DPH při pořízení zboží z jiného členského státu

Intrakomunitárním pohybem zboží (v rámci EU) rozumíme jen jeho pohyb uvnitř Evropského společenství, jehož územní působnost je definována v § 3 zákona o dani z přidané hodnoty (ZDPH).

Dodavatel z jiného členského státu (JČS) je povinen při dodání zboží do tuzemska přiznat osvobození od daně a plátce (příjemce) je povinen přiznat daň na výstupu při pořízení zboží (platí i opačně).

Při pořízení zboží vzniká pořizovateli nejen povinnost přiznat daň na výstupu, ale současně ve stejné výši i nárok na odpočet daně na vstupu. V rámci intrakomunitárních dodávek dochází k uplatňování tzv. systému reverse charge (samozdanění/samovyměření).

Za pořízení zboží z JČS se pro účely DPH považuje pouze pořízení zboží od osoby registrované k DPH v JČS, jak je uvedeno v § 16 odst. 1 ZDPH. Podmínky a definice jsou vymezeny v § 2 odst. 1 písm. c ZDPH, který říká, že pořízení zboží z JČS je předmětem daně za podmínek, že je:

• pořízeno za úplatu,

• uskutečněno v tuzemsku osobou povinnou k dani,

• pořízeno v rámci uskutečňování ekonomické činnosti plátce.

Dodání vzorku bez úplaty

Může dojít ale např. k situaci, kdy je českému plátci dodán osobou registrovanou k DPH v JČS pouze vzorek bez úplaty. V tomto případě se nejedná ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c ZDPH o pořízení zboží z JČS, které je předmětem DPH, jelikož není splněna podmínka pořízení zboží za úplatu. Český plátce údaje o pořízení vzorků v daňovém přiznání k DPH proto neuvádí.

Dále se nejedná o pořízení zboží z JČS v případě, kdy je pořizováno od osoby, která není k DPH v JČS registrována. Proto je důležité důkladně prověřovat registraci dodavatele k DPH v JČS, aby mohl český odběratel správně vyhodnotit, zda mu při pořízení zboží z EU vznikla či nevznikla povinnost přiznat daň. K tomuto účelu lze použít následující odkaz na oficiálních stránkách EU.

Naopak mimo výše uvedená kritéria se za pořízení zboží z JČS rovněž považuje a předmětem DPH v tuzemsku je rovněž přemístění obchodního majetku z JČS do tuzemska při splnění podmínek § 16 odst. 4 a 5 ZDPH.

Za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho přepravy nebo odeslání pořizovateli. Předmětem české DPH je pouze pořízení zboží s místem plnění v tuzemsku.

Povinnost přiznat daň

Povinnost přiznat daň při pořízení zboží z JČS upravuje § 25 ZDPH. Toto ustanovení stanoví povinnost přiznat daň k 15. dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Byl-li daňový doklad vystaven před 15. dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, vzniká povinnost přiznat daň k datu vystavení daňového dokladu.

Pořizovatel zboží je povinen doplnit na obdrženém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely podle § 100 ZDPH datum uskutečnění pořízení zboží, základní nebo sníženou sazbu daně, výši daně uvedenou v korunách a haléřích, případně zaokrouhlenou podle § 28 odst. 2 písm. l ZDPH, datum, k němuž byly doplněny údaje. Toto datum se totiž považuje podle § 35 odst. 3 ZDPH za datum vystavení daňového dokladu.

Na základě takto vystaveného a doplněného dokladu bude plátce (příjemce zboží) prokazovat svůj nárok na odpočet DPH podle § 73 ZDPH, budou-li splněny i další zákonné podmínky pro jeho uplatnění. V případě, že nebude mít plátce (příjemce zboží) takový doklad k dispozici, může svůj nárok na odpočet DPH prokázat i jiným způsobem, jak stanoví § 73 odst. 1 písm. b ZDPH.

Při uplatnění vzniklého nároku na odpočet daně postupuje český plátce (příjemce zboží) podle stejných pravidel, jako v případě pořízení zboží v tuzemsku od jiného českého plátce daně. To znamená, že výše nároku na odpočet daně je závislá na tom, zda je pořízené zboží použito plátcem k uskutečnění jeho ekonomických činností, u kterých má nárok na odpočet daně, a to buď v plné, nebo ve zkrácené výši.

Pokud má příjemce zboží informace potřebné k vyměření daně (datum pořízení, cena zboží apod.), nemusí čekat až na doručení dokladu vystaveného dodavatelem, ale zákonem požadované údaje může doplnit v daňové evidenci pro účely DPH.

V praxi se tyto údaje mnohdy těžko dohledávají, pokud nemá příjemce zboží v ruce skutečný doklad (fakturu) od dodavatele. Jako určité vodítko může sloužit např. dodací list, potvrzení o převzetí zboží, přepravní dokumenty od dopravce, kupní smlouva, objednávka apod.

Příklad: Datum vzniku daňové povinnosti

Český plátce DPH pořídil zboží z JČS. Na faktuře od osoby registrované k dani v JČS je hodnota zboží 5.000,00 EUR. Datum vystavení dokladu je 25. 10. 2012, datum obdržení dokladu příjemcem je 30. 10. 2012, datum přijetí zboží na sklad příjemce je 10. 11. 2012, datum doplnění požadovaných údajů na daňovém dokladu je 13. 11. 2012, datum vzniku daňové povinnosti je tudíž 13. 11. 2012.

Příklad: Účtování DPH u pořízení zboží z JČS

Varianta A:

1. FAP (faktura přijatá) na pořízení zboží z JČS od plátce se přepočte aktuálním kurzem ČNB, případně denním kurzem účetní jednotky, a základ daně, což by měla být jediná částka na zahraniční faktuře, se zaúčtuje na účty např. 112, 131 (MD) a 321 (D).

2. Interním dokladem se zaúčtuje DPH, kde se nejprve přizná DPH na výstupu na účtech 395 (MD) a 343 (D) a následně se uplatní nárok na odpočet DPH na vstupu na účtech 343 (MD) a 395 (D).

Varianta B:

1. FAP se zaúčtuje stejně jako ve variantě A.

2. Další možností jak v praxi účtovat, abychom se vyhnuli účtování přes účty vnitřního zúčtování (395), je účtovat vyměřené DPH současně s nárokem na odpočet na speciální analytický účet DPH, např. 343.9 (MD) a 343.9 (D).