Za autorský honorář se podle § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) považují příjmy:

• z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo duševního vlastnictví,

• z autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému,

• z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.

Nejběžnějším případem však budou příjmy z příspěvků do novin, časopisů, rozhlasu či televize. Právě těmito příjmy se budeme v následujícím článku zabývat především.

Zdanění autorského honoráře

Autorské příspěvky, pokud nepatří do příjmů ze závislé činnosti (nejsou autorům vypláceny v rámci výkonu jejich zaměstnání), se z hlediska daně z příjmů zdaňují jako příjmy podle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, tedy jako příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti.

U těchto příjmů je výhodou, že poplatník nepotřebuje k této činnosti žádné živnostenské oprávnění, jelikož se nejedná o živnost. Autorské honoráře tedy nemohou být zdaňovány jako ostatní příjmy (dle § 10 ZDP), a to ani v případě, že by se jednalo o příležitostný příjem.

Pokud se jedná o příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize, které plynou ze zdrojů na území České republiky, a jejich výše od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 7 000 Kč, půjde (dle § 7 odst. 6 ZDP) o příjmy, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (dle § 36 ZDP).

To znamená, že tyto příjmy nezdaní poplatník (příjemce), ale plátce, který tyto příspěvky vyplácí. Plátce v těchto případech odvede daň ve výši 15 % z uvedené částky a zbývajících 85 % zašle autorovi. Příjemce již tyto příjmy do daňového přiznání, a to i v případě, že má povinnost daňové přiznání podat, již neuvádí.

Uplatnění výdajů na dosažený příjem

V případě příjmů podle § 7 ZDP, které nezdaní plátce, může poplatník uplatnit výdaje jedním ze dvou možných způsobů. Především může uplatnit skutečné výdaje vynaložené na dosažený příjem, včetně odpisů hmotného majetku, který bude poplatník k uvedenému účelu používat. Může to být např. nejběžnější pomůcka autorů počítač (pokud jeho hodnota přesáhne 40 000 Kč), nebo také osobní automobil, případně další majetek. V tomto případě však musí poplatník vést daňovou evidenci podle § 7b ZDP.

Mimo to může také uplatnit výdaje procentem, a to v souladu s ustanovením § 7 odst. 7 písm. c) ZDP, ve výši 40 % z dosaženého příjmu. Pokud uplatní poplatník výdaje procentem, má se za to, že v uvedené částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, včetně odpisů.

V této souvislosti si dovolím upozornit na skutečnost, že pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti se již za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů neuznává.

Poplatník, který uplatňuje výdaje procentem, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.

Autorský honorář a pojistné na sociální a zdravotní pojištění

Příjmy za autorské honoráře podléhají u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) zdravotnímu i sociálnímu pojištění, jako každý jiný příjem z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Pro tyto případy tedy rovněž platí, že OSVČ je povinna se přihlásit na příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně do 8 dnů po zahájení činnosti.

Nadále platí, že z autorských honorářů, které podléhají srážkové dani (příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky, které nepřesahují u téhož plátce 7 000 Kč měsíčně), se pojistné na sociální ani zdravotní pojištění neodvádí. Vyplývá to z § 5b odst. 1 zákona č. 289/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, i z § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

U ostatních autorských honorářů se při výpočtu vyměřovacího základu postupuje obdobně jako u jiných příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Pro účely účasti na důchodovém pojištění a stanovení minimální výše pojistného je, stejně jako v ostatních případech, rozhodující, zda je autor považován za OSVČ hlavní či vedlejší. Totéž platí i v případě zdravotního pojištění pro určení, zda se na příjemce honoráře vztahuje či nevztahuje ustanovení o minimálním vyměřovacím základu.

Novela zákona o nemocenském pojištění

Na závěr bych chtěl ještě zmínit novelu zákona o nemocenském pojištění, provedenou zákonem č. 470/2011 Sb., která přinesla od 1. 1. 2012 změnu v tom, že se od tohoto data do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení zahrnují také příjmy z jiných majetkových práv podle § 24 a 25 zákona o právu autorském (zákon č. 121/2000 Sb.) a odměny za užití téhož díla dosažené po 1. 1. 2012, jde-li o druhou nebo další licenční smlouvu k dílům vyhotoveným nebo provedeným před 1. 1. 2009, nebo byla-li licenční smlouva uzavřena před 1. 1. 2009.

Pojistné na zdravotní pojištění se však nadále z těchto příjmů neodvádí, jelikož výše uvedený zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění nepovažuje odměny náležející podle autorského zákona za příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.