Výhry v rámci spotřebitelských soutěží

Spotřebitelské soutěže o ceny pořádají podnikatelské subjekty převážně za účelem podpory vlastního prodeje. Cílem takových soutěží je upoutat pozornost stávajících i potenciálních zákazníků, přičemž výhry mohou být v peněžní i nepeněžní formě.
 
Zásadní je nastavit pravidla spotřebitelské soutěže tak, aby nevykazovala znaky spotřebitelské loterie podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, a která je dle tohoto zákona zakázaná.
 
Z daňového hlediska je také důležité, zda se jedná o výhry ze soutěží podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách, nebo o výhry ze soutěží, které tomuto zákonu nepodléhají.

Spotřebitelská loterie

Hlavním znakem spotřebitelské loterie je, že o výhře či prohře v soutěži, anketě či jiné akci o ceny rozhoduje náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost uvedená provozovatelem v předem stanovených herních podmínkách. A podmínkou účasti je zakoupení určitého zboží, služby nebo jiného produktu a doložení tohoto nákupu provozovateli nebo uzavření smluvního vztahu s poskytovatelem zboží, služby nebo jiného produktu nebo účast na propagační či reklamní akci poskytovatele anebo provozovatele.
 
Za spotřebitelskou loterii se však podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách nepovažuje provozování loterií v případě, že se provozovatel zavazuje vyplatit účastníkům určeným slosováním nebo jiným náhodným výběrem nepeněžité plnění, služby nebo ceny ve zboží a produktech apod., jestliže souhrn všech nepeněžitých výher za všechny provozovatelem provozované hry v peněžním vyjádření nepřesáhne za jeden kalendářní rok částku 200 000 Kč a hodnota jednotlivé výhry nepřesáhne částku 20 000 Kč. Provozování takové loterie podléhá zákonu o loteriích a jiných podobných hrách.
 
Provozovatelem smí být kromě právnické osoby i podnikající fyzická osoba, nevydává se žádné povolení k uspořádání soutěže o ceny, neplatí se ani žádný správní poplatek za povolení ani odvod z loterií. Jedinou povinností je oznámit pořádání soutěže o ceny finančnímu úřadu nejpozději 15 dnů před zahájením soutěže o ceny.

Osvobození od daně z příjmů výher dle zákona o loteriích a jiných podobných hrách

V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 písm. b) zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů (zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách) nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.

Spotřebitelská soutěž

Podnikatelské subjekty provozující výherní akce v drtivé většině využívají princip spotřebitelských soutěží, ale na místě je veliká opatrnost při tvorbě pravidel, aby spotřebitelská soutěž nevykazovala znaky spotřebitelské loterie.
 
Spotřebitelské soutěže (také označované jako marketingové či reklamní) nepodléhají zákonu o loteriích a jiných podobných hrách, ale lze je považovat za hru podle § 2881 nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), kde je uvedeno, že o hře platí ustanovení jako o sázce.
 
Podle § 2872 odst. 1 NOZ se sázkou alespoň jedna strana zavazuje vůči druhé plnit výhru, ukáže-li se nesprávným její tvrzení o skutečnosti stranám neznámé nebo ukáže-li se tvrzení druhé strany o této události správným.
 
Aby se jednalo o spotřebitelskou soutěž a nikoli loterii, je podstatné, aby účast v takové soutěži nebyla vázána dalšími podmínkami (například zakoupením produktu či služby) a/nebo o výhře nesmí rozhodovat náhoda (například vítězem může být každý účastník, přičemž ceny mohou mít různou hodnotu, nebo o výherci rozhoduje správně zodpovězená znalostní otázka).
 
Spotřebitelské soutěže lze rozdělit do těchto základních kategorií:

• Vědomostní soutěže, kdy o výherci rozhoduje správně zodpovězená otázka.

