Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Příspěvek zaměstnavatele na dopravu zaměstnancům

Příspěvek zaměstnavatele na dopravu zaměstnancům

Příspěvek zaměstnavatele zaměstnancům na dopravu do práce se stává žádaným benefitem. Proto někteří zaměstnavatelé na dopravu zaměstnancům přispívají nebo přímo organizují svozy do zaměstnání.

Daňové dopady u zaměstnance

Ustanovení § 6 odst. 9 písm. e) zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) uvádí podmínky, kdy je doprava poskytovaná zaměstnancům osvobozena u zaměstnance od daně z příjmů: „Zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek.”

Z uvedeného vyplývá, že osvobození je omezeno výhradně na zaměstnance zaměstnavatelů provozujících veřejnou dopravu. U všech ostatních zaměstnanců zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP”) žádné osvobození neuvádí.

Je proto potřeba postupovat dle § 3 odst. 1 písm. a) a odst. 2 ZDP. Tato ustanovení říkají, že „předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy ze závislé činnosti (§ 6). Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.“

To znamená, že příspěvek zaměstnavatele na dopravu zaměstnancům do zaměstnání podléhá u zaměstnance dani z příjmů a také odvodům sociálního a zdravotního pojištění. A to bez ohledu na to, zda jde o příspěvek peněžní (tj. vyplácení příspěvku např. ve mzdě), nebo o příspěvek nepeněžní (např. ve formě hromadného nákupu jízdenek a jejich bezplatného poskytování zaměstnancům nebo organizování svozů do zaměstnání).

Nepeněžní příjem zaměstnance se dle § 3 odst. 3 písm. a) ZDP oceňuje podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku. Jde o cenu, kterou by zaměstnanec zaplatil při použití veřejné dopravy.

Obdobně se postupuje v případě, kdy zaměstnavatel zaměstnanci proplácí pohonné hmoty za cesty do zaměstnání na základě předložených dokladů. Základem daně pro odvody z mezd (tj. daň z příjmů a pojistné) bude částka proplacené pohonné hmoty dle dokladu.

Daňové dopady u zaměstnavatele

Při splnění podmínek § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP půjde u zaměstnavatele o daňový náklad. Toto ustanovení nám říká, že „výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.“

Základní podmínkou pro uplatnění daňového nákladu u zaměstnavatele je zakotvení nároku na příspěvek na dopravu do kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní či jiné smlouvy. Pokud je nárok na příspěvek příslušně upraven, je daňovým nákladem zaměstnavatele jak příspěvek peněžní, tak nepeněžní.

V případě, že zaměstnavatel neupraví nárok na příspěvek na dopravu v pracovní, kolektivní nebo jiné smlouvě ani ve vnitřním předpisu, je příspěvek na dopravu vždy nedaňový.

Při splnění podmínek pro daňový náklad je na straně zaměstnavatele daňovým nákladem též sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele placené z příspěvku na dopravu při dodanění benefitu zaměstnancům.

Příklad 1

Zaměstnavatel nakupuje jízdenky MHD, které bezplatně poskytuje svým zaměstnancům. Nárok na příspěvek nemá nijak upraven.

U zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění ve výši poskytnutých jízdenek, a to vždy za příslušný měsíc.

U zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad, protože nárok zaměstnance není zakotven ve vnitřním předpisu, kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě. Pokud by zaměstnavatel nárok na jízdenky upravil vnitřním předpisem nebo smlouvou, mohl by uplatnit daňový náklad.

Příklad 2

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům peněžní příspěvek 500 Kč měsíčně na dopravu. Nárok na příspěvek je upraven ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.

U zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění ve výši příspěvku na dopravu, tj. 500 Kč měsíčně.

U zaměstnavatele se jedná o daňový náklad, protože nárok zaměstnance je zakotven ve vnitřním předpisu.

Příklad 3

Zaměstnavatel zajišťuje svým zaměstnancům bezplatně dopravu do zaměstnání. Dopravu zajišťuje smluvní autodoprava na základě smlouvy se zaměstnavatelem. Nárok na dopravu do zaměstnání je upraven ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.

U zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění ve výši jízdného hromadné dopravy.

U zaměstnavatele bude náklad za dopravu, tj. faktura od dopravce, daňovým nákladem, protože nárok zaměstnance je zakotven ve vnitřním předpisu.

Účetní řešení

Při účtování o příspěvku na dopravu postupuje zaměstnavatel v souladu s Českým účetním standardem pro podnikatele č. 019 – Náklady a výnosy.

Účtování příkladu 1:

Text MD D
Nákup jízdenek MHD hotově (nárok není upraven) 528 211
Daň z příjmů z hodnoty jízdenek u zaměstnance 331 342
Sociální a zdravotní pojištění zaměstnanec 331 336
Sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatel 524
(nedaňový)
336

Účtování příkladu 2:

Text MD D
Peněžní příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci ve mzdě 500 Kč měsíčně 527 331
Daň z příjmů u zaměstnance (z částky 500 Kč) 331 342
Sociální a zdravotní pojištění zaměstnanec 331 336
Sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatel 524 (daňový) 336

Účtování příkladu 3:

Text MD D
Faktura přijatá od dopravce za dopravu zaměstnanců do zaměstnání 527 321
Daň z příjmů u zaměstnance (ve výši jízdného veřejné dopravy) 331 342
Sociální a zdravotní pojištění zaměstnanec 331 336
Sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatel 524 (daňový) 336

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Konec pracovního poměru uprostřed měsíce a zdravotní pojištění

    |

    Pokud zaměstnanci skončí pracovní poměr například v polovině měsíce, nemusí se obávat doplácení zdravotního pojištění za zbývající dny. Za dobu trvání pracovního poměru odvádí pojistné zaměstnavatel a za neodpracovanou část měsíce žádný další doplatek nevzniká. Důležité je ale vyřešit, kdo bude zdravotní pojištění hradit v následujícím měsíci. Pokud člověk nastoupí do nového zaměstnání, pojistné za něj odvádí nový zaměstnavatel. Při evidenci na úřadu práce se stává státním pojištěncem a pojistné za něj hradí stát. Pokud nenastoupí do nového zaměstnání, nezaeviduje se na úřadu práce, není státním pojištěncem ani OSVČ, stává se osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) a musí si zdravotní pojištění platit sám. Každou změnu rozhodnou pro platbu zdravotního pojištění je nutné oznámit zdravotní pojišťovně do osmi dnů.

Daňový kalendář

20. 11. 2026
Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za říjen 2026
20. 11. 2026
Splatnost paušální zálohy
24. 11. 2026
Splatnost daně za září 2026 (pouze spotřební daň z lihu)
25. 11. 2026
Daňové přiznání a splatnost daně za říjen 2026
25. 11. 2026
Souhrnné hlášení za říjen 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty