Odpovědi na dotazy z online poradny – 18. díl

Daň z přidané hodnoty

Fakturování balicích prací do Německa
Budu fakturovat balicí práce německému objednateli, jak je to s DPH? Zboží je jeho, naše firma jen zabalí a odešle zpět. Objednatel je plátce DPH.
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Balicí práce nejsou vyjmenované mezi výjimkami při určení místa plnění u služeb. Místo plnění se tedy řídí podle základního pravidla podle § 9 zákona o DPH. Jelikož příjemce služby je osobu registrovanou k dani v Německu (německý plátce), bude místo plnění podle § 9 odst. 1. Místem plnění je sídlo příjemce služby, tedy Německo. Povinnost odvést daň přenesete na odběratele, DPH bude nula a na dokladu uvedete „daň odvede zákazník“. Plnění vykážete v přiznání na ř. 21 a zároveň v souhrnném hlášení pod kódem 3.
 

Vyřazení automobilu z podnikání
Dne 12. 8. 2009 byl do mého podnikání zakoupen osobní automobil, který je k datu 31. 12. 2013 odepsán. Nyní jej chci vyřadit z podnikání do osobního vlastnictví. Týká se toto vyřazení nějak DPH (byla uplatněna na vstupu) a DPFO (nebudu nikomu prodávat, budu používat jen pro osobní potřebu)?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Od 1. 4. 2009 je možné uplatňovat DPH u osobních automobilů. Pokud tedy byla DPH uplatněna a dojde ke změně účelu použití pro účely, u nichž není nárok na odpočet daně – pro neekonomickou činnost (osobní potřebu), je potřeba provést test na případnou úpravu odpočtu daně podle § 78 zákona o DPH. Lhůta pro test je 5 let počínaje rokem pořízení (kromě staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení a pozemků, kdy je lhůta 10 let). Lhůta tedy uplynula v roce 2013. Pokud ke změně využití dojde od roku 2014, dále není již třeba provádět test na úpravu odpočtu DPH.
 

Musím za provedenou službu zaplatit i DPH?
Jsem překladatelka – OSVČ. Požádala jsem kolegyni v Německu, aby provedla korekturu mého překladu. Já jsem v ČR identifikovaná osoba, ale nejsem plátce DPH. Ona je plátce DPH. Nyní mi kolegyně bude vystavovat fakturu na poskytnutou službu. Je správně, že mi vystaví fakturu na provedenou službu plus DPH a já jí toto DPH zaplatím? Nebo existuje jiná možnost?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Ne, uvedený postup není správný. Místo plnění se řídí § 9 odst. 1 zákona o DPH. Pokud osoba registrovaná k dani v Německu (předpokládám, že Vaše dodavatelka je plátcem v Německu, nikoliv v ČR) poskytuje služby osobě povinné k dani (podnikateli) v jiném členském státě, použije systém reverse charge, tj. přenesení daňové povinnosti. Vaše dodavatelka registrovaná k dani v Německu vystaví doklad bez německé daně. K tomu jste povinna jí sdělit své DIČ identifikované osoby. Vy pak přiznáte daň na ř. 5 daňového přiznání a odvedete ji českému finančnímu úřadu ve výši 21 %. Základ daně přepočtete do Kč kurzem ČNB ke dni poskytnutí služby. Pokud Vám fakturu dodavatelka vystaví chybně s německou DPH, musíte stejně splnit své daňové povinnosti v ČR.
 

Uložení značky do depozitu a dopad na uplatněnou DPH
Podnikatel FO, plátce DPH, pořídil v roce 2011 firemní auto a uplatnil odpočet DPH. V roce 2014 chce uložit značky do depozitu. Jaký to má dopad na uplatněnou DPH, musí dobu uložení dodanit?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Budeme vycházet ze skutečnosti, že v případě vyřazení vozidla z registru silničních vozidel podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích se má jednat o vyřazení dočasné. Toto tzv. uložení vozidla do depozitu je skutečně určeno jen pro případy, kdy vozidlo nebude moci býti dočasně používáno z důvodu například dlouhodobé opravy, nemoci, zadržení řidičského průkazu a podobně.
 
Z hlediska DPH podle mého názoru nedochází při pouhém dočasném vyřazení vozidla z registru ke změně v rozsahu použití vozidla pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně podle ustanovení § 78 zákona o DPH. Není tedy nutné upravovat původní odpočet daně. Stejně tak se na dočasné uložení vozidla do depozitu nevztahuje ustanovení § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH.
 