• Kreativní soutěže, které jsou založeny na principu výběru nejlepšího příspěvku, a to většinou prostřednictvím poroty či odborné komise. Kreativní soutěží může být například recitační soutěž.
• Rychlostní a výkonové soutěže, například cyklistické závody.
• Soutěžní koncept „vyhrává každý“ – výhry mohou být různé, přičemž rozdíl mezi hodnotami jednotlivých výher by však neměl být značný.
• Soutěže s předem stanoveným pořadím, kdy výhercem se stane předem neznámá skupina osob, která zašle svůj hlas (například prostřednictvím SMS či e-mailem) v daném pořadí. Tento koncept podle ministerstva financí není náhodný, pokud účastník soutěže má možnost zaslat větší počet hlasů a jejich prostřednictvím se na základě znalosti principů fungování technologie či postupu snaží ovlivnit výsledné pořadí. Příkladem může být soutěž, kdy podle pravidel vyhrává každý 100. hlasující účastník.

Zdanění výhry ze spotřebitelské soutěže

a) Výhercem je fyzická osoba

• Výhra v rámci spotřebitelské soutěže do 10 000 Kč

V souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. f) bod 3 ZDP jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny ceny v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii, ceny ze sportovní soutěže s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním.

• Výhra v rámci spotřebitelské soutěže nad 10 000 Kč

Ceny nad 10 000 Kč patří mezi ostatní příjmy a podléhají zdanění podle § 10 odst. 1 písm. h) ZDP, plyne-li tento příjem fyzickým osobám ze zdrojů na území České republiky, zdaní se 15% zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. k) ZDP, přičemž daň odvede pořadatel soutěže.

b) Výhercem je právnická osoba

Je-li výhercem právnická osoba, pak se neuplatní žádné osvobození od daně ani srážková daň. Výhra vstupuje jako zdanitelný příjem (výnos) do obecného základu daně výherce včetně DPH, bez ohledu na její výši.

Daňové dopady u pořadatele spotřebitelské soutěže

Pro organizátory spotřebitelských soutěží vzniklých za účelem podpory vlastního prodeje jsou související výdaje (náklady) daňově účinné jako za reklamu v souladu s § 24 odst. 1 ZDP coby výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a to včetně DPH.
 
Pokud pořadatel spotřebitelské soutěže uplatní nárok na odpočet daně u zboží pořízeného za účelem jeho poskytnutí coby nepeněžitých výher v soutěži, pak bude předání výher poskytnutím obchodního majetku bez úplaty, což je podle § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5 zákona o DPH považováno za tzv. fiktivně úplatné dodání zboží a plátci tak vzniká povinnost přiznat odpovídající DPH na výstupu.
 
Naopak pokud plátce na vstupu odpočet DPH neuplatní, pak předání výhry nebude ani předmětem DPH na výstupu.

Příklad

Společnost s ručením omezeným zabývající se prodejem automobilů vyhlásila v rámci podpory svého prodeje spotřebitelskou soutěž, kdy hlavní cenou byl nový osobní automobil v hodnotě 500 000 Kč. Výsledek soutěže byl oznámen výherci – fyzické osobě v prosinci 2015, výhra však byla předána dle předávajícího protokolu až v únoru 2016. Společnost při pořízení vozu neuplatnila odpočet DPH na vstupu.
 
Pro provozovatele se dle časové a věcné souvislosti účtování jedná o náklad za zdaňovací období roku 2015. Z hlediska daňové uznatelnosti výhry se jedná o obdobu výdaje za reklamu, který je obecně daňově uznatelný dle § 24 odst. 1 ZDP.
 

Dále je společnost povinna odvést srážkovou daň 15 % z této nepeněžní výhry, která je pro provozovatele soutěže také daňově uznatelným nákladem, a to v souladu s § 24 odst. 2 písm. u) ZDP. Z účetního hlediska tato daň opět věcně a časově souvisí se zdaňovacím obdobím roku 2015, i když u této daně ve smyslu § 38d odst. 1 a 3 ZDP vznikne povinnost zaúčtování nejpozději ke dni vyplacení (předání) nepeněžní výhry. O této dani bude organizátor soutěže v roce 2015 účtovat jako o výdaji příštích období – účet 383.
 

Jelikož společnost při pořízení vozu neuplatnila odpočet DPH na vstupu, není předání výhry (movité věci) předmětem DPH a nemusí z hodnoty automobilu odvádět DPH na výstupu.
 
Výherci – fyzické osobě nevzniká z titulu přijetí výhry žádná daňová povinnost.