Za jakých podmínek může zaměstnanec požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně, kdy to naopak již není možné a další důležité náležitosti vám představíme na praktických příkladech.
Požádat o roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (dále jen „roční zúčtování“) může zaměstnanec svého zaměstnavatele tehdy, pokud není povinen podat přiznání k dani nebo pokud přiznání k dani nepodává dobrovolně. Další podmínkou je, že zaměstnanec požádá svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování předepsaným způsobem nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období a zároveň do této doby doloží veškeré potřebné doklady.
Postup a příslušné požadavky, které je nutné splnit, vyplývají z ustanovení § 38k odst. 5 a 7 zákona č. 586/1992 Sb. (dále jen ZDP). Pokud zaměstnanec tuto lhůtu promešká, a přitom může za uplynulé zdaňovací období získat daňový prospěch, pak již není jiná možnost, než aby podal daňové přiznání.
Víte, jak provést roční zúčtování v programu POHODA? Pokud potřebujete poradit, podívejte se na náš videonávod Jak vytvořit roční zúčtování v programu POHODA?, nebo na naše FAQ.
Je běžnou praxí, že mzdová účetní se sama aktivně zaměstnanců dotazuje na provedení ročního zúčtování, ale primárně je odpovědnost na straně zaměstnanců, kteří si musí termín a doložení dokladů k provedení ročního zúčtování sami pohlídat. Pokud zaměstnanec splní všechny podmínky k provedení ročního zúčtování, pak je zaměstnavatel povinen roční zúčtování provést.
V praxi se velmi často objevuje „nešvar“, kdy zaměstnavatel odmítne provést roční zúčtování zaměstnanci z důvodu, že chce uplatnit úroky z hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření, které je možné odečíst od základu daně. Důvodem tohoto postupu zaměstnavatele je, že odpovědnost za správné stanovení a výpočet daně z příjmů se provedením ročního zúčtování do značné míry přenáší ze zaměstnance na zaměstnavatele. Zaměstnavatel však nemá možnost volby, zda roční zúčtování provede nebo nikoliv. Zákonem o daních z příjmů je pro zaměstnavatele stanovena povinnost provést roční zúčtování, pokud zaměstnanec o to oprávněně požádal a splnil všechny požadované podmínky.
Příklad
Pan Stěhovavý během roku postupně vystřídal tři zaměstnání u zaměstnavatelů A, B, C, od září byl až do konce roku evidovaný na úřadu práce.
Řešení
Pan Stěhovavý má možnost následující rok požádat svého posledního zaměstnavatele, (zaměstnavatel C) o roční zúčtování za minulé zdaňovací období, i když u něj již nepracuje.
Požádat o roční zúčtování může i zaměstnanec, který není daňovým rezidentem ČR. Daňový nerezident zdaňuje v tuzemsku pouze příjmy ze zdrojů na území ČR, a nikoliv příjmy ze zdrojů v zahraničí. U daňového nerezidenta, který není ani daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího EHP, je nutné pamatovat u ročního zúčtování na striktní omezení možností uplatnění slev na dani (§ 35 odst. 4, § 35ba), daňového zvýhodnění (§ 35c) a nezdanitelných částí základu daně (§ 15), jak vyplývá z příslušných ustanovení ZDP.
Dokonce i zaměstnanec, který pobírá i jiné příjmy než ty, které pobírá od svého zaměstnavatele může požádat o roční zúčtování, pokud se jedná:
- o příjmy osvobozené od daně z příjmů nebo
- o příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů, a zároveň splňuje ostatní požadované podmínky k provedení ročního zúčtování.
Poté, co zaměstnanec řádně požádá o roční zúčtování, přichází na řadu zaměstnavatel, aby roční zúčtování správně provedl. Zaměstnavatel musí výpočet daně a ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provést nejpozději do 31. března po uplynutí kalendářního roku. V následujícím textu se zaměříme na změny v ZDP, kdy za rok 2024 došlo ke zrušení či změnám některých nezdanitelných částí základu daně, slevám anebo k jiným změnám s dopadem do roční zúčtování záloh za rok 2024. Poprvé za rok 2024 již nelze přihlédnout:
- k nezdanitelným částem základu daně:
- k zaplaceným členským příspěvkům a
- k úhradě za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů
- a ke slevám na dani, které již za rok 2024 nelze uplatnit:
- ke slevě na studenta, který se soustavně připravuje na budoucí povolání a
- ke slevě za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení (tzv. školkovné).
Dále došlo k zásadním změnám při uplatňování příspěvků na produkty na spoření na stáří a při uplatnění slevy na manželku.
Nezdanitelná část základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP se týká odpočtu plateb poplatníka na daňově podporované produkty spoření na stáří a na pojištění dlouhodobé péče, který lze za rok 2024 uplatnit s limitem 48 000 Kč v součtu plateb na tyto produkty. Do tohoto limitu se počítají i příspěvky či majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu poplatníka či platby pojistného na pojištění dlouhodobé péče své osoby či osoby blízké.
Odpočet na některý z těchto produktů vyplývající ze smluv uzavřených před 1. 1. 2024 je zaměstnanec oprávněn uplatňovat i nadále, tedy i v ročním zúčtování za rok 2024. Na smlouvy uzavřené od 1. 1. 2024 se vztahují nové podmínky uvedené v zákoně o daních z příjmů v § 15a a §15b.