Problém by mohl nastat v případě, kdy vozidlo dočasně uložené v depozitu bude prodáno nebo zlikvidováno. I u vozidel uložených v depozitu lze totiž provádět právní změny – například odhlášení vozidla na jiného vlastníka nebo převod a registraci na nového majitele. Při prodeji deponovaného vozidla včetně nepojízdného či demontovaného na náhradní díly by se již jednalo o plnění podléhající DPH.
 

Přenesení daňové povinnosti
Naše firma (stavební) je plátce DPH, přijali jsme službu od slovenského IČ, neplátce DPH, služba provedena v ČR. Jak zaúčtovat tuto fakturu? Jako od neplátce, nebo mám povinnost udělat revers charge, když dodavatel je neplátce?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Při práci na nemovité věci (předpokládám z dotazu, že jde o tento typ služeb) je místo plnění podle § 10 zákona o DPH v místě, kde se nachází nemovitost. Pokud se nemovitost nachází v tuzemsku, je místo plnění v tuzemsku. Slovenský neplátce neodvádí ani slovenskou ani českou daň. Ale český plátce má povinnost odvést českou daň v tuzemsku podle § 108 odst. 1 písm. c) zákona o DPH. Plnění přiznáte na ř. 12 nebo 13 a zároveň můžete uplatnit nárok na odpočet na ř. 43 nebo 44. Pokud se nemovitost nachází na Slovensku, bude předmětem slovenské daně a je třeba postupovat podle slovenských zákonů. V tomto případě nebude předmětem české daně – nebude se vůbec uvádět do českého přiznání.
 

Musí se rozlišit DPH, když fakturujeme položkově?
Český plátce DPH zajišťuje účast na výstavách pro jiné plátce DPH z ČR ve třetích zemích. Fakturuje následující položky: dopravu místní, ubytování, zajištění výstavní plochy, služby (energie, vybavení stánku, občerstvení – nakoupení v místě). Pokud vyfakturuje službu jednou sumou – pak sazba 21 %. Pokud fakturuje položkově, musí se rozlišit DPH a jaké budou sazby?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Podle mého názoru se ve svém dotazu odkazujete na již neplatné znění zákona o DPH, podle něhož v případě pořádání výstav a veletrhů bylo nutné stanovit, jaké plnění bylo poskytováno a kde bylo místo plnění. Pokud podle tohoto znění osoba obstarávající realizaci výstavy pro vystavovatele poskytovala soubor služeb souvisejících s výstavou nebo veletrhem jako jednu službu a byla stanovena celková cena jako za jednu službu, pak místo plnění bylo ve státě, kde se výstava uskutečnila.
 
Pokud realizátor výstavy poskytoval vystavovateli jednotlivé služby jako samostatná plnění, byly stanoveny ceny jednotlivých plnění a vystaveny na tato plnění samostatné doklady, pak také místa plnění se u těchto služeb posuzovala z hlediska zdanění jednotlivě.
 
Od 1. 4. 2011 se ovšem v zákoně o DPH uplatňuje novela č. 47/2011 Sb., podle níž se upravuje v § 10b místo plnění u vybraných služeb, včetně pořádání výstav, kongresů a podobných akcí. Ustanovení tohoto paragrafu se ovšem týká jen služeb spočívajících v oprávnění ke vstupu na výstavu a podobnou akci a dále služeb vztahujících se k takové akci včetně přímo souvisejících služeb, jakož i poskytnutí služeb organizátora, ovšem jen vůči osobám nepovinným k dani.
 
Vzhledem k tomu, že se o vybírání vstupného nezmiňujete, pak v případě poskytování služeb zajišťovatele výstav osobám povinným k dani se u Vámi vyjmenovaných služeb místo plnění určuje v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o DPH. To znamená, že místem plnění při poskytování služeb osobám povinným k dani je místo, kde mají tyto osoby sídlo (případně provozovnu). Tedy ve Vašem případě je místem plnění tuzemsko a služby podléhají tuzemské dani.
 
Pokud jde o dotaz k fakturování balíčku služeb jako jedné služby, zpravidla se argumentuje různými rozsudky Evropského soudního dvora. Ten ve svých závěrech několikrát rozhodl v tom smyslu, že je možno poskytnuté služby rozdělit na služby hlavní a vedlejší. Přičemž se tyto rozsudky týkaly případů poskytnutí služeb, které jsou vzájemně tak úzce propojeny, že z ekonomického pohledu tvoří objektivně celek a v tomto případě se poskytování takových služeb považuje za jednotné plnění (jednu službu).
 
Nicméně jde-li o služby ekonomicky oddělitelné, které jsou i poskytovány samostatně a poskytnutí jedné služby nepodmiňuje poskytnutí služby jiné, posoudí se tyto služby jako plnění samostatná, a to i v případě, kdy by byly tyto služby fakturovány jako jeden balíček služeb. Pro takový případ se použije ustanovení § 36 odst. 7 zákona o DPH, které stanoví povinnost rozdělit základ daně podle jednotlivých plnění, pokud se za uskutečněná plnění stanoví celková cena nebo hodnota, která zahrnuje dodání zboží nebo poskytnutí služby s různými sazbami daně, popřípadě osvobozená od daně.

Podnikání

Je výhodnější vlastní živnost, nebo být spolupracující osobou?
Můj manžel je zaměstnán + OSVČ (vedlejší činnost), provozuje prodejnu potravin, kde já prodávám jako spolupracující osoba. Chystáme se otevřít druhou prodejnu. Bylo by výhodnější z hlediska daní a povinných odvodů založit si vlastní živnost OSVČ, nebo je lepší být stále vedena jako spolupracující osoba? Spolupracující osoba je vázaná k jedné pracovní činnosti (prodavačka v jednom obchodě), nebo k celému podnikání manžela?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Nejprve k druhé otázce. Zákon o daních z příjmů nepožaduje dokládat skutečnou spoluúčast manželky na podnikání manžela uvedením konkrétních úkonů (činností), jimiž se manželka na podnikání podílela. Možnost rozdělovat na spolupracující manželku příjmy a výdaje až do maximální výše není závislá na skutečném reálném podílu manželky na manželově podnikání.
 
K první otázce bych pak uvedl, že varianty vlastní živnosti nebo jen spolupráce se vzájemně nevylučují. Manželka může být sama OSVČ s tím, že se současně může podílet na podnikání manžela formou spolupráce podle ustanovení § 13 zákona o daních z příjmů. Otázka tedy nestojí tak, že by se manželka zahájením vlastního podnikání musela vzdát možnosti býti spolupracující osobou.
 
Vzhledem k tomu, že variantu pouze spolupracující osoby již znáte, uvedu jen pro zajímavost několik skutečností, jimiž by se varianta podnikatelka + spolupracující osoba mohla od současného stavu lišit.
 
Například pokud by to bylo pro Vás výhodnější, můžete ve svém vlastním podnikání (u svých vlastních příjmů a výdajů) použít jiný daňový režim uplatňování výdajů, než jaký používá Váš manžel. Pokud byste ve svém podnikání dosahovala kladného základu daně a manžel byl v daňové ztrátě, může na Vás převést jakkoli velký podíl na této ztrátě, a tím snížit Váš základ daně a daňové zatížení. Na rozdíl od maximálního limitu pro převod zisku totiž převod ztráty limitován není.
 
Naopak zase v případě, kdy Vy byste ve svém podnikání byla ve ztrátě, a manžel měl kladný základ daně, může převedením části zisku na Vás snížit celkové daňové zatížení Vaší rodiny.

Daň z příjmů

Pomohl by status studenta k úlevě na dani?
Letos jsem dokončila magisterské studium na VŠ, je mi 24 let. Od srpna jsem na úřadu práce, od října budu pracovat na pracovní smlouvu na úvazek 0,2 s příjmem do 5.000 Kč před zdaněním (bere se to jako předatestační příprava pro doktory, proto tak malý úvazek a částka, i když v práci budu asi normálně celý týden). Chtěla bych se zeptat, jestli by mi pomohlo mít status studenta prezenčního nebo dálkového studia aspoň na jeden semestr nebo rok vzhledem k úlevě na dani, co se týče mě nebo mého rodiče, který má příjem zhruba do 20.000 Kč.

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pokud budete studentkou VŠ do 26 let v denním nebo dálkovém studiu, může jeden z Vašich rodičů uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě, a to až do okamžiku ukončení studia nebo dosažení věku 26 let, jestliže žijete s rodiči ve společné domácnosti. Vy zároveň můžete uplatňovat slevu na studenta. Váš případný výdělek nebrání uplatňování daňového zvýhodnění na dítě jedním z rodičů. Nesmíte však pobírat podporu v nezaměstnanosti, a to ani po část měsíce. Slevu na poplatníka můžete uplatňovat bez jakýchkoliv omezení.
 

