Co je příležitostný příjem?

ZDP (zákon o daních z příjmů) ani jiný zákon, příležitostný příjem žádným způsobem nedefinuje. Pokud se však má jednat o příjmy z nahodilé nebo příležitostné činnosti, nesmí poplatník výdělečnou činnost vykonávat jednak pravidelně, neboť by se mohlo jednat o nedovolené podnikání a jednak poplatník nesmí být při výkonu sjednané práce pro objednavatele povinen dbát jeho příkazů, neboť v tomto případě by se zase jednalo o příjem ze závislé činnosti.

Pokud je nějaká činnost vykonávána příležitostně, nepotřebuje k této činnosti poplatník živnostenský list, protože se nejedná o podnikání.

Co je tedy podnikání?

Jak bylo výše uvedeno, žádný předpis nestanoví co je příležitostný příjem, ale za na druhé straně definuje, co je podnikání nebo co je považováno za živnost. Proto, abychom zjistili co podnikání není, musíme si především definovat co se pod pojmem podnikání rozumí. Obchodní zákoník pod pojmem podnikání rozumí soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Rovněž živnostenský zákon definuje v § 2 živnost jako soustavnou činnost provozovanou vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.

Za soustavnou činnost tedy nelze považovat činnost jednorázovou nebo nahodilou, a to i kdyby existovaly ostatní podnikatelské znaky. Je-li činnost vykonávána sezónně není to v rozporu s požadavkem soustavnosti. Jako soustavnou činnost je možné naopak posuzovat i jednání jednorázové, dochází-li k jeho opakování v průběhu určitého období.

Samostatností se podnikatelská činnost nejvíce odlišuje od pracovněprávního vztahu. Živnostník sám rozhoduje o své činnosti samostatně a nikoli v závislosti na pokynech a příkazech "nadřízených". Za samostatnou není tedy možné považovat činnost v závislém (podřízeném) postavení, zejména činnost, která je vykonávána pro jedinou osobu, která určuje a řídí podstatné složky jejího provádění.

Požadavek provozování živnosti vlastním jménem upravuje obchodní zákoník. Podnikatelé, kteří nejsou zapsáni do obchodního rejstříku (u živnostníků není zápis do obchodního rejstříku povinný), činí jednotlivé úkony svým jménem a příjmením nebo názvem (název, pod kterým činí podnikatel právní úkony při provozování živnosti).

Provozování podnikatelské činnosti nebo živnosti na vlastní odpovědnost vyjadřuje podnikatelské riziko. Podnikatel odpovídá za své závazky celým svým majetkem. U posledního uvedeného znaku podnikání tj. provádění činnosti za účelem dosažení zisku není rozhodující, zda bude zisku skutečně dosaženo, postačuje, je-li zde takový úmysl a vůbec není rozhodující, pro jaké účely bude zisk použit.

Neoprávněné podnikání

V § 61 živnostenský zákon dále označuje neoprávněným podnikáním provozování činnosti, která je předmětem živnosti, bez živnostenského oprávnění pro tuto živnost a dále i jednorázové a nahodilé provozování živnosti po dobu jejího pozastavení.

V § 63a stanoví živnostenský zákon pokuty, které hrozí na neoprávněné podnikání, a to:

• až do výše 50 000 Kč fyzické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti volné,
• až do výše 100 000 Kč fyzické osobě, která neoprávněně podnikání v činnosti, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané a
• až do výše 200 000 Kč fyzické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti koncesované.

Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

Pozor: Neoprávněné podnikání je rovněž trestním činem!

Trestní zákon v § 118 stanoví:

1. Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní nebo jiné výdělečné podnikání, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.
2. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, používá-li k činu uvedeném v bodě 1 jiného jako pracovní síly, nebo získá-li takovým činem značný prospěch.

Základ daně (dílčí základ)

Základem daně (dílčím základem daně) je podle § 10 odst. 4 ZDP příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží.

To znamená, že nelze uplatnit výdaje na zajištění a udržení příjmů, jako jsou např. odpisy hmotného majetku, rezervy na opravy hmotného majetku apod. Dále nelze uplatnit případnou ztrátu jako je tomu u § 7, a rovněž tak nelze kompenzovat ztrátu z jednoho druhu příjmu se ziskem z druhého druhu příjmu, což je možné pouze v rámci jednotlivého druhu příjmu.

Příjmy zahrnuté pod § 10 odst. 1 písm. a) ZDP

Jedná se o příjmy:

• z příležitostných činností,
• z příležitostného pronájmu movitých věcí,
• ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem).

Pouze u těchto příjmů platí, že pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 20 000 Kč, jsou od daně osvobozeny, a proto je poplatník v daňovém přiznání uvádět nebude. A dále pouze u příjmů ze zemědělské výroby platí, že i těchto příjmů vykázaných v § 10 lze uplatnit výdaje procentem podle § 7 odst. 9 písm. a) ZDP, tedy ve výši 80 % z dosažených příjmů. V tomto případě je poplatník povinen vést záznamy o příjmech. U ostatních výše uvedených příjmů je možné výdaje uplatnit pouze ve skutečně prokazatelné výši.

Příklad:

Poplatník získal prodejem přebytků ze své zahrady 15 000 Kč a dále od souseda za výpomoc při opravě rodinného domu 10 000 Kč. Jak budou tyto příjmy zdaněny?

Řešení:

Příjem z prodeje přebytků je příjmem ze zemědělské výroby a příjem za sousedskou výpomoc je rovněž příjmem spadajícím podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, který pokud nepřesáhne v úhrnu za zdaňovací období částku 20 000 Kč, je od daně osvobozen. Jelikož v uvedeném případě činí úhrn těchto příjmů za zdaňovací období 25 000 Kč, bude podléhat zdanění v plné výši.

K uvedeným příjmům může poplatník uplatnit vždy prokazatelné výdaje do výše jednotlivého dosaženého příjmu a u příjmů z prodeje zemědělských přebytků výdaje ve výši 80 % z dosažené částky 15 000 Kč.