Můžete být označeni za nespolehlivého plátce, když podáte opožděně daňové přiznání nebo zaplatíte pozdě daň? Všechny aktuální informace, které potřebujete znát ohledně institutu nespolehlivého plátce, naleznete v tomto článku.
Kdo je to „nespolehlivý plátce“, velmi obecně formuluje zákon o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.). Ten nám definuje, že nespolehlivým plátcem se může stát plátce, který závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně. Daní je však v tomto případě myšlena pouze daň z přidané hodnoty (plátcem pak plátce DPH).
Co jsou to vlastně ta závažná porušení povinností plátce? Je jich více a v průběhu času byla doplňována a aktualizována. Vždy se jedná o situace, kdy dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru DPH:
- neboť plátce porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo za důsledek:
- vyměření daně podle pomůcek, nebo
- doměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani,
- neboť plátce prováděl činnosti nebo se zapojil do obchodů, u kterých existuje odůvodněná obava, že z nich nebude uhrazena DPH, a proto správce daně vydal zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen,
- neboť u plátce je po dobu nejméně tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích evidován kumulativní nedoplatek na DPH ve výši minimálně 500 000 Kč bez příslušenství daně (a to z daňových povinností vyměřených nebo doměřených). Původní limit „daně splatné“ do 30. 9. 2014 byl 10 000 000 Kč.
- neboť plátce porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo za důsledek neuznání plátcem uplatňovaného nároku na odpočet daně a vyměření nebo doměření daně jinak, než plátce deklaroval v podaném (řádném, opravném nebo dodatečném) daňovém přiznání k DPH. A to pokud bude snížen plátcem uplatněný odpočet daně minimálně o 500 000 Kč a související vyměřená nebo doměřená daň není zcela uhrazena v náhradní lhůtě splatnosti uvedené v platebním výměru,
- neboť plátce porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo opakovaně za důsledek vyměření daně podle pomůcek nebo doměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň za dvě zdaňovací období z šesti po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích. (doplněno od 1. 10. 2014).
- neboť plátce neposkytuje požadovanou součinnost, tj. nereaguje řádně na výzvu či výzvy správce daně nebo nepředloží bez řádného odůvodnění požadované údaje nezbytné pro řádnou správu daně („nekontaktovatelnost plátce“ doplněna též od 1. 10. 2014),
- neboť plátce závažně ztěžuje nebo ztěžoval, maří nebo mařil správu daně tím, že opakovaně, ani ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě nebo náhradní lhůtě stanovené přímo zákonem, nepodal daňové přiznání nebo hlášení nebo výpis z evidence pro daňové účely (bude nahrazeno kontrolním výkazem). Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň dvakrát v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců (doplněno od 1. 10. 2014),
- neboť plátce uvedl nepravdivé nebo neúplné informace k registraci k DPH, které jsou nezbytné pro řádnou správu daně. K ohrožení veřejného zájmu dochází zejména, pokud plátce nedoplnil (a to ani ve lhůtě stanovené správcem daně), neopravil již neplatný nebo uvedl nepravdivý nebo jinak nereálný registrační údaj týkající se skutečného sídla. Sídlem se rozumí adresa místa, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popřípadě místo, kde se schází její vedení. U fyzické osoby (pokud nemá místo svého vedení) se sídlem myslí místo jejího pobytu (opatření „bojující s virtuálními sídly“ bylo doplněno od 1. 1. 2015).
Jednotlivá porušení plnění daňových povinností správce daně vždy posoudí s ohledem na osobu plátce a jeho dosavadní zkušenosti s tímto plátcem. Správce daně při posuzování porušení plnění zákonných povinností vždy zohlední také objektivní důvody hodné zvláštního zřetele, které vedly k nesplnění zákonných povinností plátce.
Může se jednat například o živelní pohromy, závažné zdravotní důvody, důvody vzniku platební neschopnosti či jiné objektivní překážky, které plátci bránily v řádném plnění daňových povinností. Obdobně správce daně např. u nedoplatků zohlední případně povolené posečkání (splátkování) úhrady daně.
Cílem zavedení institutu nespolehlivého plátce je postihnout ty plátce, kteří závažně porušují povinnosti při správě a výběru DPH. V žádném případě by tedy tento institut neměl postihovat plátce, kteří se dopustí nahodilého pochybení – zapomene výjimečně podat přiznání k DPH, v přiznání k DPH udělá chybu nebo DPH nestihne včas zaplatit apod.
Nespolehlivý plátce chce být opět „spolehlivým“
Pokud správce daně rozhodne o tom, že je plátce plátcem nespolehlivým, může se tento plátce proti tomuto rozhodnutí odvolat – a to do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a rozhodnutí má odkladný účinek (správce daně však může z důvodů hodných zvláštního zřetele tento odkladný účinek vyloučit).
Pokud by nespolehlivý plátce chtěl být opět spolehlivým, může požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem. Takovouto žádost může však podat nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí:
- že je nespolehlivým plátcem, nebo
- kterým správce daně zamítl žádost o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem.
Správce pak na žádost nespolehlivého plátce rozhodne, že není nespolehlivým plátcem, pokud plátce po dobu jednoho roku závažným způsobem neporušuje své povinnosti vztahující se ke správě daně.
Následky obchodních aktivit s nespolehlivým plátcem
Jaké jsou následky obchodních aktivit s nespolehlivým plátcem:
- Nepříjemnosti s vysvětlováním, dokazováním a prokazováním transakcí s těmito plátci správci daně (což čeká většinu obchodních partnerů takovýchto nespolehlivých plátců již v procesu, kdy se správce daně „snaží na černou listinu nespolehlivých plátců“ takový subjekt zapsat – tedy ještě v době, kdy o podivných „praktikách“ takového obchodního partnera ani netušíme).
- Příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je v okamžiku jeho uskutečnění nebo poskytnutí úplaty na něj o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je nespolehlivým plátcem. Další možností je tuto daň za tohoto plátce správci daně uhradit v rámci zvláštního způsobu zajištění daně.
Jak se dozvíme, že je plátce nespolehlivý?
Správce daně má povinnost zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je plátce nespolehlivý nebo že není nespolehlivý.
Údaje o každém plátci jsou zveřejněny na Daňovém portále. Zde si můžeme:
- ověřit údaje o jednotlivém plátci zadáním jeho DIČ – kromě jiných údajů (z těch důležitých např. bankovních účtů) vidíme v sekci „údaje o nespolehlivém plátci DPH“ údaj buď ANO, nebo NE – tedy subjekt, který zde má uvedeno ANO, je nespolehlivý,
- zobrazit seznam všech nespolehlivých plátců – pokud na úvodní stránce nevyplníme konkrétní DIČ, ale u položky NESPOLEHLIVÝ PLÁTCE vybereme ze seznamu ANO a zvolíme HLEDEJ – dostaneme se na seznam všech nespolehlivých plátců (což může být praktické a řadu měsíců tato funkce nebyla přístupná).
Návod, jak můžeme ověřit spolehlivost nebo nespolehlivost plátce v programu POHODA, nalezneme v oddíle FAQ na webových stránkách společnosti STORMWARE.
Související článek:
Zpřísnění institutu nespolehlivého plátce od 1. 10. 2014
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.