U penzijního připojištění se stáním příspěvkem (v roce 2024 již nelze sjednat) a doplňkového penzijního spoření platí v souladu s ustanovením § 15 odst. 6 ZDP, že daňově uznatelné jsou pouze ty částky příspěvků poplatníka, které převyšují částku, k níž náleží nejvyšší státní podpora. Do června 2024 náležela nejvyšší státní podpora částce ve výši 1 000 Kč a jako nezdanitelnou část základu daně bylo možné uplatnit platby nad 1 000 Kč. Od 1. 7. 2024 náleží podle novely zákona o doplňkovém penzijním spoření nejvyšší státní podpora částce 1 700 Kč, kdy je možné od tohoto data uplatnit pouze platby převyšující tuto částku (vztahuje se na všechny smlouvy). Starobní důchodci na státní podporu již nárok na státní podporu nemají, proto mohou (od 1. 7. 2024) uplatnit do limitní částky veškeré jejich příspěvky na penzijní produkty.
Příklad
Pan Mladý (28 let) hradil po celý rok 2024 příspěvky na doplňkové penzijní připojištění ve výši 2 500 Kč měsíčně a jeho smlouva splňuje veškeré náležitosti daňově podporovaného produktu na stáří.
Řešení
6 × (2 500 – 1 000) = 9 000 Kč
6 × (2 500 – 1700) = 4 800 Kč
Pan Mladý může za rok 2024 uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně částku ve výši 13 800 Kč.
Příklad
Pan Zralý (66 let) je starobní důchodce a po celý rok 2024 hradil příspěvky na doplňkové penzijní připojištění ve výši 2 500 Kč měsíčně a jeho smlouva splňuje veškeré náležitosti daňově podporovaného produktu na stáří.
Řešení
6 × (2 500 – 1 000) = 9 000 Kč
6 × 2 500 = 15 000 Kč
Pan Zralý může za rok 2024 uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně částku ve výši 24 000 Kč.
Finanční správa vydala Informace ke vzorům potvrzení o výši příspěvku na daňově podporované produkty spoření na stáří pro účely uplatnění dopočtu od základu daně z příjmu fyzických osob. Poskytovatelé těchto produktů by měli toto potvrzení využívat, již nelze potvrzovat celkovou zaplacenou částku.
Kromě výše uvedených produktů spoření na stáří se zaměstnavatel může nově setkat s dlouhodobým investičním produktem (DIP), který pro účely odpočtu od základu daně musí splňovat stejné podmínky uvedené v ustanoveních § 15a a § 15b ZDP nebo s pojištěním dlouhodobé péče, které také spadá pod nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP, podmínky pro tento produkt jsou pak samostatně upraveny v § 15c ZDP.
Příklad
Zaměstnanec, který řádně požádal o roční zúčtování za rok 2024 doložil svému zaměstnavateli potvrzení o výši uhrazených příspěvků na daňové podporované produkty na základě smluv splňujících podmínky odpočtu.
Soukromé životní pojištění……………………30 000 Kč
Dlouhodobý investiční produkt (DIP)..………24 000 Kč
Celkem 54 000 Kč
Zaměstnanec musí v žádosti o roční zúčtování ponížit uhrazenou částku na daňově podporovaný produkt o 6 tis. Kč (maximální limit odpočtu je 48 000 Kč). O tom, který produkt o tuto částku poníží, musí rozhodnout sám zaměstnanec, ne mzdová účetní.
Druhou významnou změnu s možným dopadem do ročního zúčtování za zdaňovací období roku 2024, tentokrát v uplatňování slev, lze najít v ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b) a § 35bb ZDP. Jedná se o slevu na manžela.
Výše uvedené slevy zůstává nezměněná ve výši 24 840 Kč, případně 2 070 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění této slevy:
- manželství,
- celoroční příjem manžela nepřesahující 68 000 Kč,
- a nově ve společně hospodařící domácnosti vyživované dítě poplatníka, které nedovršilo věku 3 let.
Víte, jak provést roční zúčtování v programu PAMICA? Pokud potřebujete poradit, podívejte se na náš videonávod Jak vytvořit roční zúčtování v programu PAMICA?, nebo na naše FAQ.
Příklad
Manželka zaměstnance pobírala za rok 2024 rodičovský příspěvek a její příjmy za rok 2024 nepřesáhly částku 68 000 Kč.
- Vstup do manželství – 25. 3. 2024
- Dcera Anežka oslavila své třetí narozeniny 17. 10. 2024
Řešení
Sleva na manželku náleží za každý měsíc, na začátku kterého jsou splněny výše uvedené podmínky:
- leden–březen 2024.………………není splněna podmínka manželství.
- duben–říjen 2024…………………jsou splněny všechny podmínky, náleží sleva na manželku ve výši 7 × 2070 Kč = 14 490 Kč.
- listopad–prosinec 2024…………není splněna podmínka věku dítěte.
Ostatní nezdanitelné částky a slevy na dani zůstaly obecně pro účely ročního zúčtování beze změny (odpočet darů, maximální výše úroků z hypotečního úvěru, slevy na poplatníka atd.).
Výše uvedeným změnám je nutné věnovat zvýšenou pozornost, jelikož v případě pochybení při ročním zúčtování „leží“ zodpovědnost na zaměstnavateli a chyba může být zpětně odhalena až v případě kontrolního postupu správce daně, což by mohlo znamenat vyměření významných sankcí v neprospěch zaměstnavatele.
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.