca 4 000 Kč měsíčně živnostenský list? Existuje v českém právním systému jiný způsob, jak tyto peníze legálně pobírat a správně danit?

Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Jak vyplývá z živnostenského zákona § 2, živností (podnikáním) je „soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“. Doučování, jak jej popisujete, splňuje charakter výše uvedené definice, např. co se týče soustavnosti. Zcela zřejmě se totiž bude opakovat, např. každý týden nebo měsíc, bude vykonávána Vámi a očekáváte, že za ni dostanete finanční odměnu. Z toho vyplývá, že pokud se chcete věnovat doučování, měla byste si zřídit živnostenský list.
 
Pokud jste zaměstnaná na hlavní pracovní poměr, podnikání bude vedlejší činností. Konkrétně se jedná o živnost volnou, obor činnosti č. 72 „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“.

Uplatnění slev na dani
U firmy A jsem zaměstnán na DPP a mám u ní podepsáno prohlášení k dani z příjmů (také u ní uplatňuji studentskou slevu). Posledních pár měsíců jsem ale pracoval pro firmu B (také na DPP) a pro firmu A jsem vůbec nepracoval. Budu moci zpětně při daňovém přiznání uplatnit nárok na slevu na dani + studentskou slevu z příjmů od firmy B? Protože jsem pro firmu A v daném období nepracoval, neuplatňoval jsem u ní tudíž žádné slevy.

Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Rozhodnou skutečností pro uplatnění slev na dani (např. na studenta či na poplatníka) je to, zda jste u daného zaměstnavatele podepsal Prohlášení k dani z příjmů. Toto prohlášení lze podepsat vždy na jeden konkrétní měsíc u jednoho zaměstnavatele a v dalším měsíci u jiného zaměstnavatele. Vždy však platí, že uvedené slevy lze v jednom měsíci uplatnit pouze u jednoho zaměstnavatele.
 
Pokud jste tedy nevykonával v některém z měsíců činnost u zaměstnavatele A, u kterého jste měl podepsané prohlášení, nic nebrání tomu, abyste u zaměstnavatele podepsal prohlášení právě na tyto měsíce. Je samozřejmě důležité, abyste i u firmy B prokázal rozhodné skutečnosti, které zakládají nárok na uplatnění slevy (např. potvrzení o studiu). Pokud by se stalo, že byste v jednom měsíci uplatnil slevy u obou zaměstnavatelů, bylo by potřeba příjem u jednoho ze zaměstnavatelů dodatečně dodanit.

Spolupracující osoba
Může být manželka spolupracující osobou u manžela, který vede účetnictví? Všude se uvádí rozdělit příjmy a výdaje, ale v účetnictví jsou pojmy výnosy, náklady a hospodářský výsledek.

Odpovídá Ladislav Kandler, DiS., účetní:
Je pravda, že z uvedeného ustanovení § 13 zákona o daních z příjmů není na první pohled možné zjistit, jak postupovat v případě, že OSVČ vede účetnictví (dříve podvojné), např. z důvodu zapsání do obchodního rejstříku. Nicméně z pokynů zveřejněných Ministerstvem financí pro vyplnění Přiznání k dani z příjmů fyzických osob k řádkům 107 až 110 vyplývají rozhodné skutečnosti, jak v tomto případě postupovat.
 
Řádky 107 a 108 vyplňuje osoba, která rozděluje na spolupracující osobu. Naproti tomu řádky 109 a 110 vyplní osoba, na kterou je rozdělováno jakožto na spolupracující osobu. V obou případech se však nejedná pouze o příjmy či výdaje, ale také o výsledek hospodaření před zdaněním (zisk/ztráta), a to v souladu s § 13 zákona o daních z příjmů. Zde se tedy uvede část zisku nebo ztráty, a to v závislosti na výsledku hospodaření, kterého dosáhla osoba, jež vede účetnictví. Výše rozdělení se opět řídí ustanovením § 13 zákona o daních z příjmů.

Účetnictví

Rozlišení částek pro správné párování
Jsme cestovní kancelář a v případě plateb většinou neřešíme DPH (osvobozeno dle zákona). Přijímáme zálohy od klientů 211,221/324 a faktura na daný zájezd je vystavena až po odjetí takového zájezdu. Na dokladu s příjmem zálohy je i rozpočítáno pojištění 211/315 – toto celé hradíme pojišťovně. Jak mám rozlišit pro správné párování tyto dvě částky? Párovací symbol mi nejde zvolit v položkách dokladu pro obě platby jiný. Účtujeme v programu POHODA.

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, účetní:
Při vystavení příjmového pokladního nebo bankovního dokladu na přijatou zálohu a pojištění lze v programu POHODA standardně pořídit zálohu jako jednu položku a pojistné jako druhou položku. U každé položky zvlášť lze pak zvolit samostatně jak odlišnou předkontaci, tak i odlišný párovací symbol pro každou položku. Zvolíte-li si účty 324 a 315 jako saldokontní (Účetnictví/Účtová osnova/Sledovat saldokonto), můžete si pak jejich párování sledovat pomocí funkce Účetnictví/Saldo.

Přenechání auta na leasing
Firma má auto na leasing. Splátky máme již zaplacené, ale dle splátkového kalendáře je nulová splátka až do března 2014. Jde v tomto případě přenechat také leasing? Jaké jsou podmínky? Vím, že pokud bychom auto přenechali např. od října někomu jinému, tak si dáme do nákladů za rok 2013 jen leasing za 9 měsíců. Naše firma má zaplacen celý leasing, takže by se ochudila o 6 měsíců, které má zaplacené a které by si mohla dát jinak do nákladů. Žádné jiné dopady by to pro nás nemělo? U tohoto leasingu nebyla zaplacena žádná akontace.
 
Jen dodávám, že se jedná o fyzickou osobu, která vede daňovou evidenci. Jak se toto řeší, když firma má celý leasing zaplacený? Musí to, co má zaplacené, přefakturovat na postupníka, nebo lze přenechat bez ničeho?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, účetní:
I v případě poplatníka, který vede daňovou evidenci, je potřeba celkové nájemné časově rozlišit na celou sjednanou dobu leasingu. A to bez ohledu na to, že součástí leasingové smlouvy nebyla úhrada akontace a že nájemné bylo zaplaceno před ukončením sjednané smlouvy. V tomto případě celá sjednaná doba leasingu končí až v březnu 2014. Do té doby je také vozidlo majetkem pronajímatele, v případě zájmu o postoupení vozidla třetí osobě je potřeba souhlasu pronajímatele.
 
Pokud byste tedy teoreticky v říjnu 2013 postoupili leasing na třetí osobu, bylo by pro vás daňově neuznaným časově rozlišené nájemné připadající na období od října 2013 do března 2014. Zpravidla si takto neuznanou částku postupitel nechá zaplatit od postupníka formou odstupného. Do výše přijatého odstupného se pak původně daňově neuznané nájemné stává nájemným uznaným a toto vzájemné vyrovnání nepodléhá ani DPH. Případný přeplatek odstupného nad částku neuznaného nájemného se ovšem z hlediska DPH již považuje za zdanitelné plnění DPH podléhající.

Zaúčtování soukromých cest
Jsem OSVČ a plátce DPH. Mám osobní automobil v majetku firmy, který používám i pro vlastní potřebu. Do účetnictví vkládám lístky za benzín, faktury za opravu, nové pneumatiky atp. Nevím, jak správně zaúčtovat soukromé cesty. Nemám dávat všechny lístky za benzín do účetnictví? Jak rozliším soukromé cesty od firemních?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Zákon o daních z příjmů umožňuje výběr ze dvou možností, jak uplatnit náklad na auto používané k podnikání:

• ve skutečné výši dle daňových dokladů

• paušální výdaje dle § 24 odst. 2 písm. zt)

Související články:
Odpovědi na dotazy z online poradny – 1. díl
Odpovědi na dotazy z online poradny – 2. díl
Odpovědi na dotazy z online poradny – 3. díl