Osvobození od daně při prodeji nemovitosti
Od narození bydlím v družstevním bytě. Byt je 20 let napsaný na mě, kde jsem platila nájem a byla jsem členkou družstva a taky zde mám trvalé bydliště. Od 11/2013 mám byt v osobním vlastnictví. Příští rok se budu stěhovat na jeden rok k rodičům a byt chci prodat. Peníze za byt chci použít na stavbu mého rodinného domku. Chtěla jsem se zeptat, jestli můžu být osvobozena od daně z prodeje nemovitosti a pokud ano, jakým způsobem se o toto osvobození žádá.

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Ve Vašem případě bude třeba vyřešit daň z nabytí nemovitých věcí (dříve daň z převodu nemovitostí) a daň z příjmů. Od daně z nabytí nemovitých věcí osvobozena nebudete. Poplatníkem daně je převodce (prodávající), pokud není ve smlouvě výslovně sjednáno, že poplatníkem je nabyvatel (kupující). Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí se podává do konce třetího měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad. Daň činí 4 %.
 
Co se týče osvobození od daně z příjmů, tak podle výše uvedených informací splňujete podmínky pro osvobození podle § 4 zákona o daních z příjmů (prodávající má v bytě bydliště nejméně po dobou 2 let bezprostředně před prodejem). Pokud byste toto nesplnila, splňujete ještě další podmínku pro osvobození – získané prostředky použijete pro uspokojení své bytové potřeby (stavba rodinného domu). Tento typ osvobození se neuvádí do daňového přiznání. Nicméně neuděláte chybu, pokud napíšete na příslušný finanční úřad (podle Vašeho bydliště) informaci prostým dopisem, že jste uskutečnila prodej bytu osvobozený podle § 4 zákona o daních z příjmů. Pokud dojde k prodeji do konce roku, nezapomeňte také na FÚ oznámit, že došlo ke změně poplatníka u daně z nemovitých věcí (dříve daň z nemovitostí).

Pracovněprávní oblast

Evidence pracovní doby u DPP
Je třeba vést evidenci pracovní doby při zaměstnávání na základě dohody o provedení práce? Stačí mít písemnou a platnou smlouvu k dohodě, nebo je také nutné vést evidenci pracovní doby, tj. odkdy dokdy pracovník práce vykonával?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Podle ustanovení § 74 odst. 2 zákoníku práce není zaměstnavatel v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. Zejména u dohod o provedení práce (DPP) zpravidla zaměstnavatel dobu trvání práce často jen odhadne podle předpokládaného rozsahu práce. Navíc u takovýchto dohod není často ani podmínka, aby zaměstnanec práci prováděl přímo na pracovišti zaměstnavatele.
 
Nicméně i zaměstnanci pracujícímu na základě DPP se může stát, že bude uznán dočasně práce neschopným, nebo mu bude nařízena karanténa. V takovém případě pak platí ustanovení § 194 zákoníku práce, podle něhož „zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada odměny z dohody za podmínek stanovených v § 192 a § 193. Pro účely poskytování této náhrady platí pro zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, zaměstnavatelem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel povinen pro tyto účely předem určit.“
 
Z tohoto ustanovení vyplývá, že u DPP většího rozsahu, u kterých jsou u zaměstnance splněny podmínky účasti na nemocenském pojištění, je zaměstnavatel povinen alespoň fiktivně stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn a tyto směny předem určit.
 
Je jasné, že takto stanovené rozvržení pracovní doby zpravidla nebude odpovídat skutečnému průběhu vykonávaných prací, bude ale podle něj v případě vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanci vyplácena náhrada odměny z dohod.
 

Přijdu o rodičovský příspěvek, když nastoupím do práce dříve?
Rodičovskou dovolenou mám do října, ale v práci mám podepsanou smlouvu už od září. Musím zajít na sociálku a oznámit tuto skutečnost? Přijdu o ten měsíc rodičovského příspěvku?

Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Právní úpravu rodičovského příspěvku najdete v zákoně o státní sociální podpoře. Ustanovení § 30 zákona vymezuje podmínky, za kterých náleží rodiči příspěvek. Základní podmínkou pro přiznání nároku na rodičovský příspěvek je osobní celodenní péče o dítě. Tento pojem je dále v zákoně upřesněn v § 31 odst. 3. Za předpokladu, že máte zdravé dítě bez speciálních potřeb, které je starší 2 let, nikterak Váš výdělek za současného souběžného pobírání rodičovského příspěvku zákon neomezuje. Omezení je pouze u dětí mladších 2 let (viz § 31 odst. 3 písm. a) zákona o státní sociální podpoře). Bez obav tedy můžete nastoupit do práce, aniž byste cokoliv hlásila na příslušné krajské pobočce Úřadu práce a příspěvek Vám bude nadále vyplácen do konce období, tj. měsíce října.