Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Cestovní služba v DPH a kontrolním hlášení

Cestovní služba v DPH a kontrolním hlášení

Zákon o DPH zná kromě „běžných režimů plnění“ také několik zvláštních režimů. Nejčastěji se můžeme setkat se zvláštním režimem pro cestovní službu. A právě ten si rozebereme v následujícím článku – jak z pohledu DPH, tak kontrolního hlášení.

Cestovní službou je poskytnutí kombinace služeb (popřípadě i zboží) cestovního ruchu zákazníkovi, pokud jsou tyto jednotlivé služby (nebo zboží) nakoupené od jiných osob povinných k dani. Poskytnutí této cestovní služby se pak považuje za poskytnutí jediné služby, přestože k uskutečnění cestovní služby využijeme více služeb (nebo zboží) nakoupených od jiných osob povinných k dani.
 
V případě, že se jedná o službu ubytování nebo dopravy osob, považují se za službu cestovního ruchu, i když se nejedná o kombinaci služeb, ale o službu jedinou.
 
Cestovní službou je pak tedy vždy „balíček“ služeb cestovního ruchu nebo samostatně poskytnuté ubytování či doprava osob.

Zvláštní režim pro cestovní službu

Zvláštní režim pro cestovní službu (§ 89 zákona o DPH) je povinen použít poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi. Poskytovatelem cestovní služby je osoba povinná k dani, která cestovní službu zákazníkovi poskytuje. Zákazníkem je pak osoba, které je cestovní služba poskytnuta (jako konečnému spotřebiteli).
 
Specifikem tohoto zvláštního režimu pro cestovní službu je stanovení základu daně – základem daně je přirážka poskytovatele cestovní služby snížená o daň z přirážky.
 
Přirážka se stanoví jako rozdíl mezi:

  • celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel (nebo má obdržet) plátce od zákazníka (nebo třetí osoby) za poskytnutou cestovní službu, a
  • součtem částek, které plátce uhradil (nebo má uhradit) za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby.

Další možností (v praxi častější), jak stanovit přirážku, je postup, kdy tuto přirážku vypočítáme jako rozdíl mezi:

  • celkovou částkou, kterou jako úplatu obdržel (nebo má obdržet) poskytovatel cestovních služeb za poskytnuté cestovní služby uskutečněné za zdaňovací období, a
  • celkovou částkou, kterou poskytovatel cestovních služeb uhradil (nebo má uhradit) za nakoupené služby cestovního ruchu (případně zboží) od jiných osob povinných k dani, které jsou zahrnuté do cestovních služeb uskutečněných za toto zdaňovací období. Pokud by byl tento rozdíl záporný, základem daně by byla nula.

Místem plnění při poskytnutí cestovní služby je místo, kde má poskytovatel poskytující službu sídlo. Pokud je však tato služba poskytnuta prostřednictvím provozovny, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.
 
Poskytovatel cestovní služby je povinen daň přiznat ke dni uskutečnění cestovní služby. Pokud přirážku stanovíme za zdaňovací období, je povinen přiznat daň nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém jsou cestovní služby uskutečněny.
 
Cestovní služba je uskutečněna dnem poskytnutí této služby. Za den poskytnutí této cestovní služby se považuje den poskytnutí poslední služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě.

Služba cestovního ruchu z pohledu DPH

U cestovní služby se uplatňuje základní (21%) sazba daně.
 
Pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani poskytnuty ve třetí zemi, cestovní služba je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně.
 
Jestliže služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty jak ve třetí zemi, tak i na území Evropské unie, je cestovní služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám ve třetí zemi.
 
Za službu cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi se považuje i nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země se zpáteční přepravou, bez zpáteční přepravy nebo zpáteční přeprava.
 
Nárok na odpočet daně ani na vrácení daně v jiném členském státě u zboží a služeb cestovního ruchu nakoupených od plátců nebo od osob registrovaných k dani v jiném členském státě nemá poskytovatel cestovní služby, pokud tyto služby (a zboží) poskytuje zákazníkovi jako součást cestovní služby.
 
Plátce, kterému byla poskytnuta cestovní služba, nemá také nárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v ceně za tuto poskytnutou službu.

Zvláštní náležitosti daňových dokladů

Při poskytnutí cestovní služby musí být na daňovém dokladu uveden údaj „Zvláštní režim – cestovní služba“. V anglické verzi můžeme použít např.: „Margin scheme – Travel agents“. V případě fakturace v němčině můžeme uvést např.: „Sonderregelung für Reisebüros“.
 
Naopak na takovémto dokladu při poskytnutí cestovní služby nesmí být samostatně uvedena daň týkající se přirážky (u které, jak bylo uvedeno výše, nemá příjemce nárok na odpočet daně).

Cestovní služba vytvořená vlastní činností

Pokud poskytovatel cestovní služby poskytuje vlastní službu (nebo zboží vytvořené vlastní činností), které nesmí zahrnout do cestovní služby, je povinen uplatňovat daň u těchto zdanitelných plnění podle příslušné sazby daně a daň se vypočítá z ceny (určené podle právních předpisů upravujících oceňování majetku), která se považuje za peněžní částku včetně daně.

Kombinace běžného a zvláštního režimu

Pokud poskytovatel cestovní služby uplatňuje daň a současně je povinen použít zvláštní režim, je také povinen vést v evidenci pro účely DPH samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně.

Opravy základu daně a výše daně

Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně u poskytnuté cestovní služby při změně ceny nakoupené služby (nebo zboží) anebo při změně celkové částky za zdaňovací období za poskytované cestovní služby, nebo v případě jiné změny, pokud tato změna má za následek zvýšení daně na výstupu.
 
Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění a plátce je povinen provést opravu ke dni změny ceny.
 
Pro výpočet daně se použije sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění.
 
Jestliže by zmíněné změny měly za následek snížení daně na výstupu, může (ale nemusí) plátce daně opravit základ daně a výši daně obdobným způsobem.

Kdy plátce nemusí použít zvláštní režim

Pokud plátce poskytuje cestovní služby jiné osobě povinné k dani, která není poskytovatelem cestovní služby, pro účely uskutečňování ekonomických činností, nemusí uplatňovat zvláštní režim a uplatňuje u jednotlivých nakoupených služeb cestovního ruchu daň na výstupu podle příslušné sazby daně.
 
Podmínkou tohoto postupu však je, aby všechny nakupované služby cestovního ruchu zahrnuté v této cestovní službě byly poskytnuty v tuzemsku.

Kdy plátce nesmí použít zvláštní režim

Zvláštní režim není oprávněn použít plátce, který poskytuje službu spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby. Daň se vypočítá z úplaty, kterou plátce obdržel (nebo má obdržet) za poskytnutou službu zajištění cestovní služby, která se považuje za peněžní částku včetně daně.
 
Při poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby platí stejná pravidla pro osvobození od daně s nárokem na odpočet daně – jak bylo popsáno výše (služby poskytnuté ve třetí zemi).

Příklad

Konečná celková cena za poskytnutou cestovní službu obdržená od zákazníka: 50 000 Kč
 
Nakoupená služba – přeprava osob na území EU: 20 000 Kč
Nakoupená služba – ubytování ve Španělsku: 10 000 Kč
Nakoupená služba – stravování ve Španělsku: 5 000 Kč
Nakoupená služba – doprava osob v Maroku (výlet do Afriky): 5 000 Kč
 
Nakoupené služby celkem: 40 000 Kč
 
Přirážka (50 000 Kč 40 000 Kč): 10 000 Kč
 
Nakoupené služby poskytnuté ve třetí zemi (Maroko) činí 12,5 % z celkových nakoupených služeb (5 000 Kč ze 40 000 Kč). Část přirážky 1 250 Kč (12,5 % z 10 000 Kč) bude tedy osvobozena od DPH a přirážka ve výši 8 750 Kč (10 000 Kč 1 250 Kč) bude podléhat zvláštnímu režimu pro cestovní službu.
 
Výpočet DPH počítáme tzv. shora: 8 750 Kč × 0,1736 = 1 519 Kč (7 231 + 1 519 DPH = 8 750 Kč)

Přiznání k DPH a kontrolní hlášení

Transakce z našeho příkladu se projeví v přiznání k DPH následovně.
 
Řádek č. 1 – dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku:
 

ř. Základ daně Daň na výstupu
1 7 231 1 519

Řádek č. 26 – ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet:
 

26 41 250

Do kontrolního hlášení se nám promítne pouze přirážka (tj. údaje z řádku č. 1 přiznání k DPH). Nejprve se musíme rozhodnout, zda tuto přirážku uvedeme do oddílu A.4. (plnění s hodnotou nad 10 000 Kč), nebo do oddílu A.5. (plnění s hodnotou do 10 000 Kč).
 
Hodnotu plnění ovšem posuzujeme v součtu (ne jen zmiňovanou přirážku, která se nakonec v kontrolním hlášení projeví). Hodnota, kterou budeme v našem příkladu posuzovat, je tedy 50 000 Kč včetně daně.
 
Pokud budeme cestovní službu fakturovat fyzické osobě (nepodnikateli) – pak bez ohledu na celkovou hodnotu této služby budeme přirážku vykazovat v kontrolním hlášení v oddíle A.5. (pod 10 000 Kč).
 
Pokud budeme cestovní službu fakturovat např. fyzické osobě podnikateli nebo právnické osobě, pak budeme uvádět v příslušném oddíle kontrolního hlášení (A.4. nebo A.5.) právě podle celkové hodnoty plnění včetně DPH.
 
Předpokládejme, že jsme naši cestovní službu z příkladu fakturovali společnosti s ručením omezeným. Hodnota plnění s DPH přesahuje částku 10 000 Kč, plnění tak vykážeme v oddíle A.4. kontrolního hlášení.
 

Základ daně 1 Daň 1 Kód režimu plnění
5 6 11
7 231,00 1 519,00 1

Kromě „obvyklých“ údajů (DIČ odběratele, evidenční číslo daňového dokladu, datum povinnosti přiznat daň, základ daně a daň podle sazeb) uvádíme v tomto oddíle i „kód režimu plnění“. V případě zvláštního režimu cestovních služeb uvedeme kód „1“.
 
Kódy režimu plnění v sekci A.4.:

  • běžný režim: 0,
  • cestovní služba: 1,
  • obchod s použitým zbožím: 2.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Michal Kadlec
    22. 04. 2016, 13:39

    Ta situace, kterou popisujete je ale jiná, než situace v příkladu. Příklad řeší přirážku jedné konkrétní cestovní služby a Vy máte na mysli přirážku počítanou “hromadně” – tu by pak skutečně bylo nutné vykázat v oddíle A.5 kontrolního hlášení.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Karel Š
    22. 04. 2016, 12:53

    Dobrý den, podle pokynů uvedených na webu finanční správy, do oddílu A.5. plátce uvede rovněž přirážku stanovenou za zdaňovací období v souladu s ustanovením § 89 odst. 3, věta třetí nebo § 90 odst. 4 (v těchto případech bez ohledu na limit). Pokud tomu správně rozumím, potom není zcela pravda to, co v textu uvádíte ohledně oddílu A.4

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Sněmovna schválila podporu pro handicapované sportovce a zjednodušení dávek

    |

    Sněmovna schválila vznik centra pro handicapované sportovce, které bude spadat pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zaměří se na podporu vrcholového parasportu a poskytne finanční i organizační zázemí paralympionikům. Poslanci podpořili i návrh zákona na zjednodušení podpory osob se zdravotním postižením – dávky nově převezme Česká správa sociálního zabezpečení, což zrychlí a zefektivní celý proces.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících