Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je velmi oblíbeným předmětem četných novel našich zákonodárců, a ani rok 2010 nebyl výjimkou. Bohužel tradičně byly největší změny schváleny až v prosinci, takže na seznámení s nimi měla odborná veřejnost jen několik dnů do nabytí účinnosti hned 1. 1. 2011. Použitelností řady novinek dále zamíchalo 15 přechodných ustanovení.
Než se stručně podíváme na nejvýznamnější daňové novinky roku 2011, tak si zmapujme, jakéže to všechny novely ZDP nabyly účinnosti 1. ledna 2011:
Zákon č. 281/2009 Sb.
- mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu (drobné navazující technické úpravy týkající se srážkové daně, zajištění daně a zálohového zdanění mezd).
Zákon č. 199/2010 Sb.
-
mění ZDP, a rozpočtová pravidla, a některé další zákony (většinově sice nabyl účinnosti již 16. 6. 2010, kdy přinesl nový režim zdanění státních dluhopisů, které budou moci nabývat jen fyzické osoby 15 % srážkovou daní, ovšem kromě toho s účinností od 1. 1. 2011
v návaznosti na nový orgán – Generální finanční ředitelství – na něj převedl kompetence k vydávání daňových tiskopisů z Ministerstva financí, což ale zjevně nebylo promyšlené, neboť hned další novela tuto změnu vrací zpět).
Zákon č. 346/2010 Sb.
- mění ZDP a další související zákony (131 změnových bodů a 15 přechodných ustanovení se týká ZDP, dále jsou ještě mírně novelizovány tři další zákony – o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, o platu … představitelů státní moci a o státní sociální podpoře). Tuto největší novelu ZDP od roku 2011 si poněkud více přiblížíme v několika následujících pasážích, dále jen „Novela“.
Zákon č. 348/2010 Sb.
- mění zákon o stavebním spoření a ZDP, daní z příjmů se týkají čtyři změnové body (zdanění státního příspěvku za rok 2010 srážkovou daní 50 % a zrušení osvobození úroků).
1. Zrušení osvobození příjmů fotovoltaických elektráren
S rokem 2010 skončilo pěti, resp. šestileté osvobození příjmů z tzv. ekologických zdrojů a zařízení od daně, a to bohužel nejen z nejproblémovějších fotovoltaických panelů. Takže naposledy lze osvobození příjmů ekologických zařízení využít za zdaňovací období roku 2010, a to i v případě dříve zprovozněných zařízení.
Navíc pro hmotný majetek využívaný k výrobě elektřiny ze zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření byl zaveden speciální jednotný režim daňového odpisování rovnoměrně bez přerušení 240 měsíců, tj. 20 let (dosud se odpisovalo 5 nebo 10 let). A to opět i pro fotoelektrárny uvedené do užíváni před 1. 1. 2011. Případné technické zhodnocení těchto zařízení pak zvýší vstupní cenu, přičemž se takto zhodnocený majetek bude odpisovat z nového ocenění po zbývající dobu z původních 240 měsíců, ovšem minimálně 120 měsíců.
Návazně byla zavedena speciální daňová pravidla také pro finanční leasing zařízení na výrobu elektřiny ze slunečního záření s jednotnou minimální dobou nájmu 240 měsíců, tedy rovněž 20 let.
Dodejme, že další znevýhodnění fotovoltaických elektráren přinesl zákon č. 402/2010 Sb. do zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, kde byl zaveden odvod za „solární elektřinu“ vyrobenou v roce 2011 až 2013 v zařízení zprovozněném v roce 2009 nebo 2010. A to 26 % výkupní ceny a 28 % zeleného bonusu, kterou má za úkol srážet distributor. Osvobozeny jsou jen menší fotoelektrárny do 30 kW umístěné na stavbách.
2. Osvobození důchodů jen do limitu příjmů z výdělečné činnosti
Novela přinesla nové daňové znevýhodnění pracujících důchodců. Sice i nadále bude platit, že „státní“ důchody jsou osvobozeny do výše 36násobku minimální mzdy (tj. do částky 288 000 Kč za rok). Ovšem toto osvobození se neuplatní, pokud u pracujícího důchodce součet příjmů ze závislé činnosti (kromě příjmů od osvobozených nebo zdaňovaných tzv. srážkovou daní) a dílčích základů daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu přesáhne v daném roce 840 000 Kč, pak zdaní celý pobíraný důchod. Pro praxi důchodců je nemilé, že do nového testu výše příjmů se počítá i nájemné např. z restituovaného majetku.
3. Paušální výdaje 30 % u pronájmu obchodního majetku
Pro příjmy z pronájmu majetku vloženého do obchodního majetku fyzických osob pro účely jejich podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti zavedla Novela samostatný výdajový paušál 30 %. Jde o stejný výdajový paušál, který dlouhodobě platí u příjmů z pronájmu majetku nezahrnutého do obchodního majetku alias pronájmu soukromého majetku podle § 9 ZDP. Tímto opatřením se odbourají dosavadní výkladové spory o to, jaký výdajový paušál uplatnit, pokud pronájem obchodního majetku nebyl samostatnou živností.
4. Vyloučení odpisu pohledávek vůči spojeným osobám
Doposud mohli podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP poplatníci (věřitelé) vedoucí účetnictví uplatnit jako daňový výdaj jmenovitou hodnotu vlastní pohledávky nebo pořizovací cenu pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně společnosti za jistým způsobem postiženými dlužníky (zamítnutý konkurs, úpadek, smrt, zánik, veřejná dražba nebo exekuce), a to pouze při splnění všech tří podmínek současně:
- o pohledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve výnosech,
- takto vzniklý zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen a
- k pohledávce lze uplatňovat „zákonné“ opravné položky (podle zákona o rezervách).
Novela nahrazuje poslední z podmínek týkající se možnosti tvorby zákonné opravné položky dvěma novými podmínkami, takže účtující věřitelé nyní mohou daňově účinné odepsat problémové pohledávky (při stále stejných výše nastíněných potížích dlužníka) za předpokladu, že:
- o pohledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve výnosech,
- takto vzniklý zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen a
- nejedná se o pohledávku nabytou bezúplatně nebo
- o pohledávku vzniklou mezi spojenými osobami.
K bezúplatně nabytým pohledávkám není možno tvořit zákonné opravné položky, takže je nešlo daňově odepsat ani před rokem 2011. Novým omezením ale je paušální zákaz daňového odpisu pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami, k nimž je možno tvořit zákonnou opravnou položku za dlužníky v insolvenčním řízení.
Naopak u pohledávek vyšších než 200 000 Kč je změna přínosem, protože odpadá nutnost vymáhat je soudně, což bylo a také nadále je podmínkou pro tvorbu zákonných opravných položek k takovýmto pohledávkám.
5. Zpřesnění paušálních výdajů na dopravu
Hned šest změnových bodů Novely se snaží o zpřesnění a jednoznačnější pojetí tzv. paušálních výdajů na dopravu 5 000 Kč měsíčně, případně v krácené výši 4 000 Kč měsíčně. Vesměs se jedná o promítnutí závěrů tzv. Koordinačních výborů, tedy odborného jednání zástupců Ministerstva financí a Komory daňových poradců. Za zmínku stojí zejména následující upřesnění, která byla obdobně vykládána i doposud:
- Paušální výdaj na dopravu přísluší na jedno silniční motorové vozidlo (a nikoli na jednoho poplatníka).
- Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely.
-
V průběhu zdaňovacího období nelze měnit způsob uplatnění paušálního výdaje na dopravu na způsob uplatnění výdajů
z prokázaných výdajů na paušální výdaje na dopravu a naopak. - V měsíci pořízení nebo vyřazení vozidla lze uplatnit poměrnou část paušálního výdaje na dopravu.
- Využívá-li k dosažení, zajištění a udržení příjmů vozidlo, které je ve společném jmění manželů nebo ve spoluvlastnictví, více poplatníků, mohou si v úhrnu uplatnit paušální výdaj na dopravu až 5 000.
- Při využití paušálního výdaje na dopravu není daňově účinné parkovné při pracovní cestě.
Pozor je třeba si dát na nenápadné vypuštění věty o fikci využití auta pro podnikání: „Pro účely tohoto zákona se má za to, že poplatník užívá silniční motorové vozidlo, u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak.“.
To znamená, že pokud má živnostník např. tři automobily, které všechny příležitostně využívá i pro soukromé účely, uplatní u všech krácený paušální výdaj á 4 000. Zatímco dosud mohl (pokud jej správce daně nenačapal) u dvou uplatnit plný paušální výdaj na dopravu á 5 000 Kč a krácený paušál 4 000 Kč pouze u jednoho z vozidel.
6. Motivační příspěvek alias podnikové stipendium pro studenty
Novým typem „bezpečného“ daňového výdaje se dle Novely stal tzv. motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese. A to do výše 2 000 Kč měsíčně, v případě studenta vysoké školy do výše 5 000 Kč měsíčně.
Nové ustanovení § 24 odst. 2 písm. zu) ZDP současně definuje, že motivačním příspěvkem se rozumí stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec jiných právních předpisů.
7. Snížení slev na dani z příjmů FO
S účinností pouze pro rok 2011 Novela snižuje základní osobní slevu na dani na poplatníka (§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP) o 1 200 Kč ročně, tj. 100 Kč měsíčně (z 24 840 Kč na 23 640 Kč). A to oficiálně kvůli snížení fiskálního napětí v naplňování rozpočtu i v souvislosti s opakujícími se povodňovými škodami.
Od roku 2012 by se měla tato základní osobní sleva na poplatníka vrátit na úroveň roku 2010, tedy zpátky na 24 840 Kč.
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.